Sbírka úloh ve stylu ostrých zkoušek — jednotné přijímací zkoušky na střední školy i maturity. U každé úlohy si nejdřív zkus vlastní řešení a teprve pak klikni na „Zobrazit řešení" — uvidíš postup krok za krokem, ne jen výsledek.
tip: řeš si to na papír, přesně jako u ostrého testu ✏️
Pokud tlačítko vypneš, budeš si moct jen zkusit úlohu vyřešit bez nápovědy — přesně jako u ostrého testu.
Vypočtěte, kolikrát větší je součin čísel 3,5 a 4 než jejich podíl (v tomto pořadí).
Součin: 3,5 · 4 = 14
Podíl: 3,5 : 4 = 0,875
Poměr součinu a podílu: 14 : 0,875 = 16
Výsledek: 16×Vypočtěte: 5 · 0,2² =
0,2² = 0,04
5 · 0,04 = 0,2
Výsledek: 0,2Vypočtěte: 1 : 0,25² =
0,25² = 0,0625
1 : 0,0625 = 16
Výsledek: 16Vypočtěte: 30 − 15 · (−4 : 2 − 3 · 5 + 20 : 4) =
Nejdřív závorka: −4:2 = −2; 3·5 = 15; 20:4 = 5
V závorce: −2 − 15 + 5 = −12
30 − 15 · (−12) = 30 + 180 = 210
Výsledek: 210Vypočtěte: (7 − √9)² − (√9)² =
√9 = 3
(7 − 3)² = 4² = 16
(√9)² = 9
16 − 9 = 7
Výsledek: 7Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: 3 − 2/5 · 5/3 =
2/5 · 5/3 = 2/3
3 − 2/3 = 7/3
Výsledek: 7/3Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: (3/4) : (15/2 − (3/5)²) =
(3/5)² = 9/25
15/2 − 9/25 = 375/50 − 18/50 = 357/50
(3/4) : (357/50) = 3/4 · 50/357 = 150/1428 = 25/238
Výsledek: 25/238Zapište zlomkem v základním tvaru jednu pětinu rozdílu 3,6 − 1,1.
Rozdíl: 3,6 − 1,1 = 2,5
Pětina z 2,5: 2,5 : 5 = 0,5 = 1/2
Výsledek: 1/2Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: 1/6 + 2/3 · 9/8 =
2/3 · 9/8 = 18/24 = 3/4
1/6 + 3/4 = 2/12 + 9/12 = 11/12
Výsledek: 11/12Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: 2/3 : (5/2 − 2/3) =
5/2 − 2/3 = 15/6 − 4/6 = 11/6
2/3 : 11/6 = 2/3 · 6/11 = 12/33 = 4/11
Výsledek: 4/11Vypočtěte: 0,6 · 0,05 − 0,08 : 0,1 =
0,6 · 0,05 = 0,03
0,08 : 0,1 = 0,8
0,03 − 0,8 = −0,77
Výsledek: −0,77Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: 3/4 − 5/8 · 8/5 =
5/8 · 8/5 = 1
3/4 − 1 = −1/4
Výsledek: −1/4Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: 7/12 − 5/8 · 1,6 =
5/8 · 1,6 = 5/8 · 8/5 = 1
7/12 − 1 = −5/12
Výsledek: −5/12Určete číslo, které musíme přičíst k výrazu 2 − 5/8, abychom získali výsledek 2.
2 − 5/8 = 11/8
2 − 11/8 = 5/8
Výsledek: 5/8Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: 1/5 − 3/10 : (2 + 1/4) =
2 + 1/4 = 9/4
3/10 : 9/4 = 3/10 · 4/9 = 12/90 = 2/15
1/5 − 2/15 = 3/15 − 2/15 = 1/15
Výsledek: 1/15Vypočtěte, kolikrát je součet čísel 1,8 a 0,9 (v tomto pořadí) větší než jejich rozdíl.
Součet: 1,8 + 0,9 = 2,7
Rozdíl: 1,8 − 0,9 = 0,9
2,7 : 0,9 = 3
Výsledek: 3×Vypočtěte, o kolik je polovina čísla 3,6 větší než číslo 1/4.
Polovina čísla 3,6: 3,6 : 2 = 1,8
Rozdíl: 1,8 − 0,25 = 1,55
Výsledek: 1,55Vypočtěte: 24,8 : 0,2 − 10² · 0,015 =
24,8 : 0,2 = 124
10² · 0,015 = 100 · 0,015 = 1,5
124 − 1,5 = 122,5
Výsledek: 122,5Vypočtěte: (√1,44 − √0,04)² · 5 =
√1,44 = 1,2
√0,04 = 0,2
(1,2 − 0,2)² = 1² = 1
1 · 5 = 5
Výsledek: 5Vypočtěte, kolikrát větší je součin čísel 6 a 3 než jejich podíl (v tomto pořadí).
Součin: 6 · 3 = 18
Podíl: 6 : 3 = 2
18 : 2 = 9
Výsledek: 9×Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: (1/3 + 1/4) · 9/8 =
1/3 + 1/4 = 4/12 + 3/12 = 7/12
7/12 · 9/8 = 63/96 = 21/32
Výsledek: 21/32Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: 2 − 5/9 =
2 = 18/9
18/9 − 5/9 = 13/9
Výsledek: 13/9Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: (3 : 8) − (2/5 · 3/4) : (7/10) =
3 : 8 = 3/8
2/5 · 3/4 = 6/20 = 3/10
3/10 : 7/10 = 3/7
3/8 − 3/7 = 21/56 − 24/56 = −3/56
Výsledek: −3/56Vypočtěte: 0,6 − (−0,4 + 0,7) · 3,2 =
−0,4 + 0,7 = 0,3
0,3 · 3,2 = 0,96
0,6 − 0,96 = −0,36
Výsledek: −0,36Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: 2 − (4/7) / (3 − 20/7) =
3 − 20/7 = 21/7 − 20/7 = 1/7
(4/7) : (1/7) = 4
2 − 4 = −2
Výsledek: −2Vypočtěte, kolik procent z 15 tun tvoří 300 kilogramů.
15 t = 15 000 kg
300 : 15 000 = 0,02 = 2 %
Výsledek: 2 %Vypočtěte: (7² − √49) : √49 =
7² = 49
√49 = 7
(49 − 7) : 7 = 42 : 7 = 6
Výsledek: 6Vypočtěte: (−4)² − 5 · (−2) =
(−4)² = 16
5 · (−2) = −10
16 − (−10) = 16 + 10 = 26
Výsledek: 26Vypočtěte: (0,06 − 1) : 0,2 =
0,06 − 1 = −0,94
−0,94 : 0,2 = −4,7
Výsledek: −4,7Vypočtěte: 10² · (10² − 1) : (10 · 10² + 10²) =
10² = 100
100 · 99 = 9900
10·100+100 = 1000+100=1100
9900 : 1100 = 9
Výsledek: 9Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: 9/5 · (6/7 · 3/9 − 2/7) =
6/7 · 3/9 = 18/63 = 2/7
2/7 − 2/7 = 0
9/5 · 0 = 0
Výsledek: 0Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: (4 − 1/2) · 2/5 : (3/4) =
4 − 1/2 = 7/2
7/2 · 2/5 = 14/10 = 7/5
7/5 : 3/4 = 7/5 · 4/3 = 28/15
Výsledek: 28/15Vypočtěte, kolikrát je součet čísel 0,3 a 0,6 větší než jejich součin.
Součet: 0,3+0,6=0,9
Součin: 0,3·0,6=0,18
0,9:0,18=5
Výsledek: 5×Vypočtěte: √(1,5² − 0,9²) =
1,5² = 2,25
0,9² = 0,81
2,25 − 0,81 = 1,44
√1,44 = 1,2
Výsledek: 1,2Vypočtěte, kolikrát více je 25 kilogramů než 0,5 gramu.
25 kg = 25 000 g
25 000 : 0,5 = 50 000
Výsledek: 50 000×Vypočtěte, kolikrát je součet čísel 12 a 3 větší než druhá odmocnina ze součinu čísel 12 a 3.
Součet: 12+3=15
Součin: 12·3=36, odmocnina: √36=6
15:6=2,5
Výsledek: 2,5×Druhá mocnina neznámého prvočísla je o 2 menší než jiné prvočíslo. Určete větší z obou prvočísel.
Hledáme prvočíslo p tak, aby p²+2 bylo také prvočíslo.
Zkusíme p=3: 3²+2=11, což je prvočíslo!
Větší prvočíslo je 11
Výsledek: 11Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: (√(10² − 19)) : √(10²) =
10²=100
100−19=81, √81=9
√100=10
9:10 = 9/10
Výsledek: 9/10Vypočtěte: √(1,5² − 0,9²) : (5 · (3² − 2·3)) =
1,5²−0,9²=2,25−0,81=1,44, √1,44=1,2
3²−2·3=9−6=3
5·3=15
1,2:15=0,08
Výsledek: 0,08Vypočtěte: (−5)² − 4² =
(−5)²=25
4²=16
25−16=9
Výsledek: 9Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: (1/6 − 1/3) : 0,3 =
1/6−1/3 = 1/6−2/6 = −1/6
0,3 = 3/10
(−1/6):(3/10) = −1/6·10/3 = −10/18 = −5/9
Výsledek: −5/9Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: (√25 · 2) : (3 · (3² − 2·2)) =
√25=5, 5·2=10
3²−2·2=9−4=5
3·5=15
10:15=2/3
Výsledek: 2/3Vypočtěte: (−1,5 − 1) · (−1,5 + 1) =
−1,5−1=−2,5
−1,5+1=−0,5
(−2,5)·(−0,5)=1,25
Výsledek: 1,25Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: (25/28)·(−2/5) : (6/7 : 2 + 1) =
25/28·(−2/5) = −50/140 = −5/14
6/7:2 = 6/14=3/7. 3/7+1=10/7
(−5/14):(10/7) = −5/14·7/10 = −35/140 = −1/4
Výsledek: −1/4Vypočtěte, o kolik cm² je plocha o obsahu 0,1 m² větší než plocha o obsahu 20 cm².
0,1 m² = 1000 cm²
1000−20=980
Výsledek: 980 cm²Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: 3·(2/3 − 7/9) + 2/3 =
2/3−7/9 = 6/9−7/9=−1/9
3·(−1/9)=−1/3
−1/3+2/3=1/3
Výsledek: 1/3Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru: 1 : (6/5 : 1/6) − 2 : 5 =
6/5:1/6 = 6/5·6=36/5
1:(36/5)=5/36
2:5=2/5=14,4/36... převeďme jinak: společný jmenovatel 180: 5/36=25/180, 2/5=72/180
25/180−72/180=−47/180
Výsledek: −47/180Vypočtěte: 0,5 · (−0,04) − 100 · 0,02 =
0,5·(−0,04)=−0,02
100·0,02=2
−0,02−2=−2,02
Výsledek: −2,02Rozhodni, které z čísel 51, 57, 61, 63 je prvočíslo. Ostatní čísla rozlož na součin dvou menších přirozených čísel.
51=3·17 (číslo složené). 57=3·19 (číslo složené). 63=7·9 (číslo složené).
61 není dělitelné žádným z čísel 2, 3, 5, 7 (a √61≈7,8, takže žádná další čísla není třeba zkoušet) — je to tedy prvočíslo.
Výsledek: 61 je prvočíslo; 51=3·17, 57=3·19, 63=7·9Užitím znaků dělitelnosti rozhodni, zda je číslo 45 288 dělitelné čísly 3, 4 a 9. Své tvrzení zdůvodni příslušnými znaky dělitelnosti.
Znak pro 3 a 9: číslo je dělitelné 3 (resp. 9), pokud je součet jeho číslic dělitelný 3 (resp. 9). Součet číslic: 4+5+2+8+8=27, což je dělitelné jak 3, tak 9.
Znak pro 4: číslo je dělitelné 4, pokud je jeho poslední dvojčíslí dělitelné 4. Poslední dvojčíslí je 88, což je dělitelné 4.
Výsledek: číslo 45 288 je dělitelné 3, 4 i 9Zjednoduš výraz: 3(2a − 4) − 2(a − 5)
Nejdřív roznásobíme závorky:
3(2a − 4) = 6a − 12
2(a − 5) = 2a − 10
Dosadíme zpět a odečteme:
6a − 12 − (2a − 10) = 6a − 12 − 2a + 10 = 4a − 2
Výsledek: 4a − 2Zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): 3(a + 2) − 2(a − 5) =
3(a+2) = 3a + 6
2(a−5) = 2a − 10
3a + 6 − (2a − 10) = 3a + 6 − 2a + 10 = a + 16
Výsledek: a + 16Zjednodušte: (x + 5)² − x² =
(x+5)² = x² + 10x + 25
x² + 10x + 25 − x² = 10x + 25
Výsledek: 10x + 25Zjednodušte: (x − 6)(x + 12 − 2x) =
x + 12 − 2x = −x + 12
(x − 6)(−x + 12) = −x² + 12x + 6x − 72 = −x² + 18x − 72
Výsledek: −x² + 18x − 72Zjednodušte: (y + 3)(y − 3) − (y − 3) =
(y+3)(y−3) = y² − 9
y² − 9 − (y − 3) = y² − 9 − y + 3 = y² − y − 6
Výsledek: y² − y − 6Zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): 2x(3x − 1) + (12x − 2x²) =
2x(3x − 1) = 6x² − 2x
6x² − 2x + 12x − 2x² = 4x² + 10x
Výsledek: 4x² + 10xZjednodušte: (3 + b)(b − 3) − 2(b² − 4) =
(3+b)(b−3) = b² − 9
2(b² − 4) = 2b² − 8
b² − 9 − (2b² − 8) = b² − 9 − 2b² + 8 = −b² − 1
Výsledek: −b² − 1Zjednodušte: 3(2x − 1)² + (18x − 6x²) =
(2x−1)² = 4x² − 4x + 1
3(4x² − 4x + 1) = 12x² − 12x + 3
12x² − 12x + 3 + 18x − 6x² = 6x² + 6x + 3
Výsledek: 6x² + 6x + 3Zjednodušte: 4(x − 2) − 3(x + 1) =
4(x−2) = 4x − 8
3(x+1) = 3x + 3
4x − 8 − 3x − 3 = x − 11
Výsledek: x − 11Zjednodušte: (a − 1)/2 − (2a − 3)/4 =
Společný jmenovatel 4: 2(a−1)/4 − (2a−3)/4
= (2a − 2 − 2a + 3)/4 = 1/4
Výsledek: 1/4 (výraz nezávisí na a)Zjednodušte: (x + y)(x − y) + y(y + 2x) =
(x+y)(x−y) = x² − y²
y(y+2x) = y² + 2xy
x² − y² + y² + 2xy = x² + 2xy
Výsledek: x² + 2xyZjednodušte: 5x² − (2x − 3)(2x + 3) =
(2x−3)(2x+3) = 4x² − 9
5x² − (4x² − 9) = 5x² − 4x² + 9 = x² + 9
Výsledek: x² + 9Zjednodušte: (2a − b)² − (2a + b)² =
(2a−b)² = 4a² − 4ab + b²
(2a+b)² = 4a² + 4ab + b²
Rozdíl: (4a² − 4ab + b²) − (4a² + 4ab + b²) = −8ab
Výsledek: −8abRozložte na součin podle vzorce: 4a² − 20a + 25 =
Jde o vzorec (x − y)² = x² − 2xy + y², kde x = 2a, y = 5.
Ověření: (2a)² = 4a², 2·2a·5 = 20a, 5² = 25 — sedí.
4a² − 20a + 25 = (2a − 5)²
Výsledek: (2a − 5)²Vynásobte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): (2x + y) · (2x − 3) =
Roznásobíme: 2x·2x + 2x·(−3) + y·2x + y·(−3)
= 4x² − 6x + 2xy − 3y
Výsledek: 4x² − 6x + 2xy − 3yZjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): (3n − 1)(3n + 1) − 6n(n − 1) =
(3n−1)(3n+1) = 9n² − 1
6n(n−1) = 6n² − 6n
9n² − 1 − (6n² − 6n) = 9n² − 1 − 6n² + 6n = 3n² + 6n − 1
Výsledek: 3n² + 6n − 1Rozložte na součin: p² − 36 =
Jde o rozdíl čtverců: p² − 36 = p² − 6²
= (p − 6)(p + 6)
Výsledek: (p − 6)(p + 6)Umocněte a zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): (3x + 4)² =
(3x + 4)² = (3x)² + 2·3x·4 + 4²
= 9x² + 24x + 16
Výsledek: 9x² + 24x + 16Zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): (2n + 6)(4n − 5) + (3 − 5)·2n − 5n(n − 2n) =
(2n+6)(4n−5) = 8n² − 10n + 24n − 30 = 8n² + 14n − 30
(3−5)·2n = −4n
−5n(n−2n) = −5n·(−n) = 5n²
Součet: 8n² + 14n − 30 − 4n + 5n² = 13n² + 10n − 30
Výsledek: 13n² + 10n − 30Zjednodušte a rozložte na součin: 5² − (a² + 9) =
25 − a² − 9 = 16 − a²
16 − a² = 4² − a² = (4 − a)(4 + a)
Výsledek: (4 − a)(4 + a)Z daného výrazu vytkněte (−4x): −8x² − 4x + 12xy =
Každý člen vydělíme (−4x): −8x²/(−4x) = 2x; −4x/(−4x) = 1; 12xy/(−4x) = −3y
−4x · (2x + 1 − 3y)
Výsledek: −4x(2x + 1 − 3y)Zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): (5 − y)(5 + y) + 2(y² − 8) − (3y − 1)y =
(5−y)(5+y) = 25 − y²
2(y²−8) = 2y² − 16
(3y−1)y = 3y² − y
25 − y² + 2y² − 16 − 3y² + y = −2y² + y + 9
Výsledek: −2y² + y + 9Zjednodušte a rozložte na součin: (1 + 2n)(1 + 2n) + (1 + 2n)(1 − 2n) − 2 =
(1+2n)² = 1 + 4n + 4n²
(1+2n)(1−2n) = 1 − 4n²
Součet: 1 + 4n + 4n² + 1 − 4n² − 2 = 4n
Výsledek 4n je již v součinovém tvaru (4 · n)
Výsledek: 4nZ daného výrazu vytkněte 4y: 4y² − 12y + 8xy =
Každý člen vydělíme 4y: 4y²/4y=y; 12y/4y=3; 8xy/4y=2x
4y · (y − 3 + 2x)
Výsledek: 4y(y − 3 + 2x)Umocněte a zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): (x + 5/2)² =
(x + 5/2)² = x² + 2·x·5/2 + (5/2)²
= x² + 5x + 25/4
Výsledek: x² + 5x + 25/4Zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): (5 + 4n)(3n − 2n) − (n − 1)·5n =
3n−2n=n
(5+4n)·n = 5n+4n²
(n−1)·5n = 5n²−5n
5n+4n² − (5n²−5n) = 5n+4n²−5n²+5n = −n²+10n
Výsledek: −n² + 10nUpravte a rozložte na součin vytknutím: 3·(x² − x) + x =
3x² − 3x + x = 3x² − 2x
Vytkneme x: x(3x − 2)
Výsledek: x(3x − 2)Určete pomocí vzorce nejjednodušší výraz, kterým je třeba vynásobit výraz (5a − 3), abychom získali výraz 25a² − 9.
25a² − 9 = (5a)² − 3² = (5a−3)(5a+3)
Takže (5a−3) musíme vynásobit výrazem (5a+3)
Výsledek: (5a + 3)Zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): (2n + 3)² − n·(4n + 5) + (3n − n)·n =
(2n+3)² = 4n²+12n+9
n·(4n+5) = 4n²+5n
(3n−n)·n = 2n²
4n²+12n+9 − 4n²−5n + 2n² = 2n²+7n+9
Výsledek: 2n² + 7n + 9Upravte a rozložte na součin vytknutím: x · (y − 5) + 5 · (x − 2y) =
Roznásobíme: xy − 5x + 5x − 10y
Členy −5x a 5x se odečtou: xy − 10y
Vytkneme y: y(x − 10)
Výsledek: y(x − 10)Zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): (y − 2y)·(y + 2y) =
y−2y = −y
y+2y = 3y
(−y)·(3y) = −3y²
Výsledek: −3y²Upravte a rozložte na součin vytýkáním: a·(−a) − 2²·3a + 6a² =
−a² − 12a + 6a²
= 5a² − 12a
Vytkneme a: a(5a − 12)
Výsledek: a(5a − 12)Do rámečků doplňte taková čísla, aby platila rovnost: (a + ☐)² = a² + 18a + ☐
Porovnáme se vzorcem (a+b)² = a²+2ab+b². Koeficient u a je 2b=18 → b=9
Druhé číslo: b² = 9² = 81
Výsledek: první rámeček: 9, druhý rámeček: 81Upravte na co nejjednodušší tvar bez závorek: 2 − (n + 2)·(−n) + (3 − n)·(n + 1) =
(n+2)(−n) = −n²−2n
(3−n)(n+1) = 3n+3−n²−n = −n²+2n+3
2 − (−n²−2n) + (−n²+2n+3) = 2+n²+2n−n²+2n+3 = 4n+5
Výsledek: 4n + 5Upravte výraz a rozložte na součin pomocí vzorce: x·(18 − x) + 9·(16 − 2x) =
18x − x² + 144 − 18x = −x² + 144
= 144 − x² = 12² − x²
Rozdíl čtverců: (12−x)(12+x)
Výsledek: (12 − x)(12 + x)Upravte na co nejjednodušší tvar bez závorek: x·3x − 2x·3 − (x − 3)² =
3x²−6x − (x²−6x+9)
= 3x²−6x−x²+6x−9 = 2x²−9
Výsledek: 2x² − 9Upravte a výsledný výraz rozložte na součin vytýkáním: (2k)² − k·(1 + 2k) =
4k² − k − 2k² = 2k² − k
Vytkneme k: k(2k − 1)
Výsledek: k(2k − 1)Upravte na co nejjednodušší tvar bez závorek: 7a·(a + 3) + 2·(1 − 3a)·(a + 5) =
7a²+21a
(1−3a)(a+5) = a+5−3a²−15a = −3a²−14a+5
2·(−3a²−14a+5) = −6a²−28a+10
7a²+21a−6a²−28a+10 = a²−7a+10
Výsledek: a² − 7a + 10Upravte a umocněte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): (4 + 8a − 8)² =
4+8a−8 = 8a−4
(8a−4)² = 64a² − 64a + 16
Výsledek: 64a² − 64a + 16Vypočtěte pro a = 7: 9a² − 6a + 1 =
9·49 − 42 + 1 = 441−42+1=400
Výsledek: 400Upravte a rozložte na součin užitím vzorce: 1 − 2n + 2n·(1 − 8n) =
1−2n+2n−16n² = 1−16n²
= 1²−(4n)² = (1−4n)(1+4n)
Výsledek: (1 − 4n)(1 + 4n)Upravte na co nejjednodušší tvar bez závorek: (x+2)·(1−x) − 2x·(−1/2)·x =
(x+2)(1−x) = x−x²+2−2x = −x²−x+2
−2x·(−1/2)·x = x²
−x²−x+2+x² = −x+2
Výsledek: −x + 2Upravte a rozložte na součin vytknutím: (a − 2b)·b − b + 2b² =
ab−2b²−b+2b² = ab−b
Vytkneme b: b(a−1)
Výsledek: b(a − 1)Upravte na co nejjednodušší tvar bez závorek: (3y+y)·(y−1) + (1−2y)·(2y+1) =
4y·(y−1)=4y²−4y
(1−2y)(2y+1)=2y+1−4y²−2y=1−4y²
4y²−4y+1−4y²=1−4y
Výsledek: 1 − 4yRoznásobte a upravte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): 4·(n − 1/2)² =
(n−1/2)²=n²−n+1/4
4·(n²−n+1/4)=4n²−4n+1
Výsledek: 4n² − 4n + 1Řeš rovnici: 5x − 7 = 2x + 11
Převedeme členy s x na levou stranu a čísla na pravou:
5x − 2x = 11 + 7
3x = 18
x = 6
Výsledek: x = 6Řešte rovnici: 3x + 2 = 3(2x + 0,5)
3x + 2 = 6x + 1,5
2 − 1,5 = 6x − 3x
0,5 = 3x
x = 1/6
Výsledek: x = 1/6Řešte rovnici: (x − 4)/3 + x = 5/6 − 1/3
Pravá strana: 5/6 − 1/3 = 5/6 − 2/6 = 3/6 = 1/2
Vynásobíme celou rovnici 6: 2(x−4) + 6x = 3
2x − 8 + 6x = 3
8x = 11
x = 11/8
Výsledek: x = 11/8 (1,375)Řešte rovnici: 5x − 7 = 3x + 9
5x − 3x = 9 + 7
2x = 16
x = 8
Výsledek: x = 8Řešte rovnici: 2(x − 3) = x + 4
2x − 6 = x + 4
2x − x = 4 + 6
x = 10
Výsledek: x = 10Řešte rovnici: (x + 1)/4 − (2x − 1)/6 = 1
Společný jmenovatel 12: 3(x+1) − 2(2x−1) = 12
3x + 3 − 4x + 2 = 12
−x + 5 = 12
−x = 7
x = −7
Výsledek: x = −7Řešte rovnici: x/5 + 3 = 7
x/5 = 4
x = 20
Výsledek: x = 20Řešte rovnici: 4(2x − 1) = 3(x + 5) − 1
8x − 4 = 3x + 15 − 1
8x − 4 = 3x + 14
5x = 18
x = 18/5
Výsledek: x = 18/5 (3,6)Řešte rovnici: (2x − 3)/5 = (x + 1)/2 − 1
Vynásobíme 10: 2(2x−3) = 5(x+1) − 10
4x − 6 = 5x + 5 − 10
4x − 6 = 5x − 5
−x = 1
x = −1
Výsledek: x = −1Řešte rovnici: 7 − 2x = 3x − 8
7 + 8 = 3x + 2x
15 = 5x
x = 3
Výsledek: x = 3Řešte rovnici: 3x − (x − 2) = 2(x + 3)
3x − x + 2 = 2x + 6
2x + 2 = 2x + 6
2 = 6 — toto neplatí, rovnice nemá řešení pro žádné x
Výsledek: rovnice nemá řešeníŘešte rovnici: 0,5x + 1,5 = 0,2x + 3,6
0,5x − 0,2x = 3,6 − 1,5
0,3x = 2,1
x = 7
Výsledek: x = 7Řešte rovnici: 2 − x/3 = (x + 4)/6
Vynásobíme 6: 12 − 2x = x + 4
12 − 4 = x + 2x
8 = 3x
x = 8/3
Výsledek: x = 8/3Řešte rovnici: 0,4 · 2 − 0,5x · 2 + 0,3x = x + 2,8
0,8 − x + 0,3x = x + 2,8
0,8 − 0,7x = x + 2,8
0,8 − 2,8 = x + 0,7x
−2 = 1,7x
x = −20/17 ≈ −1,18
Výsledek: x ≈ −1,18Řešte rovnici: 2x · (4,2 − 3,3) = 2x − (4,2 − 3,3)
4,2 − 3,3 = 0,9
2x · 0,9 = 2x − 0,9
1,8x − 2x = −0,9
−0,2x = −0,9
x = 4,5
Výsledek: x = 4,5Řešte rovnici: 6x − 3 = 4 · (x − 1/2) + 2x
6x − 3 = 4x − 2 + 2x
6x − 3 = 6x − 2
−3 = −2 — nikdy neplatí, rovnice nemá řešení
Výsledek: rovnice nemá řešeníŘešte rovnici: 5/3 · (y − 1) + 5/6 · (11 − 2y) = 3/4 · y
Vynásobíme 12: 20(y−1) + 10(11−2y) = 9y
20y − 20 + 110 − 20y = 9y
90 = 9y
y = 10
Výsledek: y = 10Řešte rovnici: 6x − 2 = 4 · (x − 0,25) + 2x
6x − 2 = 4x − 1 + 2x
6x − 2 = 6x − 1
−2 = −1 — nikdy neplatí, rovnice nemá řešení
Výsledek: rovnice nemá řešeníŘešte rovnici: 2,5 · (3 − 2x) + x = 6 − x
7,5 − 5x + x = 6 − x
7,5 − 4x = 6 − x
7,5 − 6 = −x + 4x
1,5 = 3x
x = 0,5
Výsledek: x = 0,5Řešte rovnici: (y + 3)/3 + 3/8 · (y + 1) = (2y − 1)/4 + 1
Vynásobíme 24: 8(y+3) + 9(y+1) = 6(2y−1) + 24
8y + 24 + 9y + 9 = 12y − 6 + 24
17y + 33 = 12y + 18
5y = −15
y = −3
Výsledek: y = −3Řešte rovnici: 3,5 − y = 3/4 · (2y − 1) − 2
3,5 − y = 1,5y − 0,75 − 2
3,5 − y = 1,5y − 2,75
3,5 + 2,75 = 1,5y + y
6,25 = 2,5y
y = 2,5
Výsledek: y = 2,5Řešte rovnici: 2 · (3 − 0,75x) + x = 7 − x/2
6 − 1,5x + x = 7 − 0,5x
6 − 0,5x = 7 − 0,5x
6 = 7 — nikdy neplatí, rovnice nemá řešení
Výsledek: rovnice nemá řešeníŘešte rovnici: 5/6 · (y − 2) − 2/3 · y = y/2 − 5/4
Vynásobíme 12: 10(y−2) − 8y = 6y − 15
10y − 20 − 8y = 6y − 15
2y − 20 = 6y − 15
−5 = 4y
y = −5/4
Výsledek: y = −5/4 (−1,25)Řešte rovnici: 5 · 0,4 − 3x : 2 = 0,5x + 7
2 − 1,5x = 0,5x + 7
2 − 7 = 0,5x + 1,5x
−5 = 2x
x = −2,5
Výsledek: x = −2,5Řešte rovnici: (3 − y)/3 + 3/5 · (y + 1) + y/3 = y
Vynásobíme 15: 5(3−y) + 9(y+1) + 5y = 15y
15 − 5y + 9y + 9 + 5y = 15y
9y + 24 = 15y
24 = 6y
y = 4
Výsledek: y = 4Řešte rovnici: 2 + 0,5·(x − 3) = 0,4·(1,5x + 2)
2 + 0,5x − 1,5 = 0,6x + 0,8
0,5 + 0,5x = 0,6x + 0,8
0,5 − 0,8 = 0,6x − 0,5x
−0,3 = 0,1x
x = −3
Výsledek: x = −3Řešte rovnici: x + 0,2·(5x + 0,9) = x : 5
x + x + 0,18 = 0,2x
2x + 0,18 = 0,2x
1,8x = −0,18
x = −0,1
Výsledek: x = −0,1Řešte rovnici: 3·(2x − 1) + 2/3 = −(x + 3)
6x − 3 + 2/3 = −x − 3
6x − 7/3 = −x − 3
6x + x = −3 + 7/3
7x = −2/3
x = −2/21
Výsledek: x = −2/21Řešte rovnici: 2 − x = 2,5x − 3 · 2
2 − x = 2,5x − 6
2 + 6 = 2,5x + x
8 = 3,5x
x = 16/7 ≈ 2,29
Výsledek: x = 16/7Řešte rovnici: (2 − x)/2 + 2x = 2,5x − 3
Vynásobíme celou rovnici 2: (2 − x) + 4x = 5x − 6
2 + 3x = 5x − 6
2 + 6 = 5x − 3x
8 = 2x
x = 4
Výsledek: x = 4Řešte rovnici: 3·(y+1)/2 − y/3 = 3/2·(2y−3)/3 + 3/2
Vynásobíme 6: 9(y+1) − 2y = 3(2y−3) + 9
9y + 9 − 2y = 6y − 9 + 9
7y + 9 = 6y
y = −9
Výsledek: y = −9Řešte rovnici: x − (x/2 + 2/3) = 2
x − x/2 − 2/3 = 2
x/2 = 2 + 2/3 = 8/3
x = 16/3
Výsledek: x = 16/3Řešte rovnici: 2·(3x − 2,5) = −5 + 3·(3x − 2)
6x − 5 = −5 + 9x − 6
6x − 5 = 9x − 11
−5 + 11 = 9x − 6x
6 = 3x
x = 2
Výsledek: x = 2Řešte rovnici: y − (y + 5)·0,1 = 0,9y + 0,5
y − 0,1y − 0,5 = 0,9y + 0,5
0,9y − 0,5 = 0,9y + 0,5
−0,5 = 0,5 — nikdy neplatí, rovnice nemá řešení
Výsledek: rovnice nemá řešeníŘešte rovnici: 0,1x + 5·(0,04x − 3,2) = 4 − 0,7x
0,1x + 0,2x − 16 = 4 − 0,7x
0,3x − 16 = 4 − 0,7x
0,3x + 0,7x = 4 + 16
x = 20
Výsledek: x = 20Řešte rovnici: (x − 15) · 2 − (5x − 8) · (−1) − 1 = 0
(x − 15) · 2 = 2x − 30
(5x − 8) · (−1) = −5x + 8, odečítáme tento výraz: −(−5x + 8) = 5x − 8
2x − 30 + 5x − 8 − 1 = 0
7x − 39 = 0
x = 39/7 ≈ 5,57
Výsledek: x = 39/7Řešte rovnici: 6 − (3 − 2y)/5 · 2 = 4y
Vynásobíme 5: 30 − 2(3−2y) = 20y
30 − 6 + 4y = 20y
24 = 16y
y = 1,5
Výsledek: y = 1,5Řešte soustavu rovnic: 6x + y = 14, 3x + 2y = 1
Z první rovnice: y = 14 − 6x
Dosadíme do druhé: 3x + 2(14−6x) = 1
3x + 28 − 12x = 1
−9x = −27
x = 3
y = 14 − 18 = −4
Výsledek: x = 3, y = −4Řešte soustavu rovnic: 3x − (y + 1) = 10, 2x − 9 = y
Z druhé rovnice: y = 2x − 9
Dosadíme do první: 3x − (2x−9+1) = 10
3x − 2x + 9 − 1 = 10
x + 8 = 10
x = 2
y = 4 − 9 = −5
Výsledek: x = 2, y = −5Řešte soustavu rovnic: 2x + 3y = 13, x − y = 1
Z druhé rovnice: x = y + 1
Dosadíme do první: 2(y+1) + 3y = 13
2y + 2 + 3y = 13
5y = 11
y = 11/5 = 2,2
x = 3,2
Výsledek: x = 3,2, y = 2,2Řešte soustavu rovnic: 5x − 2y = 16, 3x + 4y = 6
Z první rovnice vynásobené 2: 10x − 4y = 32
Sečteme s druhou rovnicí: 10x−4y+3x+4y = 32+6
13x = 38
x = 38/13 ≈ 2,92
Z první: 2y = 5x−16 = 190/13−208/13 = −18/13, y = −9/13 ≈ −0,69
Výsledek: x = 38/13, y = −9/13Řešte rovnici: 0,5 − (5 − x)·0,5 = 0,5·(1 − 9x)
0,5 − 2,5 + 0,5x = 0,5 − 4,5x
−2 + 0,5x = 0,5 − 4,5x
5x = 2,5
x = 0,5
Výsledek: x = 0,5Řešte rovnici: (1/2)·(3x + 4) + 5 = (1/2)·(2 − x)
1,5x+2+5 = 1−0,5x
1,5x+7=1−0,5x
2x=−6
x=−3
Výsledek: x = −3Řešte rovnici: (6+y)/5 = 7 − (8+5y)/20
Vynásobíme 20: 4(6+y) = 140 − (8+5y)
24+4y = 140−8−5y
24+4y=132−5y
9y=108
y=12
Výsledek: y = 12Řešte rovnici: 2 + (x−6)/7 − x/14 = (4+x)/2
Vynásobíme 14: 28 + 2(x−6) − x = 7(4+x)
28+2x−12−x = 28+7x
16+x=28+7x
−12=6x
x=−2
Výsledek: x = −2Řešte soustavu rovnic: 3x − y = 11, 3x + 2y = −4
Odečteme rovnice: (3x+2y)−(3x−y)=−4−11
3y=−15
y=−5
3x=11+(−5)=6... 3x−(−5)=11→3x=6→x=2
Výsledek: x = 2, y = −5Řešte soustavu rovnic: 2x − 3y = −6, 2x − y = 2
Odečteme: (2x−y)−(2x−3y)=2−(−6)
2y=8
y=4
2x=2+y=6→x=3
Výsledek: x = 3, y = 4Řešte soustavu rovnic: 2x − y = 8, x + y = 7
Sečteme rovnice: 3x=15
x=5
y=7−5=2
Výsledek: x = 5, y = 2Součet dvou po sobě jdoucích sudých čísel je 74. Urči obě čísla.
Menší sudé číslo označíme x, druhé pak x + 2 (další sudé číslo).
x + (x + 2) = 74
2x + 2 = 74
2x = 72
x = 36
Výsledek: hledaná čísla jsou 36 a 38Otec je třikrát starší než syn. Za 12 let bude otec jen dvakrát starší než syn. Kolik je teď synovi let?
Syn má nyní x let, otec tedy 3x let.
Za 12 let bude synovi x + 12 a otci 3x + 12 let. Podle zadání platí:
3x + 12 = 2(x + 12)
3x + 12 = 2x + 24
3x − 2x = 24 − 12
x = 12
Výsledek: synovi je teď 12 let (otci 36)Tři kamarádky spořily na společný dárek. Bára uspořila o čtvrtinu méně než Adéla. Cecílie uspořila o 160 korun více než Adéla. Všechny tři dívky dohromady uspořily třikrát více než samotná Adéla. Kolik korun uspořila Adéla?
Adéla = n. Bára = n − n/4 = 3n/4. Cecílie = n + 160.
Součet: n + 3n/4 + n + 160 = 3n
11n/4 + 160 = 3n
160 = 3n − 11n/4 = n/4
n = 640
Výsledek: Adéla uspořila 640 KčV akváriu je 220 rybiček. Druhý den chovatel přidal o polovinu více rybiček než první den a zároveň o 20 rybiček méně než třetí den. Za tři dny přibylo dohromady 220 rybiček. Kolik rybiček přidal chovatel první den, označíme-li tento počet x?
Druhý den: 1,5x. Třetí den: 1,5x + 20.
Součet: x + 1,5x + (1,5x + 20) = 220
4x + 20 = 220
4x = 200
x = 50
Výsledek: první den přidal 50 rybičekPekárna upekla za tři dny celkem 480 rohlíků. Druhý den upekli dvakrát více rohlíků než první den, třetí den upekli o 60 rohlíků méně než druhý den. Kolik rohlíků upekli první den?
První den x, druhý den 2x, třetí den 2x − 60.
x + 2x + 2x − 60 = 480
5x = 540
x = 108
Výsledek: první den upekli 108 rohlíkůFarmářka přivezla na trh jablka. Za první hodinu prodala tři osminy přivezených jablek, za druhou hodinu prodala tři čtvrtiny zbývajících jablek a během třetí hodiny doprodala posledních 30 kg. Kolik kilogramů jablek přivezla farmářka na trh?
Po 1. hodině zbývá 5/8 z celku.
Za 2. hodinu prodá 3/4 z 5/8 = 15/32 z celku, zbývá 5/8 − 15/32 = 20/32 − 15/32 = 5/32 z celku.
5/32 celku = 30 kg → celek = 30 · 32/5 = 192
Výsledek: farmářka přivezla 192 kg jablekRodina Novákova, Dvořákova a Malá spolu jely na výlet a společně zaplatily za benzín 210 Kč. Novákovi zaplatili o pětinu více než Dvořákovi. Malí zaplatili o 30 Kč méně než Dvořákovi. Kolik korun zaplatili Dvořákovi, označíme-li tuto částku d?
Novákovi = d + d/5 = 6d/5. Malí = d − 30.
d + 6d/5 + d − 30 = 210
16d/5 = 240
d = 240 · 5/16 = 75
Výsledek: Dvořákovi zaplatili 75 KčOtec, matka a syn váží dohromady 180 kg. Matka a otec dohromady váží dvakrát více než syn samotný. Syn váží 40 kg a matka váží o desetinu více než syn. Rozhodněte, kolik váží otec.
Syn = 40 kg. Matka = 40 + 4 = 44 kg (o desetinu více).
Otec + matka = 2 · 40 = 80 kg
Otec = 80 − 44 = 36 kg
Výsledek: otec váží 36 kgŠkola má umýt všechna okna. První den umyjí jednu čtvrtinu oken, druhý den dvakrát více oken než první den a zbývajících 20 oken umyjí třetí den. Kolik oken má škola?
1. den: x/4 oken. 2. den: 2 · x/4 = x/2 oken.
1.+2. den dohromady: x/4 + x/2 = 3x/4
Zbývá x − 3x/4 = x/4 oken = 20
x = 80
Výsledek: škola má 80 okenV obchodě prodali za tři dny celkem 150 triček. Druhý den prodali o polovinu více triček než první den a zároveň o 15 triček méně než třetí den. Kolik triček prodali třetí den?
1. den x, 2. den 1,5x, 3. den 1,5x + 15.
x + 1,5x + 1,5x + 15 = 150
4x = 135
x = 33,75
Výsledek: 1. den 33,75; 3. den = 1,5·33,75+15 = 65,625 triček (zaokrouhleno cca 66)Babička, matka a dcera váží dohromady 152 kg. Babička s matkou dohromady váží třikrát více než dcera. Dcera váží 38 kg a matka váží o čtvrtinu více než dcera. Kolik váží babička?
Dcera = 38 kg. Matka = 38 + 38/4 = 38 + 9,5 = 47,5 kg.
Babička + matka = 3 · 38 = 114 kg
Babička = 114 − 47,5 = 66,5 kg
Výsledek: babička váží 66,5 kgTři sourozenci dostali dohromady 300 Kč kapesného. Jirka dostal o pětinu méně než Marek. Petra dostala o 20 Kč více než Marek. Kolik korun dostal Marek, označíme-li tuto částku m?
Jirka = m − m/5 = 4m/5. Petra = m + 20.
4m/5 + m + m + 20 = 300
14m/5 = 280
m = 100
Výsledek: Marek dostal 100 KčFirma zaměstnává 200 osob. Kvůli rekonstrukci musela část zaměstnanců pracovat z domova. Jednoho dne byla na pracovišti jedna čtvrtina žen zaměstnaných ve firmě a dvě pětiny mužů zaměstnaných ve firmě, všichni ostatní pracovali z domova. Počet žen ve firmě označte x (mužů je tedy 200 − x). Toho dne bylo na pracovišti celkem 71 osob. Vypočtěte, kolik žen firma zaměstnává.
Na pracovišti bylo: x/4 (ženy) + 2/5 · (200 − x) (muži) = 71
Vynásobíme 20: 5x + 8(200 − x) = 1420
5x + 1600 − 8x = 1420
−3x = −180
x = 60
Výsledek: firma zaměstnává 60 žen (a 140 mužů)Pekárna zaměstnává 90 pracovníků. Ranní směnu tvoří dvě třetiny pekařů a polovina prodavaček, ostatní mají volno. Počet pekařů označte x (prodavaček je 90 − x). Na ranní směně bylo 55 zaměstnanců. Sestavte a vyřešte rovnici pro x.
2/3 x + 1/2 (90 − x) = 55
2/3 x + 45 − 1/2 x = 55
Vynásobíme 6: 4x + 270 − 3x = 330
x = 60
Výsledek: pekařů je 60, prodavaček 30Farmář chová 4 krávy, ale nemá pro ně žádné krmivo. Soused, který má pro svých 6 krav krmivo na 100 dní, farmáři prodá tři desetiny tohoto krmiva. Vypočtěte, na kolik dní vystačí prodané krmivo farmářovým 4 kravám (každá kráva spotřebuje denně stejné množství).
Celkové krmivo sousedovi vystačí na 6 krav · 100 dní = 600 'kravodní'.
Prodaná část: 3/10 · 600 = 180 kravodní
Farmářovým 4 kravám vystačí na: 180 : 4 = 45 dní
Výsledek: 45 dníBrigádníci balí dárky. Za zabalení každého z prvních 8 dárků dostávají 30 Kč za kus. Za každý další dárek dostanou o 20 % víc než za základní odměnu, počínaje 21. dárkem dokonce o 40 % víc než základní odměna. Kolik korun si brigádník vydělá za zabalení 22 dárků?
Prvních 8 dárků: 8 · 30 = 240 Kč
9. až 20. dárek (12 kusů) za 30·1,2 = 36 Kč: 12 · 36 = 432 Kč
21. a 22. dárek (2 kusy) za 30·1,4 = 42 Kč: 2 · 42 = 84 Kč
Celkem: 240 + 432 + 84 = 756 Kč
Výsledek: 756 KčDo dílny přivezli stroje, polovinu umístili do haly A a polovinu do haly B. První den zprovoznili dvě třetiny strojů v hale A. Druhý den zprovoznili tři pětiny strojů v hale B. Třetí den zprovoznili všechny zbývající stroje. Neznámý celkový počet strojů označte x. Třetí den zprovoznili dohromady 30 strojů. Vypočtěte x.
V hale A zbývá po 1. dni: 1/2x − 2/3·(1/2x) = 1/2x·1/3 = x/6
V hale B zbývá po 2. dni: 1/2x − 3/5·(1/2x) = 1/2x·2/5 = x/5
Třetí den: x/6 + x/5 = 30
Společný jmenovatel 30: 5x/30 + 6x/30 = 30 → 11x/30 = 30 → x = 900/11 ≈ 81,8
Výsledek: přibližně 82 strojůVe firmě je zaměstnáno 150 lidí. Dvě pětiny zaměstnanců jsou muži, zbytek ženy. Kolik žen firma zaměstnává?
Muži: 2/5 · 150 = 60
Ženy: 150 − 60 = 90
Výsledek: 90 ženDva bratři, Jakub a Matěj, si spolu koupili stavebnici. Jakub zaplatil o pětinu více než Matěj. Dohromady zaplatili 880 Kč. Kolik korun zaplatil Matěj (označte jeho platbu m)?
Jakub zaplatil m + m/5 = 6m/5.
m + 6m/5 = 880
11m/5 = 880
m = 400
Výsledek: Matěj zaplatil 400 KčVšichni členové cyklistického oddílu se seřadili do zástupu podle výšky. Před Petrem stála jedna šestina celkového počtu členů. Hned za Petrem stála jeho sestra Petra a za ní ještě tři čtvrtiny celkového počtu členů. Kolik členů má cyklistický oddíl?
Celkový počet členů označme x. Před Petrem stojí x/6 lidí, pak Petr, pak Petra, pak ještě 3x/4 lidí — dohromady to musí dát x:
x/6 + 2 + 3x/4 = x
Vynásobíme 12: 2x + 24 + 9x = 12x
11x + 24 = 12x
x = 24
Výsledek: oddíl má 24 členůV hale je 220 diváků. Za první poločas odešla čtvrtina diváků, o přestávce přišlo dalších 15 diváků. Kolik diváků bylo v hale na začátku druhého poločasu?
Zbylo po odchodu: 220 − 220/4 = 220 − 55 = 165
Po příchodu nových: 165 + 15 = 180
Výsledek: 180 divákůCena dovolené se skládá z dopravy a ubytování. Doprava tvoří třetinu ceny, ubytování zbytek. Ubytování stojí 8 000 Kč. Kolik stojí celá dovolená?
Ubytování = 2/3 celkové ceny (zbytek po odečtení třetiny na dopravu).
2/3 c = 8000 → c = 12 000
Výsledek: 12 000 KčZa 3 muffiny zaplatíme v cukrárně celkem x korun, stejně jako za 4 croissanty. Vyjádřete výrazem s proměnnou x, kolik korun zaplatíme za 1 muffin, a kolik za 6 croissantů.
Cena 1 muffinu: celková cena za 3 muffiny je x Kč, takže 1 muffin stojí x/3 Kč.
Cena 1 croissantu: x/4 Kč, takže 6 croissantů stojí 6 · x/4 = 3x/2 Kč
Výsledek: 1 muffin = x/3 Kč, 6 croissantů = 3x/2 KčZa 3 muffiny a 4 croissanty (z předchozí úlohy) jsme v cukrárně zaplatili dohromady 210 Kč, přičemž cena za 3 muffiny byla stejná jako cena za 4 croissanty (obě částky x Kč). Vypočtěte, kolik korun stojí jeden muffin.
Zaplatili jsme x (za muffiny) + x (za croissanty) = 2x = 210 Kč
x = 105 Kč — to je cena za 3 muffiny
1 muffin: 105 : 3 = 35
Výsledek: 35 KčV knihovně je k regálů. V každém regálu je o 12 knih více, než je v knihovně regálů. Vyjádřete výrazem s proměnnou k celkový počet knih v knihovně.
Počet knih v jednom regálu: k + 12
Celkový počet knih: k regálů krát (k+12) knih v každém = k(k+12)
Výsledek: k · (k + 12), neboli k² + 12kCestu do školy urazí Tomáš pěšky za dobu, která je dvakrát delší než na kole. Na koloběžce mu cesta trvá o čtvrtinu déle než na kole. Dobu jízdy na kole označíme x. Vyjádřete výrazem s proměnnou x, jak dlouho trvá cesta pěšky a jak dlouho na koloběžce.
Pěšky: 2x
Na koloběžce: x + x/4 = 5x/4
Výsledek: pěšky 2x, na koloběžce 5x/4Z předchozí úlohy (Tomášovy cesty do školy): cesta pěšky trvá Tomášovi o 21 minut déle než na koloběžce. Vypočtěte, kolik minut trvá cesta na kole (x).
Pěšky − koloběžka = 21 minut
2x − 5x/4 = 21
8x/4 − 5x/4 = 21
3x/4 = 21
x = 28
Výsledek: cesta na kole trvá 28 minutSazenice rajčat prodává zahradnictví v x korunách za kus, sazenice paprik za dvě třetiny této ceny. Vyjádřete výrazem s proměnnou x, kolik korun zaplatíme za 5 sazenic rajčat a 3 sazenice paprik.
5 sazenic rajčat: 5x
3 sazenice paprik: 3 · (2x/3) = 2x
Celkem: 5x + 2x = 7x
Výsledek: 7x korunNádrž pojme V litrů vody. Menší nádrž pojme o 150 litrů méně. Vyjádřete výrazem s proměnnou V objem menší nádrže, a kolik litrů pojmou obě nádrže dohromady.
Menší nádrž: V − 150
Dohromady: V + (V − 150) = 2V − 150
Výsledek: menší nádrž V − 150 litrů, dohromady 2V − 150 litrůKarel, Lukáš a Martin sbírali kaštany. Karel nasbíral p kaštanů. Lukáš nasbíral o třetinu více než Karel. Martin nasbíral dvakrát více než Lukáš. Vyjádřete výrazem s proměnnou p, kolik kaštanů nasbírali všichni tři dohromady.
Lukáš: p + p/3 = 4p/3
Martin: 2 · 4p/3 = 8p/3
Dohromady: p + 4p/3 + 8p/3 = 3p/3 + 4p/3 + 8p/3 = 15p/3 = 5p
Výsledek: 5p kaštanůZ předchozí úlohy (Karel, Lukáš, Martin sbírali kaštany): všichni tři dohromady nasbírali 165 kaštanů. Vypočtěte, kolik kaštanů nasbíral Martin.
Z předchozí úlohy: dohromady = 5p = 165 → p = 33 (Karel)
Martin = 8p/3 = 8·33/3 = 88
Výsledek: Martin nasbíral 88 kaštanůAutobus pojme n cestujících. Minibus pojme o pětinu méně cestujících než autobus. Vyjádřete výrazem s proměnnou n, kolik cestujících pojmou dohromady 2 autobusy a 3 minibusy.
Minibus: n − n/5 = 4n/5
2 autobusy: 2n. 3 minibusy: 3·4n/5=12n/5
Dohromady: 2n + 12n/5 = 10n/5+12n/5=22n/5
Výsledek: 22n/5 cestujícíchDo ložnice jsme přikoupili postel, noční stolek a skříň. Noční stolek byl o polovinu levnější než skříň, ale o třetinu dražší než postel. Cenu nočního stolku označte n. Vyjádřete výrazem s proměnnou n cenu skříně a cenu postele.
Skříň je dvakrát dražší než stolek (stolek je poloviční): skříň = 2n
Stolek je o třetinu dražší než postel, takže postel = n : (4/3) = 3n/4
Výsledek: skříň = 2n, postel = 3n/4Z předchozí úlohy (postel, noční stolek, skříň): za všechny tři kusy nábytku jsme zaplatili 9 000 Kč. Vypočtěte, kolik korun stál noční stolek.
Součet: n + 2n + 3n/4 = 9000
Společný jmenovatel 4: 4n/4+8n/4+3n/4=9000
15n/4=9000
n=2400
Výsledek: noční stolek stál 2 400 KčFarmář prodával saláty za jednotnou cenu za kus. Počet všech salátů, které farmář prodal, označte x. První den prodal třetinu salátů, druhý den o třetinu méně salátů než první den. Vyjádřete výrazem s proměnnou x, kolik salátů prodal farmář druhý den.
První den: x/3
Druhý den (o třetinu méně než první den): x/3 − (1/3)(x/3) = x/3 · 2/3 = 2x/9
Výsledek: 2x/9 salátůZ předchozí úlohy (farmář a saláty): třetí den prodal farmář 120 salátů (zbytek po prvních dvou dnech). Určete počet všech salátů, které farmář prodal.
První + druhý den: x/3 + 2x/9 = 3x/9+2x/9=5x/9
Třetí den: x − 5x/9 = 4x/9 = 120
x = 120·9/4 = 270
Výsledek: 270 salátůVe vlakové soupravě jsou stejně dlouhé vagony a jedna lokomotiva. Lokomotiva je o čtvrtinu kratší než jeden vagon a její délka tvoří jednu sedmnáctinu délky celé soupravy. Délku vagonu označte v. Vyjádřete výrazem s proměnnou v délku lokomotivy.
Lokomotiva je o čtvrtinu kratší než vagon: lokomotiva = v − v/4 = 3v/4
Výsledek: 3v/4Z předchozí úlohy (vlaková souprava): délka lokomotivy tvoří 1/17 délky celé soupravy. Kolik vagonů je ve vlakové soupravě?
Nechť je n vagonů. Celková délka: n·v + 3v/4
Lokomotiva = 1/17 celku: 3v/4 = (1/17)(nv+3v/4)
Vynásobíme 17: 51v/4 = nv+3v/4
51v/4 − 3v/4 = nv
48v/4 = nv → 12v=nv → n=12
Výsledek: 12 vagonůCena dětské vstupenky do muzea je 2/5 ceny vstupenky pro dospělého. Cenu dospělé vstupenky označte d. Jeden dospělý se třemi dětmi zaplatil za vstupenky 330 Kč. Vypočtěte cenu dětské vstupenky.
Dětská vstupenka: 2d/5. Celkem: d + 3·(2d/5) = 330
d + 6d/5 = 330
5d/5+6d/5=330
11d/5=330
d=150
Dětská: 2·150/5=60
Výsledek: dětská vstupenka stojí 60 KčZahradní sud má tvar válce, dno má obsah 1 500 cm². Objem vody v sudu označte V (v cm³) při výšce hladiny h (v cm). Vyjádřete výrazem V pomocí h.
Objem válce = obsah podstavy krát výška: V = 1500 · h
Výsledek: V = 1 500hVe vnitrostátním rychlíku jsou vagony 1. a 2. třídy, vagonů 2. třídy je dvakrát více než 1. třídy. V každém vagonu je 10 kupé. Ve vagonech 1. třídy je 6 míst na kupé, ve 2. třídě 8 míst. Počet vagonů 1. třídy označte x. Vyjádřete výrazem s x celkový počet míst k sezení v celém rychlíku.
Vagonů 1. třídy: x, míst: x·10·6=60x
Vagonů 2. třídy: 2x, míst: 2x·10·8=160x
Celkem: 60x+160x=220x
Výsledek: 220x místZ předchozí úlohy (vagony rychlíku): ve všech kupé je dohromady 440 míst k sezení. Kolik vagonů 2. třídy je součástí rychlíku?
220x = 440 → x = 2 (vagony 1. třídy)
Vagony 2. třídy: 2x = 4
Výsledek: 4 vagony 2. třídyCyklostezka začíná u nádraží a končí u chaty. Petr ujel dvě třetiny její délky a zastavil u stánku. Pak se vrátil o čtvrtinu vzdálenosti, kterou ujel od nádraží ke stánku, a odtud pokračoval až k chatě. Délku celé cyklostezky označte x. Vyjádřete výrazem s x délku úseku mezi stánkem a chatou.
Stánek je ve 2/3 x od nádraží.
Úsek stánek–chata: x − 2x/3 = x/3
Výsledek: x/3Z předchozí úlohy (cyklostezka): Petr se od stánku vrátil o čtvrtinu vzdálenosti nádraží–stánek. Vyjádřete výrazem s x vzdálenost od nádraží k místu, kde našel telefon.
Vzdálenost nádraží–stánek: 2x/3. Čtvrtina této vzdálenosti: (1/4)(2x/3)=x/6
Místo nálezu telefonu (vrátil se o x/6 zpět od stánku): 2x/3 − x/6 = 4x/6−x/6=3x/6=x/2
Výsledek: x/2Z předchozí úlohy: když Petr našel telefon (v x/2 od nádraží), zbývalo mu k chatě ještě 24 km. Vypočtěte, kolik km Petr celkem najezdil (nádraží→stánek→zpět k telefonu→chata).
Zbývá od x/2 do chaty (x): x − x/2 = x/2 = 24 km → x=48 km
Cesta: nádraží→stánek (2x/3=32km) + stánek→telefon zpět (x/6=8km) + telefon→chata (x/2=24km)
Celkem: 32+8+24=64
Výsledek: 64 kmPočet Tereziných letošních vstupů do fitcentra označte x. Členka klubu platí 600 Kč ročně plus 120 Kč za vstup. Vyjádřete výrazem s x, kolik korun Tereza celkem zaplatila.
600 + 120x
Výsledek: 600 + 120x KčZ předchozí úlohy: Mirek (běžný návštěvník, 160 Kč/vstup) navštěvuje fitcentrum vždy spolu s Terezou a zaplatil za všechny vstupy stejnou částku jako Tereza celkem. Kolikrát Tereza letos navštívila fitcentrum?
160x = 600+120x
40x=600
x=15
Výsledek: 15krátÚsek stavěný firmou Roura je dvakrát delší než úsek firmy Trubka. Úsek firmy Potrubí má čtyřikrát menší délku, než mají dohromady úseky obou zbývajících firem. Délku úseku firmy Roura označte r. Vyjádřete výrazem s r délku úseku firmy Trubka a firmy Potrubí.
Trubka = r/2 (protože Roura=2×Trubka)
Potrubí = (Roura+Trubka)/4 = (r+r/2)/4 = (3r/2)/4=3r/8
Výsledek: Trubka = r/2, Potrubí = 3r/8Z předchozí úlohy: firma Potrubí staví úsek o 12 km kratší než firma Trubka. Vypočtěte délku úseku firmy Roura.
Trubka−Potrubí=12: r/2 − 3r/8 = 12
4r/8−3r/8=12
r/8=12
r=96
Výsledek: 96 kmProdávali čaj za 40 Kč, cena punče byla o 75 % vyšší. Počet prodaných čajů označte x. Vyjádřete výrazem s x tržbu za všechny čaje.
40x
Výsledek: 40x KčTričko stálo 480 Kč. Po zlevnění stojí 384 Kč. O kolik procent se tričko zlevnilo?
Nejdřív zjistíme, o kolik korun se tričko zlevnilo:
480 − 384 = 96 Kč
Tato částka je z původní ceny 480 Kč. Procento zlevnění spočítáme jako podíl:
96 : 480 = 0,2 = 20 %
Výsledek: tričko zlevnilo o 20 %Ve třídě je 28 žáků. 25 % z nich jezdí do školy autobusem, čtvrtina jezdí na kole a zbytek chodí pěšky. Kolik žáků chodí pěšky?
25 % je totéž co čtvrtina, takže autobusem i na kole jezdí stejný počet žáků:
28 : 4 = 7 žáků autobusem, 7 žáků na kole
Dohromady jich tedy jezdí:
7 + 7 = 14 žáků
Zbytek chodí pěšky:
28 − 14 = 14 žáků
Výsledek: pěšky chodí 14 žákůRodina jela na výlet a ujela za 3 hodiny 210 km stálou rychlostí. Jakou rychlostí jeli a jak dlouho by jim trvalo ujet 350 km stejnou rychlostí?
Rychlost spočítáme jako dráhu dělenou časem:
210 : 3 = 70 km/h
Čas na ujetí 350 km při této rychlosti:
350 : 70 = 5 hodin
Výsledek: rychlost 70 km/h, na 350 km by potřebovali 5 hodinCena knihy se nejdřív zvýšila o 20 % a potom se nová cena snížila o 20 %. Kniha nakonec stojí 288 Kč. Kolik stála kniha na začátku?
Pozor — zvýšení o 20 % a pak snížení o 20 % není návrat na původní cenu, protože se počítá pokaždé z jiného základu.
Označme původní cenu x. Po zdražení o 20 % platí:
x · 1,2
Po zlevnění o 20 % z této nové ceny:
x · 1,2 · 0,8 = x · 0,96
Víme, že výsledná cena je 288 Kč, takže:
x · 0,96 = 288
x = 288 : 0,96 = 300
Obrázek tvaru obdélníku s rozměry 10 cm a 6 cm je nalepen na obdélníkové podložce. Podložka přesahuje obrázek nahoře, dole, vpravo i vlevo o 2 cm. Kolik procent plochy podložky není zakryto obrázkem?
Rozměry podložky: (10+4) × (6+4) = 14 × 10 = 140 cm²
Obsah obrázku: 10 · 6 = 60 cm²
Nezakrytá plocha: 140 − 60 = 80 cm²
Procenta: 80 : 140 ≈ 0,571 = 57,1 %
Výsledek: přibližně 57,1 %V lednu se 3 litry limonády prodávaly za 36 Kč, v únoru se za tuto cenu prodávaly 4 litry limonády. O kolik procent byl 1 litr limonády v únoru levnější než v lednu?
Cena za litr v lednu: 36 : 3 = 12 Kč
Cena za litr v únoru: 36 : 4 = 9 Kč
Rozdíl: 12 − 9 = 3 Kč
Procenta: 3 : 12 = 0,25 = 25 %
Výsledek: o 25 %Cyklista ujel za 3 dny trasu dlouhou 300 km. První den ujel dvě pětiny celé trasy, druhý den ujel polovinu zbytku trasy. Kolik procent celé trasy ujel cyklista třetí den?
1. den: 2/5 · 300 = 120 km
Zbytek po 1. dni: 300 − 120 = 180 km
2. den: 1/2 · 180 = 90 km
3. den: 300 − 120 − 90 = 90 km
Procenta: 90 : 300 = 0,3 = 30 %
Výsledek: 30 %Číslo 360 je o 20 % větší než neznámé číslo. Jaké je neznámé číslo?
360 = x · 1,2
x = 360 : 1,2 = 300
Výsledek: 30045 % neznámého čísla je o 63 větší než 30 % téhož čísla. Jaké je neznámé číslo?
0,45x − 0,30x = 63
0,15x = 63
x = 420
Výsledek: 420Poměr dvou čísel je 2 : 5. Polovina většího z nich je 60. Jaký je součet obou čísel?
Větší číslo: 60 · 2 = 120
Z poměru 2:5, menší číslo = 120 · 2/5 = 48
Součet: 120 + 48 = 168
Výsledek: 168Výrobek stojí 850 Kč. Kolik korun bude stát výrobek zdražený o 12 %?
Nová cena = 850 · 1,12 = 952
Výsledek: 952 KčKabát, který stál původně 2 400 korun, byl zlevněn o 35 %. Kolik korun stál po slevě?
Nová cena = 2 400 · (1 − 0,35) = 2 400 · 0,65 = 1 560
Výsledek: 1 560 KčBunda stála původně 1 800 korun. Poté byla dvakrát zlevněna, vždy na 90 % předchozí ceny. Kolik korun stála po druhé slevě?
Po první slevě: 1 800 · 0,9 = 1 620 Kč
Po druhé slevě: 1 620 · 0,9 = 1 458 Kč
Výsledek: 1 458 KčSako bylo zlevněno o 30 % na 1 610 korun. Kolik korun činí sleva?
Zlevněná cena = 70 % původní ceny.
0,7 · c = 1 610 → c = 2 300
Sleva = 2 300 − 1 610 = 690
Výsledek: 690 KčCelkem 60 % z 350 žáků chodí na oběd do školní jídelny. Kolik žáků do jídelny nechodí?
Chodí: 0,6 · 350 = 210 žáků
Nechodí: 350 − 210 = 140 žáků
Výsledek: 140 žákůDo klubu přibyli 4 noví členové a počet členů se tak zvýšil o 5 %. Kolik členů má nyní klub?
4 členové odpovídají 5 % původního počtu p: 0,05p = 4 → p = 80
Nový počet: 80 + 4 = 84
Výsledek: 84 členůPři úklidové akci měl každý dobrovolník naplnit jeden pytel odpadků, ale 25 % dobrovolníků naplnilo ještě druhý pytel. Dobrovolníci tak naplnili o 80 pytlů více, než se předpokládalo. Kolik pytlů celkem dobrovolníci naplnili?
Nechť je n dobrovolníků. Předpoklad: n pytlů. Skutečnost: n + 0,25n = 1,25n pytlů.
Rozdíl: 1,25n − n = 0,25n = 80 → n = 320
Skutečný počet pytlů: 1,25 · 320 = 400
Výsledek: 400 pytlůUčitel obdržel dar na pomůcky. Za 20 % daru koupil 4 stejné kalkulačky. Glóbus stál 150 Kč, což představuje 3 % daru. Kolik korun stála jedna kalkulačka?
Celý dar: 150 : 0,03 = 5 000 Kč
20 % daru na kalkulačky: 0,2 · 5000 = 1 000 Kč
Jedna kalkulačka: 1000 : 4 = 250
Výsledek: 250 KčNa 30 % rozlohy zemědělské půdy jsou pole, zbytek tvoří louky. Pastviny zabírají 25 % rozlohy luk, zbývajících 2 100 hektarů luk se využívá na seno. Kolik hektarů zabírají pole?
Seno tvoří 75 % luk (100%−25%): 0,75 · louky = 2100 → louky = 2800 ha
Louky = 70 % celé plochy (100%−30%): 2800 = 0,7 · celek → celek = 4000 ha
Pole = 30 % z 4000 = 1200
Výsledek: 1 200 hektarůFirma očekávala 150 zakázek, ale získala 225. O kolik procent firma překročila očekávání?
Rozdíl: 225 − 150 = 75
Procenta: 75 : 150 = 0,5 = 50 %
Výsledek: o 50 %V katalogu je cena výrobku 1 200 Kč, v prodejně je o 25 % nižší. Na internetu se prodává za 720 Kč. O kolik procent je cena na internetu nižší než v prodejně?
Cena v prodejně: 1200 · 0,75 = 900 Kč
Rozdíl: 900 − 720 = 180 Kč
Procenta: 180 : 900 = 0,2 = 20 %
Výsledek: o 20 %Spolek seniorů má tři kluby: šachy, turistiku, vaření. Šachy navštěvuje 20 členů. Turistiku navštěvuje 50 % všech členů spolku. Vaření navštěvuje 60 členů. Kolik procent všech členů tvoří členové klubu šachy?
Necht celkový počet členů je c. Šachy + turistika + vaření = c (každý člen navštěvuje právě jeden klub).
20 + 0,5c + 60 = c
80 = 0,5c
c = 160
Šachy tvoří: 20/160 = 12,5 %
Výsledek: 12,5 %V domově pro seniory je 150 klientů, 108 z nich bylo očkováno. Kolik procent klientů nebylo očkováno?
Neočkovaní: 150 − 108 = 42
Procenta: 42 : 150 = 0,28 = 28 %
Výsledek: 28 %Šimon má 60 kartiček. Adam má o pětinu kartiček více než Šimon. O kolik procent má Šimon méně kartiček než Adam?
Adam: 60 · 1,2 = 72 kartiček
Rozdíl: 72 − 60 = 12
Procenta (vůči Adamovi): 12 : 72 ≈ 0,1667 = 16,7 %
Výsledek: přibližně 16,7 %Cena za víkendový pobyt byla 2 400 Kč a zahrnovala dopravu, ubytování a stravování. Doprava tvořila čtvrtinu ceny, ubytování stálo 900 Kč. Kolik procent ceny tvořilo stravování?
Doprava: 2400 : 4 = 600 Kč
Stravování: 2400 − 600 − 900 = 900 Kč
Procenta: 900 : 2400 = 0,375 = 37,5 %
Výsledek: 37,5 %V lednu navštívilo výstavu 280 lidí, v únoru 350 lidí. O kolik procent byla návštěvnost v únoru vyšší než v lednu?
Rozdíl: 350 − 280 = 70
Procenta: 70 : 280 = 0,25 = 25 %
Výsledek: o 25 %Věra měla naspořeno 1 500 Kč. Nejprve utratila 20 % úspor za tričko a potom 30 % ze zbývajících peněz za knihu. Kolik korun jí zbylo?
Po tričku: 1500 · 0,8 = 1200 Kč
Po knize: 1200 · 0,7 = 840 Kč
Výsledek: 840 KčCena jedné židle se snížila o 30 % na 2 100 Kč. Kolik korun stála židle před snížením ceny?
Zlevněná cena = 70 % původní: 0,7 · c = 2100
c = 3000
Výsledek: 3 000 KčŠkola, která má v každém ročníku dvě třídy, uspořádala sběr papíru. Třída 1.A nasbírala 500 kg, třída 1.B nasbírala 500 kg. Třída 2.A nasbírala o 20 % méně papíru než třída 1.A. Kolik kg papíru nasbírala třída 2.A?
2.A = 500 · 0,8 = 400
Výsledek: 400 kgSekačka stála včera 18 000 Kč a dnes stojí jen 7 200 Kč. O kolik procent byla snížena cena?
Snížení: 18000−7200=10800 Kč
Procenta: 10800:18000=0,6=60 %
Výsledek: o 60 %První skupina poseče třetinu louky a druhá skupina 50 % zbývající části. Kolik procent louky zůstane neposečeno?
Po první skupině zbývá 2/3 louky.
Druhá skupina poseče 50 % z 2/3, tedy 1/3 louky.
Zbývá: 2/3 − 1/3 = 1/3 ≈ 33,3 %
Výsledek: přibližně 33,3 %Částka, za kterou jsme dříve koupili 150 hřebíků, nyní vystačí jen na 100 hřebíků (cena hřebíků se zdražila, celková částka je stejná). O kolik procent byly hřebíky zdraženy?
Původní cena za 1 hřebík: c/150. Nová cena: c/100 (kde c je celková částka).
Poměr nové ceny ku staré: (c/100)/(c/150) = 150/100 = 1,5
Zdražení o 50 %
Výsledek: o 50 %V roce 2021 firma vyrobila 300 výrobků. V roce 2022 vyrobila o 20 % výrobků více než v roce 2021. Kolik výrobků vyrobila firma v roce 2022?
300 · 1,2 = 360
Výsledek: 360 výrobkůLetos má turistický oddíl 72 členů, což je o 12 členů více než loni. O kolik procent má letos oddíl více členů než loni?
Loni: 72−12=60 členů
Nárůst: 12:60=0,2=20 %
Výsledek: o 20 %Během výletu utratil Marek čtyři pětiny kapesného. Dvě třetiny z této utracené částky použil na vstupenky. Kolik procent celého kapesného utratil Marek za vstupenky?
Utraceno celkem: 4/5 kapesného
Na vstupenky: 2/3 · 4/5 = 8/15 kapesného
Procenta: 8/15 ≈ 53,3 %
Výsledek: přibližně 53,3 %Encyklopedie má o 25 % více stran než atlas, který má 240 stran. Kolik stran má encyklopedie?
240 · 1,25 = 300
Výsledek: 300 stranKniha má 600 stran. Počet přečtených stran je o 50 % větší než počet nepřečtených stran. Kolik stran dosud nebylo přečteno?
Nechť nepřečteno = x, přečteno = 1,5x. Součet: x+1,5x=2,5x=600 → x=240
Výsledek: 240 stranV knihovně jsou knihy psané německy, anglicky a česky. Německy psaných je 24, což je 8 % všech knih. Anglicky psané tvoří čtvrtinu všech knih. Kolik je v knihovně česky psaných knih?
Celkem knih: 24 : 0,08 = 300
Anglicky: 300 : 4 = 75
Česky: 300 − 24 − 75 = 201
Výsledek: 201 knihPan Novák si vypůjčil 30 000 Kč na jeden rok. Po roce vrátí věřiteli vypůjčenou částku a navíc mu zaplatí úrok ve výši 12 % z vypůjčené částky. Kolik korun celkem věřiteli vrátí?
Úrok: 30000·0,12=3600 Kč
Celkem: 30000+3600=33600
Výsledek: 33 600 KčPaní Dlouhá na začátku roku vložila do banky 500 000 Kč s roční úrokovou sazbou 3 %. Výnosy z úroků jsou zdaněny srážkovou daní 15 %. Kolik korun získá paní Dlouhá navíc ke svému vkladu za jeden rok?
Hrubý úrok: 500000·0,03=15000 Kč
Daň: 15000·0,15=2250 Kč
Čistý úrok: 15000−2250=12750
Výsledek: 12 750 KčKolo v obchodě stálo 15 000 Kč. Nejdříve bylo zlevněno o 10 % z původní ceny, po měsíci bylo zdraženo o 10 % z nové ceny. Jaká byla výsledná cena kola?
Po slevě: 15000·0,9=13500 Kč
Po zdražení: 13500·1,1=14850
Výsledek: 14 850 KčReproduktory byly před Vánocemi zlevněny z původní ceny o 150 Kč, což bylo 15 % původní ceny. Po Vánocích je prodejce zlevnil ještě o 200 Kč z nové ceny. O kolik procent byla konečná cena nižší než cena původní?
Původní cena: 150:0,15=1000 Kč
Cena po 1. slevě: 1000−150=850 Kč
Cena po 2. slevě: 850−200=650 Kč
Celkové snížení: 1000−650=350 Kč
Procenta: 350:1000=35 %
Výsledek: o 35 %Petr přečetl již 1 400 stran knižní série, do konce mu zbývá přečíst ještě 600 stran. Kolik procent stran mu zbývá dočíst?
Celkem stran: 1400+600=2000
Procenta zbývajících: 600:2000=30 %
Výsledek: 30 %V obchodě prodávají trička. Ráno tvořila dámská trička 60 % naskladněného množství, zbytek byla pánská. Přes den se prodalo 60 dámských triček, což je čtvrtina všech dámských triček naskladněných ten den ráno. Pánských se prodala polovina ze všech naskladněných. Kolik triček celkem bylo ráno naskladněno?
Dámská trička ráno: 60:0,25=240 kusů
Dámská tvoří 60 % celku: 240=0,6·celek → celek=400
Výsledek: 400 tričekZ předchozí úlohy (trička v obchodě, celkem 400 naskladněno): kolik triček zůstalo na konci dne (dámských i pánských dohromady)?
Dámská: 240, prodáno 60, zbylo 180
Pánská: 400−240=160, prodána polovina=80, zbylo 80
Celkem zbylo: 180+80=260
Výsledek: 260 tričekHračka stála 320 Kč. Nejdříve byla zdražena o 25 % oproti původní ceně, po měsíci pak zlevněna o 25 % z nové ceny. Kolik stála hračka po této dvojí úpravě cen?
Po zdražení: 320·1,25=400 Kč
Po zlevnění: 400·0,75=300
Výsledek: 300 KčV divadle bylo před začátkem představení obsazeno 65 % sedadel. Po začátku přišlo se zpožděním ještě 15 lidí a obsazenost se zvýšila na 70 %. Jaká je kapacita sálu?
Nárůst o 5 procentních bodů odpovídá 15 lidem: 0,05·kapacita=15
kapacita=300
Výsledek: 300 sedadelVe škole je celkem 400 žáků. Anglicky se učí 75 % žáků. Čtvrtina žáků, kteří se učí anglicky, se učí i německy. Zbylí žáci (co se neučí anglicky) se učí pouze německy. Kolik žáků školy se učí německy?
Anglicky: 0,75·400=300 žáků
Německy i anglicky: 300:4=75
Neučí se anglicky: 400−300=100, ti se učí jen německy
Celkem německy: 75+100=175
Výsledek: 175 žákůEva a Michal šetří společně na dárek pro rodiče. Eva našetřila 40 % potřebné částky, Michal o 24 Kč více než Eva. Sourozencům zbývá našetřit 72 Kč. Kolik korun stojí dárek?
Označme cenu dárku c. Eva má 0,4c, Michal má 0,4c+24.
Součet + zbytek = celek: 0,4c + (0,4c+24) + 72 = c
0,8c+96=c
96=0,2c
c=480
Výsledek: 480 KčTři kamarádi Petr, Cyril a Honza čtou komiksy. Petr přečetl o 3 komiksy více než Cyril, Honza přečetl o osminu komiksů více než Cyril. Petr a Honza přečetli stejný počet komiksů. Kolik komiksů přečetl Petr?
Označme Cyrilův počet c. Petr=c+3, Honza=c+c/8=9c/8
Petr=Honza: c+3=9c/8
3=9c/8−c=c/8
c=24
Petr=24+3=27
Výsledek: 27 komiksůVe škole je nejmenší zájem o odborná učiliště — 16 % žáků. Na gymnázia chce jít 12 žáků, což je 24 % žáků. Kolik žáků má škola celkem?
12:0,24=50
Výsledek: 50 žákůV knihovně je 40 % knih psaných anglicky, 25 % německy a zbytek česky. Anglických knih je o 90 více než německých. Kolik knih je v knihovně celkem?
Rozdíl podílů: 40%−25%=15 % odpovídá 90 knihám
0,15·celek=90 → celek=600
Výsledek: 600 knihFrantišek dal do salátu s 850 g rajčat celkem 255 g cukru. Podle receptu patří na 250 g rajčat 25 g cukru. Kolik gramů cukru měl dát podle receptu?
Na 850 g rajčat: (850:250)·25 = 3,4·25=85
Výsledek: 85 gZ předchozí úlohy: František dal 255 g cukru místo 85 g. O kolik procent více cukru dal, než měl podle receptu?
Rozdíl: 255−85=170 g
Procenta: 170:85=2=200 %
Výsledek: o 200 %Bedna s jablky váží 20 kg a je o 25 % těžší než bedna s hruškami. Kolik kg váží bedna s hruškami?
20 = h·1,25
h=16
Výsledek: 16 kgZ nasbíraných jahod jsme 65 % použili na džem, 20 % na sirup a zbylé 3 kg zamrazili. Kolik kg jahod bylo použito na džem?
Zamrazeno=15 % (100−65−20)
0,15·celek=3 → celek=20 kg
Na džem: 0,65·20=13
Výsledek: 13 kgCelková hmotnost dvou zavazadel je 42 kg. Menší zavazadlo je o 60 % lehčí než větší. O kolik kg se liší jejich hmotnosti?
Menší=0,4·větší. Součet: větší+0,4·větší=1,4·větší=42 → větší=30
Menší=12
Rozdíl: 30−12=18
Výsledek: 18 kgCena punče byla o 75 % vyšší než cena čaje (40 Kč). Ve stánku prodali 510 nápojů za 29 700 Kč. Kolik čajů prodali?
Punč: 40·1,75=70 Kč
Necht x=čaje, 510−x=punče: 40x+70(510−x)=29700
40x+35700−70x=29700
−30x=−6000
x=200
Výsledek: 200 čajůKvěta koupila čtyřdílný román. 1. díl o 30 % levnější než 2. díl, 3. díl o 30 % dražší než 2. díl. 4. díl stojí běžně 680 Kč, v akci za 40 % běžné ceny zaplatila stejně jako za 1.+3. díl dohromady. Kolik stál 2. díl?
4. díl v akci: 680·0,4=272 Kč
1.+3. díl = 0,7·d2 + 1,3·d2 = 2·d2 (kde d2=cena 2.dílu)
2·d2=272 → d2=136
Výsledek: 136 KčNa parkovišti bylo loni 15 míst pro zásobování, což byla 1/20 kapacity. Letos je to jen 4 % kapacity. O kolik míst se kapacita zvětšila?
Loni: kapacita=15·20=300
Letos: kapacita=15:0,04=375
Rozdíl: 375−300=75
Výsledek: o 75 místKaždý ze 80 prvňáků dostal sadu, celkem za 36 000 Kč. Každý zaplatil 90 Kč, zbytek uhradila škola. Kolik procent ceny uhradila škola?
Cena 1 sady: 36000:80=450 Kč
Žák zaplatil 90, škola: 450−90=360
Procenta školy: 360:450=80 %
Výsledek: 80 %Cena temper ku ceně pastelek byla v poměru 3:2. O kolik procent byla cena temper vyšší než cena pastelek?
Tempery=3k, pastelky=2k. Rozdíl=k.
Procenta: k:2k=0,5=50 %
Výsledek: o 50 %Do banky byla vložena jistina 40 000 Kč s roční úrokovou mírou 2,5 %. Vypočítej úrok za jedno úrokovací období (jeden rok).
Úrok = jistina · úroková míra = 40000·0,025.
Výsledek: úrok = 1000 KčPan Novák vložil do banky jistinu 60 000 Kč s roční úrokovou mírou 3 %. Úrok se zdaňuje 15% daní. Vypočítej, o kolik Kč se zvýší zůstatek na účtu po jednom roce (po zdanění úroku).
Hrubý úrok: 60000·0,03=1800 Kč. Daň z úroku: 1800·0,15=270 Kč.
Čistý úrok po zdanění: 1800−270.
Výsledek: zůstatek se zvýší o 1530 KčRozdělte 360 kuliček mezi tři děti v poměru 2 : 3 : 4. Kolik kuliček dostane každé dítě?
Poměr má celkem 2 + 3 + 4 = 9 dílů.
Jeden díl: 360 : 9 = 40 kuliček
První dítě: 2 · 40 = 80, druhé: 3 · 40 = 120, třetí: 4 · 40 = 160
Výsledek: 80, 120 a 160 kuličekAuto ujede 210 km na 15 litrů benzínu. Kolik litrů potřebuje na cestu dlouhou 350 km při stejné spotřebě?
Jde o přímou úměrnost — čím delší cesta, tím víc benzínu. Sestavíme poměr:
210 : 15 = 350 : x
x = 350 · 15 : 210 = 25
Výsledek: 25 litrůNa dokončení zakázky potřebuje 5 pracovníků 12 dní. Kolik dní by na zakázce pracovalo 8 pracovníků při stejném tempu?
Tady jde o nepřímou úměrnost — čím víc pracovníků, tím méně dní. Nejdřív spočítáme celkový objem práce v „člověkodnech":
5 · 12 = 60 člověkodní
Pro 8 pracovníků: 60 : 8 = 7,5
Výsledek: 7,5 dneDvě kamarádky, Nikola a Petra, plavaly v bazénu. Každá uplavala 20 bazénů stejným tempem po celou dobu. Nikola uplavala 4 bazény za 6 minut. Petra uplavala 8 bazénů za čtvrt hodiny. Vypočtěte, o kolik sekund se lišily jejich časy na první obrátce (po uplavání prvního bazénu).
Nikola: 1 bazén za 6 : 4 = 1,5 minuty = 90 sekund
Petra: 15 minut na 8 bazénů → 1 bazén za 15 : 8 = 1,875 minuty = 112,5 sekundy
Rozdíl: 112,5 − 90 = 22,5 sekundy
Výsledek: 22,5 sekundyMapa má měřítko 1 : 25 000. Martina ujela na kole trasu dlouhou 8 km, na mapě to vypočetla jako 32 cm. Tomáš ušel trasu, která je na mapě zobrazena čarou dlouhou 12 cm. Rozhodněte, zda je Martinin výpočet správný, a vypočtěte skutečnou délku Tomášovy trasy v km.
Ověření Martiny: 8 km = 800 000 cm. Při měřítku 1:25 000 by na mapě měla trasa měřit 800000:25000 = 32 cm — výpočet je správný.
Tomášova trasa: 12 cm na mapě odpovídá 12 · 25 000 = 300 000 cm = 3 km
Výsledek: Martinin výpočet je správný; Tomášova trasa měří 3 kmChovatel má pro svých 4 psy krmivo na 60 dní. Sousedovi, který nemá žádné krmivo pro své 2 psy, chovatel prodá čtvrtinu svého krmiva. Na kolik dní vystačí prodané krmivo sousedovým 2 psům (všichni psi žerou stejně)?
Celkové krmivo: 4 psi · 60 dní = 240 'psodní'
Prodaná čtvrtina: 240 : 4 = 60 psodní
Pro 2 psy: 60 : 2 = 30 dní
Výsledek: 30 dníVšichni pracovníci natírají plot stejným tempem. Třetinu plotu natřou všichni společně za 4 hodiny. Za kolik hodin natřou celý plot?
Pokud třetina trvá 4 hodiny, celý plot (3×) trvá 3× déle.
3 · 4 = 12
Výsledek: 12 hodinDvě ozubená kolečka do sebe zapadají. Malé kolečko má 18 zubů a velké 30 zubů. Velké kolečko se otočí třikrát za 10 sekund. Kolikrát se otočí malé kolečko za 1 minutu?
Za 1 otáčku velkého kolečka (30 zubů) se malé kolečko (18 zubů) otočí 30/18 = 5/3 krát.
Velké kolečko: 3 otáčky za 10 s → za 60 s (1 minutu) udělá 18 otáček.
Malé kolečko za tu dobu: 18 · 5/3 = 30 otáček
Výsledek: 30 otáčekMinibagr vykope celý výkop za 8 hodin práce. Za každé 4 hodiny práce vykope minibagr stejný díl výkopu jako 6 dělníků za 6 hodin práce (každý dělník pracuje stejným tempem). Kolik dělníků by muselo pracovat, aby vykopali celý výkop za 4 hodiny?
Minibagr vykope za 1 hodinu 1/8 výkopu, takže za 4 hodiny vykope 4 · 1/8 = 1/2 (polovinu) výkopu.
Tuto polovinu výkopu podle zadání udělá i 6 dělníků za 6 hodin. Jejich společný výkon za hodinu je tedy (1/2) : 6 = 1/12 výkopu za hodinu, takže 1 dělník má výkon (1/12):6 = 1/72 výkopu za hodinu.
Aby dělníci vykopali celý výkop (1) za 4 hodiny, potřebujeme společný výkon 1/4 výkopu za hodinu.
Počet dělníků D: D · 1/72 = 1/4 → D = 72/4 = 18
Výsledek: 18 dělníkůAuto ujede 240 km na 18 litrů benzínu. Kolik litrů potřebuje na cestu dlouhou 400 km při stejné spotřebě?
Poměr: 240 : 18 = 400 : x
x = 400 · 18 : 240 = 30
Výsledek: 30 litrůNa kruhové dráze jezdí dvě autíčka ve dvou sousedních drahách, obě startují současně z jedné čáry stejným směrem. První autíčko ujede každá 3 kola za stejnou dobu, za kterou druhé autíčko ujede 2 kola. Kolikrát první autíčko dostihne druhé během prvních 9 kol prvního autíčka?
Poměr rychlostí: první : druhé = 3 : 2
Za dobu, kdy první ujede 9 kol, druhé ujede 9 · 2/3 = 6 kol.
První dostihne druhé, kdykoli má o celé kolo navíc — tedy když rozdíl jejich kol dosáhne celého čísla: rozdíl po 9 kolech prvního je 9−6=3 kola, dostižení nastává při rozdílu 1,2,3 → 3×
Výsledek: 3×Body A, B, C, D představují čísla na číselné ose. Bod B dělí úsečku AC (zleva) v poměru 3:2. Na ose jsou vyznačeny hodnoty: v bodě B je číslo 15, v bodě C je číslo 20. Určete číslo, které představuje bod A.
Vzdálenost BC = 20−15 = 5, což odpovídá 2 dílům poměru 3:2.
1 díl = 2,5
Vzdálenost AB = 3 díly = 7,5
A = B − 7,5 = 15 − 7,5 = 7,5
Výsledek: A = 7,5Vnitřní objem sudu je 12krát větší než objem konvice. Ze sudu plného vody jsme čtvrtinu odebrali, zbylo 45 litrů. Kolik litrů pojme konvice?
Objem sudu: 45 : (3/4) = 60 litrů
Konvice: 60 : 12 = 5
Výsledek: 5 litrůKvádr lze beze zbytku rozřezat na 150 krychlí, z nichž každá má objem 27 cm³. Na kolik krychliček o objemu 1 cm³ lze tento kvádr rozřezat?
Objem kvádru: 150 · 27 = 4050 cm³
Počet krychliček o objemu 1 cm³: 4050
Výsledek: 4 050 krychličekNa turistické mapě odpovídá 4 cm ve skutečnosti 800 m. Délka vycházkové trasy je přesně 9 km, což je 1,5krát délka přímé trasy. Jaké je měřítko mapy a kolik cm měří na mapě přímá trasa?
Měřítko: 4 cm : 800 m = 4 cm : 80 000 cm = 1 : 20 000
Přímá trasa: 9 : 1,5 = 6 km = 600 000 cm
Na mapě: 600 000 : 20 000 = 30 cm
Výsledek: měřítko 1:20 000, přímá trasa na mapě 30 cmV chatě jsou zásoby jídla pro 8 lidí na 20 dní. Kolik dní by zásoby vystačily 5 lidem (každý jí stejně)?
Celkem 'osobodní': 8·20=160
Pro 5 lidí: 160:5=32
Výsledek: 32 dníDvě expedice postupně spotřebovaly všechny zásoby jídla na horské chatě. První expedice tam pobyla 3 dny, druhá expedice měla dvakrát více členů než první a pobyla 6 dní. Zásoby byly připraveny pro 10 lidí na 30 dní. Kolik členů měla první expedice?
Celkové zásoby: 10·30=300 'osobodní'
První expedice (n členů, 3 dny): 3n. Druhá (2n členů, 6 dní): 12n
Součet: 3n+12n=15n=300 → n=20
Výsledek: první expedice měla 20 členůMaminka oškrábe 6 kg brambor za 2 hodiny 24 minut. Babička oškrábe 2 kg brambor za 1 hodinu 20 minut. Obě škrábou stálým tempem. Za kolik minut oškrabou 1 kg brambor, pokud pracují společně?
Maminka: 6 kg za 144 minut → 1 kg za 24 minut → rychlost 1/24 kg/min
Babička: 2 kg za 80 minut → 1 kg za 40 minut → rychlost 1/40 kg/min
Společná rychlost: 1/24+1/40 = 5/120+3/120=8/120=1/15 kg/min
Čas na 1 kg: 15 minut
Výsledek: 15 minutDeset zedníků dokončí stavbu za 20 dní. Za kolik dní dokončí stavbu 4 zedníci (stejně výkonní)?
Celková práce: 10·20=200 'zednodní'
Pro 4 zedníky: 200:4=50
Výsledek: 50 dníKolik zedníků (ze stejné stavby jako v předchozí úloze, 200 zednodní celkem) dokončí stavbu za 5 dní?
200:5=40
Výsledek: 40 zedníkůNa odvoz beden ze skladu se používají dva roboti A, B. Robot A odvezl za 2 hodiny 50 beden. Robot B odvezl za 1,5 hodiny 45 beden. Kolik beden by ze skladu odvezli za 36 minut oba roboti dohromady?
Robot A: 50 beden za 120 min → rychlost 50/120=5/12 beden/min
Robot B: 45 beden za 90 min → rychlost 45/90=1/2 beden/min
Společná rychlost: 5/12+1/2=5/12+6/12=11/12 beden/min
Za 36 minut: 36·11/12=33
Výsledek: 33 bedenPoměr dvou neznámých přirozených čísel je 4:5 a dvojnásobky těchto čísel se liší o 6. Určete menší z obou čísel.
Čísla: 4k a 5k. Dvojnásobky: 8k a 10k, liší se o 2k=6 → k=3
Menší číslo: 4·3=12
Výsledek: 12Dvě čerpadla mají výkony v poměru 3:7. Méně výkonné čerpadlo vyčerpá 150 litrů vody za 2 hodiny. Kolik litrů vyčerpá výkonnější čerpadlo za 5 hodin?
Méně výkonné: 150 l za 2h = 75 l/h. Toto odpovídá 3 dílům, takže 1 díl=25 l/h
Výkonnější (7 dílů): 7·25=175 l/h
Za 5 hodin: 175·5=875
Výsledek: 875 litrůCyklista jel po rovině třetinu trasy rychlostí 30 km/h. Klesání bylo pětkrát kratší než celá trasa, rychlost při klesání byla o 40 % vyšší než na rovině. Vypočtěte rychlost cyklisty při klesání.
Rychlost při klesání: 30·1,4=42
Výsledek: 42 km/hRobot A odváží bedny po 5 kusech, robot B po 3 kusech, oba v pravidelných intervalech. Robot A odvezl 50 beden za 2 hodiny, robot B odvezl 45 beden za 1,5 hodiny. Vyjádřete v základním tvaru poměr počtu jízd robota A za hodinu ku počtu jízd robota B za hodinu.
Robot A: 50 beden za 2h = 25 beden/h, po 5 kusech → 25:5=5 jízd/h
Robot B: 45 beden za 1,5h = 30 beden/h, po 3 kusech → 30:3=10 jízd/h
Poměr: 5:10 = 1:2
Výsledek: 1 : 2Jan nahrával video rychlostí 36 Mb/s, nahrání trvalo 1 hodinu. Karel má rychlost 54 Mb/s. Kolik minut trvalo nahrání Karlovi?
Velikost videa: 36·3600=129600 Mb
Karlův čas: 129600:54=2400 s = 40 minut
Výsledek: 40 minutJedna husa se vymění za 48 kg brambor, jedna slepice za 18 kg brambor. Za kolik hus se vymění stejné množství brambor jako za 40 slepic?
40 slepic: 40·18=720 kg brambor
Hus: 720:48=15
Výsledek: 15 husAdam běžel 10 km okruh za 50 minut stálým tempem. Bára běžela 9 km okruh, po 30 minutách jim oběma zbývala stejná vzdálenost do cíle. Kolik km uběhla Bára za 30 minut?
Adam za 30 min uběhne: 10·(30/50)=6 km, zbývá mu 10−6=4 km
Báře zbývá také 4 km, takže uběhla: 9−4=5 km
Výsledek: 5 kmZ předchozí úlohy (Bára uběhla 5 km za 30 minut, celý okruh 9 km): za kolik minut uběhla Bára celý okruh?
Rychlost: 5 km za 30 min → 9 km za: 30·(9/5)=54 minut
Výsledek: 54 minutVětší sud má o třetinu větší objem než menší sud. Objem většího sudu je 360 litrů. Jaký je objem menšího sudu?
360 = menší·(4/3)
menší=360·3/4=270
Výsledek: 270 litrůV parku běží dva běžci 8km trasu. Rychlejší uběhne 3 km za čas, za který pomalejší uběhne 2 500 m. Rychlejší uběhne celou trasu za 40 minut. Za jaký čas uběhne rychlejší 3 km?
Rychlejší: 8 km za 40 min → 3 km za: 40·(3/8)=15 minut
Výsledek: 15 minutKolik cm² je 4 dm²?
1 dm = 10 cm, takže 1 dm² = 10 cm × 10 cm = 100 cm².
4 dm² = 4 · 100 cm² = 400 cm²
Výsledek: 400 cm²Doplňte číslo do rámečku, aby platila rovnost: 3 m³ − ___ dm³ = 2 600 dm³
Nejdřív převedeme 3 m³ na dm³: 1 m³ = 1 000 dm³, takže 3 m³ = 3 000 dm³.
3 000 − x = 2 600
x = 3 000 − 2 600 = 400
Výsledek: doplníme číslo 400 (dm³)Kolikrát je objem 0,3 litru větší než objem 15 mililitrů?
Převedeme na stejné jednotky: 0,3 l = 300 ml.
300 : 15 = 20
Výsledek: 20×Doplňte číslo, aby platila rovnost: 0,9 m² = 30 cm² + ___ cm²
0,9 m² = 9 000 cm²
9 000 − 30 = 8 970
Výsledek: 8 970 (cm²)Doplňte číslo, aby platila rovnost: 0,3 dm³ + ___ cm³ = 1 litr
0,3 dm³ = 300 cm³. 1 litr = 1 000 cm³.
300 + x = 1 000
x = 700
Výsledek: 700 (cm³)Doplňte číslo, aby platila rovnost: ___ · 15 minut = 6 · 0,5 hodiny
Pravá strana: 6 · 0,5 = 3 hodiny = 180 minut.
x · 15 = 180
x = 12
Výsledek: 12Vypočtěte, o kolik dm² se liší 60 dm² a 3,5 m².
3,5 m² = 350 dm²
350 − 60 = 290
Výsledek: o 290 dm²Vypočtěte, kolikrát méně je 80 kilogramů než 3,2 tuny.
3,2 t = 3 200 kg
3 200 : 80 = 40
Výsledek: 40×Vypočtěte, kolikrát větší je úhel 9° než úhel 0°45′.
0°45′ = 45/60 stupně = 0,75°
9 : 0,75 = 12
Výsledek: 12×Vypočtěte, kolik cm³ je jedna dvacetina litru.
1 litr = 1 000 cm³
1 000 : 20 = 50
Výsledek: 50 cm³Vyjádřete zlomkem, jakou část z 24 hodin tvoří 90 minut.
24 hodin = 1 440 minut
90/1440 = 9/144 = 1/16
Výsledek: 1/16Obdélníková zahrada má rozměry 24 m × 15 m. Kolik metrů pletiva je potřeba na oplocení celé zahrady?
Potřebujeme obvod obdélníku:
o = 2 · (a + b) = 2 · (24 + 15) = 2 · 39 = 78 m
Výsledek: 78 metrů pletivaTrojúhelník má obsah 60 cm² a výšku na stranu a rovnou 8 cm. Jak dlouhá je strana a?
Obsah trojúhelníku: S = (a · v) : 2. Dosadíme a vyjádříme a:
60 = (a · 8) : 2
60 = 4a
a = 15 cm
Výsledek: strana a měří 15 cmObdélník má obvod 46 cm. Jeho délka je o 5 cm větší než šířka. Urči obsah obdélníku.
Šířku označíme x, délku pak x + 5. Pro obvod platí:
2 · (x + (x + 5)) = 46
2 · (2x + 5) = 46
4x + 10 = 46
4x = 36 → x = 9
Šířka je 9 cm, délka 14 cm. Obsah:
S = 9 · 14 = 126 cm²
Výsledek: obsah je 126 cm²Obdélníková zahrada má rozměry 30 m × 18 m. Kolik metrů pletiva je potřeba na oplocení celé zahrady?
Obvod: o = 2 · (a + b) = 2 · (30 + 18) = 2 · 48 = 96
Výsledek: 96 metrů pletivaDomeček je složen ze čtverce a pravoúhlého trojúhelníku (střecha). Navzájem kolmé strany trojúhelníku měří 8 cm a 6 cm. Vypočtěte obsah trojúhelníkové střechy a šířku domečku (stranu čtverce, na které střecha stojí).
Obsah trojúhelníku: S = (8 · 6) : 2 = 24 cm²
Přepona trojúhelníku (šířka domečku) podle Pythagorovy věty: s² = 8² + 6² = 64 + 36 = 100
s = 10 cm
Výsledek: obsah střechy 24 cm², šířka domečku 10 cmTrojúhelník má obsah 84 cm² a výšku na stranu a rovnou 12 cm. Jak dlouhá je strana a?
S = (a · v) : 2
84 = (a · 12) : 2 = 6a
a = 14
Výsledek: a = 14 cmObdélník ABCD je rozdělen na tři útvary — rovnoběžník a dva shodné pravoúhlé trojúhelníky. Platí: |AD| = 5 cm, |DE| = 13 cm (přepona), |BE| = 12 cm. Vypočtěte obsah rovnoběžníku EBFD, víte-li, že jeho základna BE = 12 cm a výška je stejná jako AD = 5 cm.
Obsah rovnoběžníku: S = základna · výška = 12 · 5 = 60
Výsledek: 60 cm²Nad dvěma stranami trojúhelníku ABC jsou sestrojeny čtverce. Obsah čtverce nad stranou BC je 25 cm². Velikost výšky vc na stranu AB je 4 cm. Pata P výšky vc dělí stranu AB v poměru 2 : 1 (kratší úsek leží u bodu B). Vypočtěte v cm délku strany AB.
Obsah čtverce nad BC = BC² = 25 → BC = 5 cm
V pravoúhlém trojúhelníku BPC: BC² = BP² + vc² → 25 = BP² + 16 → BP² = 9 → BP = 3 cm
Protože AP : PB = 2 : 1, platí AP = 2 · BP = 6 cm
AB = AP + PB = 6 + 3 = 9
Výsledek: AB = 9 cmObrazec je složen ze čtverce a rovnoramenného lichoběžníku, jehož základny mají délky 8 cm a 5 cm. Výška celého obrazce je 12 cm (z toho čtverec zabírá spodních 8 cm výšky). Jaký je obsah obrazce?
Strana čtverce = 8 cm (rovná se výšce čtvercové části). Obsah čtverce: 8 · 8 = 64 cm²
Výška lichoběžníku = 12 − 8 = 4 cm. Obsah lichoběžníku: (8 + 5) : 2 · 4 = 6,5 · 4 = 26 cm²
Celkový obsah: 64 + 26 = 90
Výsledek: 90 cm²Čtyřúhelník ABCD je osově souměrný podle osy o. Úhlopříčky AC a BD se protínají v bodě P. Platí: |CP| = 9 cm; |BP| = 12 cm; |AD| = 15 cm. Jaký je obsah čtyřúhelníku ABCD?
Kvůli osové souměrnosti podle o platí |AP| = |CP| = 9 cm.
V pravoúhlém trojúhelníku APD: AD² = AP² + PD² → 225 = 81 + PD² → PD² = 144 → PD = 12 cm
Úhlopříčka BD = PD + PB = 12 + 12 = 24 cm, úhlopříčka AC = AP + PC = 9 + 9 = 18 cm
Obsah (kolmé úhlopříčky): S = (AC · BD) : 2 = (18 · 24) : 2 = 216
Výsledek: 216 cm²Čtyřúhelník ABCD je složen ze dvou pravoúhlých trojúhelníků ABD a BCD, které mají pravý úhel při vrcholech A, respektive D. Společná strana obou trojúhelníků je úhlopříčka BD. Platí: |AD| = 6 cm, |BC| = 26 cm, |BD| = 10 cm. Vypočtěte v cm² obsah čtyřúhelníku ABCD.
Trojúhelník ABD je pravoúhlý při A, takže BD je jeho přepona: AB² = BD² − AD² = 100 − 36 = 64 → AB = 8 cm
Trojúhelník BCD je pravoúhlý při D, takže BC je jeho přepona: DC² = BC² − BD² = 676 − 100 = 576 → DC = 24 cm
Obsah ABCD = obsah ABD + obsah BCD = (AB · AD) : 2 + (BD · DC) : 2 = (8·6):2 + (10·24):2 = 24 + 120 = 144
Výsledek: 144 cm²Obdélník má obvod 52 cm. Jeho délka je o 8 cm větší než šířka. Urči obsah obdélníku.
Šířka = x, délka = x + 8. Obvod: 2(x + x + 8) = 52 → 4x + 16 = 52 → x = 9
Šířka 9 cm, délka 17 cm
Obsah: 9 · 17 = 153
Výsledek: 153 cm²Na kružnici k s poloměrem r = 6 cm leží vrcholy obdélníku ABCD. Delší strana obdélníku měří 10 cm. Vypočtěte v cm obvod obdélníku ABCD.
Průměr kružnice = úhlopříčka obdélníku = 2r = 12 cm.
Podle Pythagorovy věty: kratší strana² = 12² − 10² = 144 − 100 = 44 → kratší strana = √44 ≈ 6,63 cm
Obvod: 2 · (10 + 6,63) ≈ 2 · 16,63 ≈ 33,3
Výsledek: přibližně 33,3 cmSíť kolmého čtyřbokého hranolu se skládá ze dvou shodných čtverců a obdélníku s rozměry 36 cm a 9 cm. Vypočtěte v cm² povrch hranolu a v cm³ jeho objem.
Strana čtverce (podstavy) = 9 cm (musí odpovídat kratší straně obdélníku, aby síť šla složit). Obdélník tvoří plášť hranolu o rozměrech 36×9, takže obvod podstavy = 36 cm, výška hranolu = 9 cm.
Podstava je čtverec o straně 36:4=9 cm — obsah podstavy 9·9=81 cm²
Povrch: 2 · 81 + 36 · 9 = 162 + 324 = 486 cm²
Objem: 81 · 9 = 729 cm³
Výsledek: povrch 486 cm², objem 729 cm³Pravoúhlý lichoběžník ABCD je úsečkou DP délky 8 cm rozdělen na čtverec PBCD a trojúhelník APD. Obsah trojúhelníku APD je 4krát menší než obsah čtverce PBCD. Z lichoběžníku ABCD oddělíme trojúhelník ABC. Jaký je obvod trojúhelníku ABC?
Čtverec PBCD má stranu 8 cm (DP=BC=PB=DC=8), obsah = 64 cm².
Obsah APD = 64:4 = 16 cm². Trojúhelník APD má odvěsnu PD=8, druhá odvěsna AP: (AP·8):2=16 → AP=4 cm.
AB = AP+PB = 4+8 = 12 cm. BC=8 cm (strana čtverce).
AC je přepona trojúhelníku ABC (pravoúhlého při B): AC²=AB²+BC²=144+64=208 → AC=√208≈14,42 cm
Obvod: AB+BC+AC = 12+8+14,42 ≈ 34,42 cm
Výsledek: přibližně 34,4 cmZ celých dlaždic tvaru obdélníku o rozměrech 15 cm a 6 cm je sestaven nejmenší možný čtverec (delší strana dlaždic rovnoběžná se stranou čtverce). Vypočtěte v cm délku strany sestaveného čtverce.
Strana čtverce musí být společným násobkem 15 a 6 — nejmenší společný násobek (nsn).
nsn(15,6): 15=3·5, 6=2·3 → nsn=2·3·5=30
Výsledek: 30 cmObdélník ABCD je možné rozdělit na tři shodné čtverce v jedné řadě. V každém čtverci je vepsaný kruh, který se dotýká všech stran čtverce. Obvod jednoho kruhu je o = π · 8 cm. Jaký je obvod obdélníku ABCD?
Průměr kruhu = obvod : π = 8 cm, to je zároveň strana čtverce.
Obdélník: délka = 3 · 8 = 24 cm, šířka = 8 cm
Obvod: 2 · (24 + 8) = 64
Výsledek: 64 cmTrojúhelníky AB₁C₁ a AB₂C₂ jsou pravoúhlé se společným vrcholem A. Platí |AB₁| : |AB₂| = |AC₁| : |AC₂| = 1 : 2. Úsečka C₁C₂ měří 18 cm, odvěsna B₁C₁ měří 5 cm. Vypočtěte obvod menšího trojúhelníku AB₁C₁ (přepona AC₁ je společná část delší úsečky AC₂, přičemž AC₂ = AC₁ + C₁C₂, a protože poměr je 1:2, platí AC₂=2·AC₁).
Z AC₂ = AC₁ + 18 a AC₂ = 2·AC₁ plyne: 2·AC₁ = AC₁ + 18 → AC₁ = 18 cm
Odvěsna AB₁: podle Pythagorovy věty AB₁² = AC₁² − B₁C₁² = 324 − 25 = 299 → AB₁ ≈ 17,29 cm
Obvod: AB₁ + B₁C₁ + AC₁ ≈ 17,29 + 5 + 18 = 40,29 cm
Výsledek: přibližně 40,3 cmObdélník ABCD má stranu BC délky 10 cm. Na straně CD leží bod E. Obdélník je rozdělen úsečkami BE a BD na tři trojúhelníky. Obsahy trojúhelníků BCE a BED jsou stejné, každý 30 cm². Vypočtěte v cm² obsah lichoběžníku ABED.
Trojúhelník BCE má odvěsnu BC=10 a obsah 30: (CE·10):2=30 → CE=6 cm.
Trojúhelník BED má stejný obsah 30 cm² a základnu ED se stejnou výškou BC=10: (ED·10):2=30 → ED=6 cm
Strana CD = CE+ED = 12 cm, to je i strana AB (obdélník).
Obsah celého obdélníku: AB·BC = 12·10=120 cm²
Obsah lichoběžníku ABED = obsah obdélníku − obsah trojúhelníku BCE = 120−30=90 cm²
Výsledek: 90 cm²V pravoúhlém lichoběžníku ABCD se základnou AB platí: |AB| = 18 cm, |CD| = 12 cm, |AD| = 8 cm, úhel BAD = 90°. Vypočtěte obsah a obvod lichoběžníku ABCD.
Obsah: S = (AB+CD)/2 · výška = (18+12)/2 · 8 = 15·8 = 120 cm²
Pro obvod potřebujeme délku BC (šikmé strany): vodorovný rozdíl základen = 18−12=6, svislý = 8. BC = √(6²+8²) = √100 = 10 cm
Obvod: 18+12+8+10 = 48
Výsledek: obsah 120 cm², obvod 48 cmObdélníková mozaika je rozdělena čtyřmi svislými a jednou vodorovnou úsečkou na 10 shodných malých obdélníků (2 řady, 5 sloupců). Každý z malých obdélníků má obvod 36 cm a jeho delší strana je dvakrát delší než kratší. Vypočtěte v cm rozměry celé mozaiky.
Malý obdélník: kratší strana w, delší strana 2w. Obvod: 2(w + 2w) = 6w = 36 → w = 6 cm, delší strana = 12 cm.
Pokud jsou obdélníky postavené na výšku (kratší strana vodorovně, 5 v řadě): šířka mozaiky = 5 · 6 = 30 cm, výška = 2 · 12 = 24 cm.
Výsledek: mozaika měří 30 cm × 24 cmČtverec se stranou délky 20 cm je rozdělen na šedý šestiúhelník a dva shodné bílé pravoúhlé trojúhelníky umístěné v protilehlých rozích. Odvěsny bílých trojúhelníků mají délky 20 cm a 4 cm. Jaký je obsah šedého šestiúhelníku?
Obsah čtverce: 20 · 20 = 400 cm²
Obsah jednoho bílého trojúhelníku: (20 · 4):2 = 40 cm²
Dva trojúhelníky: 2 · 40 = 80 cm²
Obsah šestiúhelníku: 400 − 80 = 320
Výsledek: 320 cm²Rotační válec má podstavu s poloměrem 5 cm a výšku 20 cm. Vypočtěte objem válce (za π dosaďte 3,14).
V = π · r² · v = 3,14 · 25 · 20
= 3,14 · 500 = 1570
Výsledek: 1 570 cm³Obdélník má šířku 6 cm a obsah 3 dm². Vypočtěte, o kolik cm se liší délka a šířka obdélníku.
3 dm² = 300 cm²
Délka: 300 : 6 = 50 cm
Rozdíl: 50 − 6 = 44
Výsledek: 44 cmPravoúhlý lichoběžník ABCD se základnami AB, CD má pravý úhel při vrcholu C. Platí: |CD| = 10 cm, |BC| = 8 cm, |AB| = 6 cm. Vypočtěte obsah trojúhelníku ABD a obsah lichoběžníku ABCD.
Lichoběžník má pravé úhly při C i B (BC je výška). Obsah lichoběžníku: (AB+CD)/2 · BC = (6+10)/2 · 8 = 8·8=64 cm²
Trojúhelník ABD: základna AB=6, výška z D na AB je rovna BC=8 (protože D je posunuté o CD-AB vodorovně, ale výška zůstává BC). Obsah ABD = (6·8):2=24 cm²
Výsledek: obsah ABD = 24 cm², obsah ABCD = 64 cm²Čtvercový pozemek má stejný obvod jako obdélníkový pozemek. Obdélníkový pozemek má jednu stranu o 25 % kratší než čtvercový a druhou stranu o 8 m delší než čtvercový. Délku strany čtverce označte a. Vypočtěte a v metrech.
Obdélník: strany 0,75a a (a+8). Obvod obdélníku: 2·(0,75a + a + 8) = 2·(1,75a+8) = 3,5a+16
Obvod čtverce: 4a
Rovnost: 4a = 3,5a + 16
0,5a = 16
a = 32
Výsledek: a = 32 mObdélník má rozměry 9 cm a 15 cm. Poličku tvoří tmavý obdélník o obsahu 270 cm² s kratší stranou 9 cm, podepřený dvěma trojúhelníky s odvěsnou 9 cm a přeponou 15 cm. Vypočtěte obvod tmavého obdélníku a obsah jednoho trojúhelníku.
Delší strana obdélníku: 270 : 9 = 30 cm
Obvod: 2·(9+30)=78 cm
Druhá odvěsna trojúhelníku: √(15²−9²)=√(225−81)=√144=12 cm
Obsah trojúhelníku: (9·12):2=54 cm²
Výsledek: obvod 78 cm, obsah trojúhelníku 54 cm²Bílý čtverec má obsah 16 cm². Uvnitř něj je vepsaný menší čtverec KLMN pootočený o 45°, jehož vrcholy leží ve středech stran velkého čtverce. Jaký je obsah čtverce KLMN?
Čtverec KLMN vepsaný diagonálně (vrcholy ve středech stran) má obsah přesně poloviční oproti velkému čtverci.
Obsah KLMN: 16 : 2 = 8
Výsledek: 8 cm²Obdélník se stranami 6 cm a 9 cm se skládá ze čtyř shodných pravoúhlých trojúhelníků, ze kterých lze přeskládáním sestavit kosočtverec. Jaký je obsah kosočtverce?
Obsah kosočtverce je stejný jako obsah původního obdélníku (jen jinak poskládaný).
Obsah: 6 · 9 = 54
Výsledek: 54 cm²Reklamní plocha pro plakáty tvoří plášť rotačního válce s poloměrem podstavy 40 cm. Plakát, který přesně pokryje celou plochu pláště, má tvar čtverce. Jaká je výška válce? (Za π dosaďte 3,14, výsledek zaokrouhlete na celé cm.)
Strana čtvercového plakátu se rovná jak výšce válce, tak obvodu podstavy (protože plakát obtočí válec dokola).
Obvod podstavy: 2πr = 2·3,14·40 = 251,2 cm
Výška válce = strana čtverce = 251,2 cm ≈ 251 cm
Výsledek: přibližně 251 cmObdélník se stranami délek 6 cm a 10 cm se skládá ze čtyř shodných pravoúhlých trojúhelníků, z nichž lze přeskládáním sestavit kosočtverec. Jaká je strana kosočtverce, víte-li, že odvěsny trojúhelníků jsou 6 cm a 5 cm (polovina delší strany)?
Strana kosočtverce = přepona pravoúhlého trojúhelníku s odvěsnami 6 a 5: √(36+25)=√61≈7,81 cm
Výsledek: přibližně 7,81 cmPravoúhlý lichoběžník ABCD se základnami AB a CD má pravý úhel při vrcholu B. Základna AB má délku 40 cm, základna CD délku 28 cm a úhlopříčka AC délku 41 cm. Vypočtěte obsah lichoběžníku ABCD.
Výška lichoběžníku BC: v pravoúhlém trojúhelníku ABC (pravý úhel při B) je AC přepona: BC²=AC²−AB²=41²−40²=1681−1600=81 → BC=9 cm
Obsah: (AB+CD)/2 · BC = (40+28)/2 · 9 = 34·9=306
Výsledek: 306 cm²Z předchozí úlohy (lichoběžník ABCD, AB=40, CD=28, BC=9): vypočtěte délku ramene AD.
Vodorovný rozdíl základen: 40−28=12 cm. Svislý rozdíl (výška): 9 cm.
AD²=12²+9²=144+81=225
AD=15
Výsledek: 15 cmPravoúhlý lichoběžník ABCD se základnou AB má pravý úhel při vrcholu D. Platí: |AB|=16 cm, |CD|=6 cm, obsah trojúhelníku ABC je 64 cm². Vypočtěte výšku lichoběžníku.
Obsah trojúhelníku ABC: (AB·výška):2=64
(16·v):2=64
8v=64
v=8
Výsledek: 8 cmZ předchozí úlohy (lichoběžník, AB=16, CD=6, výška 8 cm): vypočtěte obsah lichoběžníku ABCD.
Obsah: (AB+CD)/2·v = (16+6)/2·8 = 11·8=88
Výsledek: 88 cm²Velký pravoúhlý lichoběžník má základny 100 cm a 140 cm a výšku (rameno kolmé na základny) 30 cm. Jednou úsečkou rovnoběžnou s kratším ramenem ho rozdělíme na menší lichoběžník a rovnoběžník o stejném obvodu. Vypočtěte obsah velkého lichoběžníku.
Obsah: (100+140)/2·30 = 120·30=3600
Výsledek: 3 600 cm²Ze čtverce o straně 12 cm odstřihneme dva shodné pravoúhlé trojúhelníky z rohů, vznikne rovnoramenný lichoběžník s kratší základnou 4 cm. Vypočtěte obsah lichoběžníku.
Delší základna = strana čtverce = 12 cm. Výška lichoběžníku = strana čtverce = 12 cm (odříznuté trojúhelníky zmenšují jen horní stranu).
Obsah: (12+4)/2·12 = 8·12=96
Výsledek: 96 cm²Obdélníkový záhon má tvar čtyřúhelníku, tři strany jsou stejně dlouhé, každá o čtvrtinu kratší než čtvrtá strana. Po obvodu je vysázeno 65 rostlin v rozestupech 40 cm (i v rozích). Vypočtěte obvod záhonu.
65 rostlin ve stejných rozestupech po obvodu (uzavřený tvar) → 65 rozestupů
Obvod: 65 · 0,4 m = 26 m
Výsledek: 26 metrůZ předchozí úlohy (záhon s obvodem 26 m, tři strany stejné, čtvrtá o čtvrtinu delší): určete délku nejdelší strany záhonu.
Označme kratší stranu s, delší stranu s·4/3 (protože kratší je o čtvrtinu kratší než delší, s=3/4 delší).
Obvod: 3s + 4s/3 = 26
9s/3+4s/3=26
13s/3=26
s=6
Delší strana: 4·6/3=8
Výsledek: 8 metrůRovnoramenný trojúhelník KLM se základnou LM délky 16 cm má obvod 50 cm a výšku na základnu 15 cm. Jaký je obsah trojúhelníku KLM?
Obsah: (základna·výška):2 = (16·15):2=120
Výsledek: 120 cm²Obdélník ABCD má obvod 68 cm, strana BC měří 10 cm, je složen z bílého a šedého menšího obdélníku (rozdělených čarou rovnoběžnou s BC). Obvod šedého obdélníku je o 12 cm větší než obvod bílého. Vypočtěte stranu AB.
Obvod: 2(AB+10)=68 → AB+10=34 → AB=24
Výsledek: 24 cmZ předchozí úlohy (AB=24 cm, BC=10 cm, obdélník rozdělen na bílý a šedý, obvody se liší o 12 cm): určete obsah šedého obdélníku, je-li šedý obdélník širší.
Součet šířek bílého a šedého obdélníku = AB = 24 cm, oba mají výšku BC=10 cm.
Obvod bílého: 2(b+10), obvod šedého: 2(š+10), rozdíl: 2(š−b)=12 → š−b=6
Také š+b=24. Řešení: š=15, b=9
Obsah šedého: 15·10=150
Výsledek: 150 cm²Kruh o poloměru 10 cm je rozdělen na tři shodné bílé a tři shodné šedé výseče (střídavě). Kolikrát je obsah jedné bílé výseče větší než obsah jedné šedé výseče?
Bílé a šedé výseče jsou shodné velikosti (3 a 3, střídavě, každá 60°)
Poměr obsahů: 1× (jsou stejně velké)
Výsledek: 1× (obsahy jsou stejné)Šedý obrazec je ohraničen úsečkou délky 20 cm a dvěma shodnými čtvrtkružnicemi s poloměrem 10 cm. Vypočtěte obvod obrazce (za π dosaďte 3,14).
Obvod tvoří dva oblouky čtvrtkružnice, každý o délce (2πr):4 = (2·3,14·10):4=15,7 cm
Celkem: 2·15,7=31,4
Výsledek: 31,4 cmPravidelný pětiúhelník ABCDE má vnitřní úhel 108°. Úhlopříčka AC dělí úhel při vrcholu A na dvě části. Trojúhelník ABC je rovnoramenný (AB = BC, obě jsou stranami pětiúhelníku). Jaká je velikost úhlu BAC?
V trojúhelníku ABC je AB = BC, úhel při vrcholu B (vnitřní úhel pětiúhelníku) je 108°.
Zbylé dva úhly (při A a C) jsou stejné: (180° − 108°) : 2 = 36°
Výsledek: 36°Ve vrcholech trojúhelníku jsou čísla 2, 3 a 4. Na každé straně trojúhelníku (mezi dvěma vrcholy) je jedno prázdné kolečko. Doplňte do koleček čísla tak, aby součin tří čísel na každé straně (oba vrcholy a prostřední číslo) byl na všech třech stranách stejný a roven 48. Jaký je součet všech tří doplněných čísel?
Strana mezi vrcholy 2 a 3: 2 · 3 · X = 48 → X = 8
Strana mezi vrcholy 3 a 4: 3 · 4 · Y = 48 → Y = 4
Strana mezi vrcholy 4 a 2: 4 · 2 · Z = 48 → Z = 6
Součet: 8 + 4 + 6 = 18
Výsledek: 18Trojúhelníky ABC a A′B′C′ jsou podobné, poměr podobnosti je k=3 (druhý trojúhelník je 3× zvětšený). Strana AB má délku 4 cm. Jak dlouhá je odpovídající strana A′B′?
U podobných útvarů jsou odpovídající si strany ve stejném poměru, jako je poměr podobnosti: A′B′=AB·k=4·3.
Výsledek: A′B′ = 12 cmDva podobné trojúhelníky mají poměr obsahů 1:9. Jaký je poměr podobnosti (poměr odpovídajících stran) těchto trojúhelníků?
Poměr obsahů podobných útvarů je roven druhé mocnině poměru podobnosti. Protože 1:9=1²:3², je poměr podobnosti 1:3.
Výsledek: 1:3Vysoký strom vrhá stín dlouhý 15 m. Ve stejnou chvíli tyč vysoká 2 m, postavená vedle stromu, vrhá stín dlouhý 3 m. Pomocí podobnosti trojúhelníků vypočítej výšku stromu.
Trojúhelník strom-stín a trojúhelník tyč-stín jsou si podobné (sluneční paprsky dopadají pod stejným úhlem), proto platí: výška/stín je stejný poměr u obou.
h/15 = 2/3, tedy h=15·2/3.
Výsledek: 10 mV trojúhelníku ABC je bod D na straně AB a bod E na straně AC tak, že úsečka DE je rovnoběžná se stranou BC. Platí |AD|=4 cm, |DB|=2 cm, |DE|=6 cm. Vypočítej délku strany BC (využij podobnosti trojúhelníků ADE a ABC).
|AB|=|AD|+|DB|=6 cm. Poměr podobnosti trojúhelníků ADE a ABC je |AD|:|AB|=4:6=2:3.
Ze stejného poměru odpovídajících stran: DE/BC=2/3, tedy 6/BC=2/3, odtud BC=6·3/2.
Výsledek: BC = 9 cmRozhodni, zda lze sestrojit trojúhelník se stranami dlouhými 5 cm, 8 cm a 15 cm. Své tvrzení zdůvodni pomocí trojúhelníkové nerovnosti.
Trojúhelníková nerovnost: součet délek libovolných dvou stran musí být větší než délka strany třetí.
5+8=13, což je méně než 15 — nerovnost není splněna.
Výsledek: takový trojúhelník nelze sestrojit (5+8=13 < 15)Trojúhelník má strany a=7 cm, b=10 cm a c je celé číslo (v centimetrech). Urči všechny možné celočíselné hodnoty strany c, pro které trojúhelník existuje.
Podle trojúhelníkové nerovnosti musí platit |a−b|<c<a+b, tedy |7−10|<c<17, čili 3<c<17.
Výsledek: c ∈ {4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16}Krychle má hranu dlouhou 5 cm. Urči její objem a povrch.
Objem krychle: V = a³ = 5³ = 125 cm³
Povrch krychle (6 stejných stěn): S = 6 · a² = 6 · 25 = 150 cm²
Výsledek: V = 125 cm³, S = 150 cm²Kvádr má rozměry 8 cm, 5 cm a 4 cm. Vypočtěte jeho objem a povrch.
Objem kvádru: V = a · b · c = 8 · 5 · 4 = 160 cm³
Povrch kvádru: S = 2 · (ab + bc + ac) = 2 · (40 + 20 + 32) = 2 · 92 = 184 cm²
Výsledek: V = 160 cm³, S = 184 cm²Krychle má objem 216 cm³. Jak dlouhá je její hrana a jaký je její povrch?
Objem krychle: V = a³. Hledáme a tak, aby a³ = 216.
a = 6 cm (protože 6 · 6 · 6 = 216)
Povrch krychle: S = 6 · a² = 6 · 36 = 216 cm²
Výsledek: hrana 6 cm, povrch 216 cm²Kvádr má čtvercovou podstavu s hranou 6 cm. Jeho objem je 288 cm³. Vypočtěte povrch kvádru.
Objem: V = a² · v, kde a = 6 cm je hrana podstavy.
288 = 36 · v → v = 8 cm
Povrch: S = 2a² + 4av = 2 · 36 + 4 · 6 · 8 = 72 + 192 = 264 cm²
Výsledek: povrch je 264 cm²Kvádr má čtvercovou podstavu o obsahu 49 cm². Výška kvádru je 3krát kratší než hrana podstavy. Jaký je povrch kvádru?
Hrana podstavy a: a² = 49 → a = 7 cm. Výška v = 7 : 3 ≈ 2,33 cm
Povrch: S = 2a² + 4av = 2·49 + 4·7·2,33 ≈ 98 + 65,3 ≈ 163,3 cm²
Výsledek: přibližně 163,3 cm²Krychle o hraně 12 cm je rozpůlena na dva shodné kvádry (řezem rovnoběžným s jednou stěnou). Jaký je povrch jednoho z těchto kvádrů?
Kvádr má rozměry 12 cm × 12 cm × 6 cm.
Povrch: S = 2(12·12 + 12·6 + 12·6) = 2(144 + 72 + 72) = 2 · 288 = 576
Výsledek: 576 cm²Kolmý hranol, jehož podstavy tvoří pravoúhlé trojúhelníky s odvěsnami 9 dm a 12 dm a výškou hranolu 20 dm, má stejný objem jako kvádr se čtvercovou podstavou o hraně 6 dm. Jaká je výška tohoto kvádru?
Objem hranolu: V = obsah podstavy · výška = (9·12):2 · 20 = 54 · 20 = 1 080 dm³
Objem kvádru: 6² · h = 1 080 → 36h = 1 080 → h = 30
Výsledek: výška kvádru je 30 dmKvádr má objem 360 cm³. Dva jeho rozměry jsou 8 cm a 9 cm. Vypočtěte třetí rozměr a povrch kvádru.
Objem: V = a · b · c, tedy 360 = 8 · 9 · c = 72c
c = 360 : 72 = 5 cm
Povrch: S = 2(ab + bc + ac) = 2(72 + 45 + 40) = 2 · 157 = 314
Výsledek: třetí rozměr 5 cm, povrch 314 cm²Kvádr má rozměry v poměru 2 : 3 : 4, jeho povrch je 468 cm². Vypočtěte objem kvádru.
Rozměry: 2k, 3k, 4k.
Povrch: 2(2k·3k + 3k·4k + 2k·4k) = 2(6k² + 12k² + 8k²) = 2·26k² = 52k²
52k² = 468 → k² = 9 → k = 3
Rozměry: 6, 9, 12 cm. Objem: 6·9·12 = 648
Výsledek: 648 cm³Nádrž má tvar kvádru s rozměry dna 2 m × 1,5 m a výškou 1 m. Zahradník naplnil vodou z nádrže 20 prázdných desetilitrových konví. O kolik centimetrů klesla hladina vody v nádrži?
Odebraný objem: 20 · 10 l = 200 l = 0,2 m³
Plocha dna: 2 · 1,5 = 3 m²
Pokles hladiny: 0,2 : 3 ≈ 0,0667 m = 6,67 cm
Výsledek: přibližně 6,7 cmV lahvi je 1,8 litru šťávy. Všechnu šťávu přelijeme do prázdných sklenic o objemu 0,4 litru. Kromě poslední sklenice budou všechny ostatní naplněné po okraj. Jakou část objemu poslední sklenice vyplní zbytek šťávy?
1,8 : 0,4 = 4,5 → naplní se 4 celé sklenice (1,6 l) a v páté zbyde 0,2 l
Část poslední sklenice: 0,2 : 0,4 = 1/2
Výsledek: 1/2 skleniceKrabici tvaru kvádru lze naplnit až po okraj krychličkami s délkou hrany 3 cm. Na dno krabice se do jedné vrstvy naskládá bez mezer 24 krychliček a takové vrstvy mohou být v krabici nejvýše 3. Jaký je objem krabice?
Celkový počet krychliček: 24 · 3 = 72
Objem jedné krychličky: 3³ = 27 cm³
Objem krabice: 72 · 27 = 1 944
Výsledek: 1 944 cm³Kolmý šestiboký hranol byl vytvořen opracováním krychle o hraně délky 10 cm. Podstava hranolu vznikne ze čtvercové stěny krychle oddělením 4 shodných pravoúhlých trojúhelníků s odvěsnami 3 cm a 4 cm (z každého rohu). Výška hranolu je 10 cm. Jaký je objem hranolu?
Obsah čtvercové podstavy (10×10): 100 cm²
Obsah jednoho odříznutého trojúhelníku: (3·4):2 = 6 cm². Čtyři rohy: 4·6=24 cm²
Obsah šestiúhelníkové podstavy: 100 − 24 = 76 cm²
Objem hranolu: 76 · 10 = 760
Výsledek: 760 cm³Podstavou kolmého pětibokého hranolu je pětiúhelník o obvodu 24 cm a obsahu 30 cm². Všechny hrany hranolu mají stejnou délku jako strana podstavy, tedy výška hranolu = obvod podstavy : 5. Vypočtěte objem hranolu.
Strana podstavy (hrana): 24 : 5 = 4,8 cm — to je i výška hranolu.
Objem: obsah podstavy · výška = 30 · 4,8 = 144
Výsledek: 144 cm³Krychle o hraně 15 cm je rozpůlena na dva shodné kvádry. Jaký je povrch jednoho z těchto kvádrů?
Kvádr má rozměry 15 cm × 15 cm × 7,5 cm.
Povrch: 2(15·15 + 15·7,5 + 15·7,5) = 2(225 + 112,5 + 112,5) = 2 · 450 = 900
Výsledek: 900 cm²Rotační válec s poloměrem podstavy 6 cm stojící na podložce byl svislými řezy rozdělen na čtyři shodná nová tělesa (jako čtvrtiny dortu). Součet obsahů obou nových (rovných) ploch na jednom z nových těles je 144 cm². Jaký je objem jednoho z nových těles? (Za π dosaďte 3,14, výsledek zaokrouhlete na celé cm³.)
Obě nové plochy tvoří dohromady obdélník o rozměrech 2r × výška (dva půlobdélníky = jeden celý obdélník šířky 2·6=12 cm).
144 = 12 · v → v = 12 cm
Objem čtvrtiny válce: (1/4) · π · r² · v = 0,25 · 3,14 · 36 · 12 = 0,25 · 1356,48 = 339,12
Výsledek: přibližně 339 cm³Krychle byla slepena z 27 malých bílých krychliček o hraně 2 cm (3×3×3). Jednu krychličku z rohu odstraníme. Jaký je celkový povrch nového tělesa (i uvnitř vzniklé jamky)?
Povrch původní krychle (hrana 6 cm): 6 · 6² = 216 cm²
Odebráním rohové krychličky se na povrchu 'ztratí' 3 čtverečky (2×2=4 cm² každý) na původních stěnách, ale objeví se 3 nové stěny uvnitř jamky.
Ztráta: 3 · 4 = 12 cm². Zisk: 3 · 4 = 12 cm². Čistá změna: 0
Povrch zůstává: 216 cm²
Výsledek: 216 cm² (povrch se nezmění)Škrabací sloupek pro kočky má tvar rotačního válce s výškou 60 cm a průměrem podstavy 10 cm. Obě podstavy jsou bílé, plášť je šedý. Vypočtěte obsah šedého pláště (za π dosaďte 3,14).
Poloměr: r = 5 cm
Obsah pláště: 2πr · v = 2 · 3,14 · 5 · 60 = 31,4 · 60 = 1884
Výsledek: 1 884 cm²Podstavou kolmého trojbokého hranolu ABCDEF je pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami a = 12 cm a b = 16 cm. Obsah největší boční stěny (nad přeponou) je 400 cm². Jaký je povrch hranolu?
Přepona podstavy: c = √(12²+16²) = √(144+256) = √400 = 20 cm
Výška hranolu (z obsahu boční stěny nad přeponou): 400 : 20 = 20 cm
Obsah podstavy: (12·16):2 = 96 cm². Dvě podstavy: 192 cm²
Boční stěny: nad a: 12·20=240, nad b: 16·20=320, nad c: 400 (dáno)
Povrch: 192 + 240 + 320 + 400 = 1152
Výsledek: 1 152 cm²Pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami délek 15 cm a 9 cm je dvěma úsečkami rovnoběžnými s kratší odvěsnou rozdělen na tři pásy. Úsečky rozdělily delší odvěsnu (15 cm) na tři úseky: 5 cm, 5 cm a 5 cm. Jaký je obsah prostředního pásu (lichoběžníku)?
Trojúhelník má odvěsny 15 (vodorovně) a 9 (svisle), takže na každém 1 cm vodorovně připadá 9/15=0,6 cm výšky.
V bodě 5 cm od vrcholu s pravým úhlem je výška 5·0,6=3 cm, v bodě 10 cm je výška 10·0,6=6 cm.
Prostřední pás je lichoběžník se základnami 3 cm a 6 cm a výškou (šířkou pásu) 5 cm.
Obsah: (3+6)/2 · 5 = 4,5 · 5 = 22,5
Výsledek: 22,5 cm²Domeček je vytvořen z kvádru a kolmého trojbokého hranolu (střecha) nasazeného na jednu jeho stěnu. Podstavou trojbokého hranolu je pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami délek 6 cm a 8 cm, výška hranolu (délka domečku) je 15 cm. Vypočtěte objem trojbokého hranolu (střechy).
Obsah podstavy střechy (pravoúhlý trojúhelník): (6 · 8) : 2 = 24 cm²
Objem: 24 · 15 = 360
Výsledek: 360 cm³Ze tří stejných dřevěných krychlí byl slepen čtyřboký hranol (kvádr), jehož síť má obsah 168 cm². Jaký je obsah sítě (povrch) jedné krychle?
Povrch hranolu (3 krychle v řadě) je 14krát větší než obsah jedné stěny krychle (klasický poměr pro takový hranol — 4 boční stěny ×3 + 2 čela = 14 čtverců).
Obsah jednoho čtverce (stěny krychle): 168 : 14 = 12 cm²
Povrch celé krychle (6 stěn): 6 · 12 = 72
Výsledek: 72 cm²Obsah pláště rotačního válce je čtyřikrát větší než obsah jedné podstavy tohoto válce. Poloměr podstavy válce je 8 cm. Jaký je povrch válce? (Za π dosaďte 3,14.)
Obsah jedné podstavy: π·r² = 3,14·64 = 200,96 cm²
Obsah pláště: 4 · 200,96 = 803,84 cm²
Povrch (2 podstavy + plášť): 2·200,96 + 803,84 = 401,92+803,84=1205,76
Výsledek: přibližně 1 205,8 cm²Kvádr o rozměrech 8 cm, 6 cm a 5 cm jsme svislým úhlopříčným řezem (přes podstavu 8 cm × 6 cm) rozdělili na dva trojboké hranoly. Vypočtěte objem většího z nich.
Úhlopříčný řez rozdělí podstavu 8 × 6 cm na dva shodné pravoúhlé trojúhelníky, každý s obsahem (8 · 6) : 2 = 24 cm².
Protože jsou trojúhelníky shodné, oba hranoly mají stejný objem — nejde tedy o 'větší' a 'menší', ale o dva stejné hranoly.
Objem jednoho hranolu: 24 · 5 = 120
Výsledek: 120 cm³ (oba vzniklé hranoly mají stejný objem)Penál má tvar rotačního válce s poloměrem podstavy 4 cm a výškou 18 cm. Kolikrát větší je obsah pláště válce než obsah jedné podstavy?
Obsah podstavy: πr² = π·16
Obsah pláště: 2πr·v = 2π·4·18 = 144π
Poměr: 144π : 16π = 9
Výsledek: 9×Obrazec se skládá z tmavého čtverce a čtyř bílých útvarů (dva rovnoramenné trojúhelníky a dva lichoběžníky), každý přiléhající k jedné straně čtverce. Tmavý čtverec má obsah 100 cm², což je polovina obsahu celého obrazce. Jeden trojúhelník má obsah 20 cm². Strana čtverce je 10 cm a slouží jako základna trojúhelníků i delší základna lichoběžníků. Vypočtěte výšku trojúhelníku (na základnu = stranu čtverce).
Obsah trojúhelníku: (základna · výška):2 = 20
(10 · výška):2 = 20 → výška = 4
Výsledek: výška trojúhelníku je 4 cmKvádr má rozměry 8 cm, 6 cm a 12 cm. Vypočtěte jeho povrch a objem.
Povrch: S = 2(8·6 + 8·12 + 6·12) = 2(48 + 96 + 72) = 2 · 216 = 432 cm²
Objem: V = 8 · 6 · 12 = 576 cm³
Výsledek: povrch 432 cm², objem 576 cm³Podstavou trojbokého hranolu je pravoúhlý trojúhelník, jehož dvě delší strany (odvěsna a přepona) měří 20 cm a 25 cm (druhá odvěsna tedy 15 cm, pravoúhlý trojúhelník 15-20-25). Výška hranolu je 6 cm. Vypočtěte objem hranolu.
Druhá odvěsna: √(25²−20²)=√(625−400)=√225=15 cm (potvrzeno)
Obsah podstavy: (15·20):2=150 cm²
Objem: 150·6=900
Výsledek: 900 cm³Dvě válcové nádoby A a B mají stejnou výšku 20 cm. Nádoba A má průměr podstavy 10 cm, nádoba B má průměr podstavy 20 cm. Nádoba A je naplněna vodou až po okraj, nádoba B je prázdná. Do jaké výšky bude sahat voda v nádobě B, když do ní přelijeme všechnu vodu z nádoby A? (Za π dosaďte 3,14.)
Objem vody v A: V=π·r²·v = 3,14·5²·20 = 3,14·25·20=1570 cm³
Obsah podstavy B: π·10²=3,14·100=314 cm²
Výška v B: 1570:314=5
Výsledek: 5 cmSkleněné těžítko má tvar rotačního válce s poloměrem podstavy 10 cm a výškou 12 cm. Uvnitř je menší válec z modrého skla s poloměrem 5 cm a výškou 8 cm, zbytek je z čirého skla. Vypočtěte objem čirého skla. (Za π dosaďte 3,14, výsledek zaokrouhlete na desítky cm³.)
Objem celého těžítka: π·10²·12 = 3,14·100·12=3768 cm³
Objem modré části: π·5²·8=3,14·25·8=628 cm³
Čiré sklo: 3768−628=3140
Výsledek: 3 140 cm³Zahradní sud má tvar válce, dno má obsah 1 500 cm². Při dešti stoupla hladina o 10 mm. Kolik litrů vody přibylo v sudu?
10 mm = 1 cm
Objem: 1500·1=1500 cm³ = 1,5 litru
Výsledek: 1,5 litruZ předchozí úlohy (sud, dno 1 500 cm²): při silném lijáku přibyly v sudu 3 litry vody. O kolik mm stoupla hladina?
3 litry = 3000 cm³
Výška: 3000:1500=2 cm = 20 mm
Výsledek: 20 mmNa výrobu dortu byly použity dvě formy tvaru válce. Poloměr první formy je 8 cm, poloměr druhé formy je o čtvrtinu menší. Výška obou forem je 5 cm. Vypočtěte celkový objem obou korpusů (výsledek nechte vyjádřený s π).
Poloměr druhé formy: 8−8/4=6 cm
Objem první: π·8²·5=320π
Objem druhé: π·6²·5=180π
Celkem: 320π+180π=500π
Výsledek: 500π cm³Povrch malé krychle je o 54 cm² menší než povrch velké krychle. Součet délek všech hran malé krychle je 48 cm. O kolik cm³ se liší objemy malé a velké krychle?
Hrana malé krychle: 48:12=4 cm. Povrch malé: 6·16=96 cm²
Povrch velké: 96+54=150 cm². Hrana velké: √(150/6)=√25=5 cm
Objem malé: 4³=64 cm³. Objem velké: 5³=125 cm³
Rozdíl: 125−64=61
Výsledek: 61 cm³Krychle má hranu 6 dm. Vodorovným řezem přesně uprostřed ji rozřízneme na dva shodné kvádry a od sebe je mírně oddálíme, takže mezi nimi vznikne úzká mezera. O kolik dm² se zvětší celkový povrch (obou kvádrů dohromady) oproti povrchu původní krychle?
Řezem vzniknou dvě nové plochy (spodní strana horního dílu a horní strana spodního dílu), každá o rozměru hrany krychle: 6 × 6 = 36 dm².
Žádná původní plocha se neztrácí (kvádry jsou jen oddálené, ne přeskládané) — přibudou přesně tyto dvě nové plochy.
Zvětšení povrchu: 2 · 36 = 72
Výsledek: povrch se zvětší o 72 dm²Kvádr o rozměrech 8 cm, 6 cm a 5 cm rozdělíme jedním svislým úhlopříčným řezem přes podstavu 8×6 na dva shodné trojboké hranoly. Vypočtěte objem jednoho z nich.
Trojúhelníková podstava vzniklá řezem: (8·6):2=24 cm²
Objem: 24·5=120
Výsledek: 120 cm³Rotační válec má výšku 12 cm. Odstraněním čtyř částí z něj vytvoříme kvádr s rozměry 8 cm, 6 cm a 12 cm (hrany kvádru leží na povrchu válce, takže úhlopříčka podstavy kvádru = průměr válce). Vypočtěte poloměr podstavy válce.
Úhlopříčka podstavy kvádru (8×6): √(8²+6²)=√(64+36)=√100=10 cm
Toto je průměr válce, poloměr: 10:2=5
Výsledek: 5 cmZ předchozí úlohy (válec r=5 cm, výška 12 cm): vypočtěte objem válce. (Za π dosaďte 3,14, zaokrouhlete na desítky cm³.)
V=π·r²·v=3,14·25·12=942
Výsledek: přibližně 940 cm³První a druhý pravidelný čtyřboký hranol mají podstavnou hranu a=3 cm. První hranol má o 72 cm² větší povrch než druhý. O kolik cm se liší výšky obou hranolů?
Povrch čtyřbokého hranolu: S=2a²+4av. Rozdíl povrchů (při stejném a) je jen v bočních stěnách: 4a·(v₁−v₂)=72
4·3·(v₁−v₂)=72
12·(v₁−v₂)=72
v₁−v₂=6
Výsledek: o 6 cmZákladní kvádr má rozměry 2 cm, 1 cm, 1 cm (objem 2 cm³). Těleso A je postaveno z 8 takových kvádrů, těleso B z 12. O kolik procent větší je objem tělesa B než objem tělesa A?
Objem A: 8·2=16 cm³. Objem B: 12·2=24 cm³
Rozdíl: 24−16=8
Procenta: 8:16=50 %
Výsledek: o 50 %Z krychle o hraně 10 cm byly vyříznuty čtyři shodné malé krychličky o hraně 2 cm (z rohů). Jaký je povrch nového tělesa?
Povrch původní krychle: 6·10²=600 cm²
Každá odříznutá rohová krychlička: odebere 3 čtverečky o straně 2 cm z povrchu (3·4=12 cm²) a odhalí 3 nové čtverečky stejné velikosti (3·4=12 cm²) — čistá změna na jednu krychličku je 0
Povrch zůstává: 600 cm² (pro 4 krychličky beze změny, pokud se nedotýkají hran/rohů společně)
Výsledek: 600 cm²Slepením šedé krychle s povrchem 54 cm² a bílého hranolu vznikne velký hranol ABCDEFGH. Nejdelší hrana bílého hranolu je o polovinu delší než hrana šedé krychle. Vypočtěte hranu šedé krychle.
Povrch krychle: 6a²=54 → a²=9 → a=3
Výsledek: 3 cmZ předchozí úlohy (hrana krychle 3 cm, bílý hranol má nejdelší hranu o polovinu delší, tedy 4,5 cm): pokud je bílý hranol kvádr se čtvercovou podstavou o straně 3 cm (stejnou jako krychle) a výškou 4,5 cm, jaký je celkový objem velkého hranolu ABCDEFGH (krychle + bílý kvádr)?
Objem krychle: 3³=27 cm³
Objem bílého kvádru: 3·3·4,5=40,5 cm³
Celkem: 27+40,5=67,5
Výsledek: 67,5 cm³Pomocí hrnku naléváme do prázdného kanystru vodu. Po nalití 28 hrnků bylo zaplněno 7/8 objemu kanystru. Po přilití ještě 1 hrnku chybělo do úplného zaplnění 1 050 ml vody. Jaký je objem hrnku?
Objem kanystru V: 28 hrnků = 7V/8, takže 1 hrnek = V/32
Po 29 hrncích je v kanystru 29V/32, chybí V − 29V/32 = 3V/32 = 1050 ml
V = 1050 · 32/3 = 11 200 ml
1 hrnek = V/32 = 11200/32 = 350
Výsledek: 350 mlSíť hranolu má podstavy tvaru kosočtverce a boční stěny tvaru čtverce. Obsah jedné podstavy je 15 cm². Součet délek všech hran hranolu je 60 cm. Kosočtverec má 4 strany a hranol má 2 podstavy + 4 boční hrany stejné délky jako strana kosočtverce (protože boční stěny jsou čtverce). Kolik hran má hranol celkem a jaká je délka jedné hrany?
Hranol se 2 podstavami po 4 hranách + 4 boční hrany = 12 hran celkem, všechny stejné délky a (protože boční stěny jsou čtverce = boční hrana rovna straně kosočtverce)
12a=60 → a=5
Výsledek: 12 hran, každá 5 cmZ předchozí úlohy (kosočtverec podstava, obsah 15 cm², hrana a=5 cm, výška hranolu = a = 5 cm protože boční stěny jsou čtverce): vypočtěte objem hranolu.
Objem: obsah podstavy · výška = 15 · 5 = 75
Výsledek: 75 cm³Šedá krychle má povrch 54 cm². Jaký je její objem?
6a²=54 → a²=9 → a=3
Objem: 3³=27
Výsledek: 27 cm³Pravidelný čtyřboký jehlan má hranu podstavy 8 cm a výšku 12 cm. Vypočítej objem jehlanu.
Objem jehlanu: V = (1/3)·a²·v = (1/3)·64·12.
Výsledek: V = 256 cm³Pravidelný čtyřboký jehlan má hranu podstavy 6 cm a výšku boční stěny (apotéma) 5 cm. Vypočítej povrch jehlanu.
Obsah podstavy: 6²=36 cm². Obsah jednoho bočního trojúhelníku: (6·5)/2=15 cm², čtyř stěn: 4·15=60 cm².
Výsledek: S = 36+60 = 96 cm²Pravidelný čtyřboký jehlan má hranu podstavy 10 cm a výšku 12 cm. Vypočítej výšku boční stěny (apotéma) vₛ jehlanu a jeho povrch.
vₛ=√(v²+(a/2)²)=√(144+25)=√169=13 cm.
Plášť: 4·(10·13)/2=260 cm². Podstava: 100 cm². Povrch: 100+260.
Výsledek: vₛ=13 cm, S=360 cm²Objem pravidelného čtyřbokého jehlanu je 100 cm³, hrana podstavy je 5 cm. Vypočítej výšku jehlanu.
Z V=(1/3)·a²·v: 100=(1/3)·25·v, tedy v=300/25.
Výsledek: v = 12 cmModel stanu má tvar pravidelného čtyřbokého jehlanu s hranou podstavy 3 m a výškou 2 m. Kolik m² plachty (bez podlahy) je potřeba na zhotovení pláště stanu?
vₛ=√(2²+1,5²)=√(4+2,25)=√6,25=2,5 m.
Plášť: 4·(3·2,5)/2=4·3,75.
Výsledek: 15 m²Jehlan s obdélníkovou podstavou má rozměry podstavy 6 cm a 8 cm a výšku 10 cm. Vypočítej objem jehlanu.
Obsah podstavy: 6·8=48 cm². Objem: V=(1/3)·S·v=(1/3)·48·10.
Výsledek: V = 160 cm³Koule má poloměr 6 cm. Vypočítej objem a povrch koule. Použij π≈3,14.
Objem: V=(4/3)πr³=(4/3)·3,14·216.
Povrch: S=4πr²=4·3,14·36.
Výsledek: V≈904,3 cm³, S≈452,2 cm²Koule má průměr 20 cm. Vypočítej její povrch. Použij π≈3,14.
Poloměr: r=10 cm. Povrch: S=4πr²=4·3,14·100.
Výsledek: S = 1256 cm²Kovová koule o poloměru 3 cm se přetaví na krychli o stejném objemu. Vypočítej hranu krychle. Výsledek zaokrouhli na desetiny cm. Použij π≈3,14.
Objem koule: V=(4/3)·3,14·27=113,04 cm³.
Hrana krychle: a³=113,04, tedy a=∛113,04.
Výsledek: a≈4,8 cmDo krychle s hranou 10 cm je vepsána koule, která se dotýká všech stěn krychle. Vypočítej objem koule. Použij π≈3,14.
Poloměr vepsané koule je poloviční oproti hraně krychle: r=5 cm.
Objem: V=(4/3)·3,14·125.
Výsledek: V≈523,3 cm³Fotbalový míč má poloměr přibližně 11 cm. Kolik m² materiálu je potřeba na jeho výrobu (bez ohledu na švy a odpad)? Výsledek zaokrouhli na setiny m². Použij π≈3,14.
Povrch koule: S=4πr²=4·3,14·121=1519,76 cm².
Převod na m²: 1519,76 cm²=0,151976 m².
Výsledek: ≈0,15 m²Na obrázku je síť tělesa. Urči, o jaké těleso jde, a vypočítej jeho objem, je-li hrana čtverce 4 cm.
Síť tvořená šesti shodnými čtverci je sítí krychle.
Objem krychle: V=a³=4³.
Výsledek: krychle, V=64 cm³Síť tělesa na obrázku se skládá ze čtverce o straně 6 cm a čtyř shodných rovnoramenných trojúhelníků s výškou (na základnu) 5 cm. Urči, o jaké těleso jde, a vypočítej jeho povrch.
Síť tvořená čtvercovou podstavou a čtyřmi trojúhelníkovými stěnami je sítí pravidelného čtyřbokého jehlanu.
Povrch: 6²+4·(6·5)/2=36+60.
Výsledek: čtyřboký jehlan, S=96 cm²Síť tělesa na obrázku se skládá ze dvou kruhů o poloměru 3 cm a obdélníku o rozměrech 6π cm × 8 cm. Urči, o jaké těleso jde, a vypočítej jeho objem. Použij π≈3,14.
Šířka obdélníku (6π) odpovídá obvodu podstavy s poloměrem 3 cm — jde tedy o síť rotačního válce s výškou 8 cm.
Objem: V=πr²v=3,14·9·8.
Výsledek: rotační válec, V≈226,1 cm³Těleso na obrázku je schodovitě sestaveno ze čtyř sloupců krychlí o hraně 1 cm: první sloupec má výšku 1 krychle, druhý 2 krychle, třetí 3 krychle, čtvrtý 4 krychle. Kolik krychlí bylo na stavbu tělesa použito celkem?
Celkový počet krychlí je součtem výšek jednotlivých sloupců: 1+2+3+4.
Výsledek: 10 krychlíPro schodovité těleso z předchozí úlohy (čtyři sloupce krychlí o výškách 1, 2, 3, 4) urči, kolik jednotkových čtverečků uvidíš při pohledu na těleso přímo zepředu (z boku schodiště, kde vidíš siluetu všech sloupců vedle sebe v celé jejich výšce).
Pohled zepředu ukazuje siluetu schodiště — všechny sloupce jsou vedle sebe viditelné v celé své výšce, žádná krychle není zakrytá. Počet viditelných políček odpovídá součtu výšek sloupců.
Výsledek: 10 políček (1+2+3+4)Krychlová stavba má tvar písmene L: tři krychle v jedné vodorovné řadě, na poslední z nich jsou kolmo napojeny další dvě krychle směrem nahoru (viz obrázek). Kolik políček uvidíš při pohledu na stavbu přesně shora (půdorys)?
Půdorys ukazuje pouze to, kolik různých pozic na podlaze je tělesem zabráno, bez ohledu na výšku. Vodorovná řada zabírá 3 pozice, svislá část stojí na poslední z nich (nepřidává žádnou novou pozici v půdorysu, protože roste nahoru ze stejného místa).
Výsledek: 3 políčkaV trojúhelníku ABC platí α = 55°, β = 65°. Jaká je velikost úhlu γ?
Součet vnitřních úhlů v trojúhelníku je vždy 180°.
γ = 180° − 55° − 65° = 60°
Výsledek: γ = 60°Pro vnitřní úhly trojúhelníku ABC platí: α : β = 2 : 3, α : γ = 2 : 5. Jaká je velikost úhlu β?
Zvolíme si pomocnou jednotku t tak, aby seděly oba poměry: α = 2t, β = 3t (z α:β=2:3), γ = 5t (z α:γ=2:5).
Součet úhlů: 2t + 3t + 5t = 180°
10t = 180° → t = 18°
β = 3 · 18° = 54°
Výsledek: β = 54°Vnější úhel trojúhelníku ABC při vrcholu C má velikost 130°. Vnitřní úhly při vrcholech A a B jsou v poměru 2 : 3. Jaká je velikost úhlu při vrcholu A?
Vnější a vnitřní úhel při stejném vrcholu se doplňují do 180°, takže vnitřní úhel při C je:
180° − 130° = 50°
Zbylé dva úhly (A a B) dají dohromady 180° − 50° = 130°.
Rozdělíme v poměru 2 : 3 (5 dílů celkem, 130° : 5 = 26° na jeden díl):
A = 2 · 26° = 52°
Výsledek: úhel A = 52°V trojúhelníku ABC platí α = 72°, γ = 48°. Jaká je velikost úhlu β?
Součet úhlů trojúhelníku = 180°.
β = 180° − 72° − 48° = 60°
Výsledek: β = 60°Rovnoramenný trojúhelník má úhel při vrcholu (vrcholový úhel) 36°. Jak velké jsou úhly při základně?
Součet úhlů = 180°. Úhly při základně jsou stejné (x).
36° + 2x = 180°
2x = 144° → x = 72°
Výsledek: úhly při základně mají 72°Vnitřní úhly trojúhelníku ABC jsou v poměru α : β : γ = 2 : 3 : 4. Jaká je velikost nejmenšího úhlu?
Součet dílů: 2+3+4=9 dílů = 180° → 1 díl = 20°
Nejmenší úhel (2 díly): 2 · 20° = 40°
Výsledek: 40°Dvě rovnoběžky jsou protnuty příčkou. Jeden z vytvořených úhlů měří 115°. Jaký je vedlejší úhel k němu (na téže přímce)?
Vedlejší úhly se doplňují do 180°.
180° − 115° = 65°
Výsledek: 65°V trojúhelníku ABC je úhel při vrcholu A roven 40°. Úhel při vrcholu C je čtyřikrát větší než úhel při vrcholu B. Jaká je velikost úhlu C?
β + γ = 180° − 40° = 140°
γ = 4β → β + 4β = 140° → 5β = 140° → β = 28°
γ = 4 · 28° = 112°
Výsledek: γ = 112°Vnější úhel trojúhelníku ABC při vrcholu B má velikost 150°. Vnitřní úhly při vrcholech A a C jsou v poměru 3 : 2. Jaká je velikost úhlu při vrcholu C?
Vnitřní úhel při B = 180° − 150° = 30°
Zbylé úhly: A + C = 180° − 30° = 150°
Poměr 3:2 → 5 dílů = 150° → 1 díl = 30°
C (2 díly) = 60°
Výsledek: 60°Čtyřúhelník má vnitřní úhly 80°, 95° a 110°. Jaký je čtvrtý úhel?
Součet vnitřních úhlů čtyřúhelníku je 360°.
360° − 80° − 95° − 110° = 75°
Výsledek: 75°Rovnoramenný trojúhelník má úhel při základně o 15° menší, než je úhel při vrcholu. Jaké jsou velikosti všech úhlů?
Úhel při základně = x, úhel při vrcholu = x + 15°.
2x + (x + 15°) = 180°
3x = 165° → x = 55°
Výsledek: úhly při základně 55° a 55°, úhel při vrcholu 70°V trojúhelníku ABC platí: α : β = 4 : 5, β : γ = 5 : 6. Jaká je velikost úhlu β?
Z obou poměrů: α = 4k, β = 5k, γ = 6k (β:γ = 5:6 sedí).
Součet: 4k + 5k + 6k = 180° → 15k = 180° → k = 12°
β = 5 · 12° = 60°
Výsledek: β = 60°Tři přímky a, b, c procházejí jedním bodem, přičemž přímka b leží mezi přímkami a a c. Úhel mezi přímkami a a b je 35°, úhel mezi přímkami b a c je 50°. Jaký je úhel mezi přímkami a a c?
Protože b leží mezi a a c, úhel mezi a a c je součtem obou dílčích úhlů:
35° + 50° = 85°
Výsledek: 85°V rovnoběžníku ABCD platí, že úhel při vrcholu A je čtyřikrát menší než úhel při vrcholu D. Jaká je velikost úhlu při vrcholu D?
V rovnoběžníku jsou sousední úhly (A a D) doplňkové do 180°.
Označme úhel A = x, pak D = 4x.
x + 4x = 180° → 5x = 180° → x = 36°
D = 4 · 36° = 144°
Výsledek: 144°V rovině leží čtyři přímky, z nichž dvě jsou rovnoběžné. Na obrázku platí: jeden úhel je 42°, druhý je 2α a třetí (mezi rovnoběžkami a příčkou) je α, přičemž α a 2α jsou vedlejší úhly k úhlům na téže přímce, a platí α + 2α + 42° = 180°. Jaká je velikost úhlu α?
α + 2α = 180° − 42° = 138°
3α = 138°
α = 46°
Výsledek: α = 46°V trojúhelníku ABC je vnější úhel při vrcholu C roven 140°. Vnitřní úhly při A a B jsou stejné (trojúhelník je rovnoramenný se základnou AB). Jaká je velikost úhlu při vrcholu A?
Vnitřní úhel při C: 180° − 140° = 40°
Zbylé dva úhly (A a B) dají 180° − 40° = 140°, a jsou stejné: 140° : 2 = 70°
Výsledek: 70°Rovnoramenný lichoběžník ABCD má základnu AB a úhel při vrcholu D roven 65°. Jaká je velikost úhlu při vrcholu A (u téže základny AB)?
V rovnoramenném lichoběžníku jsou úhly při základně AB stejné navzájem, a úhly při horní základně CD jsou také stejné navzájem. Součet úhlu při A a úhlu při D (sousedících na rameni AD) je vždy 180°, protože AB a CD jsou rovnoběžné.
Úhel A = 180° − 65° = 115°
Výsledek: 115°Na úsečce AB leží bod D. Bod C leží mimo přímku AB tak, že úsečky AC, CD a DB mají všechny stejnou délku. Trojúhelník ACD je proto rovnoramenný se základnou AD a trojúhelník CDB je rovnoramenný se základnou CB. Úhel při vrcholu A (v trojúhelníku ACD) má velikost 32°. Jaká je velikost úhlu DBC (při vrcholu B)?
V rovnoramenném trojúhelníku ACD (AC=CD) jsou úhly při základně AD stejné: úhel CAD = úhel CDA = 32°.
Úhel ACD (při vrcholu C) = 180° − 2·32° = 116°.
Protože D leží na přímce AB, úhly ADC a CDB jsou vedlejší (doplňují se do 180°): úhel CDB = 180° − 32° = 148°.
V rovnoramenném trojúhelníku CDB (CD=DB) je úhel při D roven 148°, takže zbylé dva úhly (při C a B) jsou stejné: (180° − 148°) : 2 = 16°.
Výsledek: úhel DBC = 16°Ve čtyřúhelníku platí, že tři úhly mají velikosti 75°, 100° a 95°. Jaký je čtvrtý úhel?
Součet vnitřních úhlů čtyřúhelníku je 360°.
360° − 75° − 100° − 95° = 90°
Výsledek: 90°V trojúhelníku ABC platí: úhel při A je o 20° větší než úhel při B, a úhel při C je dvakrát větší než úhel při B. Jaké jsou velikosti všech tří úhlů?
Označme úhel B = x. Pak A = x+20°, C = 2x.
x + (x+20°) + 2x = 180°
4x + 20° = 180°
4x = 160° → x = 40°
A = 60°, B = 40°, C = 80°
Výsledek: A=60°, B=40°, C=80°Kolem jednoho bodu leží tři úhly φ, φ, φ (stejné) a dva další úhly α, β tak, že platí α + 116° + β + 3φ = 360°, kde 116° je čtvrtý úhel u téhož bodu. Pokud navíc α = β, a 3φ = 90°, jaká je velikost α + β?
3φ = 90° → φ = 30°
α + 116° + β + 90° = 360°
α + β = 360° − 116° − 90° = 154°
Výsledek: α + β = 154°V trojúhelníku ABC platí α : β : γ = 3 : 4 : 5. Jaká je velikost největšího úhlu?
Součet dílů: 3+4+5=12 dílů = 180° → 1 díl = 15°
Největší úhel (5 dílů): 5 · 15° = 75°
Výsledek: 75°V rovině leží čtyři vzájemně různoběžné přímky, tři z nich procházejí jedním bodem A. Kolem bodu A postupně naměříme čtyři úhly: 50°, pak α, pak 3α, pak 140° (dohromady tvoří plný úhel 360° kolem bodu A). Jaká je velikost úhlu α?
50° + α + 3α + 140° = 360°
4α = 360° − 190° = 170°
α = 42,5°
Výsledek: α = 42,5°V rovině leží čtyři přímky, z nichž dvě jsou rovnoběžné. Na obrázku (schematicky) tvoří úhly 3α (u jedné rovnoběžky), β a 3α (u druhé rovnoběžky, střídavý úhel), přičemž tyto tři úhly leží na přímce a dávají dohromady 180°. Pokud 3α + β + 3α = 180° a víme, že β = 60°, jaká je velikost α?
6α + 60° = 180°
6α = 120°
α = 20°
Výsledek: α = 20°V rovině leží čtyři přímky, z nichž dvě jsou rovnoběžné a zbývající dvě jsou na sebe kolmé. U jedné z rovnoběžek svírá kolmice úhel 3α, u druhé rovnoběžky (střídavý úhel) 2α, a tyto dva úhly spolu s pravým úhlem (90°) doplňují se do 180° na přímce. Jaká je velikost úhlu β = 2α?
3α + 2α + 90° = 180°
5α = 90°
α = 18°
β = 2α = 36°
Výsledek: β = 36°Trojúhelník má úhly při dvou vrcholech 41° a 38°. Jaký je třetí úhel tohoto trojúhelníku?
Součet vnitřních úhlů trojúhelníku je 180°.
180° − 41° − 38° = 101°
Výsledek: 101°V trojúhelníku ABC platí, že úhel při vrcholu A je 55° a úhel při vrcholu B je o 15° větší. Jaký je úhel při vrcholu C?
B = 55°+15°=70°
C = 180° − 55° − 70° = 55°
Výsledek: C = 55°V rovině leží tři různoběžné přímky procházející jedním bodem. Kolem tohoto bodu na jedné straně naměříme postupně úhly 2α, α a 132°, které dohromady tvoří přímý úhel 180°. Jaká je velikost úhlu α?
2α + α + 132° = 180°
3α = 48°
α = 16°
Výsledek: α = 16°V rovnoramenném lichoběžníku je úhel při jednom vrcholu základny 72°. Jaký je úhel při vrcholu horní základny (na téže straně)?
Úhly na rameni (sousední, mezi rovnoběžnými základnami) se doplňují do 180°.
180° − 72° = 108°
Výsledek: 108°Přímka p prochází vrcholy A, B trojúhelníku ABC. Bodem B prochází rovnoběžka se stranou AC, na které je vyznačen úhel 30° (mezi rovnoběžkou a pokračováním strany BC za B) a také úhel (2β + γ), kde β, γ jsou vnitřní úhly trojúhelníku při B a C. Pokud β = 25°, jaká je velikost úhlu γ, víme-li že 2β + γ + 30° = 180° (úhly na přímce)?
2·25° + γ + 30° = 180°
50° + γ + 30° = 180°
γ = 100°
Výsledek: γ = 100°Body A, B leží na kružnici se středem S. Bod P leží na kružnici na větším oblouku AB. Středový úhel ASB (nad obloukem AB, na kterém neleží P) má velikost 100°. Jaká je velikost obvodového (vepsaného) úhlu APB?
Podle věty o obvodovém a středovém úhlu je obvodový úhel poloviční oproti středovému úhlu nad týmž obloukem.
APB = 100° : 2 = 50°
Výsledek: 50°Body A, B leží na kružnici se středem S. Bod P leží na kružnici na větším oblouku AB. Středový úhel ASB má velikost 130°. Jaká je velikost obvodového úhlu APB?
Obvodový úhel je poloviční oproti středovému úhlu nad týmž obloukem.
APB = 130° : 2 = 65°
Výsledek: 65°Pětiúhelník má čtyři vnitřní úhly o velikostech 100°, 110°, 120° a 95°. Jaký je pátý vnitřní úhel?
Součet vnitřních úhlů n-úhelníku je (n−2)·180°. Pro pětiúhelník: (5−2)·180° = 540°.
Pátý úhel: 540° − 100° − 110° − 120° − 95° = 115°
Výsledek: 115°Šestiúhelník má pět vnitřních úhlů o velikostech 130°, 115°, 140°, 95° a 125°. Jaký je šestý vnitřní úhel?
Součet vnitřních úhlů šestiúhelníku: (6−2)·180° = 720°.
Součet pěti daných úhlů: 130+115+140+95+125 = 605°
Šestý úhel: 720° − 605° = 115°
Výsledek: 115°Pravidelný devítiúhelník (9 shodných stran i úhlů) — jaký je jeho vnitřní úhel?
Součet vnějších úhlů libovolného konvexního mnohoúhelníku je vždy 360°.
U pravidelného 9úhelníku je každý vnější úhel: 360° : 9 = 40°
Vnitřní úhel je doplňkem vnějšího do 180°: 180° − 40° = 140°
Výsledek: 140°Přímky p, q jsou rovnoběžné. Dvě příčky protínají přímku p pod úhly 65° a 40° (jak je vyznačeno na obrázku) a kříží se v bodě X mezi přímkami p a q. a) Jaká je velikost úhlu při vrcholu X? b) Jaký úhel svírá levá příčka s přímkou q?
a) Úhly 65° a 40° spolu s úhlem při X tvoří vnitřní úhly trojúhelníku (vymezeného přímkou p a oběma příčkami až do bodu X). Součet úhlů trojúhelníku je 180°.
Úhel při X = 180° − 65° − 40° = 75°
b) Protože p ∥ q, jsou střídavé úhly na téže příčce shodné. Levá příčka svírá s q stejný úhel jako s p, tedy 65°.
Výsledek: a) 75°, b) 65°V trojúhelníku (viz obrázek) platí β = 48°, γ = 72°. Jaká je velikost úhlu α?
Součet vnitřních úhlů trojúhelníku je 180°.
α = 180° − 48° − 72° = 60°
Výsledek: 60°V trojúhelníku platí α = 44° a poměr zbývajících úhlů β : γ = 3 : 5. Jaké jsou velikosti úhlů β a γ?
Součet β + γ = 180° − 44° = 136°
Rozdělíme v poměru 3:5 (8 dílů): 1 díl = 136° : 8 = 17°
β = 3 · 17° = 51°, γ = 5 · 17° = 85°
Výsledek: β = 51°, γ = 85°V trojúhelníku ABC půlí úsečka CD vnitřní úhel při vrcholu C (bod D leží na straně AB). Úhel BAC = 40°, úhel ADC = 115°. Určete velikost úhlu ACB.
V trojúhelníku ACD platí: úhel A + úhel ACD + úhel ADC = 180°.
40° + x + 115° = 180°, kde x je polovina úhlu ACB (protože CD je osa)
x = 25°
Úhel ACB = 2x = 50°
Výsledek: 50°V trojúhelníku ABC půlí úsečka CD vnitřní úhel při vrcholu C (bod D leží na straně AB). Úhel ABC = 48°, úhel BDC = 96°. Určete velikost úhlu ACB.
V trojúhelníku BCD platí: úhel B + úhel BCD + úhel BDC = 180°.
48° + x + 96° = 180°, kde x je polovina úhlu ACB
x = 36°
Úhel ACB = 2x = 72°
Výsledek: 72°V rovině leží přímky p, q, r, jejichž průsečíky tvoří vrcholy trojúhelníku ABC. Vnější úhel při vrcholu A (na přímce q) je 105°, vnější úhel při vrcholu C (na přímce p) je 121°. Jaký je rozdíl vnitřních úhlů γ − α (při vrcholech C a A)?
Vnitřní úhel při A: 180°−105°=75°
Vnitřní úhel při C: 180°−121°=59°
Rozdíl: γ−α = 59°−75° = −16°, tedy α je o 16° větší než γ
Pokud se ptáme na rozdíl γ−α v absolutní hodnotě: 16°
Výsledek: |γ − α| = 16°V trojúhelníku ABC platí: vnější úhel při vrcholu A je 108°, vnější úhel při vrcholu C je 127°. Jaká je velikost vnitřního úhlu při vrcholu B?
Vnitřní úhel A: 180−108=72°
Vnitřní úhel C: 180−127=53°
Vnitřní úhel B: 180−72−53=55°
Výsledek: 55°Přímky p, r, s se protínají v jednom bodě. Kolem tohoto bodu jsou postupně úhly 30°, 130°, α a zbytek do plného úhlu 360° je opět 30° (úhly na jedné polorovině dají dohromady 180°, konkrétně 30°+130°+α=180°). Jaká je velikost úhlu α?
30°+130°+α=180°
α=180°−160°=20°
Výsledek: 20°Přímka s je rovnoběžná s přímkou r. Přímka p je protíná obě jako příčka. Úhel, který svírá p s přímkou r, je 55°. Jaký úhel svírá p s přímkou s, a jaký je k tomuto úhlu vedlejší úhel na přímce s?
Protože r ∥ s, jsou odpovídající (souhlasné) úhly na téže příčce p shodné.
Úhel mezi p a s je tedy stejný jako mezi p a r: 55°
Vedlejší úhel k němu na přímce s: 180° − 55° = 125°
Výsledek: 55° a 125°V rovnoramenném trojúhelníku je úhel při vrcholu (vrcholový úhel) o 30° menší než součet obou úhlů při základně. Jaký je vrcholový úhel?
Součet všech úhlů=180°. Vrcholový úhel=v, součet úhlů při základně=180−v.
v = (180−v) − 30
v = 150−v
2v=150
v=75
Výsledek: 75°V rovině leží dva shodné rovnoramenné trojúhelníky a přímka p rovnoběžná se základnou jednoho z nich. Vrcholový úhel prvního trojúhelníku je 40°. Druhý trojúhelník má jedno rameno rovnoběžné s ramenem prvního. Úhel α (mezi ramenem druhého trojúhelníku a přímkou p) — jaká je jeho velikost, je-li α vnějším úhlem vzniklým součtem základního úhlu (180−40)/2=70° a odpovídajícího úhlu z druhého trojúhelníku (70° díky shodnosti a rovnoběžnosti ramen)?
Úhel při základně shodného rovnoramenného trojúhelníku: (180°−40°):2=70°
Díky rovnoběžnosti ramen a přímky p se úhel α skládá ze dvou takových úhlů: α=70°+70°=140°
Výsledek: 140°V rovině leží dvě rovnoběžky a, b a dvě navzájem kolmé přímky c, d, které obě rovnoběžky protínají. Přímka c svírá s rovnoběžkou a úhel 35°. Jaký úhel svírá přímka d s touž rovnoběžkou a?
Přímky c a d jsou na sebe kolmé, svírají tedy úhel 90°.
Pokud c svírá s přímkou a úhel 35°, pak d (kolmá na c) svírá s toutéž přímkou a úhel doplňující do 90°:
90° − 35° = 55°
Výsledek: 55°V trojúhelníku PQR je úhel při P roven 62°, úhel při Q roven 90°. Jaký je úhel při vrcholu R?
180°−62°−90°=28°
Výsledek: 28°Trojúhelník ABC je vepsán do kružnice tak, že strana AB je průměrem této kružnice (střed S kružnice opsané leží na straně AB). Úhel při vrcholu A je 35°. Jaká je velikost úhlu při vrcholu B?
Podle Thaletovy věty: pokud je strana AB průměrem kružnice opsané, je úhel při vrcholu C (naproti AB) pravý, tedy 90°.
Součet úhlů trojúhelníku: A + B + C = 180°
35° + B + 90° = 180°
B = 55°
Výsledek: 55°V trojúhelníku ABC platí: úhel při A je 42°, úhel při B je 65°. Jaký je úhel při vrcholu C?
180°−42°−65°=73°
Výsledek: 73°V rovnoramenném trojúhelníku KLM se základnou LM je úhel při vrcholu K roven 80°. Jaké jsou úhly při základně L a M?
Součet úhlů při základně: 180−80=100°, rozděleno rovnoměrně (rovnoramenný): 100:2=50°
Výsledek: 50° a 50°Pravidelný šestiúhelník ABCDEF má vnitřní úhel 120°. Úhlopříčka AC dělí úhel při vrcholu A na dvě části. Trojúhelník ABC je rovnoramenný (AB=BC, strany šestiúhelníku). Jaká je velikost úhlu BAC?
V trojúhelníku ABC: AB=BC, úhel při B (vnitřní úhel šestiúhelníku)=120°
Zbylé úhly: (180−120):2=30°
Výsledek: 30°V trojúhelníku PQR platí poměr úhlů P:Q:R = 2:3:4. Jaký je nejmenší úhel?
Součet dílů: 2+3+4=9 → 1 díl=20°
Nejmenší (2 díly): 40°
Výsledek: 40°V trojúhelníku ABC je úhel při A o 20° menší než úhel při B, a úhel při C je třikrát větší než úhel při A. Jaké jsou všechny tři úhly?
Označme A=x. B=x+20. C=3x.
x+(x+20)+3x=180
5x=160
x=32
A=32°, B=52°, C=96°
Výsledek: A=32°, B=52°, C=96°Pro vnitřní úhly trojúhelníku ABC platí: α : β = 3 : 5, β : γ = 5 : 2. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) α : γ = 3 : 2 2) γ je největší úhel 3) β = 90°
Z obou poměrů plyne: α = 3k, β = 5k, γ = 2k. Součet úhlů: 3k + 5k + 2k = 180° → 10k = 180° → k = 18°.
α = 54°, β = 90°, γ = 36°
1) α : γ = 54 : 36 = 3 : 2 → pravda
2) γ = 36° je nejmenší, ne největší (největší je β = 90°) → nepravda
3) β = 90° → pravda
Výsledek: 1) A, 2) N, 3) AKarel, Petr a Jana mají dohromady 102 kartiček. Petr má dvakrát více kartiček než Jana. Karel má o 12 kartiček více než Petr. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Jana má 20 kartiček 2) Karel má 48 kartiček 3) Petr má o polovinu méně kartiček než Karel
Jana = x, Petr = 2x, Karel = 2x + 12. Součet: x + 2x + (2x + 12) = 102
5x + 12 = 102 → 5x = 90 → x = 18
Jana = 18, Petr = 36, Karel = 48
1) Jana má 18, ne 20 → nepravda
2) Karel má 48 → pravda
3) polovina Karlových kartiček je 24, Petr má 36, ne 24 → nepravda
Výsledek: 1) N, 2) A, 3) NObdélník má obvod 60 cm. Jeho délka je dvakrát větší než šířka. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Šířka je 10 cm 2) Obsah obdélníku je 200 cm² 3) Úhlopříčka je delší než 25 cm
Šířka = w, délka = 2w. Obvod: 2 · (w + 2w) = 6w = 60 → w = 10 cm, délka = 20 cm.
1) šířka 10 cm → pravda
2) obsah = 10 · 20 = 200 cm² → pravda
3) úhlopříčka = √(10² + 20²) = √500 ≈ 22,4 cm, což je méně než 25 cm → nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NBalení, které obsahuje 18 kg granulí, vystačí třem psům na 12 dnů. Všichni tři psi dostávají denně stejné množství granulí. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Jeden pes dostává denně 500 g granulí.
2) Pouze dvěma psům by 18kg balení vystačilo na 18 dnů.
3) Jednomu psovi vystačí polovina 18kg balení na 27 dnů.
Denní spotřeba všech psů: 18 000 g : 12 dnů = 1 500 g/den. Na jednoho psa: 1 500 : 3 = 500 g/den → 1) pravda
Pro 2 psy: 18 000 g : (2 · 500 g) = 18 dnů → 2) pravda
Polovina balení = 9 000 g, na 1 psa (500 g/den): 9 000 : 500 = 18 dnů, ne 27 → 3) nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NVe třídě je 30 žáků. Každý žák si zvolil jeden ze tří kroužků: sportovní, výtvarný nebo hudební. Každý pátý žák si zvolil hudební kroužek. Sportovní si zvolilo třikrát více žáků než výtvarný. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Hudební kroužek si zvolilo 6 žáků.
2) Počet žáků se sportovním kroužkem ku počtu žáků s výtvarným kroužkem je 3 : 1.
3) Výtvarný kroužek si zvolilo 8 žáků.
Hudební: 30 : 5 = 6 žáků → 1) pravda
Zbývá 24 žáků na sportovní a výtvarný v poměru 3:1 → 4 díly, 1 díl = 6. Sportovní = 18, výtvarný = 6.
2) poměr sportovní:výtvarný = 18:6 = 3:1 → pravda
3) výtvarný má 6, ne 8 → nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NRovnoramenný trojúhelník má obvod 34 cm. Základna měří 10 cm. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Rameno měří 12 cm.
2) Obvod je třikrát větší než základna.
3) Součet obou ramen je 24 cm.
Součet ramen: 34 − 10 = 24 cm, jedno rameno: 24 : 2 = 12 cm → 1) pravda
34 : 10 = 3,4, ne 3 → 2) nepravda
24 cm → 3) pravda
Výsledek: 1) A, 2) N, 3) AKvádr má hrany 4 cm, 6 cm a 9 cm. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Objem kvádru je 216 cm³.
2) Povrch kvádru je 228 cm².
3) Kvádr má stejný objem jako krychle o hraně 6 cm.
Objem: 4·6·9 = 216 cm³ → 1) pravda
Povrch: 2(4·6+6·9+4·9) = 2(24+54+36) = 2·114 = 228 cm² → 2) pravda
Krychle o hraně 6 cm: V = 6³ = 216 cm³, stejný jako kvádr → 3) pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) AStará fotografie tvaru obdélníku má délku a = 15 cm a šířku b = 10 cm. Nová fotografie vznikla zvětšením se všemi rozměry 1,4krát většími. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Šířka nové fotografie je 14 cm.
2) Délky nové a staré fotografie jsou v poměru 7 : 5.
3) Obsah nové fotografie je více než dvakrát větší než obsah staré.
Šířka nové: 10 · 1,4 = 14 cm → 1) pravda
Délky: nová 21 cm, poměr 21:15 = 7:5 → 2) pravda
Obsah staré: 150 cm². Obsah nové: 21·14=294 cm². Poměr 294:150 = 1,96, tedy méně než dvakrát → 3) nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NVe třídě je 25 žáků. Dívek je o 5 více než chlapců. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Chlapců je 10.
2) Dívky tvoří 60 % třídy.
3) Poměr chlapců a dívek je 2 : 3.
Chlapci = x, dívky = x+5. x + x + 5 = 25 → 2x = 20 → x = 10 → 1) pravda
Dívek 15, 15/25 = 60 % → 2) pravda
10:15 = 2:3 → 3) pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) ANová a stará cena výrobku: výrobek byl nejprve zdražen o 25 % a poté zlevněn o 20 % z nové ceny. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Výsledná cena je stejná jako původní.
2) Výsledná cena je nižší než původní.
3) Celková změna ceny je 0 %.
Označme původní cenu c. Po zdražení: c · 1,25. Po zlevnění o 20 %: c · 1,25 · 0,8 = c · 1,0
Výsledná cena = 1,0 · c = původní cena → 1) pravda, 2) nepravda
Celková změna je skutečně 0 % → 3) pravda
Výsledek: 1) A, 2) N, 3) ADo sportovního oddílu chodí 40 členů. Za rok přibylo 8 nových členů. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Počet členů vzrostl o 20 %.
2) Noví členové tvoří pětinu původního počtu.
3) Nyní má oddíl 48 členů.
Nárůst: 8/40 = 0,2 = 20 % → 1) pravda
8/40 = 1/5 → 2) pravda
40 + 8 = 48 → 3) pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) AV pravoúhlém trojúhelníku ABC leží proti přeponě c úhel γ a proti odvěsnám a, b úhly α, β. Platí: a = 9 cm, c = 15 cm. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) b = 12 cm.
2) α < β.
3) α + β = 90°.
Pythagorova věta: b² = c² − a² = 225 − 81 = 144 → b = 12 cm → 1) pravda
a = 9 < b = 12, kratší odvěsna leží proti menšímu úhlu, takže α < β → 2) pravda
V pravoúhlém trojúhelníku je γ = 90°, takže α + β = 180° − 90° = 90° → 3) pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) ADěti mají mapu s měřítkem 1 : 40 000. Eva ujela na kole trasu délky 8 km a na mapě to vypočetla jako 20 cm. Filip ušel trasu, která je na mapě zobrazena čarou délky 12 cm. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Evin výpočet je správný.
2) Filipova trasa měří 4,8 km.
3) Na mapě je Filipova trasa o polovinu kratší než dvojnásobek Eviny trasy.
Ověření Evy: 8 km = 800 000 cm. Při měřítku 1:40 000: 800000:40000=20 cm — sedí → 1) pravda
Filipova trasa: 12 cm · 40 000 = 480 000 cm = 4,8 km → 2) pravda
Dvojnásobek Eviny trasy na mapě: 2·20=40 cm. Polovina z toho: 20 cm. Filipova trasa na mapě je 12 cm, ne 20 cm → 3) nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NV knihovně je celkem 700 knih. Česky psaných knih je 70 %, zbytek je cizojazyčných. Z cizojazyčných knih je jedna šestina psána německy, ostatní anglicky. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Cizojazyčných knih je méně než 250.
2) Německy psané knihy tvoří 5 % všech knih v knihovně.
3) V knihovně je 180 knih psaných anglicky.
Česky psaných: 0,7 · 700 = 490. Cizojazyčných: 700 − 490 = 210.
1) 210 < 250 → pravda
Německy: 210 : 6 = 35 knih. Podíl z celku: 35 : 700 = 0,05 = 5 % → 2) pravda
Anglicky: 210 − 35 = 175, ne 180 → 3) nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NVe třídě je o polovinu více chlapců než dívek. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Chlapci tvoří tři pětiny žáků třídy.
2) Dívky tvoří 40 % žáků třídy.
3) Počet žáků třídy je trojnásobkem počtu dívek.
Dívky = d, chlapci = 1,5d. Celkem = 2,5d.
1) Chlapci/celek = 1,5d/2,5d = 0,6 = 60 % = 3/5 → pravda
2) Dívky/celek = d/2,5d = 0,4 = 40 % → pravda
3) Celek/dívky = 2,5d/d = 2,5, ne 3 → nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NČíslo A může být kterékoli celé číslo větší než 5. Číslo B je o 4 větší než číslo A. Číslo C je trojnásobkem čísla B. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Číslo, které je výsledkem výpočtu A + B + C, může být liché.
2) Číslo A · B + C musí být vždy sudé.
3) Číslo A + B − C musí být vždy záporné.
B=A+4, C=3B=3A+12. Součet A+B+C = A+(A+4)+(3A+12)=5A+16.
1) 5A+16 je lichý, právě když 5A je lichý, tedy když A je liché — to je možné (A může být liché celé číslo >5, např. 7) → pravda
2) A·B+C = A(A+4)+3A+12 = A²+4A+3A+12 = A²+7A+12. Pro A liché: A² liché, 7A liché, součet lichých je sudý, +12 zůstává sudý → vždy sudé → pravda
3) A+B−C = A+(A+4)−(3A+12) = 2A+4−3A−12 = −A−8. Pro A>5 je −A−8 vždy záporné (protože A je kladné a velké) → pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) AVálcovací stroj se pohyboval vpřed, jeho přední válec vykonal 150 otáček bez prokluzu. Válec má průměr podstavy 0,4 m a zanechává pás široký 0,6 m. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá (za π dosaďte 3,14).
1) Válec ujel dráhu delší než 180 m.
2) Uválcovaná plocha je menší než 115 m².
3) Uválcovaná plocha je přesně 113,04 m².
Obvod válce: π·d = 3,14·0,4 = 1,256 m. Dráha za 150 otáček: 150·1,256 = 188,4 m → 1) pravda (188,4>180)
Plocha: dráha · šířka pásu = 188,4 · 0,6 = 113,04 m² → 2) pravda (113,04<115)
3) přesně 113,04 m² → pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) APrvní obrazec je tvořen dvěma bílými čtverci a jedním tmavým čtvercem vedle sebe. Obvod bílého čtverce je třikrát menší než obvod tmavého čtverce. Obvod celého prvního obrazce (součet obvodů všech tří čtverců, každý počítán zvlášť) je 140 cm. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Obvod jednoho tmavého čtverce je 60 cm.
2) Strana bílého čtverce měří 5 cm.
3) Obsah tmavého čtverce je 9krát větší než obsah bílého čtverce.
Obvod bílého = x, tmavého = 3x. Celkem: 2x + 3x = 5x = 140 → x = 28 cm (bílý), tmavý 84 cm
1) tmavý 84 cm, ne 60 cm → nepravda
2) strana bílého = 28:4 = 7 cm, ne 5 cm → nepravda
3) strana tmavého = 84:4=21 cm. Obsah bílý: 49 cm², tmavý: 441 cm². Poměr: 441/49=9 → pravda
Výsledek: 1) N, 2) N, 3) AV pravoúhlém trojúhelníku ABC leží proti přeponě c úhel γ a proti odvěsnám a, b úhly α, β. Platí a = 8 cm, c = 17 cm. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) b = 15 cm.
2) α > β.
3) Obsah trojúhelníku je 60 cm².
Pythagorova věta: b² = c² − a² = 289 − 64 = 225 → b = 15 cm → 1) pravda
a=8 < b=15, takže úhel naproti kratší odvěsně (α, naproti a) je menší než β → α < β → 2) nepravda
Obsah: (a·b):2 = (8·15):2 = 60 cm² → 3) pravda
Výsledek: 1) A, 2) N, 3) AŠkola má dvě deváté třídy. V 9.A je dvakrát více chlapců než dívek a celkem je v této třídě 24 žáků. Počet všech žáků 9.B je o čtvrtinu větší než počet žáků 9.A. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) V 9.A je 8 dívek.
2) V 9.B je celkem 30 žáků.
3) Dohromady mají obě třídy méně než 50 žáků.
9.A: dívky + chlapci = 24, chlapci = 2 · dívky → 3 · dívky = 24 → dívky = 8 → 1) pravda
9.B: 24 · 1,25 = 30 žáků → 2) pravda
Celkem: 24 + 30 = 54, což není méně než 50 → 3) nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NKryštof, Lenka a Marek sbírali borůvky do čtvrtlitrových hrnků. Kryštof naplnil třikrát více hrnků než Marek. Lenka naplnila o 50 % méně hrnků než Kryštof. Kryštof naplnil o 2 hrnky více než Lenka s Markem dohromady. Označme m neznámý počet hrnků, které naplnil Marek. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Lenka naplnila 1,5m hrnků.
2) Platí rovnice 3m = 1,5m + m + 2.
3) Marek naplnil 6 hrnků.
Kryštof = 3m. Lenka = 3m · 0,5 = 1,5m → 1) pravda
Zadání: Kryštof = Lenka + Marek + 2, tedy 3m = 1,5m + m + 2 → 2) pravda
Řešení rovnice: 3m − 2,5m = 2 → 0,5m = 2 → m = 4, ne 6 → 3) nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) N (Marek naplnil 4 hrnky)Do knihovny přibylo 60 nových knih, což představuje nárůst o 15 % oproti původnímu počtu. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Původně měla knihovna 400 knih.
2) Nyní má knihovna 460 knih.
3) Nárůst o dalších 60 knih by odpovídal více než 13 %.
0,15p = 60 → p = 400 → 1) pravda
Nyní: 400+60=460 → 2) pravda
Další nárůst o 60 z nového základu 460: 60/460 ≈ 13,04 %, což je více než 13 % → 3) pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) ARozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Tři čtvrtiny z 240 minut je totéž jako polovina ze 6 hodin.
2) Dvě třetiny z 3 hodin je více než 1 hodina a 50 minut.
3) Tři osminy z 8 dnů je totéž jako čtyři osminy ze 6 dnů.
1) 3/4·240=180 min. 1/2·6h=3h=180 min → rovnají se → pravda
2) 2/3·3h=2h=120 min. 1h50min=110 min. 120>110 → pravda
3) 3/8·8=3 dny. 4/8·6=3 dny → rovnají se → pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) AV krabici jsou pouze zelené, červené a modré kuličky. Pětina všech kuliček je zelených, čtvrtina je červených a modrých kuliček je o 22 více než zelených a červených dohromady. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Modrých kuliček je více než polovina všech kuliček v krabici.
2) V krabici je celkem 200 kuliček.
3) Zelených kuliček je 44.
Označme celkový počet kuliček c. Zelené + červené = c/5 + c/4 = 9c/20.
Modré = zbytek = c − 9c/20 = 11c/20. Podle zadání je to zároveň 9c/20 + 22.
11c/20 = 9c/20 + 22 → 2c/20 = 22 → c = 220
1) Modré = 11·220/20 = 121, což je 121/220 = 55 % > 50 % → pravda
2) c = 220, ne 200 → nepravda
3) Zelené = 220/5 = 44 → pravda
Výsledek: 1) A, 2) N, 3) ATrasa na mapě s měřítkem 1:25 000 je zakreslena čarou 8 cm. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Skutečná délka trasy je 2 km.
2) Při zvětšení měřítka na 1:50 000 by stejná trasa byla na mapě zakreslena čarou 4 cm.
3) Trasa je kratší než 1,5 km.
Skutečná délka: 8·25000=200000 cm=2 km → 1) pravda
Při měřítku 1:50000: 200000:50000=4 cm → 2) pravda
2 km > 1,5 km → 3) nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NVálcovací stroj se pohyboval vpřed, jeho přední válec vykonal 100 otáček bez prokluzu. Válec má průměr podstavy 0,6 m. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá (za π dosaďte 3,14).
1) Obvod válce je 1,884 m.
2) Válec ujel dráhu delší než 190 m.
3) Válec ujel přesně 188,4 m.
Obvod: π·d=3,14·0,6=1,884 m → 1) pravda
Dráha: 100·1,884=188,4 m, což NENÍ delší než 190 m → 2) nepravda
3) přesně 188,4 m → pravda
Výsledek: 1) A, 2) N, 3) AV knihovně je k = 12 polic, v každé o 15 knih více, než je polic. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) V jedné polici je 27 knih.
2) Celkem je v knihovně 324 knih.
3) Kdyby bylo polic dvakrát více (24), knih by bylo také přesně dvakrát více.
1) 12+15=27 → pravda
2) 12·27=324 → pravda
3) Pro 24 polic: knih na polici=24+15=39, celkem=24·39=936. Dvojnásobek 324 je 648≠936 → nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NZahrádkář zakoupil rostliny čtyř druhů. Zakoupil celkem 40 kusů, vzrostlo 30 kusů, prodal 24 kusů. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Zahrádkáři zůstalo 6 neprodaných vzrostlých kusů.
2) Zahrádkář zakoupil o polovinu více kusů, než jich prodal.
3) Poměr zakoupených ku prodaným je 5:3.
1) 30−24=6 → pravda
2) 24·1,5=36≠40 → nepravda
3) 40:24 = 5:3 (zkráceno dělením 8) → pravda
Výsledek: 1) A, 2) N, 3) AOndrovi trvá cesta do práce autobusem 40 minut, rychlíkem dvakrát méně. Osobním vlakem mu to trvá o čtvrtinu déle než autobusem. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Rychlíkem mu cesta trvá 20 minut.
2) Osobním vlakem mu cesta trvá 50 minut.
3) Rychlíkem je cesta o 30 minut kratší než osobním vlakem.
1) 40:2=20 → pravda
2) 40+40/4=40+10=50 → pravda
3) 50−20=30 → pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) ANa táboře je dvakrát více dětí v oddíle A než v oddíle C. Poměr počtu dětí v oddíle A ku oddílu B je 4:3. V oddíle C je 12 dětí. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) V oddíle A je 24 dětí.
2) V oddíle B je 18 dětí.
3) Na táboře je dohromady méně než 50 dětí.
1) A=2·12=24 → pravda
2) A:B=4:3, takže B=24·3/4=18 → pravda
3) Celkem: 24+18+12=54, což NENÍ méně než 50 → nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NV obchodě mají dva druhy jablek: dražší za 30 Kč/kg, levnější za 25 Kč/kg. Paní Nováková koupila x kilogramů jablek (x je celé číslo) a zaplatila 330 Kč. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Pokud koupila 12 kg jablek, koupila stejné množství obou druhů.
2) Mohla koupit jen levnější druh jablek.
3) Pokud chce koupit co nejvíce kilogramů za 330 Kč, musí koupit alespoň 1 kg dražších jablek.
1) Při 12 kg (a kg dražších, 12−a levnějších): 30a+25(12−a)=330 → 30a+300−25a=330 → 5a=30 → a=6. Skutečně 6 a 6 → pravda
2) Jen levnější: 25x=330 → x=13,2, není celé číslo → nepravda
3) Chce nejvíc kg, tedy co nejvíc levnějších (jsou levnější). Zkusme x kg jen levnějších — nejde (viz 2). Se 1 dražším: 30+25(x−1)=330 → 25(x−1)=300 → x−1=12 → x=13 kg, což je víc než při jiných kombinacích → pravda
Výsledek: 1) A, 2) N, 3) ABody A, B, K, L leží na kružnici se středem S, úsečky AB a KL se protínají v bodě S (jsou to tedy průměry). Úhel u vrcholu K (v trojúhelníku nebo výseči) je 64°. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá o úhlu α naproti (vzniklém stejnou konstrukcí na druhé straně).
1) α = 64° (vrcholové úhly jsou shodné).
2) α + 64° = 180°.
3) Úhel α je ostrý.
Protože AB a KL jsou úsečky procházející středem S (průměry), úhly na opačných stranách u S jsou vrcholové, tedy shodné.
1) α=64° → pravda
2) 64+64=128°≠180° → nepravda
3) 64° je ostrý úhel (méně než 90°) → pravda
Výsledek: 1) A, 2) N, 3) AKrychle má délku hrany k, sousedící stěny mají jednu společnou hranu. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá pro krychli s hranou 4 cm.
1) Součet délek všech 12 hran je 48 cm.
2) Povrch krychle je 96 cm².
3) Objem krychle je menší než 60 cm³.
1) 12·4=48 → pravda
2) 6·4²=6·16=96 → pravda
3) 4³=64, což NENÍ menší než 60 → nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NKružnice se středem S prochází body A, B, K, L, přičemž úsečky AB a KL (oba průměry) se protínají v S. U vrcholu K je úhel 70°, označme α, β, γ, δ postupně úhly ve čtyřech kvadrantech kolem S (α naproti 70°, sousedící β a δ). Rozhodněte:
1) α > 70°.
2) α + β > 90°.
3) β = δ.
Úhel naproti 70° (vrcholový) je také 70°, takže α=70°, ne větší → 1) nepravda
β je vedlejší k 70°: β=180°−70°=110°. α+β=70+110=180°>90° → 2) pravda
δ je vrcholový k β, takže δ=β=110° → 3) pravda
Výsledek: 1) N, 2) A, 3) ATest z matematiky psalo 20 žáků, nejhorší známka byla 3, počet jedniček a dvojek byl stejný, průměr známek byl 1,8. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Trojku dostalo méně žáků než jedničku.
2) Součet všech známek je 36.
3) Jedniček bylo více než 10.
Součet známek: 1,8·20=36 → 2) pravda
Nechť j=počet jedniček=počet dvojek, t=počet trojek. j+j+t=20 → 2j+t=20. Součet známek: j·1+j·2+t·3=36 → 3j+3t=36... počkat, přepočítejme: j·1+j·2+t·3=3j+3t=36 → j+t=12. Z 2j+t=20 a j+t=12: odečteme j=8, t=4.
1) t=4 < j=8 → pravda
3) j=8, není víc než 10 → nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NV zahradě se pěstuje 6 druhů rostlin, diagram (výsečový graf) udává podíl plochy. Magnolie mají výseč 60° a zabírají 20 m². Jabloň má výseč 75°. Hortenzie má výseč 30°. Rozhodněte:
1) Celá zahrada má plochu 120 m².
2) Jabloň zabírá 25 m².
3) Hortenzie zabírá méně než 10 m².
Magnolie: 60° odpovídá 20 m². Celý kruh (360°) odpovídá celé zahradě.
Celek: 20 · (360/60) = 20·6=120 m² → 1) pravda
Jabloň: 75° → (75/360)·120=25 m² → 2) pravda
Hortenzie: 30° → (30/360)·120=10 m², což NENÍ méně než 10 → 3) nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NNa táboře bylo 80 dětí, 5 vedoucích, 4 instruktoři. Vedoucí si rozdělili všechny děti do stejně početných oddílů (jeden oddíl na vedoucího). Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Jeden oddíl má 16 dětí.
2) Jeden vedoucí má na starost 20 % všech dětí.
3) Celkem je na táboře (děti i dospělí) méně než 90 osob.
1) 80:5=16 → pravda
2) 16:80=0,2=20 % → pravda
3) 80+5+4=89 < 90 → pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) ANa táboře bylo 80 dětí. Mladších dětí bylo o třetinu méně než starších. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Starších dětí bylo 48.
2) Mladších dětí bylo 32.
3) Mladší děti tvořily 40 % všech dětí.
Starší = s, mladší = s − s/3 = 2s/3. Součet: s + 2s/3 = 80 → 5s/3 = 80 → s = 48
1) s = 48 → pravda
2) mladší = 2·48/3 = 32 → pravda
3) mladší/celek = 32/80 = 0,4 = 40 % → pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) ALoď veze náklad čtyř druhů zboží: rýže, cukr, káva, banány. Diagram (výsečový graf) udává podíly: rýže 35 %, cukr 25 %. Loď veze 36 tun banánů a 36 tun kávy. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Káva a banány tvoří dohromady dvě pětiny hmotnosti nákladu.
2) Poměr hmotnosti kávy ku hmotnosti rýže je 4:7.
3) Loď veze 63 tun rýže.
Rýže+cukr=60 %, takže káva+banány=40 %=2/5 → 1) pravda
Káva+banány=72 tun=40 % → celek=180 tun. Rýže=35 %·180=63 tun. Káva=36 tun.
2) Káva:rýže=36:63=4:7 → pravda
3) rýže=63 tun → pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) ANa parkovišti bylo v pátek už před otevřením 9 aut z předchozích dnů, během dne přibylo 12 nově zaparkovaných, a 3 auta odjela. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) V pátek bylo na parkovišti celkem 21 aut (součet předchozích a nových).
2) Na konci pátku zůstalo na parkovišti 18 aut.
3) Více než polovina aut v pátek odjela.
1) 9+12=21 → pravda
2) 21−3=18 → pravda
3) 3 odjelo z 21, to je méně než polovina → nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NTábor začal v pondělí, každé dítě mělo službu v kuchyni právě jednou za týden (35 dětí, 5 dní). Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá o průměrném počtu dětí na den.
1) Průměrně mělo denně službu 7 dětí.
2) Pokud v pondělí až čtvrtek sloužilo dohromady 26 dětí, v pátek jich sloužilo 9.
3) Je možné, aby všech 35 dětí sloužilo ve stejný den.
1) 35:5=7 → pravda
2) 35−26=9 → pravda
3) Nereálné — kuchyňská služba má omezenou kapacitu (4-5 osob na jídlo), 35 najednou by nedávalo smysl → nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NPavle je 17 let, výšku si zapisuje od 12 let. Od 12. do 15. narozenin rostla každý rok o stejný počet cm. Výška v den 16. narozenin je aritmetickým průměrem výšek na 15. a 17. narozeniny. Je-li výška na 12. narozeniny 158 cm a na 15. narozeniny 167 cm, rozhodněte:
1) Ročně od 12 do 15 let vyrostla o 3 cm.
2) Pokud na 17. narozeniny měřila 172 cm, na 16. narozeniny měřila 169,5 cm.
3) Za celých 5 let (12 až 17) vyrostla o 14 cm.
1) (167−158):3=3 → pravda
2) (167+172):2=169,5 → pravda
3) 172−158=14 → pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) AVědomostní hra: hráč má 10 žetonů na začátku, 10 kol, správná odpověď na lehčí otázku=2 žetony, na těžší=3 žetony, chybná odpověď=0, vynechání=žeton zůstává. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá.
1) Hráč, který odpoví správně na všech 5 lehčích a 5 těžších otázek, získá 25 žetonů navíc.
2) Maximální možný počet žetonů na konci hry je 35.
3) Hráč, který vše vynechá, má na konci 10 žetonů.
1) 5·2+5·3=10+15=25 → pravda
2) Start 10 + max zisk 25 = 35 → pravda
3) Vynechání zachovává žetony, takže 10 zůstane → pravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) AFitcentrum: člen klubu platí 600 Kč ročně + 120 Kč/vstup, běžný návštěvník 160 Kč/vstup. Rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá pro 10 vstupů.
1) Člen zaplatí za 10 vstupů celkem 1 800 Kč.
2) Běžný návštěvník zaplatí za 10 vstupů 1 600 Kč.
3) Při 10 vstupech je členství výhodnější než běžné vstupné.
1) 600+120·10=1800 → pravda
2) 160·10=1600 → pravda
3) 1800>1600, členství je DRAŽŠÍ, ne výhodnější → nepravda
Výsledek: 1) A, 2) A, 3) NČtyři žáci psali test. Petr získal 8 bodů, Jana 10 bodů, Tomáš 6 bodů a Eva neznámý počet bodů. Průměr všech čtyř žáků je 8 bodů. Kolik bodů získala Eva?
| Petr | Jana | Tomáš | Eva |
|---|---|---|---|
| 8 | 10 | 6 | ? |
Součet bodů všech čtyř žáků musí být: 8 · 4 = 32
Petr + Jana + Tomáš = 8 + 10 + 6 = 24
Eva = 32 − 24 = 8
Výsledek: Eva získala 8 bodůV motorestu podávají dvě večeře, A a B. Skupina 10 lidí si dala jen večeři A za 180 Kč. Skupina 15 lidí si dala 5 večeří A a 10 večeří B, přičemž průměrná cena večeře v této skupině byla 200 Kč. Kolik korun stojí večeře B?
| Skupina | Počet lidí | Večeře A | Večeře B | Průměr |
|---|---|---|---|---|
| 1 | 10 | 10 | 0 | 180 Kč |
| 2 | 15 | 5 | 10 | 200 Kč |
Z první skupiny víme, že večeře A stojí 180 Kč (jedli jen ji).
Celková útrata druhé skupiny: 15 · 200 = 3 000 Kč
Za 5 večeří A zaplatili: 5 · 180 = 900 Kč
Zbytek připadá na 10 večeří B: 3 000 − 900 = 2 100 Kč
Cena jedné večeře B: 2 100 : 10 = 210 Kč
Výsledek: večeře B stojí 210 KčDo třídy chodí 30 žáků. Průměrná známka z pololetního testu byla 2,4. Po opravě testu se jednomu žákovi známka změnila ze 4 na 2. Jaká je nová průměrná známka třídy? Výsledek zaokrouhlete na setiny.
Součet všech známek původně: 2,4 · 30 = 72
Jednomu žákovi se známka snížila o 2 (ze 4 na 2), takže nový součet je:
72 − 2 = 70
Nový průměr: 70 : 30 ≈ 2,33
Výsledek: přibližně 2,33Tabulka udává počet bodů čtyř soutěžících: Adam 12, Bety 15, Cyril 9, David neznámo. Průměr všech čtyř soutěžících je 13 bodů. Kolik bodů získal David?
Celkový součet musí být: 13 · 4 = 52
Adam + Bety + Cyril = 12 + 15 + 9 = 36
David = 52 − 36 = 16
Výsledek: David získal 16 bodůVe třídě 9.A je 12 chlapců a 14 dívek, ve třídě 9.B je celkem 24 žáků. Mezi všemi žáky obou devátých tříd je 54 % dívek. Kolik chlapců je ve třídě 9.B?
| 9.A | 9.B | Obě třídy | |
|---|---|---|---|
| Chlapci | 12 | ? | ? |
| Dívky | 14 | ? | ? |
| Celkem | 26 | 24 | 50 |
Celkový počet žáků obou tříd: (12 + 14) + 24 = 50
Počet dívek celkem: 0,54 · 50 = 27
Dívek v 9.A je 14, takže v 9.B je 27 − 14 = 13 dívek
Chlapců v 9.B: 24 − 13 = 11
Výsledek: 11 chlapcůČtyři nepřetržitě pracující stroje uklidí společně sklad za 18 hodin (všechny stroje jsou stejně výkonné). Použije-li se jen 3 strojů, doba úklidu se prodlouží. O kolik hodin se doba prodlouží?
Celkový 'pracovní objem': 4 stroje · 18 hodin = 72 strojohodin
Se 3 stroji: 72 : 3 = 24 hodin
Prodloužení: 24 − 18 = 6 hodin
Výsledek: o 6 hodinV soutěži bylo možné získat 0 až 5 bodů. Z 20 nejlepších soutěžících získalo 8 soutěžících 5 bodů a 12 soutěžících 4 body. Počet soutěžících, kteří získali 2 body, byl stejný jako počet soutěžících, kteří nezískali žádný bod — celkem 6 soutěžících (3 a 3). Vypočtěte průměrný počet bodů všech těchto 26 soutěžících.
Součet bodů: 8·5 + 12·4 + 3·2 + 3·0 = 40 + 48 + 6 + 0 = 94
Počet soutěžících: 8+12+3+3 = 26
Průměr: 94 : 26 ≈ 3,615
Výsledek: přibližně 3,62 boduVšechny rodiny ze dvou ulic uvedly, kolik chovají psů. Jižní ulice má 40 rodin, z nich 28 nechová psa vůbec, 8 rodin chová 1 psa a zbytek chová 2 psy. Severní ulice má 36 rodin s průměrem 0,75 psa na rodinu. Kolik psů dohromady chovají rodiny v obou ulicích?
| Ulice | Rodin celkem | 0 psů | 1 pes | 2 psi |
|---|---|---|---|---|
| Jižní | 40 | 28 | 8 | ? |
| Severní | 36 | — | — | — |
Jižní ulice: rodiny s 2 psy = 40−28−8=4. Počet psů: 8·1 + 4·2 = 8+8=16
Severní ulice: 36 · 0,75 = 27 psů
Celkem: 16 + 27 = 43
Výsledek: 43 psůSoutěže se účastnili chlapci a dívky. Dívek bylo 16: 4 získaly 0 bodů, dvakrát více získalo 1 bod, zbytek získal 3 body. Chlapci dohromady získali 45 bodů při průměru 3 body na chlapce. Kolik chlapců se soutěže zúčastnilo?
Dívky s 1 bodem: 2·4=8. Dívky se 3 body: 16−4−8=4.
Počet chlapců: 45 : 3 = 15
Výsledek: 15 chlapcůTabulka udává tržby obchodu za čtyři dny: Po 1 200 Kč, Út 1 500 Kč, St 900 Kč, Čt neznámo. Průměrná denní tržba za tyto čtyři dny byla 1 300 Kč. Jaká byla tržba ve čtvrtek?
| Po | Út | St | Čt |
|---|---|---|---|
| 1 200 Kč | 1 500 Kč | 900 Kč | ? |
Celkový součet musí být: 1300 · 4 = 5200 Kč
Po+Út+St = 1200+1500+900 = 3600 Kč
Čtvrtek: 5200 − 3600 = 1600 Kč
Výsledek: 1 600 KčV soutěži hodnotilo 8 rozhodčích tři týmy, každý rozhodčí přidělil každému týmu jiné umístění (1., 2., nebo 3. místo). Za 1. místo je 5 bodů, za 2. místo 3 body, za 3. místo 1 bod. Tým A získal 4× první místo, 2× druhé místo a 2× třetí místo. Kolik bodů získal tým A?
| Tým | 1. místo | 2. místo | 3. místo |
|---|---|---|---|
| A | 4 | 2 | 2 |
Body: 4·5 + 2·3 + 2·1 = 20+6+2 = 28
Výsledek: 28 bodůV tabulce počtu hovorů Adama za tři měsíce platí: v lednu měl 12 hovorů. V únoru měl 18 hovorů a v březnu o třetinu méně hovorů než v únoru. Vypočtěte Adamův aritmetický průměr počtu hovorů za měsíc v tomto čtvrtletí.
Březen: 18 − 18/3 = 18 − 6 = 12 hovorů
Součet za čtvrtletí: 12 + 18 + 12 = 42
Průměr: 42 : 3 = 14
Výsledek: průměr 14 hovorů za měsícČtyři žáci psali test v rozmezí 0-10 bodů. Bára získala 7, Cyril 9, David 6 a Ela neznámo. Součet bodů všech čtyř žáků je 30. Kolik bodů získala Ela?
| Bára | Cyril | David | Ela |
|---|---|---|---|
| 7 | 9 | 6 | ? |
Bára+Cyril+David = 7+9+6 = 22
Ela = 30 − 22 = 8
Výsledek: 8 bodůV soutěži mohli soutěžící získat 0, 1, nebo 2 body. Graf (souhrn dat) ukazuje: po 1 bodu získalo 40 soutěžících, po 2 bodech 20 % všech soutěžících. Soutěžících, kteří získali 1 bod, bylo přesně dvakrát více než soutěžících bez bodu. Jaký je aritmetický průměr výsledků všech soutěžících?
Bez bodu: 40:2=20 soutěžících.
Necht celkový počet je c. Se 2 body: 0,2c.
Součet: 20+40+0,2c = c → 60=0,8c → c=75
Se 2 body: 0,2·75=15
Součet bodů: 20·0+40·1+15·2=0+40+30=70
Průměr: 70:75≈0,933
Výsledek: přibližně 0,93 boduSoutěže se zúčastnilo 5 týmů A,B,C,D,E, každý s dívčím a chlapeckým družstvem. Výsledek dívčího týmu C byl aritmetickým průměrem výsledků dívčích týmů A a B, konkrétně A=10 bodů, B=14 bodů. Aritmetický průměr výsledků všech pěti chlapeckých týmů je 9 bodů, přičemž víme jen 4 z 5 výsledků: 8, 10, 7, 11. Určete výsledek dívčího týmu C a chybějící (pátý) výsledek chlapeckého týmu.
Dívčí tým C: (10+14):2=12 bodů
Součet chlapeckých týmů: 9·5=45
Součet známých čtyř: 8+10+7+11=36
Pátý (chybějící): 45−36=9
Výsledek: dívčí tým C: 12 bodů, chybějící chlapecký výsledek: 9 bodůGraf ukazuje počet žáků ve třech kroužcích: hudební, šachový, robotický. V hudebním je o 8 žáků méně než v šachovém. Šachový má 24 žáků. Kolik žáků má hudební kroužek?
24 − 8 = 16
Výsledek: 16 žákůV grafu jsou znázorněny počty brigádníků v parku za pět let, ale některé údaje chybí. Víme, že v roce 2022 pracovalo 9 brigádníků z předchozího roku a 6 nově přijatých (celkem 15), z nichž 8 na konci roku odešlo. Kolik brigádníků pracovalo v parku na začátku roku 2023 (tedy kolik jich zůstalo z roku 2022)?
Na konci roku 2022 bylo 15 brigádníků, z nichž 8 odešlo.
Zůstalo: 15 − 8 = 7
Výsledek: 7 brigádníkůGraf udává počty zakoupených, vzrostlých a prodaných rostlin čtyř druhů A,B,C,D. Víme: druh A – zakoupeno 12, vzrostlo 8, prodáno 6. Druh B – zakoupeno 10, vzrostlo 9, prodáno 9. Druh C – zakoupeno 8, vzrostlo 5, prodáno 3. Druh D – zakoupeno 14, vzrostlo 10, prodáno 8. Rozhodněte: kolik neprodaných vzrostlých kusů zahrádkáři celkem zbylo, a u kterého druhu prodal úplně všechny vzrostlé kusy?
Neprodané vzrostlé: A: 8−6=2, B: 9−9=0, C: 5−3=2, D: 10−8=2. Celkem: 2+0+2+2=6
Druh, kde prodal všechny vzrostlé kusy (neprodané=0): druh B
Výsledek: 6 neprodaných vzrostlých kusů; všechny prodal u druhu BSloupcový graf ukazuje tržby obchodu: pondělí 800 Kč, úterý 950 Kč, středa neznámo, čtvrtek 1 100 Kč. Průměrná denní tržba za tyto čtyři dny byla 950 Kč. Jaká byla tržba ve středu?
Celkový součet: 950·4=3800
Po+Út+Čt=800+950+1100=2850
Středa: 3800−2850=950
Výsledek: 950 KčGraf udává výsledky pěti dívčích a pěti chlapeckých týmů v soutěži škol A–E (v bodech). Dívčí týmy: A=6, B=9, C=?, D=8, E=7. Chlapecké týmy mají průměr 8 bodů. Výsledek dívčího týmu C je aritmetickým průměrem výsledků dívčích týmů A a B. Vypočtěte průměr všech pěti dívčích výsledků.
C = (6+9):2 = 7,5
Součet dívčích: 6+9+7,5+8+7=37,5
Průměr: 37,5:5=7,5
Výsledek: 7,5 boduV soutěži mohli soutěžící získat 0 až 2 body. Po 1 bodu získalo 45 soutěžících, což je třikrát více než soutěžících bez bodu. Po 2 bodech získalo 20 soutěžících. Kolik procent všech soutěžících získalo 2 body?
Bez bodu: 45 : 3 = 15 soutěžících
Celkem soutěžících: 15 + 45 + 20 = 80
Se 2 body: 20 : 80 = 0,25 = 25 %
Výsledek: 25 %V tabulce jsou tržby čtyř prodejen: A 12 000 Kč, B 15 000 Kč, C 9 000 Kč, D 18 000 Kč. Jaký je aritmetický průměr tržeb?
Součet: 12000+15000+9000+18000=54000
Průměr: 54000:4=13500
Výsledek: 13 500 KčSloupcový graf znázorňuje počty bodů dívčího a chlapeckého týmu pěti škol A–E. U školy D chybí údaj o chlapeckém týmu. Víme, že aritmetický průměr výsledků všech pěti chlapeckých týmů je 8 bodů a součet výsledků škol A,B,C,E (chlapecké týmy) je 29 bodů. Kolik bodů získal chlapecký tým školy D?
Celkový součet pro 5 týmů: 8·5=40
D = 40 − 29 = 11
Výsledek: 11 bodůV restauraci nabízejí tři obědová menu A, B, C. Tři skupiny turistů po 20 lidech objednaly: skupina 1 vzala 20× menu A za 4 000 Kč. Skupina 2 vzala 10× A a 10× B za 4 800 Kč. Jaká byla cena menu B?
| Skupina | Menu A | Menu B | Menu C | Cena celkem |
|---|---|---|---|---|
| 1 | 20 | 0 | 0 | 4 000 Kč |
| 2 | 10 | 10 | 0 | 4 800 Kč |
Cena menu A: 4000:20=200 Kč
Skupina 2: 10·200+10·B=4800 → 2000+10B=4800 → B=280
Výsledek: 280 KčZ předchozí úlohy (menu A=200 Kč, B=280 Kč): skupina 3 vzala 5× A, 5× B a 10× C za 5 400 Kč. Jaká byla cena menu C?
5·200+5·280+10·C=5400
1000+1400+10C=5400
10C=3000
C=300
Výsledek: 300 KčDiagram (výsečový graf) zahrady se 6 druhy rostlin: magnolie mají výseč 60° a plochu 20 m². Jaká je celková plocha zahrady?
Celek = 20 · (360:60) = 20·6=120
Výsledek: 120 m²Žáci 9. ročníku hlasovali o nejoblíbenějším předmětu (M, Čj, Aj, Tv, Vv). Chlapci volili: M=7, Čj=2, Aj=5, Tv=7, Vv=4. Dívky volili: M=4, Čj=6, Aj=8, Tv=5, Vv=2. Kolik procent všech hlasujících žáků volilo Aj?
Celkem hlasů: (7+2+5+7+4)+(4+6+8+5+2) = 25+25=50
Aj: 5+8=13
Procenta: 13:50=26 %
Výsledek: 26 %V prvním grafu je časové rozložení dne paní Kratochvílové: 8 hodin práce, 8 hodin spánku, zbytek volný čas. Kolik hodin denně tráví v zaměstnání?
8 hodin (dáno přímo v zadání)
Výsledek: 8 hodinRodný dům spisovatele má návštěvnost v grafu za 5 měsíců (květen–září). V prvních třech měsících bylo celkem 90 dětí a 270 dospělých. Kolikrát více bylo v těchto měsících dospělých než dětí?
270:90=3
Výsledek: 3×Jonáš a Beáta sledovali ptáky, zaznamenali maximální počty jedinců pěti druhů do grafu. Jonáš zaznamenal celkem o pětinu více ptačích jedinců než Beáta. Beáta zaznamenala celkem 40 jedinců. Kolik jedinců zaznamenal Jonáš?
Jonáš = 40·1,2=48
Výsledek: 48 jedincůV soutěži psalo 10 soutěžících 2 kola, v každém kole mohli získat 8, 9, nebo 10 bodů. V 1. kole bylo o jednoho soutěžícího s 8 body méně než s 10 body, a zbytek mělo 9 bodů. Pokud mělo 10 bodů 4 soutěžící a 8 bodů 3 soutěžící, kolik mělo 9 bodů?
10−4−3=3 soutěžící s 9 body
Výsledek: 3 soutěžícíZ předchozí úlohy (soutěž, 1. kolo: 3× 8b, 3× 9b, 4× 10b): určete průměrný bodový zisk v 1. kole.
Součet: 3·8+3·9+4·10=24+27+40=91
Průměr: 91:10=9,1
Výsledek: 9,1 boduČtyři hrnčíři vyrobili dohromady 240 hrnků: Petr, Radim, Slávek, Tomáš. Petr vyrobil o polovinu méně než Radim. Radim vyrobil 80 hrnků. Kolik vyrobil Petr?
| Petr | Radim | Slávek | Tomáš |
|---|---|---|---|
| ? | 80 | ? | ? |
Petr = 80:2=40
Výsledek: 40 hrnkůV grafu jsou zaznamenány tři z Pavliných šesti výšek (12, 15, 17 let: 158, 167, 172 cm), tři chybí (13, 14, 16 let). Od 12. do 15. narozenin rostla každý rok stejně. Jaká byla její výška na 13. narozeniny?
Roční přírůstek 12→15 let: (167−158):3=3 cm/rok
13 let: 158+3=161
Výsledek: 161 cmZ předchozí úlohy: jaká byla Pavlina výška na 14. narozeniny?
14 let: 158+2·3=164
Výsledek: 164 cmZ předchozí úlohy (výšky: 158,161,164,167,?,172 pro 12-17 let): 16. narozeniny jsou průměrem 15. a 17. Jaký je aritmetický průměr všech šesti zaznamenaných výšek?
16 let: (167+172):2=169,5
Součet: 158+161+164+167+169,5+172=991,5
Průměr: 991,5:6=165,25
Výsledek: 165,25 cmGraf udává, kolik dětí mělo každý den službu v kuchyni na táboře: pondělí 4, úterý 3, středa 5, čtvrtek 4, pátek chybí. Za celý týden (5 dní) mělo dohromady službu 20 dětí, každé nejvýše jednou denně. Kolik dětí sloužilo v pátek?
Součet pondělí až čtvrtek: 4 + 3 + 5 + 4 = 16
Pátek: 20 − 16 = 4
Výsledek: 4 dětiKarel nahrával video rychlostí 54 Mb/s. Janovi (36 Mb/s) trvalo nahrání 60 minut. Sestavte tabulku poměru časů a vypočtěte, o kolik minut rychleji nahrál Karel než Jan.
Karlův čas: 60·(36/54)=40 minut
Rozdíl: 60−40=20
Výsledek: o 20 minut rychlejiV tabulce účastníků sportovních kurzů: vodácký kurz měl celkem 28 účastníků, 75 % byli chlapci. Kolik dívek se zúčastnilo?
| Kurz | Chlapci | Dívky | Celkem |
|---|---|---|---|
| Vodácký | ? | ? | 28 |
| Turistický | 30 | ||
| Cyklistický | 14 |
Chlapci: 0,75·28=21
Dívky: 28−21=7
Výsledek: 7 dívekZ sirek se skládají čtverce vedle sebe v řadě (viz. pravidlo): první čtverec potřebuje 4 sirky, každý další přidaný čtverec (napojený na předchozí jednou stranou) potřebuje už jen 3 další sirky. Kolik sirek je potřeba na řadu 12 čtverců?
První čtverec: 4 sirky. Každý další z 11 zbývajících přidá 3 sirky: 11 · 3 = 33
Celkem: 4 + 33 = 37
Výsledek: 37 sirekPosloupnost obrazců vzniká tak, že n-tý obrazec obsahuje n² malých čtverečků uspořádaných do čtverce n × n. O kolik čtverečků má obrazec s pořadovým číslem 9 více než obrazec s pořadovým číslem 7?
Obrazec 9: 9² = 81 čtverečků
Obrazec 7: 7² = 49 čtverečků
Rozdíl: 81 − 49 = 32
Výsledek: o 32 čtverečků víceKosočtverec je poskládán ze shodných rovnostranných trojúhelníčků, které se pravidelně střídají (tmavý, světlý). V každé řadě kosočtverce je stejný počet tmavých a světlých trojúhelníčků, dohromady n řad. Pro n řad je celkový počet trojúhelníčků roven 2n². Kolik trojúhelníčků obsahuje kosočtverec se 7 řadami?
Dosadíme n = 7 do vzorce 2n²:
2 · 7² = 2 · 49 = 98
Výsledek: 98 trojúhelníčkůHradba z kostek se řídí pravidlem: první věž má 3 kostky, každá další věž má o 2 kostky více než ta předchozí (3, 5, 7, 9, …). Kolik kostek obsahuje hradba složená z 10 věží?
Jde o aritmetickou posloupnost: a₁ = 3, diference d = 2, počet členů n = 10.
Součet: S = n/2 · (2a₁ + (n−1)d) = 10/2 · (6 + 9·2) = 5 · 24 = 120
Výsledek: 120 kostekKaždý díl stavebnice se skládá ze tří stejných krychliček. Z dílů se staví stále větší pyramidy. Nejmenší pyramida (1 díl) nemá žádný otvor. Druhá pyramida (3 díly) má 1 otvor a ve spodní řadě 4 krychličky. Každá další pyramida je o dvě řady vyšší a má ve spodní řadě o 2 krychličky víc než ta předchozí. Pyramida má ve spodní řadě 60 krychliček. Kolik otvorů má ve druhé řadě zdola?
Spodní řada 2. pyramidy má 4 krychličky s 1 otvorem. Vzor: počet otvorů ve 2. řadě zdola = (spodní řada / 2) − 1.
Pro spodní řadu 60: otvorů ve 2. řadě zdola = 60/2 − 1 = 29
Výsledek: 29 otvorůPrvní čtverec má obvod 80 cm. Každý další čtverec je sestaven z shodných obdélníků se stejným obvodem 80 cm — druhý ze dvou, třetí ze tří atd. Jak dlouhá je strana třetího čtverce?
Obdélníky mají obvod 80 cm. Pro n-tý čtverec (n obdélníků v řadě) platí: strana čtverce s = šířka jednoho obdélníku × n, a zároveň délka obdélníku = s (aby to byl čtverec), šířka = s/n.
Obvod obdélníku: 2(s + s/n) = 80 → s(1+1/n) = 40
Pro n=3: s·(4/3) = 40 → s = 30
Výsledek: 30 cmTrojúhelníkové obrazce se sestavují z tmavých šestiúhelníků a bílých trojúhelníků podle pravidelného vzoru. V n-té řadě obrazce (počítáno od vrcholu) je n tmavých šestiúhelníků na okraji věnovaných dané řadě... Zjednodušený vzorec: obrazec s k řadami má celkem k·(k+1)/2 tmavých šestiúhelníků. Kolik tmavých šestiúhelníků má obrazec s 12 řadami?
Dosadíme k=12 do vzorce k(k+1)/2:
12 · 13 / 2 = 78
Výsledek: 78 tmavých šestiúhelníkůDo řady po sobě jdoucích kladných celých čísel přidáme za každé číslo dělitelné čtyřmi toto číslo ještě jednou. Nová řada: 1, 2, 3, 4, 4, 5, 6, 7, 8, 8, 9, … Určete, na kolikátém místě nové řady je číslo 40.
Do čísla 40 je v původní řadě 40 čísel, z nichž dělitelných 4 je 40:4=10 čísel — každé z nich se zdvojí, tedy přidá se 10 čísel navíc.
Pozice čísla 40 (poslední z takto rozšířené řady do 40 včetně) = 40 + 10 = 50. Protože 40 je samo dělitelné 4, jeho DRUHÝ výskyt je na pozici 50, první výskyt na pozici 49.
Výsledek: poprvé na 49. místě (podruhé na 50. místě)Obdélníková mozaika z bílých a šedých čtverců: počet sloupců je o 1 větší než počet řad, šedý obdélník (uprostřed) obklopují bílé čtverce v jedné vrstvě. Mozaika se 3 řadami má 4 sloupce a obsahuje 2 šedé čtverce (1×2) a 10 bílých. Mozaika s 8 řadami má 9 sloupců. Kolik šedých čtverců mozaika s 8 řadami obsahuje?
Šedý vnitřní obdélník má rozměry (řady−2)×(sloupce−2) = (8−2)×(9−2) = 6×7 = 42
Výsledek: 42 šedých čtvercůNa čtvercovou desku s lichým počtem políček rozmisťujeme žetony: první krok — 1 žeton po obvodu na každé pole, každý další krok — o 1 žeton víc než v předchozím kroku na sousedící volná pole, směrem ke středu. Deska 7×7 má prostřední políčko se 4 žetony (po 4 krocích). Kolik žetonů je na desce 9×9 na prostředním políčku?
Počet kroků do středu = (n+1)/2, kde n je rozměr desky (nebo (n-1)/2 kroků od kraje). Pro 7×7: prostřední políčko dostává žeton ve 4. kroku.
Pro 9×9: střed je o krok dál, dostane žeton v 5. kroku, tedy bude mít 5 žetonů
Výsledek: 5 žetonůNa obrazovce se při každém pípnutí objevují symboly: při lichém pípnutí 2 nové čárky, při sudém pípnutí 2 nové pomlčky, ale při každém čtvrtém pípnutí jedna nová pomlčka překříží jednu čárku a vytvoří symbol plus. Kolik je na obrazovce symbolů čárka ve chvíli, kdy se objeví pátý symbol plus?
Plus vzniká při každém 4., 8., 12., 16., 20. pípnutí — pátý plus je při 20. pípnutí.
Do 20. pípnutí bylo 10 lichých pípnutí (přidáno 10·2=20 čárek) a 10 sudých (přidáno 20 pomlček), ale při každém výskytu plus (5×) se 1 čárka a 1 pomlčka odeberou a nahradí plusem.
Čárky: 20 − 5 = 15
Výsledek: 15 symbolů čárkaPosloupnost obrazců: n-tý obrazec obsahuje n² malých čtverečků. O kolik čtverečků má obrazec s pořadovým číslem 11 více než obrazec s pořadovým číslem 8?
Obrazec 11: 11² = 121. Obrazec 8: 8² = 64.
Rozdíl: 121 − 64 = 57
Výsledek: o 57 čtverečků víceTři děti přidávaly mince do klobouku v jednotlivých kolech hry. Julie přidávala v každém kole 1 minci. Petr přidával mince pouze v každém 3. kole, vždy 3 najednou. Sára přidávala mince pouze v každém 5. kole, vždy 5 najednou. Určete celkový počet mincí v klobouku po prvních 30 kolech.
Julie: 30 mincí (1 za každé kolo)
Petr: kol dělitelných 3 mezi 1-30 je 10, každé přidá 3 mince: 10·3=30
Sára: kol dělitelných 5 mezi 1-30 je 6, každé přidá 5 mincí: 6·5=30
Celkem: 30+30+30=90
Výsledek: 90 mincíPrvním obrazcem je bílý rovnostranný trojúhelník. Každý další obrazec vznikne rozdělením každého bílého trojúhelníku na 4 menší a obarvením prostředního na šedo. Kolik bílých trojúhelníků obsahuje čtvrtý obrazec? (1. obrazec má 1 bílý, 2. má 3 bílé, každý další násobí počet bílých trojúhelníků třemi.)
Počet bílých: 1. obrazec 1, 2. obrazec 3, 3. obrazec 9, 4. obrazec 27 (pokaždé ×3)
Výsledek: 27 bílých trojúhelníkůVe čtvercové síti vytváříme obdélníky, uvnitř každého mřížového bodu je hvězdička; hvězdičky nejblíže hranici jsou tmavé, ostatní bílé. Obdélník o rozměrech a×b cm (a,b celá čísla v cm, mřížka po 1 cm) obsahuje (a+1)×(b+1) hvězdiček celkem, z toho tmavých je obvod obdélníku z hvězdiček: 2(a+b), a zbytek bílých. Určete počet všech hvězdiček v obdélníku s rozměry 50 cm a 30 cm.
Celkem hvězdiček: (50+1)·(30+1) = 51·31 = 1581
Výsledek: 1 581 hvězdičekObrazce tvaru trojúhelníku se sestavují skládáním šedých trojúhelníků do pater. V n-tém obrazci (n pater) je n² šedých trojúhelníků, 3n úseček po stranách a (n+1)(n+2)/2 puntíků ve vrcholech. Určete počet šedých trojúhelníků v obrazci se 7 patry.
Dosadíme n=7 do n²:
7² = 49
Výsledek: 49 šedých trojúhelníkůŘada je vytvořena z celých čísel: první trojice je 0,1,2, každá další trojice vznikne zvětšením předchozí o 1: 0,1,2,1,2,3,2,3,4,… Jaké číslo je na 16. místě řady?
Řada se skládá z trojic: 1.trojice (pozice 1-3): 0,1,2. 2.trojice (pozice 4-6): 1,2,3. 3.trojice (7-9): 2,3,4. 4.trojice(10-12):3,4,5. 5.trojice(13-15):4,5,6. 6.trojice(16-18):5,6,7.
16. místo je první číslo 6. trojice: 5
Výsledek: 5Obrazec je složen z malých šedých čtverečků (ve spodní řadě a levém sloupci) a větších bílých čtverečků (dvakrát delší strana než šedý). První obrazec má 4 šedé čtverečky ve spodní řadě a 3 v levém sloupci. Každý další obrazec má o 2 šedé čtverečky více v obou směrech. Kolik šedých čtverečků má pátý obrazec ve spodní řadě?
1. obrazec: 4. Každý další +2: 2.=6, 3.=8, 4.=10, 5.=12
Výsledek: 12 šedých čtverečkůMirek postupně odříkává čísla 1 až 1000. Za každým druhým číslem Zuzka řekne součet posledních dvou čísel. Zní tak: 1, 2, 3, 3, 4, 7, 5, 6, 11, … (tučně Zuzčina čísla). Určete číslo, které zaznělo mezi čísly 24 a 25 v Mirkově řadě.
Mirek říká čísla 1,2,3,4,5,... v pořadí, po každém sudém čísle (2.,4.,6.,...) Zuzka řekne součet posledních dvou.
Mezi Mirkovým 24 a 25: Mirek řekne 24 (sudé pořadí v jeho vlastní řadě, ale potřebujeme pozici) — 24 je sudé, takže hned po 24 Zuzka řekne součet posledních dvou Mirkových čísel, tedy 23+24=47
Výsledek: 47Vytváříme obrazce ze 3 bílých a 3 šedých trojúhelníků (1. obrazec, pravidelný šestiúhelník). Každý další obrazec vznikne přidáním pásu trojúhelníků okolo předchozího — počet trojúhelníků v pásu roste o 12 pro každý další obrazec (2. obrazec přidá 12, 3. přidá 24, atd., násobky 12). Kolik trojúhelníků (bíle i šedě) obsahuje pás přidaný pro 4. obrazec?
Pás pro n-tý obrazec (n≥2) obsahuje 12·(n−1) trojúhelníků.
Pro 4. obrazec: 12·(4−1)=12·3=36
Výsledek: 36 trojúhelníkůObdélníková mozaika z bílých a šedých čtverečků: 1. obrazec má bílý čtverec o straně 5 cm a obsahuje celkem 8 obdélníčků. Každý další obrazec má bílý čtverec o 6 cm delší stranu a o 4 obdélníčky více než předchozí obrazec. Kolik obdélníčků obsahuje obrazec, jehož bílý čtverec má stranu 29 cm?
Počet kroků od 1. obrazce: (29 − 5) : 6 = 24 : 6 = 4 kroky
Počet obdélníčků: 8 + 4 · 4 = 8 + 16 = 24
Výsledek: 24 obdélníčkůObrazce tvaru pravidelného šestiúhelníku: 1. obrazec má 3 bílé a 3 šedé trojúhelníky (6 celkem). Každý další obrazec přidá pás o 6 trojúhelníků více než předchozí přidaný pás (2. obrazec přidá 12, 3. přidá 18, atd.). Kolik trojúhelníků obsahuje pás přidaný pro 5. obrazec?
Přidané pásy: 2.→12, 3.→18, 4.→24, 5.→30 (aritmetická posloupnost s krokem 6, počínaje 12)
Výsledek: 30 trojúhelníkůHrnčíři vyrábějí hrnky podle vzoru: 1. den 5 hrnků, každý další den o 3 hrnky více než den předchozí. Kolik hrnků vyrobí za prvních 10 dní dohromady?
Aritmetická posloupnost: a₁=5, d=3, n=10
Součet: S=n/2·(2a₁+(n−1)d) = 10/2·(10+27) = 5·37=185
Výsledek: 185 hrnkůŘada čísel vzniká z trojic 0,1,2 zvětšovaných o 1: 0,1,2,1,2,3,2,3,4,3,4,5,... Určete, které číslo je na 16. místě řady.
Trojice: 1.(pozice1-3):0,1,2. 2.(4-6):1,2,3. 3.(7-9):2,3,4. 4.(10-12):3,4,5. 5.(13-15):4,5,6. 6.(16-18):5,6,7.
16. místo = první číslo 6. trojice = 5
Výsledek: 5Obrazce vznikají vkládáním stále menších čtverců, jejichž vrcholy leží ve středech stran předchozího čtverce, s pravidelně se střídající barvou. Počet dílů v n-tém obrazci (n ≥ 2) je vždy 4(n−1) + 1. Kolik dílů celkem obsahuje 6. obrazec?
Dosadíme n = 6 do vzorce 4(n−1) + 1:
4 · 5 + 1 = 21
Výsledek: 21 dílůFilip házel oštěpem, první hod 7 m, každý další hod byl o desetinu delší než předchozí. O kolik cm byl třetí hod delší než první?
2. hod: 7·1,1=7,7 m
3. hod: 7,7·1,1=8,47 m
Rozdíl: 8,47−7=1,47 m = 147 cm
Výsledek: 147 cmDo prázdné nádoby dává robot Jas 1 míček každou sekundu, robot Dok dává 2 míčky každou druhou sekundu, robot Pat odebírá 5 míčků každou pátou sekundu. Kolik míčků je v nádobě na konci 10. sekundy?
Jas za 10 s: 10 míčků
Dok za 10 s (v sekundách 2,4,6,8,10): 5×2=10 míčků
Pat za 10 s (v sekundách 5,10): 2×5=10 míčků odebráno
Celkem: 10+10−10=10
Výsledek: 10 míčkůZ předchozí úlohy (Jas +1/s, Dok +2 každou 2. sekundu, Pat −5 každou 5. sekundu): kolik míčků je v nádobě na konci 14. sekundy?
Jas za 14 s: 14
Dok (sekundy 2,4,6,8,10,12,14 = 7×): 7×2=14
Pat (sekundy 5,10 = 2×, protože 15>14): 2×5=10
Celkem: 14+14−10=18
Výsledek: 18 míčkůHráč vynechal 3 kola z 10 a ze 7 zakoupených otázek správně odpověděl pouze na 1 lehčí (za 2 žetony). Kolik žetonů měl na konci hry, když začínal s 10?
Vynechání zachovává žetony (nic se neztrácí ani nezíská navíc za vynechání, jen se nekupuje otázka).
Za 7 zakoupených otázek zaplatil 7 žetonů (1 za každou), z toho 1 správná (+2 žetony)
10 − 7 + 2 = 5
Výsledek: 5 žetonůHráč ve vědomostní hře (10 kol, start 10 žetonů, lehčí otázka za 2 žetony, těžší za 3, cena otázky 1 žeton, vynechání kolo nic nestojí) vynechal pouze 1 kolo, tedy koupil 9 otázek. Ve zbylých kolech získal za odpovědi na lehčí otázky o 3 žetony více než za těžší. Správně odpověděl na 3 lehčí a 1 těžší otázku. Kolik žetonů měl na konci hry?
Za 3 správné lehčí otázky: 3 · 2 = 6 žetonů. Za 1 správnou těžší: 3 žetony.
Ověření podmínky: 6 je o 3 více než 3 → sedí.
Celkem získáno: 6 + 3 = 9 žetonů. Utraceno za 9 zakoupených otázek: 9 žetonů.
Konečný stav: 10 − 9 + 9 = 10
Výsledek: 10 žetonůV příkladu 5□ − 2□ = 3□ nahraďte čtverečky číslicemi tak, aby se žádná číslice 0 až 9 v celém příkladu neopakovala a výpočet platil. Napište celý příklad s doplněnými číslicemi.
Číslice 5, 2 a 3 jsou už použité na začátku každého čísla, takže zbylé tři čtverečky musí být z číslic 0, 1, 4, 6, 7, 8, 9 (a navzájem různé).
Zkusíme: 58 − 21 = 37
Kontrola: použité číslice jsou 5, 8, 2, 1, 3, 7 — všech šest je různých a výpočet 58 − 21 = 37 platí.
Výsledek: např. 58 − 21 = 37 (existují i jiná platná řešení)Cesty v bludišti jsou složeny z rovných úseků, všechny křižovatky jsou pravoúhlé. Vyznačená cesta z bodu A do bodu B vede přes úseky o délkách 6, 3, 5, 6 a 3 metry (v tomto pořadí). Přímá vzdálenost bodů A, B je 10 m. Vypočtěte celkovou délku vyznačené cesty.
Sečteme všechny úseky cesty: 6+3+5+6+3 = 23
Výsledek: 23 metrůDvě autíčka jezdí na kruhové dráze ve dvou sousedních drahách a startují současně z jedné čáry stejným směrem. Druhé autíčko je rychlejší: zatímco první ujede 2 kola, druhé ujede za stejnou dobu 5 kol. Druhé autíčko ujelo prvních 15 kol. Kolikrát během této jízdy druhé autíčko dostihlo (přejelo) první?
Za dobu, kdy druhé autíčko ujede 15 kol, první ujede 15 · (2/5) = 6 kol.
Rozdíl v počtu ujetých kol: 15 − 6 = 9 kol.
Pokaždé, když rychlejší autíčko získá na pomalejším přesně jedno celé kolo navíc, znamená to, že ho dostihlo (přejelo). To se stane 9×.
Výsledek: 9×Dvě dvojice ozubených koleček: v první dvojici má šedé kolečko 20 zubů a bílé kolečko 32 zubů. Černé kolečko (v druhé dvojici), které má méně zubů než bílé, se otočí čtyřikrát za 6 sekund. Určete, kolikrát se musí otočit šedé kolečko (v první dvojici), než se poprvé obě kolečka (šedé a bílé) vrátí do výchozí polohy.
Obě kolečka se vrátí do výchozí polohy, až počet zubů, které prošly záběrem, bude společným násobkem počtu zubů obou koleček — tedy nsn(20,32).
20=2²·5, 32=2⁵ → nsn = 2⁵·5 = 160
Počet otočení šedého kolečka: 160 : 20 = 8
Výsledek: 8×Kavárna se měla vybavit 4 stejnými stoly a 16 stejnými židlemi celkem za 7 200 Kč. Nakonec se koupily stoly a židle jen za 5 650 Kč, protože 1 stůl a 3 židle už nebyly na skladě. Vypočtěte, kolik Kč stojí 1 židle.
Označme cenu stolu s a cenu židle z. Ze zadání: 4s + 16z = 7200, tedy s + 4z = 1800.
Rozdíl cen (7200 − 5650 = 1550 Kč) odpovídá přesně 1 stolu a 3 židlím: s + 3z = 1550.
Odečtením rovnic: (s + 4z) − (s + 3z) = 1800 − 1550 → z = 250
Výsledek: 1 židle stojí 250 KčDvě bagety a 6 housek váží o 500 gramů více než 1 bageta, ale o 100 gramů méně než 3 bagety. Kolik gramů váží 1 bageta?
Označme bagetu b, housku h. '2b+6h = b+500' → b+6h=500. '2b+6h = 3b−100' → 6h=b−100.
Dosadíme do první: b + (b−100) = 500 → 2b=600 → b=300
Výsledek: bageta váží 300 gramůDvě rekreační plavkyně uplavaly každá 30 bazénů stejným tempem po celou dobu. První uplavala 6 bazénů za 8 minut, druhá 9 bazénů za čtvrt hodiny. Určete, za jak dlouho uplavala 30 bazénů rychlejší z nich.
První: 1 bazén za 8:6=4/3 minuty. Na 30 bazénů: 30·4/3=40 minut.
Druhá: 1 bazén za 15:9=5/3 minuty. Na 30 bazénů: 30·5/3=50 minut.
Rychlejší je první (40 < 50 minut)
Výsledek: rychlejší plavkyně uplavala 30 bazénů za 40 minutCesta tam trvala 2 hodiny a 20 minut. Zpáteční cesta byla o 35 minut kratší. Vypočtěte v hodinách a minutách, jak dlouho trvala celá cesta (tam i zpět).
Zpáteční cesta: 2 h 20 min − 35 min = 1 h 45 min
Celkem: 2 h 20 min + 1 h 45 min = 4 h 5 min
Výsledek: 4 hodiny 5 minutNa číselné ose je vyznačeno 13 bodů oddělujících 12 stejných dílků. V jednom bodě je číslo 24. Body A, B, C představují tři kladná čísla, přičemž C = A + B. Bod A je o 4 dílky vlevo od bodu s číslem 24 a bod C je o 2 dílky vpravo od bodu s číslem 24. Jeden dílek má hodnotu 3. Určete čísla v bodech A a C.
A = 24 − 4·3 = 24−12 = 12
C = 24 + 2·3 = 24+6 = 30
Výsledek: A = 12, C = 30Z nádvoří vede nahoru schodiště o 90 stejných schodech. Václav vyšel z nádvoří a po 40 schodech potkal Danu, která šla dolů z vrcholu (90. schod). Kolik schodů ušla Dana, než potkali Václava, pokud oba jdou stejnou rychlostí (schod za jednotku času) a vyšli současně?
Součet ušlých schodů obou (jdou proti sobě) = celková výška 90 schodů.
Václav ušel 40, Dana ušla: 90−40=50
Výsledek: Dana ušla 50 schodůDvě dvojice ozubených koleček: v první dvojici má malé kolečko 12 zubů a velké 18 zubů. Kolikrát se musí otočit malé kolečko, než se poprvé obě kolečka vrátí do výchozí polohy?
Hledáme nsn(12,18). 12=2²·3, 18=2·3².
nsn = 2²·3² = 36
Otočení malého kolečka: 36:12=3
Výsledek: 3×Celý film trvá 90 minut. Doba, která ještě zbývá do konce filmu, je polovinou doby, která již uplynula od začátku. Kolik minut zbývá do konce filmu?
Uplynulo = 2x, zbývá = x (kde zbývá je polovina uplynulého). Součet: 2x+x=90 → 3x=90 → x=30
Výsledek: zbývá 30 minutV bílé krabičce je 15 kuliček, v zelené krabičce 45 kuliček a v modré krabičce 81 kuliček. Kuličky chceme přendávat mezi krabičkami tak, aby ve všech třech nakonec bylo stejně kuliček. Kolik kuliček bude v každé krabičce po vyrovnání?
Celkový počet kuliček: 15 + 45 + 81 = 141
Po rozdělení na tři stejné části: 141 : 3 = 47
Výsledek: v každé krabičce bude 47 kuličekDva dospělí spotřebují dohromady jedno balení vitaminů za 24 dní. Doporučená denní dávka pro dítě je poloviční oproti dospělému. Za kolik dní spotřebuje jedno balení jedno dítě?
Jeden dospělý spotřebuje balení za: 24·2=48 dní (dvakrát pomaleji sám než ve dvou)
Dítě má poloviční spotřebu, takže balení mu vydrží dvakrát déle: 48·2=96 dní
Výsledek: 96 dníV rovině leží úsečka AB a bod M mimo ni. Bod M je střed strany BC trojúhelníku ABC. Sestrojte vrchol C trojúhelníku ABC a trojúhelník narýsujte.
Narýsujte úsečku AB a bod M podle zadání.
Bod C leží na polopřímce BM (protože M je střed BC, tedy B, M, C leží na jedné přímce).
Změřte vzdálenost BM kružítkem.
Na polopřímce BM naneste od bodu M stejnou vzdálenost jako BM — získáte bod C (tak, aby M byl přesně uprostřed BC).
Spojte body A, B, C — vznikne trojúhelník ABC.
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží přímka p a bod C mimo ni. Sestrojte pravoúhlý trojúhelník ABC s pravým úhlem při vrcholu A, kde vrchol A leží na přímce p a odvěsna AB má délku 6 cm.
Narýsujte přímku p a bod C mimo ni.
Veďte bodem C kolmici na přímku p — průsečík označte A (tím je zajištěn pravý úhel při vrcholu A, protože CA⊥AB).
Na přímce p naneste od bodu A vzdálenost 6 cm — získáte bod B.
Spojte A, B, C — vznikne pravoúhlý trojúhelník ABC s pravým úhlem při A.
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží úsečka KL. Sestrojte rovnoramenný trojúhelník KLM se základnou KL, jehož výška na základnu měří 6 cm. Najděte obě možná řešení.
Narýsujte úsečku KL podle zadání.
Sestrojte osu (kolmici) úsečky KL — najdete ji jako kolmici procházející středem KL.
Na této ose naneste od středu KL vzdálenost 6 cm oběma směry — získáte dva možné body M₁ a M₂.
Spojte K, L s M₁ (nebo M₂) — vznikne rovnoramenný trojúhelník. Obě řešení jsou zrcadlově souměrná podle KL.
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží bod A a přímka p. Bod A je vrchol obdélníku ABCD. Střed souměrnosti S obdélníku leží na přímce p. Úhlopříčka AC má délku 8 cm. Sestrojte vrcholy B, C, D obdélníku ABCD a obdélník narýsujte. Najděte všechna řešení.
Narýsujte bod A a přímku p.
Sestrojte kružnici k se středem A a poloměrem 8 cm (délka úhlopříčky AC).
Průsečíky kružnice k s přímkou p jsou možné polohy... pozor — S je STŘED úhlopříčky AC, ne bod C samotný. Sestrojte tedy kružnici se středem A a poloměrem 4 cm (polovina AC) — její průsečíky s p jsou možné polohy bodu S.
Pro každou polohu S sestrojte bod C jako obraz A ve středové souměrnosti podle S (na polopřímce AS, ve stejné vzdálenosti za S jako je AS).
Zvolte libovolný směr pro stranu AB (musí být kolmá na AD), sestrojte B a jeho středový obraz D podle S.
Spojte A, B, C, D — vznikne obdélník. Kontrola: všechny úhly musí být pravé.
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží úsečka BC, která je kolmým ramenem pravoúhlého lichoběžníku ABCD (BC⊥AB i BC⊥CD, pravé úhly jsou při vrcholech B i C). Základna AB má délku 7 cm, základna CD délku 4 cm. Sestrojte vrcholy A, D lichoběžníku a lichoběžník narýsujte.
Narýsujte úsečku BC podle zadání.
V bodě B sestrojte kolmici k BC. Na ní naneste od B vzdálenost 7 cm (na stranu, kde bude ležet lichoběžník) — získáte bod A.
V bodě C sestrojte kolmici k BC (bude rovnoběžná s předchozí). Na ní naneste od C vzdálenost 4 cm na tutéž stranu jako A — získáte bod D.
Spojte A, B, C, D — zkontrolujte, že AB∥CD a že úhly při B i C jsou pravé.
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží úsečka AB. Sestrojte všechny body C tak, aby trojúhelník ABC byl pravoúhlý s pravým úhlem při vrcholu C a aby délka AC byla 4 cm.
Narýsujte úsečku AB podle zadání.
Sestrojte Thaletovu kružnici nad průměrem AB (střed je střed S úsečky AB, poloměr |AB|/2) — všechny body na této kružnici (kromě A, B) tvoří s A, B pravý úhel u vrcholu na kružnici.
Sestrojte kružnici se středem A a poloměrem 4 cm.
Průsečíky této kružnice s Thaletovou kružnicí jsou hledané body C (obvykle dvě řešení, symetrická podle AB).
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží bod A a přímka o. Sestrojte bod A', který je obrazem bodu A v osové souměrnosti podle osy o.
Narýsujte bod A a přímku o.
Veďte bodem A kolmici na přímku o — označte průsečík P.
Změřte vzdálenost AP.
Na kolmici naneste od bodu P na opačnou stranu (za přímku o) stejnou vzdálenost AP — získáte bod A'.
Bod A' je hledaný obraz (A a A' jsou stejně vzdáleny od o, na opačných stranách, úsečka AA' je kolmá k o).
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží trojúhelník KLM. Sestrojte střed S kružnice opsané tomuto trojúhelníku.
Narýsujte trojúhelník KLM podle zadání.
Sestrojte osu (kolmici procházející středem) strany KL.
Sestrojte osu strany LM.
Průsečík obou os je hledaný střed S (leží ve stejné vzdálenosti od všech tří vrcholů).
Ověření: vzdálenost SK, SL, SM by měly být stejné (poloměr opsané kružnice).
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží bod A a přímka o procházející bodem A. Bod A je vrchol kosočtverce ABCD, jehož úhlopříčka BD leží na přímce o a úhlopříčka AC má délku 10 cm. Sestrojte vrcholy B, C, D kosočtverce a kosočtverec narýsujte.
Narýsujte bod A a přímku o.
V bodě A sestrojte kolmici k přímce o (úhlopříčky kosočtverce jsou na sebe vždy kolmé).
Na této kolmici naneste od A vzdálenost 10 cm — získáte bod C.
Sestrojte střed S úsečky AC (průsečík s přímkou o).
Zvolte poloviční délku druhé úhlopříčky a naneste ji od S na obě strany po přímce o — získáte body B, D.
Spojte A, B, C, D — zkontrolujte, že všechny čtyři strany jsou stejně dlouhé.
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží bod A a bod S. Bod A je vrchol rovnoběžníku ABCD, bod S je střed jeho úhlopříček (střed souměrnosti). Vrchol B leží na dané přímce p procházející bodem S. Sestrojte vrcholy B, C, D rovnoběžníku a rovnoběžník narýsujte.
Narýsujte bod A, bod S a přímku p procházející S.
Sestrojte bod C jako obraz A ve středové souměrnosti podle S (C leží na polopřímce AS, za bodem S, ve stejné vzdálenosti jako AS).
Na přímce p zvolte bod B (libovolně, podle požadované velikosti rovnoběžníku).
Sestrojte bod D jako obraz B ve středové souměrnosti podle S.
Spojte A, B, C, D — vznikne rovnoběžník (protilehlé strany jsou rovnoběžné a stejně dlouhé).
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží různoběžky o, p a bod L na přímce p. Bod L je vrchol rovnoramenného trojúhelníku KLM, přímka o je osou souměrnosti tohoto trojúhelníku a strana KL leží na přímce p. Sestrojte chybějící vrcholy K, M trojúhelníku KLM a trojúhelník narýsujte.
Narýsujte přímky o, p (různoběžné) a bod L na p.
Najděte průsečík I přímek o a p. Protože o je osa souměrnosti rovnoramenného trojúhelníku KLM a strana KL leží na p, musí o procházet středem strany KL — tedy I je střed KL.
Sestrojte bod K jako obraz bodu L podle středu I (na přímce p, na opačné straně I ve stejné vzdálenosti jako IL).
Vrchol M leží na ose o (libovolný bod na o je stejně vzdálený od K i L, takže KLM bude vždy rovnoramenný) — zvolte M ve vhodné výšce.
Spojte K, L, M — zkontrolujte, že KM = LM.
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží různoběžky o, p a bod A na přímce p. Sestrojte bod B, který je obrazem bodu A v osové souměrnosti s osou o, a přímku q, která je obrazem přímky p v téže souměrnosti.
Narýsujte přímky o, p (různoběžné) a bod A na p.
Sestrojte obraz B bodu A podle osy o (kolmice z A na o, stejná vzdálenost na druhou stranu).
Najděte průsečík P přímek o a p — tento bod se souměrností nemění (leží na ose).
Přímka q je určena body P a B (obraz p prochází neměnným průsečíkem P a obrazem libovolného jiného bodu, např. B).
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží úsečka AB. Sestrojte střed S této úsečky.
Sestrojte kružnici se středem A o poloměru větším než polovina AB.
Sestrojte kružnici se stejným poloměrem se středem B.
Oba kruhy se protnou ve dvou bodech — spojte je přímkou (osa úsečky AB).
Průsečík této osy s úsečkou AB je hledaný střed S.
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží úhel AVB (vrchol V). Sestrojte osu tohoto úhlu.
Sestrojte kružnici se středem V, která protne obě ramena úhlu — průsečíky označte P, Q.
Sestrojte kružnice se stejným poloměrem se středy P a Q — jejich průsečík (mimo V) označte R.
Přímka VR je hledaná osa úhlu (půlí úhel AVB na dvě shodné části).
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží bod P a přímka o neprocházející bodem P. Sestrojte kolmici z bodu P na přímku o.
Sestrojte kružnici se středem P o poloměru, který protne přímku o ve dvou bodech X, Y.
Sestrojte kružnice se stejným (nebo libovolným shodným) poloměrem se středy X a Y — jejich průsečíky (jeden z nich může být i P) určí druhý bod Q na kolmici.
Přímka PQ je hledaná kolmice k o procházející bodem P.
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží přímka o a bod P na ní neležící. Sestrojte přímku q procházející bodem P, která je rovnoběžná s přímkou o.
Zvolte na přímce o libovolný bod A.
Sestrojte úsečku AP.
V bodě P sestrojte úhel shodný s úhlem OAP (kde O je směr přímky o), a to na stejné straně — tím zajistíte rovnoběžnost (souhlasné úhly).
Přímka q vedená tímto směrem bodem P je hledaná rovnoběžka.
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží trojúhelník ABC. Sestrojte těžiště T tohoto trojúhelníku.
Sestrojte střed strany BC — označte ho MA.
Sestrojte těžnici tA — úsečku spojující vrchol A se středem MA.
Sestrojte střed strany AC — označte MB, a těžnici tB (spojnice B a MB).
Průsečík těžnic tA a tB je hledané těžiště T.
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží kružnice k se středem S a bod P ležící mimo kružnici k. Sestrojte tečny kružnice k procházející bodem P.
Sestrojte střed O úsečky SP.
Sestrojte kružnici se středem O procházející body S i P (poloměr OS=OP).
Tato kružnice protne kružnici k ve dvou bodech T₁, T₂ — to jsou body dotyku.
Přímky PT₁ a PT₂ jsou hledané tečny (Thaletova věta zajišťuje, že úhel STᵢP je pravý, tedy STᵢ⊥PTᵢ, což je podmínka tečny).
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží bod A a kružnice k se středem S, na které leží bod A. Sestrojte tečnu ke kružnici k v bodě A.
Narýsujte kružnici k, střed S a bod A na kružnici.
Sestrojte úsečku SA (poloměr).
V bodě A sestrojte kolmici na úsečku SA — tato kolmice je hledaná tečna (tečna je vždy kolmá na poloměr v bodě dotyku).
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?V rovině leží úsečka AB. Sestrojte čtverec ABCD (strana AB je jednou jeho stranou).
Narýsujte úsečku AB.
V bodě B sestrojte kolmici na AB, naneste na ni délku AB — získáte bod C.
V bodě A sestrojte kolmici na AB (rovnoběžnou s předchozí), naneste na ni stejnou délku AB na tutéž stranu jako C — získáte bod D.
Spojte A, B, C, D — vznikne čtverec.
Narýsuj podle postupu a zkontroluj si výsledný obrazec — souhlasí tvary, úhly a délky se zadáním?Bod A je umístěn 3 dílky vpravo a 2 dílky nahoru od osy souměrnosti o (svislá přímka). Urči, kde bude ležet obraz A′ bodu A v osové souměrnosti podle osy o.
V osové souměrnosti podle svislé osy je obraz bodu zrcadlově překlopen na opačnou stranu osy, a to ve stejné vzdálenosti od osy a ve stejné výšce.
Výsledek: A′ leží 3 dílky vlevo od osy o, 2 dílky nahoruTrojúhelník KLM je zobrazen ve středové souměrnosti se středem S, přičemž S je středem strany KL. Urči, kam se zobrazí vrchol M (obraz M′), a jaký čtyřúhelník vznikne spojením bodů K, M, L, M′.
Ve středové souměrnosti podle bodu S je obraz M′ bod, pro který je S také středem úsečky MM′.
Protože S je zároveň středem KL, tvoří body K, M, L, M′ rovnoběžník (úhlopříčky KL a MM′ se navzájem půlí ve stejném bodě S).
Výsledek: M′ je bod souměrně sdružený s M podle S; čtyřúhelník KMLM′ je rovnoběžníkKteré z následujících útvarů mají alespoň jednu osu souměrnosti: rovnostranný trojúhelník, obecný (nepravidelný) čtyřúhelník, kruh, rovnoběžník, který není obdélníkem ani kosočtvercem?
Rovnostranný trojúhelník má tři osy souměrnosti, kruh má os souměrnosti nekonečně mnoho (každý průměr). Obecný nepravidelný čtyřúhelník ani "šikmý" rovnoběžník (bez pravých úhlů a bez shodných sousedních stran) osu souměrnosti nemají.
Výsledek: osu souměrnosti mají rovnostranný trojúhelník a kruhÚsečka AB má na čtvercové síti krajní body A (1 dílek vpravo, 1 dílek nahoru od počátku) a B (5 dílků vpravo, 1 dílek nahoru). Popiš, kde leží osa souměrnosti úsečky AB.
Osa souměrnosti úsečky prochází jejím středem kolmo na úsečku. Střed AB leží uprostřed mezi A a B, tedy 3 dílky vpravo, 1 dílek nahoru.
Protože AB je vodorovná úsečka, je osa souměrnosti svislá přímka procházející tímto středem.
Výsledek: osa souměrnosti je svislá přímka procházející bodem 3 dílky vpravo, 1 dílek nahoru (středem AB), kolmá na ABKružnice k má poloměr 5 cm a střed S. Přímka p je od středu S vzdálena 5 cm. Urči vzájemnou polohu přímky p a kružnice k (tečna, sečna, nebo vnější přímka).
Vzdálenost přímky od středu (5 cm) je rovna poloměru kružnice (5 cm). To je přesně podmínka pro tečnu — přímka se kružnice dotýká v jediném bodě.
Výsledek: přímka p je tečnou kružnice kKružnice k má poloměr 6 cm a střed S. Přímka p je od středu S vzdálena 4 cm. Urči vzájemnou polohu přímky p a kružnice k a vypočítej délku tětivy, kterou přímka p na kružnici vytíná.
Vzdálenost přímky od středu (4 cm) je menší než poloměr (6 cm) — přímka je sečnou, protíná kružnici ve dvou bodech.
Polovina tětivy: √(r²−d²)=√(36−16)=√20=2√5. Celá tětiva: 2·2√5.
Výsledek: přímka p je sečnou; délka tětivy = 4√5 ≈ 8,9 cmJak ti to šlo?
Pokud tlačítko vypneš, budeš si moct jen zkusit úlohu vyřešit bez nápovědy — přesně jako u ostrého testu.
Doplň i/y: Chlapc__ běželi na hřiště, protože se těš__li na zápas s druh__m týmem.
Chlapci — po měkkém c se píše tvrdé i/měkké i podle vzoru (rod mužský životný, shoda přísudku s podmětem — chlapci běželi, píšeme i).
těšili — sloveso, i/y se řídí vzorem (těšit → těšili, vzor „prosit").
druhým — přídavné jméno tvrdé, koncovka -ým se píše vždy s y.
Výsledek: Chlapci běželi na hřiště, protože se těšili na zápas s druhým týmem.Napiš správně velká/malá písmena: babička bydlí ve městě český krumlov, na jihu čech.
Vlastní jména měst a oblastí se píšou s velkým písmenem na začátku každého slova, ale obecná podstatná jména (babička, město, jih) zůstávají malá.
Výsledek: Babička bydlí ve městě Český Krumlov, na jihu Čech.Doplň s/z na začátku slova a zdůvodni: __hodnotit situaci, __trávit dovolenou, __brat kamarády.
U předpon s-/z- pomáhá otázka na význam:
zhodnotit — předpona z- vyjadřuje dokonavost/změnu stavu (zhodnotit = provést hodnocení).
strávit — předpona s- (dohromady, strávit čas).
sebrat — předpona s- (dát dohromady).
Výsledek: zhodnotit situaci, strávit dovolenou, sebrat kamarádyNajdi a oprav pravopisnou chybu ve větě: Vždycky když jsme jeli na výlet, brali jsme s sebou mapu a batůžek s jídlem.
Ve větě je chyba ve slově „s sebou" — správně se píše dohromady jako „s sebou" pouze pokud jde o předložku s + zvratné sebou, což je zde v pořádku. Chyba je jinde: slovo „vždycky" je v pořádku, ale čárka před „když" chybí — jde o vedlejší větu podmínkovou/časovou.
Výsledek: Vždycky, když jsme jeli na výlet, brali jsme s sebou mapu a batůžek s jídlem.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Babička nám vždycky vyprávěla pohádky s napětím.
B) Sousedovic pes celou noc vyl na měsíc.
C) Na zahradě jsme včera zasadily nový jabloňový strom.
D) Vlaštovky se každý podzim stěhují do teplých krajin.
A) správně — shoda přísudku s podmětem 'babička' (rod ženský) je v pořádku.
B) správně — přivlastňovací přídavné jméno 'sousedovic' je nesklonné, zůstává beze změny.
C) CHYBA — podmětem je 'jsme' (1. os. mn. č., rod mužský neživotný/ženský nejednoznačný), ale protože mluvčí zahrnuje sebe, správně má být 'zasadili' (obecné mužské/životné 'my' u smíšeného kolektivu se řídí pravidlem — zde nejde o rod ženský živ., takže 'zasadili').
D) správně — 'vlaštovky se stěhují', přítomný čas, shoda v pořádku.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně 'zasadili'Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Chlapci celé odpoledne stavěli bunkr z prken.
B) Dívky si na výletě nazbíraly plný košík hub.
C) Auta na křižovatce prudce zabrzdila před chodcem.
D) Děti si na hřišti postavili velký hrad z písku.
A) správně — chlapci (živ. muž.) + stavěli.
B) správně — dívky (rod žen.) + nazbíraly.
C) správně — auta (rod stř.) + zabrzdila.
D) CHYBA — děti je rod ženský (skloňuje se jako pomnožné/rod žen. v množném čísle), správně má být 'postavily'.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně 'postavily'Ve které z následujících vět není pravopisná chyba?
A) Můj bratr se rozhodl, že se přihlásí na výběrové řízení.
B) Osamělí muž trávil večery čtením starých románů.
C) Celý text se zdá být zbytečně komplikovaný a nesrozumitelný.
D) Zapoměl jsem si doma klíče, a tak jsem čekal před domem.
A) správně — žádná chyba.
B) CHYBA — má být 'osamělý' (tvrdé přídavné jméno v 1. p. j. č. muž. rodu), ne 'osamělí' (to by bylo množné číslo).
C) správně — žádná chyba.
D) CHYBA — má být 'zapomněl' (slovo obsahuje 'mě', ne 'mě' bez 'n').
Výsledek: bez chyby je věta A) i C) — ve větě A) je vše v pořádkuVe které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Přeci jen se mi ten nápad nakonec zamlouval víc, než jsem čekal.
B) Zvítězit v této soutěži bude vyžadovat obrovské úsilí a odhodlání.
C) Podle mě je zbytečné se kvůli takové maličkosti rozčilovat.
D) Dcera mně dala k narozeninám krásný náramek s přívěskem.
A) správně — 'přeci' je hovorová varianta, pravopisně přijatelná v neformálním kontextu (spisovně 'přece', ale chyba to není).
B) správně.
C) správně — 'podle mě' je správný tvar 1. pádu zájmena já v neformálním kontextu.
D) CHYBA — má být 'mi' (3. pád, krátký neslabičný tvar), ne 'mně' — ve větě 'dcera mi dala' je potřeba tvar 'mi', 'mně' by bylo po předložce nebo s důrazem.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně 'dcera mi dala'Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Bydlíme v malém bytě v centru města.
B) Byt jsme si vybrali podle polohy a ceny.
C) Sestry byly na výletě v horách celý týden.
D) Byli jsme velmi unavení po celodenním pochodu.
A) správně.
B) správně.
C) správně — sestry (rod ženský) + byly, shoda v pořádku.
D) správně — 'byli jsme unavení', shoda v pořádku.
Žádná z vět neobsahuje pravopisnou chybu — toto je kontrolní úloha bez chyby.
Výsledek: žádná z vět neobsahuje pravopisnou chybuVe které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Přátelé mi vždycky pomohou, když je potřebuji.
B) Rodiče mi zakázali chodit ven po deváté hodině.
C) Kamarádka mně půjčila knihu, kterou jsem dlouho sháněl.
D) Sourozenci mi vzkázali, že přijedou na návštěvu.
A) správně — 'mi' po slovese.
B) správně.
C) CHYBA — v postavení za slovesem (kde není důraz ani předložka) se používá krátký tvar 'mi', ne 'mně'. Správně: 'kamarádka mi půjčila knihu'.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně 'kamarádka mi půjčila'Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Lyžaři sjížděli ze svahu jeden za druhým.
B) Turisté obdivovali malebnou krajinu kolem jezera.
C) Návštěvníci muzea si prohlíželi staré exponáty.
D) Diváci na stadionu bouřlivě jásaly po vítězném gólu.
A) správně — lyžaři (živ. muž.) + sjížděli.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — diváci je životné mužské, správně má být 'jásali', ne 'jásaly'.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně 'jásali'Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Švadlenky ušily nové šaty na míru.
B) Kuchařky uvařily chutný oběd pro celou školu.
C) Uklízečky vytřely podlahu v celé budově.
D) Zahradnice zasadili nové květiny do záhonu.
A) správně — švadlenky (žen. rod) + ušily.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — zahradnice je ženský rod, správně má být 'zasadily', ne 'zasadili'.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně 'zasadily'Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Vzhledem k okolnostem jsme se rozhodli zájezd zrušit.
B) Vzhledem k tomu, že pršelo, jsme výlet odložili.
C) V zhledem k nedostatku času jsme musel pospíchat.
D) Vzhledem k vysoké ceně jsme si výrobek nekoupili.
A) správně — 'vzhledem k' se píše dohromady jako jedno slovo.
B) správně.
C) CHYBA — 'v zhledem' rozděleně je špatně, správně dohromady 'vzhledem'.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně 'vzhledem'Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Chirurg pacienta pečlivě vyšetřil před operací.
B) Lékařka pacientovi předepsala nové léky.
C) Zubař pacientce zkontroloval stav chrupu.
D) Sestřička pacientovi změřila teplotu a tlak.
A) správně.
B) správně — 'pacientovi' je 3. pád mužského rodu.
C) správně.
D) správně — všechny věty jsou bez chyby, toto je kontrolní úloha bez chyby.
Výsledek: žádná z vět neobsahuje pravopisnou chybuVe které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Motýli poletovali nad květinovou loukou.
B) Housenky se pomalu plazili po listu.
C) Včely sbíraly pyl z rozkvetlých keřů.
D) Mravenci pilně nosili potravu do mraveniště.
A) správně — motýli (živ. muž.) + poletovali.
B) CHYBA — housenky je ženský rod, správně má být 'plazily', ne 'plazili'.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně 'plazily'Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Přestože pršelo, vyrazili jsme na dlouhý výlet.
B) I když byl unavený, dokončil celý maraton.
C) Ačkoliv neměla čas, přišla mi pomoct se stěhováním.
D) Přestože že se snažil, výsledek se nedostavil.
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — zdvojené 'přestože že' je chyba, správně jen 'přestože se snažil'.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně 'přestože se snažil'Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Nevím, kterým směrem se máme vydat.
B) Nevím kterou cestou bychom měli jít.
C) Nevím, jak dlouho nám bude cesta trvat.
D) Nevím, zda stihneme vlak včas.
A) správně — čárka odděluje vedlejší větu.
B) CHYBA — chybí čárka před vedlejší větou 'kterou cestou bychom měli jít', má být 'Nevím, kterou cestou...'.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B) — chybí čárka: 'Nevím, kterou cestou...'Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Slepice snáší vejce každý den.
B) Kráva se pásla na zelené louce.
C) Kohouti kokrhali hned po ránu.
D) Kočky si hrály s klubíčkem vlny.
A) správně.
B) správně.
C) správně — kohouti (živ. muž.) + kokrhali.
D) správně — kočky (žen.) + hrály si.
Žádná z vět neobsahuje chybu — toto je kontrolní úloha.
Výsledek: žádná z vět neobsahuje pravopisnou chybuVe které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Dej mi prosím tu modrou tužku.
B) Dejte mi prosím vaší adresu.
C) Dejte mi prosím vaše telefonní číslo.
D) Dej mi prosím svůj názor na věc.
A) správně.
B) CHYBA — 'vaší' je nesprávný tvar, adresa je rod ženský ve 4. pádě, správně má být 'vaši adresu' (krátké i).
C) správně — 'vaše' je správný tvar pro střední rod ve 4. pádě.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně 'vaši adresu'Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?
A) Když se rozednilo, věděl už zcela jistě, že jejich plán selhal.
B) Když nastal soumrak, rytířské vojsko dobilo hradby obleženého města.
C) Když si sundala kapuci a spatřila v okně svůj odraz, ulevilo se jí.
D) Když vešel do místnosti plné cizých lidí, začal se cítit nesvůj.
A) správně.
B) CHYBA — má být 'dobylo' (dokonavý vid od dobýt), ne 'dobilo' (od dobít = zabít).
C) správně.
D) CHYBA — má být 'cizích', ne 'cizých'.
Výsledek: A) je zapsáno správněVe které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Neznámí muži se skřípajícími brzdami zastavili u domu.
B) Z rozbitého okna staré chalupy vylétla sova.
C) U kvetoucích keřů jsme viděli motýly s pestrými křídly.
D) Dřevěný plot kolem zahrady se za pár let nebezpečně nachýlil.
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) správně — všechny věty jsou bez chyby, toto je kontrolní úloha.
Výsledek: žádná z vět neobsahuje chybuVe kterém z následujících souvětí je chyba v interpunkci?
A) Celý den jsem si vůbec nevšiml, že je mému otci špatně, a proto jsem mu nepomohl.
B) Můj bratr si vždycky přál, abych se stal lékařem, a já jsem mu toto přání splnil.
C) Vyděšení lidé se pouze dohadovali, co se ve chvíli, kdy uslyšeli výbuch, děje.
D) Počáteční nadšení z filmu, který jsem viděl v kině opadlo hned po skončení.
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — chybí čárka před 'opadlo': má být 'z filmu, který jsem viděl v kině, opadlo'.
Výsledek: chyba je v souvětí D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Za vydatného vaření umyla celou kuchyň.
B) Za vydatného deště umyla celé auto.
C) Skvělá italská kuchařka vždy nosila bílou zástěru.
D) Tento voděodolný kabát má nastavitelnou kapuci.
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) správně — žádná z vět neobsahuje chybu.
Výsledek: žádná z vět neobsahuje chybuVe které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Bez svého krunýře jsou želvy zranitelné.
B) Za usilovného cvičení zpevnil celé tělo.
C) Skvělý německý inženýr obvykle nosil koženou vestu.
D) Tento nepromokavý stan má pevné kovové kolíky.
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) správně — všechny věty jsou bez chyby.
Výsledek: žádná z vět neobsahuje chybuVe které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Přeci jen se mi ten plán nakonec zdál lepší, než jsem čekal.
B) Zvládnout tuhle zkoušku bude vyžadovat spoustu úsilí.
C) Podle mě je zbytečné se kvůli tomu rozčilovat.
D) Syn mně dal k Vánocům krásnou knihu s obrázky.
A) správně (hovorová varianta 'přeci' je přijatelná).
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — má být 'mi', ne 'mně' (nedůrazová pozice po podmětu a slovese).
Výsledek: chyba je ve větě D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Malíři na plátně vytvářeli barevné kompozice.
B) Sochaři z kamene tesali sochy světců.
C) Keramikové na kruhu formovali hliněné nádoby.
D) Skláři u pece foukaly křehké vázy.
A) správně.
B) správně.
C) správně — 'keramikové' (živ. muž.) + 'formovali'.
D) CHYBA — 'skláři' je životné mužské, správně má být 'foukali', ne 'foukaly'.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně 'foukali'Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Berušky lezly pomalu po stéblu trávy.
B) Čmeláci bzučeli kolem kvetoucí louky.
C) Vážky létaly nad hladinou rybníka.
D) Housenky se plazili po zeleném listu.
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — housenky je rod ženský, správně má být 'plazily', ne 'plazili'.
Výsledek: chyba je ve větě D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Nevím, kterým vlakem má dorazit.
B) Nevím kudy se dát, abych to stihl včas.
C) Nevím, jestli přijde na schůzku.
D) Nevím, proč mi to udělal.
A) správně.
B) CHYBA — chybí čárka před vedlejší větou 'kudy se dát...': má být 'Nevím, kudy se dát...'.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Vojáci pochodovali ulicemi města.
B) Vojačky nastoupily do útvaru přesně na čas.
C) Diváci na tribuně mohutně jásali.
D) Diváci na tribuně mohutně jásaly.
A) správně.
B) správně — vojačky (rod žen.) + nastoupily.
C) správně — diváci (živ. muž.) + jásali.
D) CHYBA — diváci je životné mužské, mělo by být 'jásali', ne 'jásaly' (toto je nesprávná varianta věty C).
Výsledek: chyba je ve větě D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Přátelé mi vždycky poradí, když je potřebuji.
B) Rodiče mi zakázali chodit ven po deváté.
C) Bratranci mně vzkázali, že přijedou pozdě.
D) Kamarádi mi slíbili, že přijdou na oslavu.
A) správně.
B) správně.
C) CHYBA — má být 'mi' (nedůrazová pozice po podmětu): 'bratranci mi vzkázali'.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě C)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Vzhledem k počasí jsme výlet přesunuli.
B) V zhledem k tomu, že pršelo, jsme zůstali doma.
C) Vzhledem k nízké návštěvnosti akci zrušili.
D) Vzhledem k okolnostem to bylo pochopitelné.
A) správně.
B) CHYBA — 'vzhledem' se píše dohromady, ne 'v zhledem'.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B)Ve které z následujících vět není zapsána interpunkce správně?
A) Po svém dědovi zdědil zálibu v rybaření, trpělivost a lásku k přírodě.
B) Na poslední přednášku dorazilo překvapivě málo studentů, sotva patnáct.
C) V obchodě nenašli žádnou vhodnou dárkovou krabici, a tak improvizovali.
D) Po skončení maturitní zkoušky, odjela celá třída oslavovat k moři.
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — čárka za 'zkoušky' odděluje podmět od přísudku, což je chyba: 'Po skončení maturitní zkoušky odjela celá třída...'.
Výsledek: chyba je ve větě D)Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?
A) Když se rozbřesklo, věděla už jistě, že se jejich plán nezdařil.
B) Když nastal soumrak, výsadkové jednotky dobyly opuštěnou pevnost.
C) Když otevřela dveře a spatřila v předsíni cizí boty, polekala se.
D) Když vkročil do haly plné neznámích lidí, zneklidněl.
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — má být 'neznámých', ne 'neznámích'.
Výsledek: chyba je ve větě D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Zahradnice pečlivě zalévaly čerstvě vysazené sazenice.
B) Modelky na přehlídce předváděly nejnovější kolekci šatů.
C) Švadleny v dílně šily slavnostní kostýmy pro divadlo.
D) Švadleny v dílně ušili slavnostní kostýmy pro divadlo.
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — švadleny je rod ženský, správně má být 'ušily', ne 'ušili' (tato varianta duplikuje větu C se záměrnou chybou).
Výsledek: chyba je ve větě D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Přeci se mi zdálo, že jsme se už někdy potkali.
B) Zvládnout tenhle úkol bude vyžadovat hodně trpělivosti.
C) Podle mě bychom se tím neměli dále zabývat.
D) Syn mně půjčil své nové sluchátka na koncert.
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — má být 'mi', ne 'mně' (nedůrazová pozice).
Výsledek: chyba je ve větě D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Nevěděl jsem, zda mám počkat, nebo jít dál.
B) Nevěděl jsem jak dlouho budeme na nádraží čekat.
C) Nevěděl jsem, proč se najednou tak rozzlobil.
D) Nevěděl jsem, kam se všichni tak najednou poděli.
A) správně.
B) CHYBA — chybí čárka před vedlejší větou: 'Nevěděl jsem, jak dlouho...'.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Diváci v hledišti propukli v bouřlivý potlesk.
B) Herečky na jevišti sklidily zasloužený úspěch.
C) Diváci v hledišti propukly v bouřlivý potlesk.
D) Kritici ocenili především originální scénografii.
A) správně — diváci (živ. muž.) + propukli.
B) správně.
C) CHYBA — diváci je životné mužské, správně 'propukli', ne 'propukly'.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě C)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Vzhledem k pozdní hodině jsme se rozhodli přespat u kamarádů.
B) Vzhledem k tomu, že byl pátek, obchody zavíraly později.
C) V zhledem k okolnostem to bylo pochopitelné rozhodnutí.
D) Vzhledem k nepřízni počasí byl zápas odložen.
A) správně.
B) správně.
C) CHYBA — 'vzhledem' se píše vždy dohromady.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě C)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Berušky přezimovaly pod kůrou starého stromu.
B) Berušky přezimovali pod kůrou starého stromu.
C) Motýli se slétali na kvetoucí louku.
D) Vážky poletovaly nad hladinou rybníka.
A) správně.
B) CHYBA — berušky je rod ženský, mělo by být 'přezimovaly'.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba v koncovce přídavného jména po číslovce?
A) Zúčastnilo se toho pět set padesáti sedmi delegátů.
B) Zúčastnilo se toho pět set padesáti sedmi delegátu.
C) Sešlo se tam kolem dvou set zainteresovaných občanů.
D) Přišlo asi sto třicet nadšených diváků.
A) správně — 'delegátů' (2. pád mn. č.).
B) CHYBA — má být 'delegátů', ne 'delegátu' (chybí koncové ů/dlouhé u).
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Přátelé mi slíbili, že dorazí včas.
B) Rodiče mně nikdy nezakazovali číst dobrodružné knihy.
C) Sourozenci mi pomohli se stěhováním nábytku.
D) Prarodiče mi vyprávěli příběhy z mládí.
A) správně.
B) CHYBA — má být 'mi' v nedůrazové pozici po podmětu.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Sjednejte si u nás pojištění a ušetřete na poplatcích.
B) Zjednejte si u nás pojištění a ušetřete na poplatcích.
C) Sjednejte si u nás schůzku ohledně splacení dluhu.
D) Sjednejte si termín prohlídky co nejdříve.
A) správně — 'sjednat' (dohodnout, domluvit).
B) CHYBA — má být 'sjednejte', ne 'zjednejte' (sloveso 'zjednat' má jiný význam, zde nesedí).
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Malíři vystavovali svá díla v místní galerii.
B) Sochařky představily nové plastiky na výstavě.
C) Fotografové zachytili jedinečné momenty ze závodu.
D) Fotografové zachytili jedinečné momenty ze závodu, a to velmi zdařile
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — na konci věty chybí tečka.
Výsledek: chyba je ve větě D) — chybí koncová tečkaVe které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Chirurgové před operací pečlivě dezinfikovali nástroje.
B) Zdravotní sestry pacientům měřily tlak a teplotu.
C) Zdravotní sestry pacientům měřili tlak a teplotu.
D) Ošetřovatelé zvířat je každé ráno krmili a čistili jim kotce.
A) správně.
B) správně — sestry (žen. rod) + měřily.
C) CHYBA — sestry je rod ženský, mělo by být 'měřily', ne 'měřili'.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě C)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Nevěděli jsme, kudy se dát, abychom to stihli.
B) Nevěděli jsme kam jít, tak jsme se zastavili.
C) Nevěděli jsme, jestli přijde na schůzku včas.
D) Nevěděli jsme, proč se tak náhle rozloučil.
A) správně.
B) CHYBA — chybí čárka před vedlejší větou 'kam jít': 'Nevěděli jsme, kam jít...'.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Restaurátoři obnovili původní vzhled staré fresky.
B) Archeologové vykopali vzácné artefakty z hrobky.
C) Archeologové vykopaly vzácné artefakty z hrobky.
D) Historikové zkoumali dochované rukopisy z 15. století.
A) správně.
B) správně.
C) CHYBA — archeologové je životné mužské, mělo by být 'vykopali', ne 'vykopaly'.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě C)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Housličky zpuchřelé stářím ležely na půdě.
B) Housličky zpuchřelé stářím leželi na půdě.
C) Klavír ve foyer divadla nikdo dlouho nepoužíval.
D) Staré housle čekaly na svého nového majitele.
A) správně.
B) CHYBA — housličky je rod ženský, mělo by být 'ležely'.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Přestože pršelo celý den, výlet se nakonec vydařil.
B) I když byl nemocný, dorazil na zkoušku včas.
C) Ačkoliv neměl žádné zkušenosti, práci zvládl výborně.
D) Přestože že se snažila sebevíc, výsledek nepřišel.
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — zdvojené 'přestože že' je chybné, správně jen 'přestože se snažila'.
Výsledek: chyba je ve větě D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Za hlasitého křiku umýval celou terasu.
B) Za hlasitého deště umýval celé auto.
C) Skvělá francouzská kuchařka nosila bílou čepici.
D) Tento nepromokavý plášť má kapuci s kožíškem.
A) správně (jde o způsob, ne o chybu).
B) správně.
C) správně.
D) správně — žádná z vět neobsahuje chybu.
Výsledek: žádná z vět neobsahuje chybuVe které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Baletky na jevišti předvedly precizní choreografii.
B) Baletky na jevišti předvedly precizní choreografii, a to bez jediné chyby.
C) Tanečníci sklidili za svůj výkon zasloužený potlesk.
D) Tanečníci sklidili za svůj výkon zasloužený potlesk, obecenstvo bouřilo nadšením
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — na konci věty chybí tečka.
Výsledek: chyba je ve větě D) — chybí koncová tečkaVe které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Hasiči rychle zdolali požár v horní části domu.
B) Policisté vyšetřovali okolnosti dopravní nehody.
C) Záchranáři poskytli zraněnému první pomoc.
D) Záchranáři poskytly zraněnému první pomoc.
A) správně.
B) správně.
C) správně.
D) CHYBA — záchranáři je životné mužské, mělo by být 'poskytli', ne 'poskytly'.
Výsledek: chyba je ve větě D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Cyklisté na trase obdivovali malebnou krajinu.
B) Turistky si na vrcholu udělaly společnou fotografii.
C) Turisté si na vrcholu udělali společnou fotografii.
D) Turisté si na vrcholu udělaly společnou fotografii.
A) správně.
B) správně.
C) správně — turisté (živ. muž.) + udělali.
D) CHYBA — turisté je životné mužské, mělo by být 'udělali', ne 'udělaly'.
Výsledek: chyba je ve větě D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Nevěděli jsme, odkud se ten hluk ozývá.
B) Nevěděli jsme odkud přichází, ale bylo to hlasité.
C) Nevěděli jsme, zda máme zavolat policii.
D) Nevěděli jsme, co si máme počít.
A) správně.
B) CHYBA — chybí čárka před vedlejší větou 'odkud přichází'.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je ve větě B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Oba bratři se vydali na dlouhou pěší túru po horách.
B) Sestry si spolu vyprávěly zážitky z prázdnin.
C) Děti si s radostí hráli na zahradě celé odpoledne.
D) Rodiče si pečlivě naplánovali cestu k moři.
Slovo „děti“ je sice množné číslo slova „dítě“ (rod střední), gramaticky se ale chová jako podstatné jméno rodu ženského (skloňuje se: děti, dětí, dětem…), proto se přísudek shoduje koncovkou -y, správně je tedy „hrály“.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně: Děti si s radostí hrály na zahradě celé odpoledne.Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?
A) Vážně tě tak zaujaly Petrovy fotografie z výletu?
B) Kam schováme dárky pro tetu Novákovou?
C) Copak ti nechutnají babiččiny buchty?
D) Proč tolik obdivuješ Martinovi obrazy?
Přivlastňovací přídavné jméno odvozené od mužského jména se před podstatným jménem rodu mužského neživotného v množném čísle píše s tvrdým -y, tedy „Martinovy obrazy“, ne „Martinovi obrazy“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Proč tolik obdivuješ Martinovy obrazy?Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Auta a vozy stály srovnané podél chodníku.
B) Divadlo i kino byly toho večera zavřené.
C) Chlapci a děvčata zpívali u táboráku.
D) Housata a kachňata plavala po rybníce.
Podměty „divadlo“ a „kino“ jsou oba rodu středního, přísudek se s nimi shoduje koncovkou -a, správně je tedy „byla zavřená“.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně: Divadlo i kino byla toho večera zavřená.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Vzhledem k husté mlze jsme raději výlet na kolech odložili.
B) Dnes ho poprvé sama od sebe pozdravila a mile se na něj usmála.
C) Přestože pršelo, vyrazili jsme nakonec na dlouhou procházku.
D) Kvůli náhlé bouřce, jsme se museli schovat pod přístřešek.
Před spojkou „jsme“, která uvozuje hlavní větu následující po příslovečném určení, se čárka nepíše, pokud toto určení není vsuvkou ani vedlejší větou — čárka ve větě D) je tedy navíc.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Kvůli náhlé bouřce jsme se museli schovat pod přístřešek.Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?
A) Nový obchodní dům otevřeli minulý týden.
B) Sousedovic děti si celé odpoledne hráli na zahradě.
C) Vlaky dnes jezdily se zpožděním kvůli poruše na trati.
D) Turisté obdivovali výhled z rozhledny na celý kraj.
Slovo „děti“ je sice množné číslo slova „dítě“ (rod střední), gramaticky se ale chová jako podstatné jméno rodu ženského (skloňuje se: děti, dětí, dětem…), proto se přísudek shoduje koncovkou -y, správně je tedy „hrály“.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně: Sousedovic děti si celé odpoledne hrály na zahradě.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Kamna i kamna v obývacím pokoji hřála celý večer.
B) Dřevo a uhlí ležely připravené vedle kamen.
C) Prasata a kuřata pobíhala volně po dvoře.
D) Traktory a vozy stály zaparkované za stodolou.
Podměty „dřevo“ a „uhlí“ jsou obě rodu středního, přísudek se s nimi shoduje koncovkou -a, správně je tedy „ležela“.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně: Dřevo a uhlí ležela připravená vedle kamen.Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?
A) Zjednejte si pojištění včas a ušetříte spoustu starostí.
B) Sjednejte si pojištění včas a ušetříte spoustu starostí.
C) Sjednejte si pojištění včas a jistíte spoustu starostí.
D) Zjednejte si pojištění včas a jistíte spoustu starostí.
Sloveso „sjednat“ (dohodnout, domluvit) se píše s předponou s-; sloveso „ušetřit“ zůstává beze změny. Tvar „zjednejte“ by znamenal něco jiného (zjednat nápravu), a „jistíte“ nedává v kontextu smysl.
Výsledek: B) Sjednejte si pojištění včas a ušetříte spoustu starostí.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Babiččiny koláče byly na celé oslavě nejoblíbenější.
B) Kam schováme dárky pro dědečkovi vnoučata?
C) Copak se ti nelíbí Terezino nové kolo?
D) Proč tolik obdivuješ Filipovy fotografie?
Přivlastňovací přídavné jméno odvozené od mužského jména se před podstatným jménem středního rodu v množném čísle píše s tvrdým -á, tedy „dědečkova vnoučata“, ne „dědečkovi vnoučata“.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně: Kam schováme dárky pro dědečkova vnoučata?Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Oba kamarádi si dlouho nemohli vzpomenout, kam dali klíče.
B) Dívky si vzájemně upravili culíky před focením.
C) Housata plavala spořádaně za matkou po rybníce.
D) Diváci nadšeně tleskali mladým tanečníkům na jevišti.
Podstatné jméno „dívky“ je rodu ženského, vzor žena, přísudek se s ním shoduje koncovkou -y, správně je tedy „upravily“.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně: Dívky si vzájemně upravily culíky před focením.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Vážně obdivuješ Petrovy nové brýle?
B) Kam schováme dárek pro babičku Novotnou?
C) Líbí se ti Michalovi kresby?
D) Proč nevěříš Lucčiným slovům?
Přivlastňovací přídavné jméno odvozené od mužského jména se před podstatným jménem rodu ženského v množném čísle píše s tvrdým -y, tedy „Michalovy kresby“, ne „Michalovi kresby“.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně: Líbí se ti Michalovy kresby?Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Ovoce a zelenina byly draze prodávány na trhu.
B) Mléko a máslo zdražila kvůli suchu.
C) Auto i kolo stálo zaparkované před domem.
D) Světlo a teplo vycházela ze starého krbu.
Podměty „auto“ a „kolo“ jsou dva samostatné podměty rodu středního, přísudek se s nimi shoduje v množném čísle koncovkou -a, správně je tedy „stála zaparkovaná“.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně: Auto i kolo stála zaparkovaná před domem.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Kvůli hluku z ulice jsme museli zjednat nápravu u sousedů.
B) Kvůli hluku z ulice jsme museli sjednat nápravu u sousedů.
C) Kvůli hluku z ulice jsme museli zjednat schůzku se sousedy.
D) Kvůli hluku z ulice jsme museli sjednat pořádek u sousedů.
Sloveso „zjednat“ s předponou z- se pojí se slovem „náprava“ (zjednat nápravu = dosáhnout zlepšení). Sloveso „sjednat“ s předponou s- se naopak pojí se slovem „schůzka“ (sjednat schůzku = domluvit setkání).
Výsledek: A) Kvůli hluku z ulice jsme museli zjednat nápravu u sousedů.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Ptáci odlétali na jih dřív, než napadl první sníh.
B) Vlaštovky odlétaly na jih dřív, než napadl první sníh.
C) Husy odlétaly na jih dřív, než napadl první sníh.
D) Čápi odlétaly na jih dřív, než napadl první sníh.
Podstatné jméno „čápi“ je rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, přísudek se s ním shoduje koncovkou -i, správně je tedy „odlétali“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Čápi odlétali na jih dřív, než napadl první sníh.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Kam uložíme Zuzčiny knihy?
B) Proč obdivuješ Tomášovy modely lodí?
C) Kdo sní babiččiny koláčky?
D) Kam schováme dědovi hodinky?
Přivlastňovací přídavné jméno odvozené od mužského jména se před podstatným jménem rodu ženského v množném čísle píše s tvrdým -y, tedy „dědovy hodinky“, ne „dědovi hodinky“ (to by byl tvar 3. pádu jednotného čísla).
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Kam schováme dědovy hodinky?Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Zvířata a lidé žili kdysi v souladu s přírodou.
B) Kočky a psi se na dvorku proháněli celé odpoledne.
C) Traktory a kombajny stály připravené na žně.
D) Dřevo a seno hořelo prudkým plamenem.
Podměty „dřevo“ a „seno“ jsou dva samostatné podměty rodu středního, přísudek se s nimi shoduje v množném čísle koncovkou -a, správně je tedy „hořela“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Dřevo a seno hořela prudkým plamenem.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Viděl jsem tu dívku a hned jsem ji poznal.
B) Viděl jsem tu dívku a hned jsem je poznal.
C) Viděl jsem to miminko a hned jsem ji poznal.
D) Viděl jsem ten dům a hned jsem ji poznal.
Podstatné jméno „dívka“ je rodu ženského, proto se v akuzativu nahrazuje zájmenem „ji“ (ona → ji). U slova „miminko“ (rod střední) by bylo správně „je“, u slova „dům“ (rod mužský) by bylo správně „ho/jej“.
Výsledek: A) Viděl jsem tu dívku a hned jsem ji poznal.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Balkony a okna byla po bouři poškozená.
B) Ploty a zdi byly po bouři poškozené.
C) Stromy a keře byly po bouři poškozené.
D) Vrata a dveře byly po bouři poškozené.
Podměty „balkony“ (rod mužský neživotný) a „okna“ (rod střední) neobsahují mužský rod životný, přísudek se s nimi shoduje koncovkou -y, správně je tedy „byly“.
Výsledek: chyba je ve větě A) — správně: Balkony a okna byly po bouři poškozené.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Chtěli jsme si v kině shlédnout nový dobrodružný film.
B) Chtěli jsme si v kině zhlédnout nový dobrodružný film.
C) Ze skály jsme mohli v klidu zhlédnout celé okolní údolí.
D) Cestou na vrchol jsme se rozhodli zhlédnout dolů do rokle.
Sloveso „zhlédnout“ znamená sledovat, shlédnout se používá ve významu podívat se dolů z výšky. Ve větě B) jde o sledování filmu, proto je správně „zhlédnout“; ve větách C) a D) jde o pohled shora dolů, tam by bylo správně „shlédnout“.
Výsledek: B) Chtěli jsme si v kině zhlédnout nový dobrodružný film.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Zpáteční cestu si turisté spestřili návštěvou nedalekého hradu.
B) Zpáteční cestu si turisté zpestřili návštěvou nedalekého hradu.
C) Spáteční cestu si turisté zpestřili návštěvou nedalekého hradu.
D) Spáteční cestu si turisté spestřili návštěvou nedalekého hradu.
Slovo „zpáteční“ se píše s předponou z-. Sloveso „zpestřit“ (učinit pestřejším, zajímavějším) se také píše s předponou z-.
Výsledek: B)Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?
A) Pokud bude sproštěn viny, jistě se opět zblíží se svou rodinou.
B) Pokud bude zproštěn viny, jistě se opět sblíží se svou rodinou.
C) Pokud bude zproštěn viny, jistě se opět zblíží se svou rodinou.
D) Pokud bude sproštěn viny, jistě se opět sblíží se svou rodinou.
„zproštěn“ — sloveso „zprostit“ s předponou z- (zbavit, osvobodit od něčeho). „sblíží se“ — sloveso „sblížit se“ s předponou s- (dostat se k sobě blíž).
Výsledek: B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Občan České republiky musí mít u sebe platný občanský průkaz.
B) Prezident České Republiky pronesl novoroční projev.
C) Do České republiky každoročně zavítá mnoho turistů.
D) Vlajka České republiky vlaje na budově radnice.
Ve víceslovném názvu státu „Česká republika“ se s velkým písmenem píše pouze slovo „Česká“, slovo „republiky“ zůstává malé.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně: Prezident České republiky pronesl novoroční projev.Ve které z následujících možností jsou uvedeny dva pravopisně správné zápisy číslovky 124 slovy?
A) sto dvacet čtyři – sto čtyřiadvacet
B) stodvacetčtyři – sto čtyřiadvacet
C) sto dvacet čtyři – stočtyřiadvacet
D) stodvacetčtyři – stočtyřiadvacet
Číslovka 124 se slovy píše buď „sto dvacet čtyři“ (jednotlivé řády zvlášť), nebo „sto čtyřiadvacet“ (desítky a jednotky spojené dohromady v obráceném pořadí, řád stovek zvlášť) — obě varianty jsou spisovné.
Výsledek: A)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Autobusy a tramvaje jezdily o víkendu podle prázdninového jízdního řádu.
B) Vlaky a autobusy jezdily o víkendu podle prázdninového jízdního řádu.
C) Metra a tramvaje jezdila o víkendu podle prázdninového jízdního řádu.
D) Trolejbusy a autobusy jezdily o víkendu podle prázdninového jízdního řádu.
Podměty „metra“ (rod střední) a „tramvaje“ (rod ženský) neobsahují mužský rod životný, přísudek se s nimi shoduje koncovkou -y, správně je tedy „jezdily“.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně: Metra a tramvaje jezdily o víkendu podle prázdninového jízdního řádu.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Bál se, že ho nejlepší kamarád jednou zradí.
B) Na kluzké silnici auto skoro zradilo cyklistu.
C) Bál se, že ho nejlepší kamarád jednou srazí.
D) Na kluzké silnici auto skoro nezradilo cyklistu.
Sloveso „zradit“ znamená být nevěrný, zklamat důvěru — hodí se do kontextu s kamarádem. Sloveso „srazit“ znamená narazit do někoho/něčeho — to by se hodilo k autu a cyklistovi, nikoli „zradit“.
Výsledek: A)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Peří a chlupy zvířat sloužila kdysi jako přírodní izolace.
B) Kožešiny a peří zvířat sloužily kdysi jako přírodní izolace.
C) Srst a peří zvířat sloužily kdysi jako přírodní izolace.
D) Vlna a bavlna sloužily odedávna jako přírodní izolace.
Podměty „peří“ (rod střední) a „chlupy“ (rod mužský neživotný) neobsahují mužský rod životný, přísudek se s nimi shoduje koncovkou -y, správně je tedy „sloužily“.
Výsledek: chyba je ve větě A) — správně: Peří a chlupy zvířat sloužily kdysi jako přírodní izolace.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Krevety a humři jsou v této restauraci velmi oblíbené.
B) Slávky a mušle jsou v této restauraci velmi oblíbené.
C) Žraloci a delfíni jsou v tomto akváriu velmi oblíbení.
D) Papoušci a andulky jsou v tomto obchodě velmi oblíbení.
Podměty „krevety“ (rod ženský) a „humři“ (rod mužský životný) obsahují mužský rod životný, který má přednost — jmenná část přísudku se tedy shoduje koncovkou -í, správně je tedy „oblíbení“.
Výsledek: chyba je ve větě A) — správně: Krevety a humři jsou v této restauraci velmi oblíbení.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Naši sousedé nás minulý týden pozvali na grilovačku.
B) Naše sousedky nás minulý týden pozvaly na grilovačku.
C) Naši sousedé a sousedky nás minulý týden pozvali na grilovačku.
D) Naši sousedé a sousedky nás minulý týden pozvaly na grilovačku.
Podměty „sousedé“ (mužský rod životný) a „sousedky“ (ženský rod) obsahují mužský rod životný, který má přednost — přísudek se shoduje koncovkou -i, správně je tedy „pozvali“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Naši sousedé a sousedky nás minulý týden pozvali na grilovačku.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Dítě si hrálo klidně samo na koberci.
B) Děti si hrály klidně samy na koberci.
C) Děti si hráli klidně sami na koberci.
D) Nemluvňata spala klidně sama v postýlkách.
Slovo „děti“ je sice množné číslo slova „dítě“ (rod střední), gramaticky se ale chová jako podstatné jméno rodu ženského (skloňuje se: děti, dětí, dětem…), proto se přísudek shoduje koncovkou -y, nikoli -i.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně: Děti si hrály klidně samy na koberci.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Kam schováme Elščiny nové boty?
B) Proč obdivuješ Honzovy sportovní úspěchy?
C) Líbí se ti Anniny kudrnaté vlasy?
D) Kdo sní Martinovi oblíbené sušenky?
Přivlastňovací přídavné jméno odvozené od mužského jména se před podstatným jménem rodu ženského v množném čísle píše s tvrdým -y, tedy „Martinovy sušenky“, ne „Martinovi sušenky“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Kdo sní Martinovy oblíbené sušenky?Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Kuřata a kachňata pobíhala po dvorku.
B) Slepice a kohouti pobíhali po dvorku.
C) Husy a kachny pobíhaly po dvorku.
D) Krávy a telata pobíhala po dvorku.
Podměty „krávy“ (rod ženský) a „telata“ (rod střední) neobsahují mužský rod životný, přísudek se s nimi shoduje koncovkou -y, správně je tedy „pobíhaly“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Krávy a telata pobíhaly po dvorku.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Naše děti a vnoučata k nám o víkendu přijela na návštěvu.
B) Moje dcera a syn mi vždy pomáhali se zahradou.
C) Sousedovic děti si s mými dětmi výborně rozuměly.
D) Kamarádovi rodiče byli na chatě velmi pohostinní.
Podměty „děti“ (gramaticky rod ženský) a „vnoučata“ (rod střední) neobsahují mužský rod životný, přísudek se s nimi shoduje koncovkou -y, správně je tedy „přijely“.
Výsledek: chyba je ve větě A) — správně: Naše děti a vnoučata k nám o víkendu přijely na návštěvu.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Novináři a fotografové čekali před budovou na prohlášení ministra.
B) Diplomaté a novináři čekali před budovou na prohlášení ministra.
C) Delegace a novináři čekaly před budovou na prohlášení ministra.
D) Asistentky a novináři čekali před budovou na prohlášení ministra.
Podměty „delegace“ (rod ženský) a „novináři“ (rod mužský životný) obsahují mužský rod životný, který má přednost — přísudek se shoduje koncovkou -i, správně je tedy „čekali“.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně: Delegace a novináři čekali před budovou na prohlášení ministra.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Vydali jsme se na týdenní expedici do pohoří Krkonoše.
B) Vydali jsme se na týdenní expedici do Pohoří Krkonoše.
C) Nejvyšší vrchol Krkonoš se jmenuje Sněžka.
D) Řeka Vltava pramení právě v Krkonoších.
Slovo „pohoří“ je obecné podstatné jméno (druhové označení), píše se tedy s malým písmenem; velké písmeno patří pouze vlastnímu jménu „Krkonoše“.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně: Vydali jsme se na týdenní expedici do pohoří Krkonoše.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Zapomětlivost dědečka nám občas způsobila menší nepříjemnosti.
B) Zapomnětlivost dědečka nám občas způsobila menší nepříjemnosti.
C) Zapomětlivost dědečka nám občas způsobily menší nepříjemnosti.
D) Zapomnětlivost dědečka nám občas způsobily menší nepříjemnosti.
Slovo je odvozeno od slovesa „zapomnět“ (kořen pomn-), správně se tedy píše „zapomnětlivost“ (s n). Podmět je v jednotném čísle, přísudek se s ním shoduje koncovkou -a: „způsobila“.
Výsledek: B)Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Novináři spovídali viníky dopravní nehody.
B) Novináři zpovídali vinníky dopravní nehody.
C) Novináři spovídali vinníky dopravní nehody.
D) Novináři zpovídali viníky dopravní nehody.
Sloveso „zpovídat“ (vyptávat se, brát rozhovor) se píše s předponou z-. Slovo „viníky“ (ti, kdo zavinili) se píše s jedním n, je odvozeno od slova „vina“.
Výsledek: D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Sladkost a slanost se v tomto receptu skvěle doplňovaly.
B) Kyselost a hořkost se v tomto nápoji nepříjemně střetávaly.
C) Chuť a vůně jídla se navzájem doplňovala.
D) Barva a tvar dortu diváky ohromily.
Podměty „chuť“ a „vůně“ jsou obě rodu ženského, přísudek se s nimi shoduje koncovkou -y, správně je tedy „doplňovaly“.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně: Chuť a vůně jídla se navzájem doplňovaly.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Hosté a číšníci se bavili dlouho do noci.
B) Servírky a kuchařky odcházely domů pozdě večer.
C) Talíře a sklenice se rozbily při přenášení.
D) Ubrousky a příbory ležela úhledně srovnaná na stole.
Podměty „ubrousky“ a „příbory“ jsou oba rodu mužského neživotného, přísudek se s nimi shoduje koncovkou -y, správně je tedy „ležely“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Ubrousky a příbory ležely úhledně srovnané na stole.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Zásoby posypové soli byly na jaře téměř vyčerpané.
B) Pytle s posypovou solí skladujeme v suchu.
C) Cesty jsme museli posypat hrubou solí.
D) Vzorek soly odeslali k rozboru do laboratoře.
Podstatné jméno „sůl“ se skloňuje podle vzoru „píseň“, ve 2. pádě jednotného čísla má tvar „soli“, ne „soly“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Vzorek soli odeslali k rozboru do laboratoře.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Ledovcová jezera a řeky se každým rokem zvětšovaly.
B) Sníh a led na vrcholcích hor rychle tál.
C) Ledovce a sněhová pole se v posledních desetiletích zmenšovaly.
D) Bahno a kamení se sesuvem svahu uvolnila.
Podměty „sníh“ a „led“ jsou oba rodu mužského neživotného a tvoří společný množný podmět, přísudek se s nimi shoduje koncovkou -y, správně je tedy „tály“.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně: Sníh a led na vrcholcích hor rychle tály.Ve které z následujících vět je použit nespisovný tvar slova?
A) Poděkování patří záchranářům, kteří pomohli oběma zraněným mužům.
B) Poděkování patří záchranářům, kteří pomohli oboum zraněným mužům.
C) Zeptal se kamaráda, jaká pravidla platí pro závody.
D) Nájemní smlouvu si radši vytiskni dvakrát.
Tvar „oboum“ je nespisovný, správný spisovný tvar 3. pádu číslovky „oba“ je „oběma“.
Výsledek: B)Ve které z následujících vět je použit nespisovný tvar slova?
A) Právě začali čistit ulici před domem.
B) Právě začli čistit ulici před domem.
C) Museli jsme počkat, až dorazí pomoc.
D) Kdybys nemusel dělat referát, ráda bych ti pomohla.
Tvar „začli“ je nespisovný, spisovně je „začali“ (od slovesa začít, minulý čas množného čísla).
Výsledek: B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Na stěně visel obraz od známého malíře.
B) Zahradník na záhon vysel semínka ředkviček.
C) Kabát mu visel volně na ramenou.
D) Babička na zahradě visela hrášek do řádků.
Sloveso „vysela“ (od slovesa sít) se hodí k výsevu semínek; tvar „visela“ (od slovesa viset) do této věty významově nepatří.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Babička na zahradě vysela hrášek do řádků.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Po shlédnutí nového filmu zavládlo v sále sklamání.
B) Po shlédnutí nového filmu zavládlo v sále zklamání.
C) Po zhlédnutí nového filmu zavládlo v sále sklamání.
D) Po zhlédnutí nového filmu zavládlo v sále zklamání.
„zhlédnutí“ (od zhlédnout = sledovat) se týká sledování filmu, „zklamání“ (pocit zklamání) se píše s předponou z-.
Výsledek: D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Rodiče i děti se na výletě skvěle bavili.
B) Prarodiče a vnoučata si spolu dlouho povídali.
C) Tety a strýcové přijeli na oslavu společně.
D) Bratranci a sestřenice si vyměnily adresy.
Podmět „bratranci“ obsahuje mužský rod životný, který má při shodě přednost, přísudek se tedy shoduje koncovkou -i, správně je tedy „vyměnili“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Bratranci a sestřenice si vyměnili adresy.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Automechanik musel zpravit poškozený motor auta.
B) Automechanik musel spravit poškozený motor auta.
C) Rozhodli jsme se spravit kolegy o změně plánu.
D) Rozhodli jsme se zpravit poškozený stroj co nejdřív.
Sloveso „spravit“ (opravit) se pojí s poškozenou věcí (motor), sloveso „zpravit“ (informovat) se pojí s lidmi (kolegy).
Výsledek: B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Kluci a holky si spolu hráli na hřišti.
B) Chlapci a dívky si spolu hráli na hřišti.
C) Kamarádi a kamarádky si spolu hráli na hřišti.
D) Kamarádky a kamarádi si spolu hrály na hřišti.
Podmět „kamarádky a kamarádi“ obsahuje mužský rod životný, který má přednost, přísudek se tedy shoduje koncovkou -i, správně je tedy „hráli“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Kamarádky a kamarádi si spolu hráli na hřišti.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Vedení firmy a zaměstnanci se na nové pravidla shodli.
B) Publikum a herci byli po představení nadšeni.
C) Obecenstvo a účinkující byla po koncertu spokojena.
D) Družstvo a jeho hráči oslavili vítězství společně.
Podmět „obecenstvo a účinkující“ obsahuje mužský rod životný (účinkující), který má přednost, jmenná část přísudku se tedy shoduje koncovkou -i, správně je tedy „spokojeni“.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně: Obecenstvo a účinkující byli po koncertu spokojeni.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Zahrádkáři a jejich rodiny se sešli na podzimní slavnosti.
B) Sousedky a jejich manželé přišli na společné grilování.
C) Učitelky a žáci si užily školní výlet.
D) Řidiči a chodci museli na křižovatce zpomalit.
Podmět „učitelky a žáci“ obsahuje mužský rod životný (žáci), který má přednost, přísudek se tedy shoduje koncovkou -i, správně je tedy „užili“.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně: Učitelky a žáci si užili školní výlet.Která z následujících vět NENÍ zapsána pravopisně správně?
A) Její nepravidelný dech se postupně zcela sklidnil.
B) Po prohraném turnaji nedokázal skrýt své zklamání.
C) Jeho strastiplná životní cesta byla úspěšně zfilmována.
D) Výpadek elektřiny byl způsoben zpřetrhaným vedením.
Sloveso „zklidnit“ (stát se klidným) se píše s předponou z-; tvar „sklidnil“ by znamenal sebrat úrodu, což do věty nepatří.
Výsledek: A)Která z následujících vět NENÍ zapsána pravopisně správně?
A) Na 5. straně knihy je ilustrace.
B) V 5. minutě padl první gól.
C) V 5 letech začal chodit do školky.
D) Na 5 kilometru trati odbočíme doleva.
Řadová číslovka zapsaná číslicí se od základní odlišuje tečkou za číslicí; ve větě D) jde o řadovou číslovku (na pátém kilometru), tečka za číslicí tedy chybí.
Výsledek: D) — správně: Na 5. kilometru trati odbočíme doleva.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Malé děti si na pláži postavily několik hradů z písku.
B) Malí kluci si na pláži postavili několik hradů z písku.
C) Sourozenci si na pláži postavili několik hradů z písku.
D) Kamarádky si na pláži postavili několik hradů z písku.
Podmět „kamarádky“ je rodu ženského, přísudek se s ním shoduje koncovkou -y, správně je tedy „postavily“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Kamarádky si na pláži postavily několik hradů z písku.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Před vysokohorskou chatou vyrostli přes noc dva sněhuláci.
B) Prachovské skály navštívily minulý víkend stovky turistů.
C) Události posledních týdnů ji nemile překvapily.
D) Turisté navštívila minulý víkend Prachovské skály.
Podmět „turisté“ je rodu mužského životného, přísudek se s ním shoduje koncovkou -i, správně je tedy „navštívili“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Turisté navštívili minulý víkend Prachovské skály.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Desítky diváků čekaly před branami stadionu.
B) Stovky návštěvníků obdivovaly výstavu obrazů.
C) Tisíce fanoušků sledovala finálový zápas v hledišti.
D) Desítky dobrovolníků pomáhaly s úklidem parku.
Podmět „tisíce“ je rodu mužského neživotného, přísudek se s ním shoduje koncovkou -y, správně je tedy „sledovaly“.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně: Tisíce fanoušků sledovaly finálový zápas v hledišti.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Chlapci a dívky si vyměnili poznámky ze školy.
B) Dívky a chlapci si vyměnili poznámky ze školy.
C) Žákyně a žáci si vyměnili poznámky ze školy.
D) Žákyně a spolužačky si vyměnili poznámky ze školy.
Podmět „žákyně a spolužačky“ je celý rodu ženského, bez mužského rodu životného, přísudek se s ním shoduje koncovkou -y, správně je tedy „vyměnily“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Žákyně a spolužačky si vyměnily poznámky ze školy.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Bolest v koleni se mu postupně zklidnila.
B) Rozzlobený dav se pomalu zklidnil.
C) Sedláci sklidili úrodu ještě před bouřkou.
D) Rozbouřené moře se nakonec sklidnilo.
Sloveso „zklidnit se“ (stát se klidným) se píše s předponou z-; „sklidnit“ by odkazovalo ke sklizni, což do věty o moři nepatří.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Rozbouřené moře se nakonec zklidnilo.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Po pomalých písních zazněla velmi dinamická skladba.
B) Po pomalých písních zazněla velmi dynamická skladba.
C) Sportovec předvedl velmi dinamický výkon.
D) Sportovec předvedl velmi dinamyckí výkon.
Slovo „dynamický“ pochází z řečtiny (dynamis = síla) a píše se s tvrdým y po d.
Výsledek: B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Sousedovic kluci a holky si spolu hráli na dvorku.
B) Bratři a sestry si spolu hráli na dvorku.
C) Tety a strýcové si spolu povídali na zahradě.
D) Babičky a dědečkové si spolu povídaly na zahradě.
Podmět „babičky a dědečkové“ obsahuje mužský rod životný (dědečkové), přísudek se s ním shoduje koncovkou -i, správně je tedy „povídali“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Babičky a dědečkové si spolu povídali na zahradě.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Byl to zapřisáhlý odpůrce moderních technologií.
B) Byl to zapřísáhlý odpůrce moderních technologií.
C) Slavnostně zapřisáhl věrnost svému městu.
D) Slavnostně zapřísáhl věrnost svému městu.
Slovo „zapřisáhlý“ (od slovesa zapřisáhnout se) se píše s krátkým i po ř.
Výsledek: A)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Návštěvníci muzea obdivovali starobylé exponáty.
B) Návštěvnice galerie obdivovaly moderní umění.
C) Turisté a turistky obdivovali krásnou přírodu.
D) Turistky a průvodkyně obdivovali krásnou přírodu.
Podmět „turistky a průvodkyně“ je celý rodu ženského, přísudek se s ním shoduje koncovkou -y, správně je tedy „obdivovaly“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Turistky a průvodkyně obdivovaly krásnou přírodu.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Podplacení úředníci zatajili důležité informace.
B) Podplacený úředníci zatajili důležité informace.
C) Podplaceni úředníci zatajili důležité informace.
D) Podplaceny úředníci zatajili důležité informace.
Přídavné jméno „podplacení“ (dlouhý tvar, rod mužský životný, množné číslo) se shoduje s podstatným jménem „úředníci“ a píše se s koncovkou -í.
Výsledek: A)Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Novinář záměrně zkreslil skutečnost ve svém článku.
B) Novinář záměrně skreslil skutečnost ve svém článku.
C) Umělec pečlivě skreslil portrét modelky.
D) Umělec pečlivě vykreslil skreslený portrét modelky.
Sloveso „zkreslit“ (podat zkresleně, nepravdivě) se píše s předponou z-.
Výsledek: A)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Její nepravidelný dech se postupně zcela zklidnil.
B) Rozbouřené emoce se pomalu zklidnily.
C) Dav rozzlobených fanoušků se nakonec zklidnil.
D) Po bouři se moře i vítr postupně sklidnily.
Sloveso „zklidnit se“ se píše s předponou z-, tvar „sklidnily“ by odkazoval ke sklizni, což sem významově nepatří.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Po bouři se moře i vítr postupně zklidnily.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Výsledky zkoušek budou zveřejněny zítra odpoledne.
B) Výsledky testů překvapily i samotné učitele.
C) Zprávy o výsledcích potěšily všechny rodiče.
D) Výsledky soutěže oznámili porota už včera.
Podmět „porota“ je v jednotném čísle rodu ženského, přísudek se s ním shoduje koncovkou -a, správně je tedy „oznámila“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Výsledky soutěže oznámila porota už včera.Která z následujících úprav odstraní pravopisnou chybu ve větě „Podobnosti ve výpovědích mě přesvědčili, že si podezřelí navzájem kryjí záda.“?
A) když místo mě napíšeme mně
B) když místo přesvědčili napíšeme přesvědčily
C) když místo podezřelí napíšeme podezřelý
D) když místo navzájem napíšeme na vzájem
Podmět „podobnosti“ je rodu ženského, přísudek se s ním shoduje koncovkou -y, správně je tedy „přesvědčily“.
Výsledek: B)Která z následujících úprav odstraní pravopisnou chybu ve větě „Před odjezdem mi kamarádi připoměli, abych s sebou sbalila deskové hry.“?
A) když místo mi napíšeme my
B) když místo připoměli napíšeme připomněli
C) když místo s sebou napíšeme sebou
D) když místo sbalila napíšeme zbalila
Slovo „připomněli“ je odvozeno od slovesa „pomnět“ (kořen pomn-), proto se píše s „mně“, nikoli s pouhým „mě“.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení je pravdivé? Text: „Bezpečně projet úsek s několika zrádnými jezi se mu podařilo díky výborným instruktorům.“
A) Výchozí text je zapsán pravopisně správně.
B) Výchozí text obsahuje pravopisnou chybu: místo jezi má být jezy.
C) Výchozí text obsahuje pravopisnou chybu: místo podařilo má být podařili.
D) Výchozí text obsahuje pravopisnou chybu: místo instruktorům má být instruktorum.
Podstatné jméno „jez“ (rod mužský neživotný) má ve 4. pádě množného čísla koncovku -y, správně tedy „jezy“, nikoli „jezi“.
Výsledek: B)Která z následujících úprav odstraní pravopisnou chybu ve větě „Slište mě, prosím, pozorně, než začnete odpovídat.“?
A) když místo Slište napíšeme Slyšte
B) když místo mě napíšeme mně
C) když místo prosím napíšeme prosim
D) když místo pozorně napíšeme pozoreně
Sloveso „slyšet“ (vyjmenované slovo) se píše s tvrdým y, tvar rozkazovacího způsobu je tedy „slyšte“.
Výsledek: A)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Kadeřnice měla natolik nabitý diář, že mi nabídla termín až za měsíc.
B) Lékařka měla natolik nabytý diář, že mi nabídla termín až za měsíc.
C) Zubařka měla natolik nabitý kalendář, že mi nabídla termín až za měsíc.
D) Fyzioterapeutka měla natolik nabitý rozvrh, že mi nabídla termín až za měsíc.
Sloveso „nabít“ (naplnit do plna) se v přídavném jméně „nabitý“ píše s i; tvar „nabytý“ (od slovesa nabýt = získat) sem významově nepatří.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně: Lékařka měla natolik nabitý diář, že mi nabídla termín až za měsíc.Která z následujících úprav odstraní pravopisnou chybu ve větě „Sourozenci si vzájemě pomáhali s domácími úkoly.“?
A) když místo Sourozenci napíšeme Sourozencové
B) když místo vzájemě napíšeme vzájemně
C) když místo pomáhali napíšeme pomáhaly
D) když místo domácími napíšeme domácýma
Příslovce „vzájemně“ se píše se skupinou -ně po m (mně).
Výsledek: B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Vyjednávací tým přistoupil na některé z předložených požadavků.
B) Zástupci firem se dohodli na společném postupu.
C) Diplomaté jednali o podmínkách nové smlouvy.
D) Delegace jednala o podmínkách nové smlouvy a poté odjeli.
Podmět „delegace“ je v jednotném čísle rodu ženského, přísudek se s ním shoduje v jednotném čísle, správně je tedy „odjela“, nikoli „odjeli“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Delegace jednala o podmínkách nové smlouvy a poté odjela.Ve které z následujících vět je použit nespisovný tvar slova?
A) Registrační dokumenty vecpali do staré skříně.
B) Registrační dokumenty schovali do staré skříně.
C) Registrační dokumenty uložili do staré skříně.
D) Registrační dokumenty umístili do staré skříně.
Sloveso „vecpat“ je hovorové, nespisovné synonymum ke spisovným slovesům jako „schovat“, „uložit“ nebo „umístit“.
Výsledek: A)Která z následujících úprav odstraní pravopisnou chybu ve větě „Nedávno zrekonstruovaný palác, který pochází z 16. století včera vyhořel.“?
A) když za slovo století doplníme čárku
B) když slovo století napíšeme jako stoleti
C) když slovo Nedávno napíšeme s velkým N
D) když slovo vyhořel nahradíme slovem vyhořil
Vedlejší věta „který pochází z 16. století“ musí být z obou stran oddělena čárkami; za slovo „století“ je tedy třeba doplnit chybějící čárku.
Výsledek: A)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Diváci v hledišti hlasitě tleskali umělcům na pódiu.
B) Herečky na jevišti hluboce poklonili se publiku.
C) Zpěváci na pódiu poděkovali svým fanouškům.
D) Kapela na pódiu zahrála na přání diváků.
Podmět „herečky“ je rodu ženského, přísudek se s ním shoduje koncovkou -y, správně je tedy „poklonily se“.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně: Herečky na jevišti se hluboce poklonily publiku.Která z následujících úprav odstraní pravopisnou chybu ve větě „Večer se v hospodě vyplenil kvůli plánované stavbě.“?
A) když místo vyplenil napíšeme vypěnil
B) když místo hospodě napíšeme hospodně
C) když místo kvůli napíšeme kvuli
D) žádná úprava není potřeba, věta je v pořádku
Sloveso „vypěnit“ (rozčílit se) se píše s ě; „vyplenit“ znamená vyloupit, vydrancovat, což sem významově nepatří.
Výsledek: A)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Diplomaté a novináři čekali na tiskovou konferenci.
B) Fotografové a novinářky čekali na tiskovou konferenci.
C) Delegace a její členové čekali na tiskovou konferenci.
D) Delegátky a jejich asistentky čekali na tiskovou konferenci.
Podmět „delegátky a jejich asistentky“ je celý rodu ženského, přísudek se s ním shoduje koncovkou -y, správně je tedy „čekaly“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Delegátky a jejich asistentky čekaly na tiskovou konferenci.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Z oblouků mostu vyčnívaly kusy neopracovaných kamenů.
B) Z oblouků mostu vičnívaly kusy neopracovaných kamenů.
C) Z oblouků mostu vyčnívali kusy neopracovaných kamenů.
D) Z oblouků mostu vičnívali kusy neopracovaných kamenů.
Sloveso „vyčnívat“ se píše s tvrdým y (souvisí se slovem čnět); podmět „kusy“ je rodu mužského neživotného, přísudek má koncovku -y.
Výsledek: A)Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Výstava návštěvníkům sprostředkuje spoustu nových zážitků.
B) Výstava návštěvníkům zprostředkuje spoustu nových zážitků.
C) Výstava návštěvníkům sprostředkuje spoustu nových zážitk.
D) Výstava návštěvníkům vprostředkuje spoustu nových zážitků.
Sloveso „zprostředkovat“ se píše s předponou z-.
Výsledek: B)Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Návštěvu muzea si celá rodina náramě užila.
B) Návštěvu muzea si celá rodina náramně užila.
C) Návštěvu muzea si celá rodina náramnně užila.
D) Návštěvu muzea si celá rodina náramě to užila.
Příslovce „náramně“ (velmi, moc) se píše se skupinou -mně.
Výsledek: B)Co je nutné udělat, aby byl následující text pravopisně správný? „Dřevěný most u starostovy usedlosti se před bezohlednými vandali ochránit nepodařilo.“
A) slovo dřevěný opravit na dřevěnný
B) slovo starostovy opravit na starostovi
C) slovo vandali opravit na vandaly
D) slovo nezákonné opravit na nezákoné
Podstatné jméno „vandal“ má ve 4. pádě množného čísla koncovku -y, správně tedy „vandaly“, nikoli „vandali“.
Výsledek: C)Které z následujících tvrzení je pravdivé? Text: „Když se před lety přemnožil lýkožrout smrkový, znamenalo to pro naše lesy úplnou zkázu.“
A) Výchozí text je zapsán pravopisně správně.
B) Výchozí text obsahuje pravopisnou chybu: místo lýkožrout má být líkožrout.
C) Výchozí text obsahuje pravopisnou chybu: místo kůrou má být kúrou.
D) Výchozí text obsahuje pravopisnou chybu: místo zkázu má být skázu.
Text je zapsán pravopisně správně — „lýkožrout“ (souvisí se slovem lýko) i „zkázu“ (předpona z-) jsou zapsány správně.
Výsledek: A)Které z následujících tvrzení je pravdivé? Text: „Naše rodinné domy patří mezi energeticky nejúspornější stavby na trhu. Zavolejte nám a splňte si svůj sen o vlastním bydlení.“
A) Výchozí text je zapsán pravopisně správně.
B) místo rodinné má být rodiné
C) místo nejúspornější má být nejůspornější
D) místo splňte má být zplňte
Text je zapsán pravopisně správně — sloveso „splnit“ (uskutečnit) se píše s předponou s-.
Výsledek: A)Která z následujících možností obsahuje slovo zapsané s pravopisnou chybou?
A) politika, diagram, animace
B) titul, diagnóza, komunikace
C) artikulace, diplom, univerzita
D) aktivita, dinastie, administrativa
Slovo „dinastie“ je zapsáno chybně, správně se píše „dynastie“ (z řeckého základu, píše se tvrdé y).
Výsledek: D)Co je nutné udělat, aby byl následující text pravopisně správný? „Do této oblasti se předloni vydali dvě desetičlenné expedice polárníků.“
A) Výchozí text je zapsán pravopisně správně.
B) místo předloni opravit na před loni
C) místo vydali opravit na vydaly
D) místo desetičlenné opravit na desetičlené
Podmět „dvě expedice“ je rodu ženského, přísudek se s ním shoduje koncovkou -y, správně je tedy „vydaly“.
Výsledek: C)Ve které z následujících vět je použito nespisovné slovo?
A) Než půjdeš spát, nezapomeň rožnout světlo na chodbě.
B) Než půjdeš spát, nezapomeň rozsvítit světlo na chodbě.
C) Než půjdeš spát, nezapomeň zhasnout světlo v koupelně.
D) Než půjdeš spát, nezapomeň zamknout vchodové dveře.
Sloveso „rožnout“ je nespisovné (hovorové/nářeční), spisovně se říká „rozsvítit“.
Výsledek: A)Ve které z následujících vět je použito nespisovné slovo?
A) Ráno jsem musela zajít vyřídit nějaké papíry do kanclu.
B) Ráno jsem musela zajít vyřídit nějaké papíry do kanceláře.
C) Ráno jsem musela zajít na poštu vyzvednout balík.
D) Ráno jsem musela zajít do banky vybrat peníze.
Slovo „kancl“ je nespisovné (hovorové), spisovně se říká „kancelář“.
Výsledek: A)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Dvě desetičlenné expedice vyrazily do hor.
B) Tři desetičlenné expedice vyrazily do hor.
C) Čtyři desetičlenné expedice vyrazila do hor.
D) Pět desetičlenných expedic vyrazilo do hor.
Podmět „čtyři expedice“ je rodu ženského, přísudek se s ním shoduje koncovkou -y, správně je tedy „vyrazily“.
Výsledek: chyba je ve větě C) — správně: Čtyři desetičlenné expedice vyrazily do hor.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Prosím, zplňte všechny podmínky uvedené ve smlouvě.
B) Prosím, splňte všechny podmínky uvedené ve smlouvě.
C) Prosím, vplňte všechny podmínky uvedené ve smlouvě.
D) Prosím, vyplňte všechny body ve smlouvě, splňte je.
Sloveso „splnit“ (uskutečnit, dostát něčemu) se píše s předponou s-.
Výsledek: B)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Novinářky se o kauze dozvěděly jako první.
B) Novináři se o kauze dozvěděli jako první.
C) Redaktorky a novináři se o kauze dozvěděli jako první.
D) Redaktorky a novinářky se o kauze dozvěděli jako první.
Podmět „redaktorky a novinářky“ je celý rodu ženského, přísudek se s ním shoduje koncovkou -y, správně je tedy „dozvěděly“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Redaktorky a novinářky se o kauze dozvěděly jako první.Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Jeho projev velmi zaujal všechny přítomné posluchače.
B) Jeho projev velmi zaujmul všechny přítomné posluchače.
C) Jeho projev velmi zaujal všichni přítomní posluchače.
D) Jeho projev velmi zaujmul všichni přítomní posluchače.
Minulý čas slovesa „zaujmout“ je „zaujal“ (ne „zaujmul“); předmět „posluchače“ je ve 4. pádě množného čísla.
Výsledek: A)Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
A) Kněz sepjal ruce k modlitbě.
B) Kněz sepjnul ruce k modlitbě.
C) Kněz sepnul ruce k modlitbě.
D) Kněz zepjal ruce k modlitbě.
Minulý čas slovesa „sepnout“ má knižní/spisovný tvar „sepjal“.
Výsledek: A)Která z následujících možností obsahuje slovo zapsané s pravopisnou chybou?
A) titul, diagnóza, komunikace
B) dynastie, diplom, univerzita
C) aktivita, symfonie, administrativa
D) politika, diagram, animece
Slovo „animece“ je zapsáno chybně, správně se píše „animace“.
Výsledek: D)Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Horolezci a horolezkyně zdolali vrchol společně.
B) Horolezkyně a horolezci zdolali vrchol společně.
C) Horolezkyně a jejich průvodkyně zdolaly vrchol společně.
D) Horolezkyně a jejich průvodci zdolaly vrchol společně.
Podmět „horolezkyně a jejich průvodci“ obsahuje mužský rod životný (průvodci), přísudek se s ním shoduje koncovkou -i, správně je tedy „zdolali“.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně: Horolezkyně a jejich průvodci zdolali vrchol společně.Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
A) Vandalové poničili během noci několik laviček v parku.
B) Vandali poničili během noci několik laviček v parku.
C) Neznámí pachatelé poničili během noci několik laviček v parku.
D) Výtržníci poničili během noci několik laviček v parku.
Podstatné jméno „vandal“ má v 1. pádě množného čísla spisovný tvar „vandalové“, nikoli „vandali“.
Výsledek: chyba je ve větě B) — správně: Vandalové poničili během noci několik laviček v parku.Na vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „Žác* druhého ročníku plnili úkoly, které jim učitelé zadal*.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) i–i
B) i–y
C) y–i
D) y–y
'žáci' — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
'zadali' — přísudek shoduje se s podmětem 'učitelé' (rod mužský životný), koncovka -i.
Výsledek: A) i–i — žáci, zadaliNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby text byl pravopisně správný: „Chlapc* si hráli s balónkem, který jim ale spadl do rybníka.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
Slovo 'chlapci' je podstatné jméno rodu mužského životného, vzor 'pán', v 1. pádě množného čísla má koncovku -i.
Chlapci (životné mužské) → měkké i.
Výsledek: A) i — chlapciNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „V rybníce žily vydr* a na břehu seděli rybář*.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) i–i
B) i–y
C) y–i
D) y–y
'vydry' — vyjmenované slovo ze skupiny V (vydra), píše se tvrdé y.
'rybáři' — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla má gramatickou koncovku -i.
Výsledek: C) y–i — vydry, rybářiNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „B*linky na zahrádce brz* uvadly, protože je nikdo nezaléval.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) i–y
B) y–i
C) i–i
D) y–y
'bylinky' — od vyjmenovaného slova 'být/bylina', píše se y.
'brzy' — příslovce, píše se s tvrdým y (patří mezi tradičně zapamatovaná slova s y, není odvozeno od vyjmenovaného slova s i).
Výsledek: D) y–y — bylinky, brzyNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit ě/ně tak, aby text byl pravopisně správný: „Uprostřed nám*stí stála socha, kolem ní se procházeli lidé.“ Které písmeno/skupina patří na vynechané místo?
A) ě
B) ně
C) je
D) ně/je jsou obě možné
Slovo 'náměstí' se píše s 'ě' po 'm' (změkčující výslovnost mě = mňe), správný pravopis je 'náměstí'.
Výsledek: A) ě — náměstíNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit ě/ně tak, aby text byl pravopisně správný: „Rozum*l jsem tomu, co mi vysvětloval, ale stejně jsem se zeptal znovu.“
Slovo 'rozuměl' obsahuje 'mě' (vyslovuje se mňe), píše se tedy s háčkem 'ě', nikoli 'ně'.
Výsledek: rozuměl — s ěVe které z následujících možností je správně napsáno velké písmeno na začátku vlastního jména?
A) Navštívili jsme Národní Divadlo v Praze.
B) Navštívili jsme národní divadlo v Praze.
C) Navštívili jsme Národní divadlo v Praze.
D) Navštívili jsme Národní divadlo V Praze.
U víceslovných názvů institucí (jako Národní divadlo) se velké písmeno píše jen u prvního slova názvu, další slova (pokud nejsou sama o sobě vlastní jména) se píší s malým písmenem.
Správně tedy: 'Národní divadlo' (ne 'Národní Divadlo').
Výsledek: C) Národní divadlo v PrazeVe které z následujících možností jsou všechna velká písmena napsána správně?
A) Jeli jsme na dovolenou k Černému moři a pak podél řeky Vltavy.
B) Jeli jsme na dovolenou k černému moři a pak podél řeky vltavy.
C) Jeli jsme na dovolenou k Černému Moři a pak podél Řeky Vltavy.
D) Jeli jsme na dovolenou k černému Moři a pak podél řeky Vltavy.
Zeměpisné názvy (Černé moře, Vltava) se píší s velkým písmenem u vlastního jména, obecné označení typu 'moře' nebo 'řeka' se píše malým písmenem, pokud stojí samostatně vedle vlastního jména.
Správně: 'Černému moři' (moře malé, Černé velké) a 'řeky Vltavy' (řeky malé, Vltavy velké).
Výsledek: A) Černému moři, řeky VltavyNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „Myš* utekly do díry, jakmile zaslechly škrábání.“
'myši' — slovo 'myš' je vyjmenované slovo (skupina 'my'), množné číslo 1. pád má koncovku -i: 'myši'.
Výsledek: myši — s iNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „S*rup na kašel jsem si koupil v lékárně u nádraží.“
'sirup' — slovo se píše s měkkým i (není odvozeno od vyjmenovaného slova s y, je to přejaté slovo).
Výsledek: sirup — s iNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby text byl pravopisně správný: „Sourozenci se stále přel*, kdo z nich um* lépe plavat, dokud je otec nenapomenul.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) i–i
B) i–y
C) y–i
D) y–y
'přeli' — sourozenci (životné mužské, může zahrnovat obě pohlaví, ale mluvnicky rod mužský živ.) + sloveso v min. čase, koncovka -i.
'umí' — sloveso 'umět' ve 3. os. j. č. přít. času má koncovku -í (dlouhé), ne y.
Výsledek: A) i–i — přeli, umíVe které z následujících vět je chybně použito i/y?
A) Vydry si hrály na břehu potoka.
B) Výři houkali celou noc v lese.
C) Krávy se pásly na horské louce.
D) Kravaty viseli úhledně srovnané ve skříni.
A) správně — 'vydry' (vyjmenované slovo, y) + 'hrály' (rod ženský, y).
B) správně — 'výři' (podstatné jméno rodu mužského životného, koncovka -i) + 'houkali' (živ. muž., -i).
C) správně — 'krávy' (rod ženský, y) + 'pásly' (rod ženský, y).
D) CHYBA — 'kravaty' je rod ženský neživotný, přísudek má mít koncovku -y: správně 'kravaty visely', ne 'viseli'.
Výsledek: chyba je ve větě D) — správně 'kravaty visely'Na vynechaná místa (*) je třeba doplnit ě/ně tak, aby text byl pravopisně správný: „Děti si vytvoř*ly ze slov spontánn* vlastní hru.“
'vytvořily' — sloveso v minulém čase, koncovka -i (podle rodu 'děti', gramaticky žen.), nesouvisí s ě/ně.
'spontánně' — příslovce odvozené od 'spontánní', píše se s 'ně' (změkčení n).
Výsledek: vytvořily, spontánněVe které z následujících možností je správně doplněno velké/malé písmeno?
A) Setkání se zúčastnil i pan Prezident republiky.
B) Setkání se zúčastnil i pan prezident republiky.
C) Setkání se zúčastnil i Pan prezident Republiky.
D) Setkání se zúčastnil i Pan Prezident republiky.
Označení funkce 'prezident' se píše s malým písmenem, pokud nejde o oficiální název funkce v dokumentu nebo o konkrétní jméno; obecné 'pan prezident' se píše celé malými písmeny (kromě první hlásky věty).
Výsledek: B) pan prezident republikyNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit s/z tak, aby text byl pravopisně správný: „Jakmile *končil koncert, diváci byli chvíli úplně *ticha a *taží se ptali na přídavek.“ Ve které z možností jsou s/z uvedena ve správném pořadí?
A) s–s–z
B) s–z–s
C) z–z–s
D) z–s–z
'skončil' — předpona s- (dokonavý vid, dokončení děje).
'zticha' — předpona z- (příslovečné spojení, ustálený tvar 'ztichl, být zticha').
'stěží' — předpona s- (stěží = obtížně).
Výsledek: A) s–s–z (skončil, zticha, stěží)Na vynechané místo (*) je třeba doplnit s/z tak, aby věta byla pravopisně správná: „Po náročném tréninku byli hráči úplně *eslábli.“
Sloveso 'zeslábnout' (stát se slabým, dokonavý vid) se píše s předponou z-.
Výsledek: zeslábli — s předponou z-Na vynechaná místa (*) je třeba doplnit ě/ně tak, aby text byl pravopisně správný: „Musí jít o nedorozum*ní, dobře vím, že by mi nikdy zám*rně neublížil.“ Ve které z možností jsou ě/ně uvedena ve správném pořadí?
A) ě – ně
B) ě – ě
C) ně – ě
D) ně – ně
'nedorozumění' — obsahuje 'mě' (vyslovuje se mňe), píše se s háčkem 'ě'.
'záměrně' — příslovce odvozené od 'záměrný', obsahuje 'rně' se změkčením — píše se 'ně'.
Výsledek: A) ě – ně (nedorozumění, záměrně)Na vynechaná místa (*) je třeba doplnit n/nn tak, aby text byl pravopisně správný: „Podle deí*íku *estraý soud rozhodl, že obžalovaný je vi*en.“ Ve které z možností jsou n/nn uvedena v odpovídajícím pořadí?
A) n–n–nn
B) n–nn–n
C) nn–n–nn
D) nn–nn–n
'deníku' — jedno n (od 'den', přípona -ík).
'nestranný' — dvě n (přídavné jméno od 'strana' + přípona -ný, kde se n z kořene a n přípony setkají: stran-n-ý → nestranný).
'vinen' — jedno n (krátký tvar přídavného jména).
Výsledek: B) n–nn–n (deníku, nestranný, vinen)Na vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „Myslivci v lese sledovali stopy zvěře, než se úplně setm*lo.“
'setmělo' — sloveso obsahuje 'mě' (setmělo se), píše se s háčkem 'ě', nejde o i/y volbu — jde o 'ě' po m.
Výsledek: setmělo — s ě (nejde o i/y volbu)Ve které z následujících možností je správně napsáno velké písmeno?
A) Navštívili jsme Pražský Hrad a Karlův most.
B) Navštívili jsme pražský hrad a Karlův most.
C) Navštívili jsme Pražský hrad a Karlův most.
D) Navštívili jsme Pražský hrad a karlův most.
U víceslovného názvu 'Pražský hrad' se velké písmeno píše u prvního slova (Pražský), druhé slovo (hrad) se píše malým písmenem — je to obecné jméno v tomto spojení.
'Karlův most' je celý oficiální název, obě slova s velkým písmenem, protože jde o pojmenování konkrétního mostu odvozené od jména.
Výsledek: C) Pražský hrad a Karlův mostVe které z následujících možností jsou všechna velká písmena napsána správně?
A) Jeli jsme kolem Krkonošského Národního Parku směrem k Labi.
B) Jeli jsme kolem krkonošského národního parku směrem k labi.
C) Jeli jsme kolem Krkonošského národního parku směrem k Labi.
D) Jeli jsme kolem Krkonošského národního parku směrem k labi.
'Krkonošský národní park' — u víceslovného názvu chráněného území se velké písmeno píše jen u prvního slova.
'Labe' je vlastní jméno řeky, píše se vždy s velkým písmenem.
Výsledek: C) Krkonošského národního parku, k LabiNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „Rybář* seděli na břehu a čekali, až ryb* zaberou.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) i–i
B) i–y
C) y–i
D) y–y
'rybáři' — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, gramatická koncovka -i.
'ryby' — podstatné jméno rodu ženského (vzor žena), 1. pád množného čísla, koncovka -y.
Výsledek: B) i–y — rybáři, rybyNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „B*t v centru města byl finančně nedostupný.“
'byt' — podstatné jméno, píše se s tvrdým y (patří mezi tradičně zapamatovaná slova s y, nesouvisí s vyjmenovanými slovy, ale ustálený pravopis).
Výsledek: byt — s yNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby text byl pravopisně správný: „Sourozenci se stále přel*, kdo z nich lépe kresl*.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) i–i
B) i–y
C) y–i
D) y–y
'přeli' — sourozenci (rod mužský životný v obecném významu), minulý čas, koncovka -i.
'kreslí' — sloveso 'kreslit' ve 3. os. j. č. přítomného času má koncovku -í (dlouhé), ne y.
Výsledek: A) i–i (přeli, kreslí)Ve které z následujících možností je správně doplněno velké/malé písmeno?
A) Setkání zahájil pan Ředitel školy krátkým proslovem.
B) Setkání zahájil pan ředitel školy krátkým proslovem.
C) Setkání zahájil Pan ředitel Školy krátkým proslovem.
D) Setkání zahájil pan Ředitel Školy krátkým proslovem.
Obecné označení funkce 'ředitel' se píše s malým písmenem, pokud nejde o součást oficiálního titulu v dokumentu.
Výsledek: B) pan ředitel školyNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby text byl pravopisně správný: „Vlaštovky odlétaly do teplých krajin, zatímco veverky si v dutinách stromů dělaly zásoby.“ Které slovo v této větě by po úpravě na 'zvěř* si dělal* zásoby' mělo i, a které y? Zvěř je rod ženský (jako 'kost').
Podstatné jméno 'zvěř' je rod ženský podle vzoru 'kost', v 1. pádě jednotného čísla nemá koncovku i/y (základní tvar).
Přísudek 'dělala' by měl koncovku -a (jednotné číslo, ženský rod), ne i/y — v množném čísle by to bylo 'dělaly' s y (rod ženský).
Výsledek: zvěř dělaly — obě s y (rod ženský)Na vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „Ve starém sklepě žili slimác* a pavouci.“
'slimáci' — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: slimáci — s iVe které z následujících možností jsou všechna velká písmena napsána správně?
A) Byli jsme na výletě u Máchova Jezera poblíž Doks.
B) Byli jsme na výletě u máchova jezera poblíž doks.
C) Byli jsme na výletě u Máchova jezera poblíž Doks.
D) Byli jsme na výletě u Máchova jezera poblíž doks.
'Máchovo jezero' — první slovo (odvozené od jména Mácha) velké, druhé (jezero) malé.
'Doksy' je vlastní jméno města, píše se vždy s velkým písmenem.
Výsledek: C) Máchova jezera, DoksNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit s/z tak, aby text byl pravopisně správný: „Když divadlo *hořelo, lidé u*pořádali veřejnou *bírku na jeho obnovu.“ Ve které z možností jsou s/z uvedena v odpovídajícím pořadí?
A) s–s–s
B) s–z–s
C) z–s–s
D) z–z–z
'shořelo' — předpona s- (dokonavý vid, 'shořet' = zcela shořet, lehnout popelem).
'uspořádali' — předpona u- (ne s/z volba, ale 's' zde patří do kořene 'spořád-').
Přesněji: 'uspořádali' obsahuje s jako součást kořene (řád), ne volitelnou předponu.
'sbírku' — píše se s s- (sbírka = to, co se sebralo, od 'sebrat').
Výsledek: shořelo, uspořádali (s je součástí kořene), sbírkuNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit ě/ně tak, aby text byl pravopisně správný: „Musí jít o nedorozum*ní, dobře vím, že by mi nikdy zám*rně neublížil.“ Ve které z možností jsou ě/ně uvedena ve správném pořadí?
A) ě – ně
B) ě – ě
C) ně – ě
D) ně – ně
'nedorozumění' — obsahuje 'mě' (mňe), píše se s háčkem ě.
'záměrně' — příslovce s koncovým 'rně', píše se s ně.
Výsledek: A) ě – něNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit n/nn tak, aby text byl pravopisně správný: „Ces*ovní kancelář nabízela výhod*ou dovolenou pro věr*é zákazníky.“ Ve které z možností jsou n/nn uvedena v odpovídajícím pořadí?
A) n–n–n
B) n–nn–n
C) nn–n–nn
D) n–n–nn
'cestovní' — přídavné jméno od 'cesta' + přípona -ní, jedno n.
'výhodnou' — přídavné jméno od 'výhoda' + přípona -ný, jedno n.
'věrné' — přídavné jméno od 'věrný', jedno n.
Výsledek: A) n–n–n (cestovní, výhodnou, věrné)Na vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „Slavní herci a herečky přijali pozvání na slavnostní premiéru.“ Jaká je koncovka přísudku 'přijali'?
Podmět 'herci a herečky' je několikanásobný, obsahuje rod mužský životný (herci) i rod ženský (herečky) — při souřadném spojení různých rodů, kde je alespoň jeden mužský životný, se používá koncovka -i.
Výsledek: přijali — s i (kvůli přítomnosti mužského životného rodu v podmětu)Ve které z následujících možností jsou všechna velká písmena napsána správně?
A) Navštívili jsme Staroměstské Náměstí a Karlův Most v Praze.
B) Navštívili jsme staroměstské náměstí a karlův most v praze.
C) Navštívili jsme Staroměstské náměstí a Karlův most v Praze.
D) Navštívili jsme Staroměstské náměstí a Karlův Most v Praze.
'Staroměstské náměstí' — první slovo velké, druhé (náměstí) malé.
'Karlův most' — obě slova s velkým písmenem, protože celý název je odvozen od jména a tvoří ustálené pojmenování mostu.
'Praha' je vlastní jméno města, vždy velké písmeno.
Výsledek: C) Staroměstské náměstí, Karlův most, PrazeNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby text byl pravopisně správný: „Novin*ři čekali před budovou, zatímco fotograf* si připravovali techniku.“ Které slovo obsahuje i/y na vynechaném místě?
'novináři' — podstatné jméno mužského rodu životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Slovo 'fotografové' má v 1. pádě množného čísla koncovku -ové (ne -i), proto na druhém vynechaném místě žádné i/y nedoplňujeme.
Výsledek: novináři — s i; fotografové (koncovka -ové, ne i/y)Na vynechaná místa (*) je třeba doplnit s/z tak, aby text byl pravopisně správný: „Po *hlédnutí filmu jsme si *hrnuli dojmy a *hodli se, že knihu je lepší.“ Ve které z možností jsou s/z uvedena v odpovídajícím pořadí?
A) s–s–s
B) z–z–z
C) z–s–s
D) z–s–z
'zhlédnutí' — předpona z- (zhlédnout = vidět, dokonavě vnímat očima).
'shrnuli' — předpona s- (shrnout = stručně shrnout dohromady).
'shodli' — předpona s- (shodnout se = dojít ke shodě).
Výsledek: C) z–s–s (zhlédnutí, shrnuli, shodli)Na vynechané místo (*) je třeba doplnit ě/ně tak, aby věta byla pravopisně správná: „Dopravní nehoda se stala náhle a nečeka*ě.“
'nečekaně' — příslovce odvozené od 'nečekaný', koncovka '-aně' se píše s ně (změkčení n).
Výsledek: nečekaně — s něNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „B*t v horské chatě byl útulný a levný.“
'byt' — podstatné jméno, píše se s tvrdým y (ustálený pravopis, nesouvisí s vyjmenovanými slovy).
Výsledek: byt — s yNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit s/z tak, aby text byl pravopisně správný: „Musíme si *hrnout výsledky a *formulovat závěr.“ Ve které z možností jsou s/z uvedena ve správném pořadí?
A) s–s
B) s–z
C) z–s
D) z–z
'shrnout' — předpona s- (shrnout = stručně sepsat dohromady).
'zformulovat' — předpona z- (zformulovat = vytvořit formulaci, dokonavý vid).
Výsledek: B) s–z (shrnout, zformulovat)Ve které z následujících možností jsou všechna velká písmena napsána správně?
A) Vypravili jsme se na Sněžku, Nejvyšší Horu České Republiky.
B) Vypravili jsme se na Sněžku, nejvyšší horu České republiky.
C) Vypravili jsme se na sněžku, nejvyšší horu české republiky.
D) Vypravili jsme se na Sněžku, nejvyšší horu České Republiky.
'Sněžka' je vlastní jméno hory, vždy velké písmeno.
'Česká republika' je oficiální název státu — obě slova s velkým písmenem.
'nejvyšší horu' je obecné vysvětlující spojení (přístavek), píše se malými písmeny.
Výsledek: B) Sněžku, nejvyšší horu České republikyNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „M*slivci sledovali čerstvé stopy v lese.“
'myslivci' — slovo souvisí s 'myslet' (obojetná souhláska m, ale kořen je odvozen jinak) — ve skutečnosti jde o ustálený pravopis s y podle vzoru odvození od 'myslet' (my- je part kořene, píše se y podle tradice, ne podle vyjmenovaných slov m).
Výsledek: myslivci — s yNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/í tak, aby věta byla pravopisně správná: „Oba dokázali, že um* spolupracovat.“
'umí' — sloveso 'umět' ve 3. osobě množného čísla přítomného času má koncovku -í (dlouhé í), stejně jako 'umí to všichni'.
Výsledek: umí — s dlouhým íNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „Sestr* si spolu povídaly celé odpoledne, zatímco bratř* sledovali fotbal v obývacím pokoji.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) y–i
B) i–y
C) i–i
D) y–y
„sestry“ — podstatné jméno rodu ženského, vzor žena, v 1. pádě množného čísla má koncovku -y.
„bratři“ — podstatné jméno rodu mužského životného, v 1. pádě množného čísla má koncovku -i.
Výsledek: A) y–i — sestry, bratřiNa vynechané místo (*) je třeba doplnit ě/ně tak, aby věta byla pravopisně správná: „Trp*livě jsem čekal, až mi kamarád zavolá zpět.“ Které písmeno/skupina patří na vynechané místo?
A) ě
B) ně
C) je
D) ně/je jsou obě možné
Slovo „trpělivě“ se píše s „ě“ po písmenu p (slabika pě), podobně jako například u slova „pěkný“.
Výsledek: A) ě — trpělivěNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena tak, aby věta byla pravopisně správná: „O prázdninách jsme jeli lodí po řece *ltavě až do města *eské *udějovice.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) v–č–b
B) V–č–B
C) V–Č–b
D) V–Č–B
„Vltava“ je vlastní jméno řeky, píše se s velkým počátečním písmenem.
„České Budějovice“ je vlastní jméno města tvořené dvěma slovy, obě se píšou s velkým písmenem.
Výsledek: D) V–Č–B — Vltavě, České BudějoviceNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „Zahradníc* pěstovali v skleníku rajčata a paprik*, které pak prodávali na trhu.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) i–y
B) y–i
C) i–i
D) y–y
„zahradníci“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
„papriky“ — podstatné jméno rodu ženského, vzor žena, 4. pád množného čísla má koncovku -y.
Výsledek: A) i–y — zahradníci, paprikyNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby text byl pravopisně správný: „Star* obyvatelé vesnice si pamatovali, jak tudy kdysi táhli dob*vatelé nepřátelského vojska.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) y–i
B) i–y
C) y–y
D) i–i
„staří“ — přídavné jméno tvrdé, rod mužský životný, 1. pád množného čísla má koncovku -í (měkké i).
„dobyvatelé“ — slovo odvozené od vyjmenovaného slova „dobýt/bít“, píše se tvrdé y.
Výsledek: B) i–y — staří, dobyvateléNa vynechané místo (*) je třeba doplnit ě/ně tak, aby věta byla pravopisně správná: „Sn*žně bílá pláň se táhla až k obzoru.“ Které písmeno/skupina patří na vynechané místo?
A) ě
B) ně
C) je
D) ně/je jsou obě možné
Slovo „sněžně“ se píše s „ě“ po písmenu n (slabika ně), podobně jako u slova „sníh“.
Výsledek: A) ě — sněžněNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena tak, aby věta byla pravopisně správná: „*eskoslovensko vzniklo v roce 1918 a jeho hlavním městem byla *raha.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) č–p
B) Č–p
C) č–P
D) Č–P
„Československo“ i „Praha“ jsou vlastní jména (název státu a název města), obě slova se píšou s velkým počátečním písmenem.
Výsledek: D) Č–P — Československo, PrahaNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit s/z tak, aby text byl pravopisně správný: „Museli jsme si *hrnout peníze na nový počítač, protože ten starý úplně *chátral.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) s–s
B) s–z
C) z–s
D) z–z
„shrnout“ — předpona s- vyjadřuje dohromady (shrnout dohromady).
„zchátral“ — předpona z- vyjadřuje změnu stavu k horšímu (zchátrat = stát se sešlým).
Výsledek: B) s–z — shrnout, zchátralNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „Kuchař* v restauraci připravovali chutné pokrmy z čerstvých surovin.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„kuchaři“ — podstatné jméno rodu mužského životného, vzor pán, v 1. pádě množného čísla má koncovku -i.
Výsledek: A) i — kuchařiNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „V zahradě rostly voňavé b*liny, které babička sbírala na čaj.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„byliny“ — slovo odvozené od vyjmenovaného slova „být/bylina“, píše se tvrdé y.
Výsledek: B) y — bylinyNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „Zkušen* hasič* rychle zdolali požár v opuštěné stodole.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) í–i
B) i–y
C) y–i
D) y–y
„zkušení“ — přídavné jméno tvrdé (vzor mladý), v 1. pádě množného čísla u rodu mužského životného má koncovku -í.
„hasiči“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) í–i — zkušení, hasičiNa vynechané místo (*) je třeba doplnit ě/ně tak, aby věta byla pravopisně správná: „Babiččin recept na buchty jsme si pečlivě zapamatovali a nikdy jsme na něj nezapomn*li.“ Které písmeno/skupina patří na vynechané místo?
A) ě
B) ně
C) je
D) ně/je jsou obě možné
Slovo „zapomněli“ je odvozeno od slovesa „pomnět“ (kořen pomn-), proto po skupině mn následuje pouze ě, dohromady tedy „mně“ (na rozdíl od slov typu „město“, kde se píše prosté mě).
Výsledek: A) ě — zapomněliNa vynechané místo (*) je třeba doplnit ě/ně tak, aby věta byla pravopisně správná: „Chlapec sed*l potichu v koutě a četl si knihu.“
A) ě
B) ně
C) je
D) ně/je jsou obě možné
Slovo „seděl“ se píše s „ě“ po písmenu d (změkčuje výslovnost na „dě“), stejně jako u slova „medvěd“.
Výsledek: A) ě — sedělNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena tak, aby věta byla pravopisně správná: „Na dovolené jsme navštívili *rakov a projeli se lodí po řece *abi.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) k–l
B) K–l
C) k–L
D) K–L
„Krakov“ je vlastní jméno města, „Labi“ je tvar (6. pád) vlastního jména řeky Labe — obojí se píše s velkým počátečním písmenem.
Výsledek: D) K–L — Krakov, LabiNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit s/z tak, aby text byl pravopisně správný: „Museli jsme *tratit cestu z chaty domů, protože nám *hasla baterka.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) s–s
B) s–z
C) z–s
D) z–z
„ztratit“ — předpona z- vyjadřuje zánik/změnu stavu (ztratit = přestat mít).
„zhasla“ — předpona z- vyjadřuje dokonavost/změnu stavu (zhasnout = přestat svítit).
Výsledek: D) z–z — ztratit, zhaslaNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „Motýl* poletovali nad loukou plnou květin.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„motýli“ — podstatné jméno rodu mužského životného (živočich), 1. pád množného čísla má koncovku -i.
Výsledek: A) i — motýliNa vynechané místo (*) je třeba doplnit ě/ně tak, aby věta byla pravopisně správná: „Nikdo mi to pořádně nevysv*tlil, tak jsem si to musel zjistit sám.“
A) ě
B) ně
C) je
D) ně/je jsou obě možné
Slovo „vysvětlil“ se píše s „ě“ po písmenu v (slabika vě), podobně jako u slova „věda“.
Výsledek: A) ě — vysvětlilNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y tak, aby věta byla pravopisně správná: „Cizí návštěvníc* obdivovali jarn* květiny v botanické zahradě.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) i–í
B) y–í
C) i–i
D) y–y
„návštěvníci“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
„jarní“ — přídavné jméno měkké (vzor jarní), tvar zůstává ve všech pádech i číslech stejný, píše se s -í.
Výsledek: A) i–í — návštěvníci, jarníNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Zpěvač* z místní kapely vystoupili na letním festivalu.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„zpěváci“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — zpěváciNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y: „Ryb* v akváriu plavaly klidně, zatímco návštěvníc* je se zájmem pozorovali.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) y–i
B) i–y
C) i–i
D) y–y
„ryby“ — rod ženský, vzor žena, koncovka -y. „návštěvníci“ — rod mužský životný, koncovka -i.
Výsledek: A) y–i — ryby, návštěvníciNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y: „Star* přátelé se sešli po letech a vzpomínali na společné zážitk*.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) í–y
B) y–i
C) í–i
D) y–y
„staří“ — přídavné jméno tvrdé (vzor mladý), v 1. pádě mn. čísla u rodu mužského životného má koncovku -í. „zážitky“ — podstatné jméno rodu mužského neživotného, 4. pád množného čísla, koncovka -y.
Výsledek: A) í–y — staří, zážitkyNa vynechané místo (*) je třeba doplnit ě/ně: „Uprostřed nám*stí stál vánoční strom s ozdobami.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) ě
B) ně
C) je
D) ně/je jsou obě možné
Slovo „náměstí“ se píše s „ě“ po písmenu m (skupina mě se čte jako mňe).
Výsledek: A) ě — náměstíNa vynechané místo je třeba doplnit tvar zájmena: „Dej to prosím ke *ně, chci si to zítra vzít s sebou.“ Které slovo patří na vynechané místo?
A) mě
B) mně
C) mě/mně jsou obě možné
D) žádná z variant není správná
Po předložce „ke“ následuje 3. pád zájmena já, jehož správný tvar je „mně“ (ke mně), nikoli „mě“ (to je tvar 4. pádu, např. „vidíš mě“).
Výsledek: B) mně — ke mněNa vynechané místo je třeba doplnit tvar zájmena: „Nikdo si *ě nevšiml, když jsem tiše odešel z místnosti.“ Které slovo patří na vynechané místo?
A) mě
B) mně
C) mě/mně jsou obě možné
D) žádná z variant není správná
Ve větě jde o 4. pád (koho, co si nikdo nevšiml? — mě), správný tvar akuzativu zájmena já je „mě“.
Výsledek: A) mě — nevšiml si měNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „O prázdninách jsme sjížděli na raftech řeku *ltavu a viděli jsme i horu *ip.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) v–ř
B) V–ř
C) v–Ř
D) V–Ř
„Vltava“ i „Říp“ jsou vlastní jména (řeka a hora), obě se píšou s velkým počátečním písmenem.
Výsledek: D) V–Ř — Vltavu, ŘípNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Zahradníc* zalévali květiny každé ráno.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„zahradníci“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — zahradníciNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „B*dlo se v horách žilo tvrdě, zvláště v zimních měsících.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„bydlo“ — sloveso odvozené od vyjmenovaného slova „bydlet/byt“, píše se tvrdé y.
Výsledek: B) y — bydloNa vynechané místo je třeba doplnit e/ě: „Louč*ní se spolužáky bylo dojemné, všichni jsme si slíbili, že se budeme ozývat.“ Které písmeno/skupina patří na vynechané místo?
A) e
B) ě
C) je
D) ně
Slovo „loučení“ se píše s prostým „e“ (bez háčku) — psaní ě se týká jen skupin po písmenech b, p, v, f, m, souhláska č je sama o sobě měkká a skupinu ě po sobě nemá.
Výsledek: A) e — loučeníNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Kloboučníc* šili klobouky pro místní divadlo.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„kloboučníci“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — kloboučníciNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „Navštívili jsme *árodní muzeum a poté i *arlův most.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) n–k
B) N–k
C) n–K
D) N–K
„Národní muzeum“ je vlastní název instituce (velké N, slovo muzeum zůstává malé, jde o druhové označení), „Karlův most“ je vlastní název mostu, píše se s velkým K.
Výsledek: D) N–K — Národní, KarlůvNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y: „Kuchařk* v jídelně vařily oběd a číšníc* ho pak roznášeli strávníkům.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) y–i
B) i–y
C) y–y
D) i–i
„kuchařky“ — rod ženský, vzor žena, koncovka -y. „číšníci“ — rod mužský životný, koncovka -i.
Výsledek: A) y–i — kuchařky, číšníciNa vynechané místo je třeba doplnit e/ě: „V lese jsme zahlédli srnu s mlád*tem.“ Které písmeno/skupina patří na vynechané místo?
A) e
B) ě
C) je
D) ně
„mládětem“ se píše s háčkovaným ě po písmenu d (změkčuje výslovnost na ďe), podobně jako u slova „děkuji“.
Výsledek: B) ě — mládětemNa vynechané místo (*) je třeba doplnit s/z: „Museli jsme *padnout ze schodů opatrně, protože byly kluzké.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) s
B) z
C) obě jsou možné
D) žádná není správná
Sloveso „spadnout“ se píše s předponou s- ve významu pohybu dolů, pádu.
Výsledek: A) s — spadnoutNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Rybář* brzy ráno vyrazili na jezero.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„rybáři“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — rybářiDvojhláska je spojení dvou samohlásek v jedné slabice, v češtině jde nejčastěji o „ou“. Ve kterém z následujících slov se dvojhláska vyskytuje?
A) trouba
B) kolo
C) domov
D) ryba
Slovo „trouba“ obsahuje ve slabice „trou“ dvojhlásku „ou“. Ostatní slova dvojhlásku neobsahují.
Výsledek: A) troubaVe které z následujících trojic slov obsahuje dvojhlásku pouze první slovo?
A) doufat – kolo – silnice
B) kolo – doufat – silnice
C) silnice – kolo – doufat
D) doufat – silnice – kolo
Ve všech čtyřech možnostech je stejná trojice slov v jiném pořadí — dvojhlásku „ou“ obsahuje pouze slovo „doufat“. Správná je tedy možnost, kde je toto slovo na prvním místě.
Výsledek: A) doufat – kolo – silniceNa vynechané místo je třeba doplnit e/ě: „Kolem cesty rostly p*kné květiny.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) e
B) ě
C) je
D) ně
„pěkné“ se píše s ě po písmenu p (slabika pě).
Výsledek: B) ě — pěknéNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „Letos jsme společně oslavili *tědrý den a pak i *ilvestra.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) š–s
B) Š–s
C) š–S
D) Š–S
„Štědrý den“ je název svátku, první slovo se píše s velkým písmenem (slovo „den“ zůstává malé). „Silvestr“ je vlastní jméno svátku, píše se s velkým S.
Výsledek: D) Š–S — Štědrý den, SilvestraNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y: „Zkušen* horolezci zdolali nejvyšší štít* pohoří.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) í–y
B) y–i
C) í–i
D) y–y
„zkušení“ — tvrdé přídavné jméno, rod mužský životný v množném čísle, koncovka -í. „štíty“ — podstatné jméno rodu mužského neživotného, 4. pád množného čísla, koncovka -y.
Výsledek: A) í–y — zkušení, štítyNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Ptác* na jaře stavěli hnízda.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„ptáci“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — ptáciNa vynechané místo je třeba doplnit e/ě: „V*řil jsem mu, že přijde včas, a nezklamal mě.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) e
B) ě
C) je
D) ně
„věřil“ se píše s ě po písmenu v (slabika vě).
Výsledek: B) ě — věřilNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „Vydali jsme se na výlet do *ýchodních *ech.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) v–č
B) V–č
C) v–Č
D) V–Č
„Východní Čechy“ je ustálený název oblasti tvořený dvěma slovy, obě se píšou s velkým písmenem (podobně jako „Jižní Morava“).
Výsledek: D) V–Č — Východních ČechNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y (případně -é): „Hasič* rychle uhasili požár, který založili neopatrní turist*.“ Ve které z možností jsou koncovky uvedeny ve správném pořadí?
A) i–é
B) i–i
C) y–i
D) i–y
„hasiči“ — rod mužský životný, koncovka -i. „turisté“ — podstatná jména zakončená na -ista mají v 1. pádě množného čísla výjimečnou koncovku -é.
Výsledek: A) i–é — hasiči, turistéNa vynechané místo (*) je třeba doplnit s/z: „Musíme *tihnout autobus, jinak přijdeme pozdě.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) s
B) z
C) obě jsou možné
D) žádná není správná
Sloveso „stihnout“ se píše s předponou s- (dosáhnout něčeho včas).
Výsledek: A) s — stihnoutNa vynechané místo je třeba doplnit tvar zájmena: „Podle *ě by to měl vyřešit někdo jiný.“ Které slovo patří na vynechané místo?
A) mě
B) mně
C) mě/mně jsou obě možné
D) žádná z variant není správná
Po předložce „podle“ následuje 2. pád zájmena já, jehož tvar je „mě“ (podle mě = podle mého názoru).
Výsledek: A) mě — podle měNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y: „Bystř* horalé vystoupali na nejvyšší vrchol* pohoří.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) í–y
B) í–i
C) y–y
D) y–i
„bystří“ — tvrdé přídavné jméno, rod mužský životný v množném čísle, koncovka -í. „vrcholy“ — podstatné jméno rodu mužského neživotného, 4. pád množného čísla, koncovka -y.
Výsledek: A) í–y — bystří, vrcholyNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „Studuje na *yzikální fakultě *niverzity *arlovy.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) f–u–k
B) F–u–K
C) f–U–k
D) F–U–K
„Fyzikální fakulta“ je součástí názvu instituce (velké F, slovo „fakulta“ zůstává malé, jde o druhové označení), „Univerzity Karlovy“ je vlastní název, obě slova se píšou s velkým písmenem.
Výsledek: D) F–U–K — Fyzikální fakultě, Univerzity KarlovyVe kterém z následujících slov se nevyskytuje dvojhláska?
A) mouka
B) trouba
C) domov
D) doufat
Slova „mouka“, „trouba“ a „doufat“ obsahují dvojhlásku „ou“. Slovo „domov“ dvojhlásku neobsahuje.
Výsledek: C) domovNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Zpěvác* na koncertě zazpívali několik přídavků.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„zpěváci“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — zpěváciNa vynechané místo je třeba doplnit interpunkční znaménko, nebo místo ponechat prázdné: „Sraz je domluven na 5* hodině odpoledne.“ Je na vynechaném místě potřeba tečka?
A) ano, jde o číslovku řadovou
B) ne, jde o číslovku základní
C) ano, jde o číslovku základní
D) ne, jde o číslovku řadovou
„5. hodina“ znamená pátá hodina v pořadí — jde o číslovku řadovou, která se v zápise číslicí odlišuje tečkou za číslicí.
Výsledek: A) ano, jde o číslovku řadovouNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y: „Zkušen* lékaři vyšetřili nemocné pacient*.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) í–y
B) y–i
C) í–i
D) y–y
„zkušení“ — tvrdé přídavné jméno, rod mužský životný v množném čísle, koncovka -í. „pacienty“ — rod mužský životný, 4. pád množného čísla vždy s koncovkou -y.
Výsledek: A) í–y — zkušení, pacientyNa vynechané místo je třeba doplnit e/ě: „Do místnosti vstoupil zv*davý chlapec.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) e
B) ě
C) je
D) ně
„zvědavý“ se píše s ě po písmenu v (slabika vě).
Výsledek: B) ě — zvědavýNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „Vylezli jsme na *něžku, nejvyšší horu *rkonoš.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) s–k
B) S–k
C) s–K
D) S–K
„Sněžka“ i „Krkonoše“ jsou vlastní jména, obě se píšou s velkým počátečním písmenem.
Výsledek: D) S–K — Sněžku, KrkonošNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y: „Rozzuřen* sloni porazili vysoké kůl*.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) í–y
B) í–i
C) y–y
D) y–i
„rozzuření“ — tvrdé přídavné jméno, rod mužský životný v množném čísle, koncovka -í. „kůly“ — rod mužský neživotný, 4. pád množného čísla, koncovka -y.
Výsledek: A) í–y — rozzuření, kůlyNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Řidič* dodržovali dopravní předpisy.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„řidiči“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — řidičiNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „Navštívili jsme *ýstaviště v Praze a poté *árodní divadlo.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) v–n
B) V–n
C) v–N
D) V–N
„Výstaviště“ je vlastní název místa, píše se s velkým V. „Národní divadlo“ je vlastní název instituce, první slovo se píše s velkým N (slovo „divadlo“ zůstává malé, jde o druhové označení).
Výsledek: D) V–N — Výstaviště, Národní divadloNa vynechané místo je třeba doplnit e/ě: „Sn*žná bílá pláň se táhla do dálky.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) e
B) ě
C) je
D) ně
„sněžná“ se píše s ě po písmenu n (slabika ně).
Výsledek: B) ě — sněžnáNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Popelář* přijeli časně ráno.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„popeláři“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — popelářiNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Na louce rostly voňavé b*liny mezi kopyty koní.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„byliny“ — slovo odvozené od vyjmenovaného slova „být/bylina“, píše se tvrdé y.
Výsledek: B) y — bylinyNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „Naučil se plynně mluvit *ěmecky a *nglicky.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) n–a
B) N–a
C) n–A
D) N–A
Názvy jazyků odvozené od národností se v češtině píšou s malým písmenem — správně tedy „německy“ i „anglicky“.
Výsledek: A) n–a — německy, anglickyNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Kominíc* vylezli na střechu domu.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„kominíci“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — kominíciNa vynechané místo je třeba doplnit interpunkční znaménko, nebo místo ponechat prázdné: „Sraz je naplánován na 15* hodinu.“ Je na vynechaném místě potřeba tečka?
A) ano, jde o číslovku řadovou
B) ne, jde o číslovku základní
C) ano, jde o číslovku základní
D) ne, jde o číslovku řadovou
„15. hodina“ znamená patnáctá hodina v pořadí — jde o číslovku řadovou, proto se za číslicí píše tečka.
Výsledek: A) ano, jde o číslovku řadovouNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y: „Hasič* rychle zdolali požár, který založili neopatrní chlapc*.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) i–i
B) i–y
C) y–i
D) y–y
„hasiči“ — rod mužský životný, 1. pád množného čísla, koncovka -i. „chlapci“ — rod mužský životný, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i–i — hasiči, chlapciNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Instruktor* vedli vodácký výcvik na řece.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„instruktoři“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — instruktořiNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y: „Zkušen* zvonaři odlili nový zvon*.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) í–y
B) y–i
C) í–i
D) y–y
„zkušení“ — tvrdé přídavné jméno, rod mužský životný v množném čísle, koncovka -í. „zvony“ — rod mužský neživotný, 4. pád množného čísla, koncovka -y.
Výsledek: A) í–y — zkušení, zvonyNa vynechané místo je třeba doplnit e/ě: „Sv*domitě plnil všechny úkoly, které dostal.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) e
B) ě
C) je
D) ně
„svědomitě“ se píše s ě po písmenu v (slabika vě).
Výsledek: B) ě — svědomitěNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „Navštívili jsme *árodní muzeum a poté *aroslavovu ulici.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) n–j
B) N–j
C) n–J
D) N–J
„Národní muzeum“ je vlastní název instituce, píše se s velkým N. „Jaroslavova ulice“ je vlastní název ulice, píše se s velkým J.
Výsledek: D) N–J — Národní muzeum, Jaroslavovu uliciNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Nejzkušenější horolezc* vystoupali na vrchol jako první.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„horolezci“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — horolezciNa vynechané místo je třeba doplnit e/ě: „Chlapec sn*dl celý oběd bez protestu.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) e
B) ě
C) je
D) ně
„snědl“ se píše s ě po písmenu n (slabika ně).
Výsledek: B) ě — snědlNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „Loď plula po řece *ltavě směrem k *raze.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) v–p
B) V–p
C) v–P
D) V–P
„Vltava“ i „Praha“ jsou vlastní jména, obě se píšou s velkým počátečním písmenem.
Výsledek: D) V–P — Vltavě, PrazeNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y (případně í): „Star* zvonaři předali své um*ní mladší generaci.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) í–e
B) í–í
C) y–e
D) y–í
„staří“ — přídavné jméno tvrdé, rod mužský životný v množném čísle, koncovka -í. „umění“ — podstatné jméno rodu středního, koncovka -í.
Výsledek: B) í–í — staří, uměníNa vynechané místo (*) je třeba doplnit s/z: „Musíme *hodnotit výsledky testu ještě dnes.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) s
B) z
C) obě jsou možné
D) žádná není správná
Sloveso „zhodnotit“ (posoudit, ocenit) se píše s předponou z-.
Výsledek: B) z — zhodnotitNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Zvonař* pracovali na novém zvonu celé léto.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„zvonaři“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — zvonařiNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „O prázdninách jsme navštívili *rgentinu a poté i *hile.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) a–c
B) A–c
C) a–C
D) A–C
„Argentina“ i „Chile“ jsou vlastní jména států, obě se píšou s velkým počátečním písmenem.
Výsledek: D) A–C — Argentinu, ChileNa vynechané místo je třeba doplnit e/ě: „Žáci pozorně poslouchali v*klad učitele.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) e
B) ě
C) je
D) ně
„výklad“ se píše s ě po písmenu v (slabika vě).
Výsledek: B) ě — výkladNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Kovář* kovali podkovy pro koně.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„kováři“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — kovářiNa vynechané místo (*) je třeba doplnit s/z: „Museli jsme *tratit trpělivost, než přišla objednaná pizza.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) s
B) z
C) obě jsou možné
D) žádná není správná
Sloveso „ztratit“ (přestat mít) se píše s předponou z-.
Výsledek: B) z — ztratitNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y: „Rybáři* chytali kapr* na udici u rybníka.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) i–y
B) i–i
C) y–i
D) y–y
„rybáři“ — rod mužský životný, 1. pád množného čísla, koncovka -i. „kapry“ — rod mužský životný (živočich), 4. pád množného čísla, koncovka -y.
Výsledek: A) i–y — rybáři, kapryNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Polárník* se vydali na expedici do Antarktidy.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„polárníci“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — polárníciNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y (případně é): „Zkušen* hrnčíři vyráběli na kruhu krásn* nádoby.“ Ve které z možností jsou koncovky uvedeny ve správném pořadí?
A) í–é
B) í–e
C) y–é
D) y–e
„zkušení“ — tvrdé přídavné jméno, rod mužský životný v množném čísle, koncovka -í. „krásné“ — tvrdé přídavné jméno, rod ženský v množném čísle, koncovka -é.
Výsledek: A) í–é — zkušení, krásnéNa vynechané místo je třeba doplnit e/ě: „Sn*žil se najít správné řešení celý večer.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) e
B) ě
C) je
D) ně
„snažil“ se píše s prostým e (bez háčku) — nejde o skupinu po písmenu b, p, v, f nebo m.
Výsledek: A) e — snažilNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „Cestovali jsme přes *výcarsko až do *tálie.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) š–i
B) Š–i
C) š–I
D) Š–I
„Švýcarsko“ i „Itálie“ jsou vlastní jména států, obě se píšou s velkým počátečním písmenem.
Výsledek: D) Š–I — Švýcarsko, ItálieNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y: „Star* keltští řemeslníc* vyráběli ze železa různé předměty.“ Ve které z možností jsou i/y uvedena ve správném pořadí?
A) í–i
B) í–y
C) y–i
D) y–y
„staří“ — tvrdé přídavné jméno, rod mužský životný v množném čísle, koncovka -í. „řemeslníci“ — rod mužský životný, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) í–i — staří, řemeslníciNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Kovář* pracovali celý den u výhně.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„kováři“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — kovářiNa vynechané místo je třeba doplnit e/ě: „Nov* objevené jeskyně přilákaly mnoho turistů.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) e
B) ě
C) je
D) ně
„nově“ se píše s ě po písmenu v (slabika vě).
Výsledek: B) ě — nověNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „Navštívili jsme *taré Město a poté *alé náměstí.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) s–m
B) S–m
C) s–M
D) S–M
„Staré Město“ a „Malé náměstí“ jsou vlastní jména pražských míst, obě slova v každém spojení se píšou s velkým počátečním písmenem.
Výsledek: D) S–M — Staré Město, Malé náměstíNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Larpoví hráč* vytvářeli příběh přímo na místě.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„hráči“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — hráčiNa vynechané místo (*) je třeba doplnit s/z: „Museli jsme *hodnotit, zda je plán reálný.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) s
B) z
C) obě jsou možné
D) žádná není správná
Sloveso „zhodnotit“ (posoudit) se píše s předponou z-.
Výsledek: B) z — zhodnotitNa vynechané místo (*) je třeba doplnit i/y: „Organizátor* larpu připravili zajímavý scénář.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) i
B) y
C) í
D) ý
„organizátoři“ — podstatné jméno rodu mužského životného, 1. pád množného čísla, koncovka -i.
Výsledek: A) i — organizátořiNa vynechané místo je třeba doplnit e/ě: „V*řil jsem, že se mi to podaří.“ Které písmeno patří na vynechané místo?
A) e
B) ě
C) je
D) ně
„věřil“ se píše s ě po písmenu v (slabika vě).
Výsledek: B) ě — věřilNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit velká/malá písmena: „Vlak jel z *ermattu do *vatého Mořice.“ Ve které z možností jsou písmena uvedena ve správném pořadí?
A) z–s
B) Z–s
C) z–S
D) Z–S
„Zermatt“ i „Svatý Mořic“ jsou vlastní jména míst, obě se píšou s velkým počátečním písmenem.
Výsledek: D) Z–S — Zermattu, Svatého MořiceNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y (případně a): „Zkušen* piloti řídili moderní letadl*.“ Ve které z možností jsou koncovky uvedeny ve správném pořadí?
A) í–a
B) í–y
C) y–a
D) y–y
„zkušení“ — tvrdé přídavné jméno, rod mužský životný v množném čísle, koncovka -í. „letadla“ — podstatné jméno rodu středního, 4. pád množného čísla, koncovka -a.
Výsledek: A) í–a — zkušení, letadlaNa vynechaná místa (*) je třeba doplnit i/y (případně é): „Star* hrady a zámk* lákaly turisty z celého světa.“ Ve které z možností jsou koncovky uvedeny ve správném pořadí?
A) é–y
B) é–i
C) í–y
D) í–i
„staré“ — tvrdé přídavné jméno, rod mužský neživotný v množném čísle (hrady), koncovka -é. „zámky“ — podstatné jméno rodu mužského neživotného, 1. pád množného čísla, koncovka -y.
Výsledek: A) é–y — staré, zámkyUrči slovní druh podtrženého slova: Petr rychle doběhl do cíle.
Slovo „rychle" odpovídá na otázku jak? a rozvíjí sloveso „doběhl" — jde tedy o příslovce.
Výsledek: příslovceUrči pád, číslo a rod podstatného jména ve větě: Viděl jsem psa na zahradě.
Ptáme se: viděl jsem koho, co? → psa. To je 4. pád (akuzativ).
Jde o jedno zvíře → jednotné číslo.
Vzor „pán" (mužský rod životný) → mužský rod životný.
Výsledek: 4. pád, jednotné číslo, mužský rod životnýVe větě „Kluci, kteří přišli pozdě, museli počkat před třídou." urči druh vedlejší věty.
Vedlejší věta „kteří přišli pozdě" rozvíjí podstatné jméno „kluci" a odpovídá na otázku jací? / který? — jde tedy o vedlejší větu přívlastkovou.
Výsledek: vedlejší věta přívlastkováUprav větu tak, aby v ní nebyl pleonasmus (zbytečné opakování významu): Vrátil se zase zpátky domů.
Slova „zase" a „zpátky" spolu s „vrátil se" opakují stejný význam (návrat). Stačí ponechat jen jedno vyjádření návratu.
Výsledek: Vrátil se domů. (nebo: Vrátil se zpátky domů.)Určete pád, číslo a rod podstatného jména zvýrazněného ve větě: „Podal dárek sestře k narozeninám.“
Slovo 'sestře' je ve větě předmětem, na koho/co je dárek podán — komu? sestře.
To odpovídá 3. pádu (komu, čemu).
Číslo jednotné (jedna sestra), rod ženský.
Výsledek: 3. pád, číslo jednotné, rod ženskýUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „Kdykoli přijdeš, budeme rádi.“
Slovo 'kdykoli' zde uvozuje vedlejší větu a vyjadřuje čas/okolnost — jde o spojku podřadicí (uvozuje vedlejší větu příslovečnou časovou), případně lze klasifikovat i jako příslovce v tázací/vztažné funkci. V tomto kontextu (uvozuje vedlejší větu) jde o vztažné příslovce.
Výsledek: příslovce (vztažné, uvozující vedlejší větu)Určete mluvnické kategorie (osoba, číslo, způsob, čas, rod) slovesného tvaru zvýrazněného ve větě: „Úkoly budou zítra zkontrolovány učitelem.“
Tvar 'budou zkontrolovány' je složený tvar trpného rodu (opisné pasivum: budou + příčestí trpné).
Osoba 3., číslo množné (úkoly), způsob oznamovací, čas budoucí, rod trpný.
Výsledek: 3. osoba, číslo množné, způsob oznamovací, čas budoucí, rod trpnýUrčete mluvnické kategorie slovesného tvaru zvýrazněného ve větě: „Kdybyste mi pomohli, stihli bychom to včas.“
Tvar 'pomohli' je součástí podmiňovacího způsobu (spolu s 'kdybyste').
Osoba 2., číslo množné, způsob podmiňovací přítomný, rod činný.
Výsledek: 2. osoba, číslo množné, způsob podmiňovací přítomný, rod činnýUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „To je opravdu zajímavý nápad.“
Slovo 'opravdu' rozvíjí přídavné jméno 'zajímavý' a vyjadřuje míru — jde o příslovce.
Výsledek: příslovceUrčete vzor podstatného jména zvýrazněného ve větě: „Na poli rostlo vysoké obilí.“
'obilí' je podstatné jméno rodu středního, končí na -í, skloňuje se podle vzoru 'stavení' (obilí, obilí, obilí, obilí, obilí, o obilí, obilím — stejné koncovky jako stavení).
Výsledek: vzor staveníUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „Viděl jsem ho včera ve městě.“
Slovo 'ho' zastupuje osobu (jeho), jde o zájmeno osobní ve 4. pádě.
Výsledek: zájmeno (osobní)Vytvořte tvar slovesa podle zadání: sloveso NÉST — 2. osoba, číslo množné, způsob rozkazovací.
Rozkazovací způsob slovesa nést pro 2. osobu množného čísla (vykání nebo oslovení více lidí): kmen 'nes-' + koncovka rozkazovacího způsobu pro vzor typu 'nese' je '-te'.
Nes-te → neste.
Výsledek: nesteVytvořte tvar slovesa podle zadání: sloveso POZVAT — 3. osoba, číslo jednotné, čas minulý, způsob oznamovací, rod trpný (mužský rod).
Trpný rod se tvoří pomocí příčestí trpného a pomocného slovesa být.
Příčestí trpné od 'pozvat' je 'pozván'.
3. osoba, jednotné číslo, minulý čas, mužský rod: on byl pozván.
Výsledek: byl pozvánUrčete druh zájmena zvýrazněného ve větě: „Nikdo mi nezavolal, ačkoli jsem to očekával.“
Slovo 'nikdo' vyjadřuje zápor a odkazuje na osobu, jde o zájmeno záporné.
Výsledek: zájmeno zápornéUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „Přišel pozdě, protože zmeškal autobus.“
Slovo 'pozdě' vyjadřuje okolnost času a rozvíjí sloveso 'přišel' — jde o příslovce.
Výsledek: příslovceUrčete pád, číslo a rod podstatného jména zvýrazněného ve větě: „Kniha byla napsána slavným spisovatelem.“
Slovo 'spisovatelem' odpovídá na otázku kým? čím? — 7. pád.
Číslo jednotné, rod mužský životný.
Výsledek: 7. pád, číslo jednotné, rod mužský životnýUrčete druh číslovky zvýrazněné ve větě: „Zúčastnilo se pětkrát více lidí, než se čekalo.“
Slovo 'pětkrát' vyjadřuje, kolikrát se něco opakuje/násobí — jde o číslovku násobnou.
Výsledek: číslovka násobnáUrčete vid slovesa zvýrazněného ve větě: „Každé ráno si čistí zuby hned po probuzení.“
Sloveso 'čistí' vyjadřuje opakovaný, nedokončený děj (nemá pevné časové ohraničení) — jde o vid nedokonavý.
Výsledek: vid nedokonavýUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „Byli jsme na výletě a pak jsme šli domů.“
Slovo 'a' spojuje dvě věty v poměru slučovacím, jde o spojku souřadicí.
Výsledek: spojka (souřadicí)Určete pád, číslo a vzor podstatného jména zvýrazněného ve větě: „Zpráva se rychle rozšířila mezi lidmi.“
Slovo 'lidmi' odpovídá na otázku kým, čím — 7. pád.
Číslo množné, podstatné jméno 'lidé' má nepravidelné skloňování, ale nejblíže odpovídá vzoru 'přítel' v množném čísle (lidmi jako přáteli).
Výsledek: 7. pád, číslo množnéUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „Přišel domů unaven po celém dni práce.“
Slovo 'unaven' je krátký (jmenný) tvar přídavného jména, používaný v doplňku — stále jde o přídavné jméno.
Výsledek: přídavné jméno (jmenný tvar)Určete druh podstatného jména podle vzoru zvýrazněného slova: „Na poli rostlo husté rákosí.“
'rákosí' je podstatné jméno středního rodu, hromadné, končí na -í, skloňuje se podle vzoru 'stavení'.
Výsledek: vzor staveníUrčete mluvnické kategorie slovesného tvaru zvýrazněného ve větě: „Kdyby to bylo dokončeno včas, ušetřili bychom peníze.“
Tvar 'bylo dokončeno' je opisné pasivum v minulém čase (byl/a/o + příčestí trpné).
Osoba 3., číslo jednotné, způsob oznamovací, čas minulý, rod trpný.
Výsledek: 3. osoba, číslo jednotné, způsob oznamovací, čas minulý, rod trpnýUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „Šel rovnou domů, aniž by se zastavil.“
Slovo 'rovnou' rozvíjí sloveso 'šel' a vyjadřuje způsob/směr — jde o příslovce.
Výsledek: příslovceUrčete druh podstatného jména podle mluvnických vlastností: „Koupili jsme si nové brýle.“
Slovo 'brýle' má pouze tvary množného čísla a označuje jednu věc i více věcí — jde o podstatné jméno pomnožné.
Výsledek: podstatné jméno pomnožnéVytvořte tvar slovesa podle zadání: sloveso PŘINÉST — 1. osoba, číslo množné, způsob rozkazovací.
Rozkazovací způsob slovesa 'přinést' pro 1. osobu množného čísla (výzva k sobě i ostatním): kmen 'přines-' + koncovka -me.
Přines-me → přinesme.
Výsledek: přinesmeUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „Copak ty mi nevěříš?“
Slovo 'ty' zastupuje osobu, s níž mluvčí hovoří — jde o zájmeno osobní.
Výsledek: zájmeno (osobní)Určete druh zájmena zvýrazněného ve větě: „Kdosi zaklepal na dveře uprostřed noci.“
Slovo 'kdosi' odkazuje na neurčitou, blíže neznámou osobu — jde o zájmeno neurčité.
Výsledek: zájmeno neurčitéUrčete druh číslovky zvýrazněné ve větě: „Do místnosti vešli oba bratři najednou.“
Slovo 'oba' vyjadřuje přesný počet dvou osob se zvláštním gramatickým chováním (duál) — jde o číslovku základní (druhová varianta pro dvojici).
Výsledek: číslovka základní (druhová)Určete vid slovesa zvýrazněného ve větě: „Jakmile dopsal dopis, hned ho odeslal.“
Sloveso 'dopsal' vyjadřuje ukončený, jednorázový děj s výsledkem — jde o vid dokonavý.
Výsledek: vid dokonavýUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „Přišel domů pozdě, ale nikdo si toho nevšiml.“
Slovo 'ale' spojuje dvě věty v odporovacím poměru — jde o spojku souřadicí.
Výsledek: spojka (souřadicí)Určete slovesný rod a způsob tvaru zvýrazněného ve větě: „Výsledky byly hned ráno zveřejněny na internetu.“
Tvar 'byly zveřejněny' je opisné pasivum (byl/a/o + příčestí trpné) v oznamovacím způsobu.
Rod trpný, způsob oznamovací.
Výsledek: rod trpný, způsob oznamovacíUrčete slovesný rod a způsob tvaru zvýrazněného ve větě: „Nakonec by byl donucen ke spolupráci.“
Tvar 'by byl donucen' obsahuje podmiňovací částici 'by' spolu s příčestím trpným 'donucen' — jde o podmiňovací způsob v trpném rodě.
Výsledek: rod trpný, způsob podmiňovacíUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „Zabývejme se konečně tím podstatným.“
Tvar 'zabývejme se' je 1. osoba množného čísla rozkazovacího způsobu — jde o sloveso.
Výsledek: sloveso (rozkazovací způsob)Určete druh vedlejší věty a zároveň typ podmětu ve větě: „Přicházím z budoucnosti, abych ti předložil zajímavý návrh.“
Vedlejší věta vyjadřuje účel příchodu — jde o vedlejší větu příslovečnou účelovou.
Podmět věty hlavní 'přicházím' je nevyjádřený (rozpoznatelný z koncovky slovesa 1. osoby).
Výsledek: vedlejší věta příslovečná účelová; podmět věty hlavní nevyjádřenýUrčete druh podstatného jména podle mluvnických vlastností: „Kupte si nová kalhoty.“ (pozor na chybu v čísle slovesa vůči podstatnému jménu)
'kalhoty' má pouze tvary množného čísla a označuje jednu i více věcí — jde o podstatné jméno pomnožné.
Věta by správně měla znít 'Kupte si nové kalhoty' (přídavné jméno v množném čísle).
Výsledek: podstatné jméno pomnožnéUrčete mluvnické kategorie slovesného tvaru: „Kéž by nám bylo pomoženo včas!“
Tvar je opisné pasivum ('bylo' + příčestí trpné 'pomoženo'), uvozené přáním 'kéž by' — jde o podmiňovací způsob (přací) v trpném rodě.
Číslo jednotné, rod střední (neosobní tvar).
Výsledek: způsob podmiňovací (přací), rod trpný, číslo jednotnéUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „Zítra ty krabice odnes do sklepa.“
Slovo 'ty' zde ukazuje na konkrétní krabice (ukazovací funkce) — jde o zájmeno ukazovací.
Výsledek: zájmeno ukazovacíUrčete druh zájmena zvýrazněného ve větě: „Sám jsem si to musel vyřešit.“
Slovo 'sám' zdůrazňuje, že mluvčí jednal bez cizí pomoci — jde o zájmeno zdůrazňovací (vymezovací).
Výsledek: zájmeno zdůrazňovacíVytvořte tvar slovesa podle zadání: sloveso ZAČÍT — 3. osoba, číslo množné, čas minulý, způsob oznamovací, rod trpný.
Sloveso 'začít' je nedokonavé přechodné sloveso, trpný rod: příčestí trpné 'začat'.
3. osoba množného čísla, minulý čas: 'byly začaty' (v ženském/středním rodě) nebo 'byli začati' (v mužském životném).
Výsledek: byly začaty / byli začati (podle rodu podmětu)Určete vid slovesa zvýrazněného ve větě: „Každé ráno otvírá obchod přesně v osm hodin.“
Sloveso 'otvírá' vyjadřuje opakovaný, pravidelný děj bez ohraničení — jde o vid nedokonavý.
Výsledek: vid nedokonavýUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „To se ale fakt povedlo!“
Slovo 'fakt' zde vyjadřuje míru/zesílení tvrzení (hovorově) — jde o příslovce.
Výsledek: příslovceUrčete druh číslovky a její pád ve větě: „Setkání se zúčastnilo obou ředitelů společně.“
'obou' je číslovka základní druhová (pro dvojici), zde ve 2. pádě (zúčastnilo se koho/čeho — obou ředitelů).
Výsledek: číslovka základní (druhová), 2. pádUrčete slovní druh a pád zvýrazněného slova ve větě: „Kniha byla napsána pro děti.“
'pro' je předložka, 'děti' je podstatné jméno ve 4. pádě (pro koho, pro co — pro děti).
Výsledek: předložka 'pro' + podstatné jméno ve 4. páděUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „Přišel domů, ačkoli byl unavený.“
Slovo 'ačkoli' uvozuje vedlejší větu přípustkovou — jde o spojku podřadicí.
Výsledek: spojka podřadicíUrčete mluvnické kategorie slovesného tvaru: „Nechť je zaznamenáno do protokolu, že souhlasili všichni přítomní.“
Tvar 'nechť je zaznamenáno' vyjadřuje příkaz/přání ve 3. osobě (rozkazovací způsob s částicí 'nechť'), trpný rod (je + příčestí trpné).
Výsledek: způsob rozkazovací, rod trpný, 3. osobaUrčete druh přídavného jména podle zakončení a vzoru: „Byl to otcův starý kabát.“
'otcův' je přivlastňovací přídavné jméno odvozené od podstatného jména mužského rodu příponou -ův, skloňuje se podle zvláštního přivlastňovacího vzoru (otcův).
Výsledek: přídavné jméno přivlastňovacíUrčete slovní druh zvýrazněného slova ve větě: „Je nám to líto.“
Slovo 'líto' je zde predikativum (citoslovcím podobný výraz vyjadřující stav), ve školské mluvnici se často řadí k příslovcím vyjadřujícím stav.
Výsledek: příslovce (predikativum vyjadřující stav)Určete pád, číslo a rod podstatného jména zvýrazněného ve větě: „Byl zvolen předsedou představenstva.“
'představenstva' odpovídá na otázku koho, čeho — 2. pád.
Číslo jednotné, rod střední (vzor 'stavení' — podstatné jméno na -stvo).
Výsledek: 2. pád, číslo jednotné, rod středníUrčete druh vedlejší věty a zároveň způsob slovesa v ní: „Přeji si, abyste byli šťastní.“
Vedlejší věta předmětná (přeji si co?).
Sloveso 'byli' je zde v podmiňovacím způsobu (spojka 'aby' + tvar minulého času vytváří podmiňovací způsob).
Výsledek: vedlejší věta předmětná; způsob podmiňovacíUrčete druh zájmena a jeho pád ve větě: „O sobě nikdy moc nemluvil.“
'sobě' je zvratné zájmeno, zde v 6. pádě (o kom, o čem — o sobě).
Výsledek: zájmeno zvratné, 6. pádUrčete slovní druh a pád zvýrazněného slova: „Šel kolem našeho domu.“
'kolem' je zde předložka (kolem čeho — kolem domu), pojí se s 2. pádem.
Výsledek: předložka, váže se s 2. pádemUrčete slovní druh zvýrazněného slova: „Hurá, vyhráli jsme!“
Slovo 'hurá' vyjadřuje citový výkřik radosti — jde o citoslovce.
Výsledek: citoslovceUrčete slovní druh zvýrazněného slova: „Udělal to navzdory mému varování.“
'navzdory' vyjadřuje vztah mezi dvěma skutečnostmi a pojí se s 3. pádem — jde o předložku.
Výsledek: předložkaUrči slovní druh podtrženého slova: Kniha ležela pod stolem.
Slovo „pod“ vyjadřuje vztah mezi podstatnými jmény (kniha, stůl) a pojí se s pádem — jde o předložku.
Výsledek: předložkaVe které z následujících vět je zvýrazněné slovo předložkou nevlastní (a ne jiným slovním druhem)?
A) Dostal za úkol zajímavé místo v knize přečíst nahlas.
B) Sedl si místo mě, i když jsem tam seděl první.
C) Naše nové bydliště je krásné místo k životu.
D) To místo u okna mám nejradši.
Ve větě B) slovo „místo“ nahrazuje pád jiného podstatného jména (sedl si na moje místo) a funguje jako předložka nevlastní; v ostatních větách jde o podstatné jméno.
Výsledek: B)Kolik přídavných jmen je v následující větě a jsou tvrdá, nebo měkká? „Unavení turisté obdivovali starobylý hrad s vysokými věžemi.“
Ve větě jsou tři přídavná jména: „unavení“ (měkké — vzor jarní), „starobylý“ (tvrdé — vzor mladý), „vysokými“ (tvrdé — vzor mladý).
Výsledek: tři přídavná jména, pouze první z nich je měkkéKolik zájmen se vyskytuje v následující větě? „Řekl jsem mu, že si to musí vyřešit sám.“
Ve větě jsou tři zájmena: „mu“ (jemu — osobní zájmeno), „to“ (ukazovací zájmeno), „sám“ (zájmeno vyjadřující samostatnost).
Výsledek: tři zájmena (mu, to, sám)Doplňte náležitý tvar slova PŘIPOMÍNAJÍCÍ tak, aby byla věta gramaticky správná: „Objevili jsme starou pevnost, tvarem ***** obrovský kruh.“
Ve větě jde o přechodník přítomný slovesa „připomínat“, který rozvíjí podstatné jméno „pevnost“ (rod ženský, jednotné číslo) — správný tvar je „připomínající“.
Výsledek: připomínajícíVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso v trpném rodě?
A) Diváci sledovali napínavý finálový zápas.
B) Nová pravidla byla schválena vedením klubu.
C) Trenér pečlivě připravoval tým na sezónu.
D) Fanoušci hlasitě povzbuzovali svůj oblíbený tým.
Ve větě B) je sloveso „byla schválena“ tvořeno pomocným slovesem „být“ a příčestím trpným „schválena“ — jde tedy o trpný rod. Ve zbylých větách je sloveso v rodě činném.
Výsledek: B)Ve kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso dokonavé?
A) Děti si na hřišti hrály celé odpoledne.
B) Pravidelně jsme chodili na procházky do lesa.
C) Nakonec se nám podařilo najít ztracený klíč.
D) Sourozenci si spolu často povídali o škole.
Sloveso „podařilo se“ ve větě C) vyjadřuje dokončený, jednorázový děj a nelze u něj utvořit průběhový tvar — jde o sloveso dokonavé. Ostatní slovesa vyjadřují děj opakovaný nebo trvající (nedokonavý).
Výsledek: C)Urči slovní druh podtrženého slova: Kdo by to byl řekl!
Slovo „by“ tvoří spolu se slovesem podmiňovací způsob (byl by řekl) — jde o součást slovesného tvaru, tedy o sloveso (částici podmiňovacího způsobu).
Výsledek: sloveso (částice podmiňovacího způsobu)Ve kterém z následujících úseků je slovesný tvar v rozkazovacím způsobu?
A) Kdybychom to věděli dřív, jednali bychom jinak.
B) Zavřete prosím dveře, táhne tu od okna.
C) Zítra pojedeme na výlet za babičkou.
D) Už jsme to jednou zkoušeli, ale nevyšlo to.
Tvar „zavřete“ vyjadřuje přímý pokyn/žádost adresovanou posluchači — jde o rozkazovací způsob. V ostatních větách jsou slovesa v podmiňovacím, budoucím nebo minulém čase oznamovacího způsobu.
Výsledek: B)Urči slovní druh podtrženého slova: Sešit ležel na lavici.
Slovo „na“ vyjadřuje vztah mezi podstatnými jmény (sešit, lavice) a pojí se s pádem — jde o předložku.
Výsledek: předložkaUrči pád, číslo a rod podstatného jména ve větě: Podal jsem klíč strýci.
Ptáme se: podal jsem komu, čemu? → strýci. To je 3. pád (dativ).
Jde o jednu osobu → jednotné číslo. Vzor „pán“ → mužský rod životný.
Výsledek: 3. pád, jednotné číslo, mužský rod životnýVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso v trpném rodě?
A) Zahradník zasadil nové keře podél plotu.
B) Nové keře byly zasazeny podél celého plotu.
C) Zahradník pečlivě zaléval nové keře.
D) Keře rychle zakořenily v úrodné půdě.
Ve větě B) je tvar „byly zasazeny“ tvořen pomocným slovesem „být“ a příčestím trpným „zasazeny“ — jde o trpný rod. V ostatních větách je sloveso v rodě činném.
Výsledek: B)Ve kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso nedokonavé?
A) Konečně se mu podařilo vyřešit tu záhadu.
B) Pravidelně chodíval na procházky se psem.
C) Rychle dopsala dopis a odeslala ho.
D) Náhle si vzpomněl na zapomenutou schůzku.
Sloveso „chodíval“ vyjadřuje opakovaný, nedokončený děj v minulosti — jde o sloveso nedokonavé. Ostatní slovesa vyjadřují jednorázový, dokončený děj (dokonavá).
Výsledek: B)Urči slovní druh podtrženého slova: To je můj nejlepší kamarád.
Slovo „můj“ vyjadřuje vlastnictví (čí? — můj) — jde o zájmeno přivlastňovací.
Výsledek: zájmeno přivlastňovacíVe kterém z následujících úseků je sloveso v podmiňovacím způsobu?
A) Zavolej mi hned, jak dorazíš domů.
B) Kdybych to věděl dřív, jednal bych jinak.
C) Zítra vyrazíme na výlet do hor.
D) Už jsme to jednou vyzkoušeli, ale nevyšlo to.
Tvar „jednal bych“ je tvořen příčestím minulým a částicí „bych“ — jde o podmiňovací způsob.
Výsledek: B)Kolik přídavných jmen je v následující větě a jsou tvrdá, nebo měkká? „Zimní vichřice ohnula staré stromy a odnesla plechovou střechu.“
Ve větě jsou tři přídavná jména: „zimní“ (měkké — vzor jarní), „staré“ (tvrdé — vzor mladý), „plechovou“ (tvrdé — vzor mladý).
Výsledek: tři přídavná jména, pouze první z nich je měkkéKolik zájmen se vyskytuje v následující větě? „Ptal jsem se jí, proč mi to neřekla dřív.“
Ve větě jsou čtyři zájmena: „se“ (zvratné), „jí“ (osobní), „mi“ (osobní), „to“ (ukazovací). Slovo „proč“ je příslovce, nikoli zájmeno.
Výsledek: čtyři zájmena (se, jí, mi, to)Urči slovní druh podtrženého slova: Přišel třetí v pořadí.
Slovo „třetí“ vyjadřuje pořadí (kolikátý? — třetí) — jde o číslovku řadovou.
Výsledek: číslovka řadováVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso v trpném rodě a zároveň v podmiňovacím způsobu?
A) Úkoly by měly být hotové do pátku.
B) Návrh by byl přijat, kdyby měl více hlasů.
C) Zprávu jsme dostali už včera večer.
D) Rozhodnutí bylo oznámeno na tiskové konferenci.
Tvar „by byl přijat“ spojuje trpný rod (byl přijat) s podmiňovacím způsobem (částice by) — odpovídá tedy oběma podmínkám zároveň.
Výsledek: B)Urči slovní druh podtrženého slova: Pes běžel kolem plotu.
Slovo „kolem“ vyjadřuje vztah mezi slovy (pes, plot) a pojí se s pádem — jde o předložku.
Výsledek: předložkaUrči pád, číslo a rod podstatného jména ve větě: Všiml jsem si nové značky na obchodě.
Všiml jsem si čeho? — značky. To je 2. pád (genitiv). Jedna značka — jednotné číslo. Vzor „žena“ — rod ženský.
Výsledek: 2. pád, jednotné číslo, ženský rodNěkterá přídavná jména tvrdá mají kromě dlouhého tvaru (např. zdravý) i krátký tvar (např. zdráv). Ve které z následujících vět je přídavné jméno užito v krátkém tvaru?
A) Lékař potvrdil, že pacient je již zcela zdráv.
B) Lékař vyšetřil zcela zdravého pacienta.
C) Zdravý pacient opustil nemocnici spokojen.
D) Pacientovo zdraví se výrazně zlepšilo.
Tvar „zdráv“ je krátký (bezkoncovkový) tvar přídavného jména „zdravý“, typicky se užívá ve funkci jmenné části přísudku.
Výsledek: A)Ve kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso dokonavé?
A) Každé ráno běhal kolem rybníka.
B) Konečně dokončil rozdělanou práci.
C) Pravidelně navštěvoval babičku o víkendech.
D) Dlouho přemýšlel nad těžkým rozhodnutím.
Sloveso „dokončil“ vyjadřuje jednorázový, ukončený děj — jde o sloveso dokonavé. Ostatní slovesa vyjadřují děj opakovaný nebo trvající (nedokonavá).
Výsledek: B)Ve kterém z následujících úseků je sloveso užito v 2. osobě množného čísla způsobu rozkazovacího?
A) Vy dnes chodíte pozdě do školy.
B) Chodíte snad každý den touto cestou?
C) Choďte prosím tišeji, děti už spí.
D) Vy jste dnes chodili do školy pozdě.
Tvar „choďte“ vyjadřuje přímý pokyn — jde o rozkazovací způsob, 2. osoba množného čísla. Ostatní tvary jsou v oznamovacím způsobu.
Výsledek: C)Urči druh zájmena zvýrazněného ve větě: Někdo tady nechal deštník.
Zájmeno „někdo“ vyjadřuje neurčitost (nevíme, kdo) — jde o zájmeno neurčité.
Výsledek: zájmeno neurčitéUrči druh číslovky zvýrazněné ve větě: Přišli tam oba bratři.
Číslovka „oba“ vyjadřuje přesný počet dvou osob — jde o číslovku základní.
Výsledek: číslovka základníVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso v trpném rodě a zároveň v budoucím čase?
A) Dopisy budou odeslány zítra ráno.
B) Dopisy jsme odeslali už včera.
C) Dopisy odesíláme každý pátek.
D) Dopisy byly odeslány minulý týden.
Tvar „budou odeslány“ spojuje trpný rod (odeslány) s budoucím časem (budou) — odpovídá tedy oběma podmínkám.
Výsledek: A)Urči slovní druh zvýrazněného slova ve větě: Kéž by už bylo léto!
Slovo „kéž“ vyjadřuje přání a nezapojuje se do větné stavby jako větný člen — jde o částici.
Výsledek: částiceDoplňte náležitý tvar slova USMÍVAJÍCÍ tak, aby byla věta gramaticky správná: „Dívka, ***** se na kolemjdoucí, rozdávala letáky.“
Ve větě jde o přechodník přítomný slovesa „usmívat se“, který rozvíjí podstatné jméno „dívka“ (rod ženský, jednotné číslo) — správný tvar je „usmívající“.
Výsledek: usmívajícíUrči pád, číslo a rod podstatného jména ve větě: Bez deštníku jsem promokl do nitky.
Bez čeho? — deštníku. To je 2. pád (genitiv). Jeden deštník — jednotné číslo. Vzor „hrad“ — mužský rod neživotný.
Výsledek: 2. pád, jednotné číslo, mužský rod neživotnýUrči slovní druh zvýrazněného slova ve větě: Nepřišel, protože byl nemocný.
Slovo „protože“ spojuje hlavní a vedlejší větu a vyjadřuje příčinu — jde o spojku podřadicí.
Výsledek: spojka podřadicíVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso dokonavé a zároveň v trpném rodě?
A) Okna byla umývána celé dopoledne.
B) Okna byla umyta za pár minut.
C) Okna umývali profesionální čističi.
D) Okna se pravidelně umývají jednou za měsíc.
Tvar „byla umyta“ je tvořen dokonavým slovesem „umýt“ v trpném rodě, na rozdíl od tvaru „byla umývána“, který je odvozen od nedokonavého slovesa „umývat“.
Výsledek: B)Urči druh zájmena zvýrazněného ve větě: Který svetr se ti líbí víc?
Zájmeno „který“ uvozuje otázku na vlastnost/výběr z možností — jde o zájmeno tázací.
Výsledek: zájmeno tázacíVe kterém z následujících úseků je sloveso v záporném tvaru podmiňovacího způsobu?
A) Nejezdil by tam sám, kdyby to nemusel.
B) Nejezdí tam sám, i když by mohl.
C) Nikdy tam nejel sám.
D) Pojede tam příští týden sám.
Tvar „nejezdil by“ je záporný tvar podmiňovacího způsobu (příčestí minulé + částice by, s předřazenou záporkou ne-).
Výsledek: A)Přechodník může vyjadřovat děj probíhající současně s dějem hlavní věty, nebo děj, který mu předchází. Které z následujících tvrzení o přechodníku ve větě „Usmívaje se na kolemjdoucí, kráčel ulicí.“ je pravdivé?
A) Přechodník vyjadřuje děj následující po ději hlavní věty.
B) Přechodník vyjadřuje děj předcházející ději hlavní věty.
C) Přechodník vyjadřuje děj současně probíhající s dějem hlavní věty.
D) Přechodník zde nevyjadřuje žádný časový vztah k ději hlavní věty.
Přechodník přítomný „usmívaje se“ vyjadřuje děj, který probíhá ve stejnou chvíli jako děj hlavní věty (kráčel) — jde tedy o současně probíhající děj.
Výsledek: C)Které z následujících tvrzení o slově „dolů“ je pravdivé?
A) Ve větě „Sešel dolů ze schodů.“ je slovo „dolů“ neohebné příslovce, ve větě „Bydleli poblíž uhelných dolů.“ je slovo „dolů“ ohebný tvar podstatného jména „důl“.
B) V obou uvedených větách je slovo „dolů“ neohebným příslovcem.
C) V obou uvedených větách je slovo „dolů“ ohebným tvarem podstatného jména.
D) Ve větě „Sešel dolů ze schodů.“ je slovo „dolů“ ohebný tvar podstatného jména, ve větě „Bydleli poblíž uhelných dolů.“ je slovo „dolů“ neohebné příslovce.
V první větě je „dolů“ neohebné příslovce směru (kam?). V druhé větě je „dolů“ tvarem 2. pádu množného čísla podstatného jména „důl“ (ohebné slovo).
Výsledek: A)Slovesný tvar typu A: i bez okolního textu lze určit, zda je sloveso v jednotném, či množném čísle (např. „zpíváš“). Slovesný tvar typu B: bez okolního textu toto určit nelze (např. „vařila“ — matka vařila / prasata vařila). Který z následujících slovesných tvarů je typu B?
A) skákali
B) skákala
C) skáčeš
D) skáču
Tvar „skákala“ může patřit jak k podmětu v jednotném čísle rodu ženského (dívka skákala), tak k podmětu v množném čísle rodu středního (house skákala) — nelze bez kontextu určit číslo.
Výsledek: B) skákalaPodle kterého vzoru se skloňuje podstatné jméno „nádraží“?
A) pán
B) město
C) moře
D) kost
Podstatné jméno „nádraží“ je rodu středního, končí na měkkou souhlásku, a skloňuje se podle vzoru „moře“ (nádraží, nádraží, nádraží…).
Výsledek: C) mořeVe kterém z následujících souvětí jsou obě slovesa dokonavá a zároveň užitá v rozkazovacím způsobu?
A) Zavři dveře a zhasni světlo, než půjdeš spát.
B) Zavíráš dveře a zhasínáš světlo každý večer.
C) Otevři okno, ať se tu trochu vyvětrá.
D) Sleduje televizi a poslouchá hudbu zároveň.
Ve větě A) jsou obě slovesa „zavři“ a „zhasni“ dokonavá a zároveň v rozkazovacím způsobu.
Výsledek: A)Urči slovní druh zvýrazněného slova ve větě: Haf! zaštěkal pes a rozeběhl se za míčkem.
Slovo „haf“ napodobuje zvuk (štěkot psa), nezapojuje se do větné stavby jako větný člen — jde o citoslovce.
Výsledek: citoslovceVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso v trpném rodě?
A) Zprávu o objevu zveřejnili vědci minulý týden.
B) Zpráva o objevu byla zveřejněna minulý týden.
C) Vědci pečlivě zkoumali nový nález.
D) Nový nález vzbudil velký zájem veřejnosti.
Tvar „byla zveřejněna“ je tvořen pomocným slovesem „být“ a příčestím trpným — jde o trpný rod.
Výsledek: B)Urči pád, číslo a rod podstatného jména ve větě: Rozhodl se pro cestu vlakem.
Rozhodl se pro cestu čím? — vlakem. To je 7. pád (instrumentál). Jeden vlak — jednotné číslo. Vzor „hrad“ — mužský rod neživotný.
Výsledek: 7. pád, jednotné číslo, mužský rod neživotnýVe kterém z následujících souvětí je první sloveso dokonavé a druhé nedokonavé?
A) Umyj nádobí a utři ho hned do sucha.
B) Otevři okno a větrej pokoj celé dopoledne.
C) Zavři dveře a zamkni je pořádně.
D) Rozsviť lampu a zhasni tu starou.
„Otevři“ vyjadřuje jednorázový, dokonavý děj, „větrej“ vyjadřuje děj trvající, nedokonavý. V ostatních možnostech jsou obě slovesa dokonavá.
Výsledek: B)Urči druh zájmena zvýrazněného ve větě: Vzal si svůj deštník a odešel.
Zájmeno „svůj“ vyjadřuje vlastnictví vztažené k podmětu věty — jde o zájmeno přivlastňovací zvratné.
Výsledek: zájmeno přivlastňovací zvratnéVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso v trpném rodě a zároveň v minulém čase?
A) Dopis byl odeslán před týdnem.
B) Dopis bude odeslán zítra.
C) Dopis odesíláme každý týden.
D) Dopis odešleme zítra ráno.
Tvar „byl odeslán“ spojuje trpný rod s minulým časem (pomocné sloveso „být“ v minulém čase).
Výsledek: A)Urči druh číslovky zvýrazněné ve větě: Měl na sobě dvoje ponožky najednou.
Číslovka „dvoje“ vyjadřuje počet párů/druhů, nikoli jednotlivých kusů — jde o číslovku druhovou.
Výsledek: číslovka druhováUrči slovní druh zvýrazněného slova ve větě: Přišel pozdě na schůzku.
Slovo „pozdě“ odpovídá na otázku kdy? a rozvíjí sloveso — jde o příslovce.
Výsledek: příslovceDoplňte pomocí přechodníku minulého od slovesa ZAVŘÍT náležitý tvar tak, aby byla věta gramaticky správná: „***** dveře, odešel z místnosti.“
Přechodník minulý od dokonavého slovesa „zavřít“ pro rod mužský životný, jednotné číslo, zní „zavřev“ — vyjadřuje děj, který proběhl před dějem hlavní věty.
Výsledek: zavřevVe kterém z následujících úseků je sloveso v podmiňovacím způsobu minulém?
A) Byl bych to udělal, kdybych to býval věděl včas.
B) Udělám to, jakmile budu mít čas.
C) Dělám to pravidelně každý den.
D) Udělal jsem to hned, jak jsem mohl.
Tvar „byl bych to udělal“ vyjadřuje podmiňovací způsob minulý — nesplněnou podmínku v minulosti.
Výsledek: A)Podstatná jména pomnožná mají pouze tvary množného čísla a označují jimi buď jednu věc, nebo více věcí (např. jedny housle × dvoje housle). Které z následujících podstatných jmen je pomnožné?
A) kniha
B) nůžky
C) stůl
D) okno
Slovo „nůžky“ má pouze tvar množného čísla a může označovat jak jedny, tak dvoje nůžky — jde o podstatné jméno pomnožné.
Výsledek: B) nůžkyZpodstatnělé přídavné jméno má tvary přídavného jména, ale ve větě plní funkci podstatného jména. Ve které z následujících vět se vyskytuje zpodstatnělé přídavné jméno?
A) Viděli jsme neznámého ptáka na zahradě.
B) Oči všech se upřely na neznámého.
C) Koupili jsme si nové auto.
D) Přišel k nám neočekávaný host.
Ve větě B) slovo „neznámého“ nerozvíjí žádné podstatné jméno, ale samo zastupuje osobu (neznámého člověka) — jde o zpodstatnělé přídavné jméno.
Výsledek: B)Ve které z následujících vět, popisujících pracovní postup, je sloveso v rozkazovacím způsobu?
A) Nejdřív se smíchá mouka s vodou.
B) Nejdřív smícháme mouku s vodou.
C) Nejdřív smíchejte mouku s vodou.
D) Mouka se nejdřív smíchá s vodou.
Tvar „smíchejte“ vyjadřuje přímý pokyn adresovaný čtenáři — jde o rozkazovací způsob. Ostatní věty používají trpný rod nebo 1. osobu množného čísla oznamovacího způsobu.
Výsledek: C)Urči druh zájmena zvýrazněného ve větě: To je ten pes, který nám vždycky štěká.
Zájmeno „který“ zde uvozuje vedlejší větu a odkazuje k předchozímu podstatnému jménu (pes) — jde o zájmeno vztažné.
Výsledek: zájmeno vztažnéVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso v trpném rodě?
A) Recept doporučuje smíchat všechny ingredience najednou.
B) Všechny ingredience by měly být smíchány najednou.
C) Kuchař smíchal všechny ingredience najednou.
D) Smíchejte všechny ingredience najednou.
Tvar „by měly být smíchány“ je tvořen pomocným slovesem „být“ a příčestím trpným — jde o trpný rod.
Výsledek: B)Které z následujících podstatných jmen je pomnožné?
A) dveře
B) klíč
C) zámek
D) petlice
Slovo „dveře“ má pouze tvar množného čísla, i když označuje jeden předmět — jde o podstatné jméno pomnožné.
Výsledek: A) dveřeDoplňte správný tvar číslovky do věty tak, aby vyjadřovala dva páry brýlí: „Na stole ležely ***** brýle.“
A) dva
B) dvě
C) dvoje
D) druhé
Slovo „brýle“ je podstatné jméno pomnožné, počet jeho kusů/párů se vyjadřuje číslovkou druhovou „dvoje“ (ne základní „dva/dvě“).
Výsledek: C) dvojeUrči slovní druh zvýrazněného slova ve větě: Koupil chleba i mléko.
Slovo „i“ spojuje dva rovnocenné větné členy — jde o spojku souřadicí.
Výsledek: spojka souřadicíVe které z následujících vět popisujících pracovní postup je použit trpný rod?
A) Smyčka se ponoří do vody.
B) Smyčku ponoříme do vody.
C) Smyčka je ponořena do vody.
D) Ponořte smyčku do vody.
Tvar „je ponořena“ je tvořen pomocným slovesem „být“ a příčestím trpným — jde o klasický trpný rod. Věta A) používá zvratné pasivum, B) činný rod, D) rozkazovací způsob.
Výsledek: C)Ve které z následujících vět je zvýrazněné slovo předložkou nevlastní?
A) Bydlí blízko lesa.
B) Ten obchod je blízko.
C) Má k tobě velmi blízko.
D) Bydlí v blízkém sousedství.
Ve větě A) slovo „blízko“ se pojí s pádem (blízko lesa = poblíž lesa) a nahrazuje vztah, který jinak vyjadřuje vlastní předložka — jde o předložku nevlastní.
Výsledek: A)Ve kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso v trpném rodě a zároveň v budoucím čase?
A) Nové silnice budou opraveny na jaře.
B) Nové silnice opravíme na jaře.
C) Nové silnice byly opraveny loni na jaře.
D) Nové silnice se opravují každý rok.
Tvar „budou opraveny“ spojuje trpný rod s budoucím časem.
Výsledek: A)Urči druh zájmena zvýrazněného ve větě: Tamten dům patří mým prarodičům.
Zájmeno „tamten“ ukazuje na konkrétní věc/osobu v prostoru — jde o zájmeno ukazovací.
Výsledek: zájmeno ukazovacíKteré z následujících tvrzení o slově „housle“ je pravdivé?
A) Jde o podstatné jméno pomnožné, které má i tvar jednotného čísla.
B) Jde o podstatné jméno pomnožné, které má pouze tvar množného čísla.
C) Jde o podstatné jméno, které má běžně tvary jednotného i množného čísla.
D) Jde o přídavné jméno zpodstatnělé.
Slovo „housle“ je podstatné jméno pomnožné — má pouze tvar množného čísla, přestože může označovat jeden nástroj.
Výsledek: B)Urči slovní druh zvýrazněného slova ve větě: Bum! ozvala se rána z lesa.
Slovo „bum“ napodobuje zvuk (výbuch, ránu), nezapojuje se do větné stavby jako větný člen — jde o citoslovce.
Výsledek: citoslovceVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso dokonavé v trpném rodě?
A) Dům byl postaven za pouhý rok.
B) Dům byl stavěn celý rok.
C) Dělníci stavěli dům celý rok.
D) Dům se staví už rok.
Tvar „byl postaven“ je tvořen dokonavým slovesem „postavit“ v trpném rodě, na rozdíl od „byl stavěn“, které je odvozeno od nedokonavého slovesa „stavět“.
Výsledek: A)Které z následujících podstatných jmen se skloňuje podle vzoru „muž“?
A) otec
B) přítel
C) lékař
D) předseda
Podstatné jméno „lékař“ je rodu mužského životného, končí na měkkou souhlásku ř, a skloňuje se podle vzoru „muž“ (lékař, lékaře, lékaři…).
Výsledek: C) lékařPodle kterého vzoru se skloňuje podstatné jméno „usazenina“ ve všech pádech?
A) žena
B) růže
C) píseň
D) kost
Podstatné jméno „usazenina“ je rodu ženského, končí na tvrdou souhlásku + -a, skloňuje se tedy podle vzoru „žena“.
Výsledek: A) ženaKteré z následujících podstatných jmen se ve všech pádech skloňuje podle vzoru „píseň“?
A) kolej
B) růže
C) ulice
D) žena
Podstatné jméno „kolej“ je rodu ženského, končí na měkkou souhlásku, skloňuje se podle vzoru „píseň“.
Výsledek: A) kolejNěkterá přídavná jména tvrdá mají kromě dlouhého tvaru (např. zdravý) i krátký tvar (např. zdráv), který nemá v koncovce dlouhou samohlásku ani dvojhlásku. Který z následujících tvarů je krátkým tvarem přídavného jména?
A) stár
B) starý
C) stará
D) staré
Tvar „stár“ nemá v koncovce dlouhou samohlásku ani dvojhlásku — jde o krátký tvar přídavného jména „starý“.
Výsledek: A) stárSlovo „jí“ může být tvarem slovesa „jíst“, nebo tvarem zájmena „ona“. Ve které z následujících vět je slovo „jí“ tvarem slovesa?
A) Dala jí dárek k narozeninám.
B) Ovoce jí každý den k snídani.
C) Půjčil jí knihu na víkend.
D) Poslal jí zprávu včera večer.
Ve větě B) slovo „jí“ je tvarem slovesa „jíst“ (ona jí). V ostatních větách jde o tvar zájmena „ona“ ve 3. pádu.
Výsledek: B)U podstatného jména typu A nelze z tvaru 1. pádu jednotného čísla určit, zda je rodu mužského životného, nebo ženského (např. průvodčí). Které z následujících slov je typu A?
A) účetní
B) učitel
C) žákyně
D) ředitel
Slovo „účetní“ má stejný tvar 1. pádu jednotného čísla jak pro muže (ten účetní), tak pro ženu (ta účetní) — teprve skloňování nebo kontext prozradí, o koho jde.
Výsledek: A) účetníVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso v trpném rodě?
A) Zvon byl odlit za pouhých šest minut.
B) Zvonaři odlili zvon za pouhých šest minut.
C) Zvon se leskl na sluneční záři.
D) Zvon zazvonil poprvé v srpnu.
Tvar „byl odlit“ je tvořen pomocným slovesem „být“ a příčestím trpným — jde o trpný rod.
Výsledek: A)Urči druh číslovky zvýrazněné ve větě: Bydlíme ve třetím patře.
Číslovka „třetí“ vyjadřuje pořadí — jde o číslovku řadovou.
Výsledek: číslovka řadováVe které z následujících vět je podmět vyjádřen slovesem v infinitivu?
A) Kouřit je zdraví škodlivé.
B) Kuřáci by měli přestat kouřit.
C) Kouření škodí zdraví.
D) Kouřil celý večer na balkoně.
Ve větě A) infinitiv „kouřit“ zastupuje podmět (co je škodlivé? — kouřit), přísudek je jmenný se sponou („je škodlivé“).
Výsledek: A)Určete druh přísudku ve větě: Petr je učitelem na základní škole.
Přísudek se skládá ze spony „je“ a jmenné části „učitelem“ — jde o přísudek jmenný se sponou.
Výsledek: přísudek jmenný se sponouVe které z následujících vět je podmět vyjádřen neohebným slovním druhem?
A) Ze sousedního pokoje se ozvalo hlasité ouvej.
B) Soused hlasitě zaúpěl bolestí.
C) Bolest byla velmi silná a náhlá.
D) Zabolelo ho koleno při doskoku.
Ve větě A) podmětem je citoslovce „ouvej“ (co se ozvalo? — ouvej), jde tedy o podmět vyjádřený neohebným slovním druhem.
Výsledek: A)Urči druh zájmena zvýrazněného ve větě: Cosi zašustilo v křoví.
Zájmeno „cosi“ vyjadřuje neurčitost (nevíme co) — jde o zájmeno neurčité.
Výsledek: zájmeno neurčitéVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso v trpném rodě a zároveň v budoucím čase?
A) Nový zvon bude odlit příští rok.
B) Nový zvon odlijeme příští rok.
C) Nový zvon byl odlit loni.
D) Nový zvon se odlévá právě teď.
Tvar „bude odlit“ spojuje trpný rod s budoucím časem.
Výsledek: A)Urči pád, číslo a rod podstatného jména ve větě: Díky sbírce se podařilo vybrat dost peněz.
Díky čemu? — sbírce. To je 3. pád (dativ). Jedna sbírka — jednotné číslo. Vzor „žena“ — rod ženský.
Výsledek: 3. pád, jednotné číslo, ženský rodVe které z následujících vět je podmět několikanásobný?
A) Vodácké kempy i místní restaurace byly letos kvůli suchu prázdné.
B) Vodácký kemp byl letos kvůli suchu úplně prázdný.
C) Kvůli suchu byly letos všechny kempy prázdné.
D) Sucho letos způsobilo velké škody v regionu.
Ve větě A) je podmět tvořen dvěma rovnocennými částmi spojenými spojkou „i“ (vodácké kempy i místní restaurace) — jde o podmět několikanásobný.
Výsledek: A)Nespisovný prostředek typu A vzniká tak, že se před počáteční samohlásku spisovného slova přidá souhláska (např. u nás doma → hu nás doma). Nespisovný prostředek typu B vzniká jinak. Které z následujících slov je nespisovným prostředkem typu A?
A) neni (místo není)
B) vokno (místo okno)
C) dyť (místo vždyť)
D) čekaj (místo čekají)
Slovo „vokno“ vzniklo přidáním souhlásky v před počáteční samohlásku spisovného slova „okno“ — jde o nespisovný prostředek typu A.
Výsledek: B) voknoKteré z následujících slov je nespisovným prostředkem typu A (viz definice u předchozí úlohy)?
A) vona (místo ona)
B) dělaj (místo dělají)
C) todle (místo tohle)
D) kdyby (spisovné slovo)
Slovo „vona“ vzniklo přidáním souhlásky v před počáteční samohlásku spisovného slova „ona“ — jde o nespisovný prostředek typu A.
Výsledek: A) vonaVe které z následujících vět je sloveso užito v budoucím čase a trpném rodě?
A) Všechny zásilky doručíme adresátům zítra ráno.
B) Všechny zásilky budou doručeny adresátům zítra ráno.
C) Všechny zásilky byly doručeny adresátům včera ráno.
D) Všechny zásilky doručujeme adresátům každé ráno.
Tvar „budou doručeny“ spojuje trpný rod s budoucím časem.
Výsledek: B)Ve které z následujících vět je sloveso užito v minulém čase a trpném rodě?
A) Schůzku přesuneme na zítřek kvůli nemoci.
B) Schůzka byla přesunuta na zítřek kvůli nemoci.
C) Schůzku přesouváme na zítřek kvůli nemoci.
D) Schůzka se přesune na zítřek kvůli nemoci.
Tvar „byla přesunuta“ spojuje trpný rod s minulým časem.
Výsledek: B)Ve které z následujících trojic sloves jsou všechna slovesa dokonavá?
A) zaplatit – obstarat – probíhat
B) rozbalit – naléhat – podat
C) zamýšlet – dopadnout – vydělávat
D) zaplatit – obstarat – vyzkoušet
Ve variantě D) jsou všechna tři slovesa dokonavá — vyjadřují jednorázový, ukončený děj.
Výsledek: D)Ve které z následujících trojic sloves jsou všechna slovesa nedokonavá?
A) objíždět – vzkvétat – nazvat
B) pobývat – dohlížet – rozdělovat
C) rozbalit – naléhat – podat
D) zaplatit – obstarat – probíhat
Ve variantě B) jsou všechna tři slovesa nedokonavá — vyjadřují trvající, opakovaný děj.
Výsledek: B)Slovo „ničí“ může být jak tvarem slovesa „ničit“, tak tvarem záporného zájmena (od „nikdo“). Ve které z následujících vět je slovo „ničí“ tvarem slovesa?
A) Vandalismus ničí historické památky ve městě.
B) Nebyla to ničí chyba, stalo se to náhodou.
C) To auto přece není ničí, patří obci.
D) Ta myšlenka nebyla ničí, vznikla společně.
Ve větě A) slovo „ničí“ je tvarem slovesa „ničit“ (vandalismus ničí = poškozuje). V ostatních větách jde o záporné přivlastňovací zájmeno.
Výsledek: A)Urči slovní druh zvýrazněného slova ve větě: To auto není ničí, patří obci.
Slovo „ničí“ vyjadřuje záporné vlastnictví (koho, čeho — nikoho) — jde o zájmeno záporné (přivlastňovací).
Výsledek: zájmeno zápornéVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso v trpném rodě?
A) Hráči vytvářeli příběh přímo na místě.
B) Základní schéma příběhu bylo připraveno pořadateli.
C) Pořadatelé připravili základní schéma příběhu.
D) Příběh vznikal přímo během hry.
Tvar „bylo připraveno“ je tvořen pomocným slovesem „být“ a příčestím trpným — jde o trpný rod.
Výsledek: B)Urči druh číslovky zvýrazněné ve větě: Zúčastnilo se tisíc hráčů.
Číslovka „tisíc“ vyjadřuje přesný počet — jde o číslovku základní.
Výsledek: číslovka základníVe které z následujících vět je sloveso užito v podmiňovacím způsobu a trpném rodě?
A) Za jiných okolností by nejspíš byl přijat do klubu.
B) Za jiných okolností by ho nejspíš přijali do klubu.
C) Za jiných okolností ho nejspíš přijmou do klubu.
D) Za jiných okolností byl nejspíš přijat do klubu.
Tvar „by … byl přijat“ spojuje podmiňovací způsob (by) s trpným rodem (byl přijat).
Výsledek: A)Urči pád, číslo a rod podstatného jména ve větě: Bez pravidelných tréninků by závod nevyhrál.
Bez čeho? — tréninků. To je 2. pád (genitiv). Více tréninků — množné číslo. Vzor „hrad“ — rod mužský neživotný.
Výsledek: 2. pád, množné číslo, mužský rod neživotnýVe které z následujících trojic sloves jsou první dvě slovesa dokonavá a třetí nedokonavé?
A) zaplatit – obstarat – probíhat
B) rozbalit – naléhat – podat
C) zamýšlet – dopadnout – vydělávat
D) pobývat – dohlížet – rozdělovat
Ve variantě A) jsou první dvě slovesa „zaplatit“ a „obstarat“ dokonavá, třetí sloveso „probíhat“ je nedokonavé.
Výsledek: A)Urči slovní druh zvýrazněného slova ve větě: Kterak se ti dnes daří?
Slovo „kterak“ je zastaralý výraz s významem „jak“ — jde o příslovce tázací.
Výsledek: příslovce tázacíVe kterém z následujících úseků se vyskytuje sloveso v trpném rodě a zároveň v přítomném čase?
A) Dopisy jsou denně tříděny na poště.
B) Dopisy třídíme denně na poště.
C) Dopisy byly denně tříděny na poště.
D) Dopisy budou denně tříděny na poště.
Tvar „jsou tříděny“ spojuje trpný rod s přítomným časem.
Výsledek: A)Určete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Nevěděl jsem, kam se poděly klíče.“
Vedlejší věta odpovídá na pádovou otázku slovesa řídící věty (nevěděl co? — vedlejší věta zastupuje předmět).
Jde o vedlejší větu předmětnou.
Výsledek: vedlejší věta předmětnáUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „To je ten kluk, který mi pomohl s úkolem.“
Vedlejší věta rozvíjí podstatné jméno 'kluk' a odpovídá na otázku jaký/který — jde o vedlejší větu přívlastkovou.
Výsledek: vedlejší věta přívlastkováUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Zůstali jsme doma, protože venku pršelo.“
Vedlejší věta vyjadřuje příčinu děje hlavní věty (proč jsme zůstali doma) — jde o vedlejší větu příslovečnou příčinnou.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná příčinnáUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Udělám to, abych měl klid.“
Vedlejší věta vyjadřuje účel/záměr děje hlavní věty — jde o vedlejší větu příslovečnou účelovou.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná účelováUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Přestože byl unavený, dokončil celý závod.“
Vedlejší věta vyjadřuje okolnost, navzdory které platí děj hlavní věty — jde o vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná přípustkováVe které z následujících vět je správně zapsána interpunkce?
A) Přišel domů unavený, ale spokojený, protože práci dokončil.
B) Přišel domů, unavený ale spokojený protože práci dokončil.
C) Přišel domů unavený ale spokojený, protože práci dokončil.
D) Přišel domů, unavený, ale spokojený, protože práci, dokončil.
Přívlastky 'unavený' a 'spokojený' jsou v poměru slučovacím se spojkou 'ale' (odporovací), interpunkce se řídí pravidly pro přívlastky a vedlejší větu.
Správně: 'Přišel domů unavený, ale spokojený, protože práci dokončil' — čárka před 'ale' (odporovací spojka mezi přívlastky) a před vedlejší větou 'protože...'.
Výsledek: A)Které z následujících souvětí obsahuje chybu v interpunkci?
A) Kniha, kterou jsem si půjčil, byla velmi zajímavá.
B) Kniha kterou jsem si půjčil, byla velmi zajímavá.
C)Řekl mi, že přijde pozdě, a proto jsem na něj nečekal.
D) Nevěděl jsem, jestli mám zavolat, nebo počkat.
A) správně — čárky kolem vedlejší věty přívlastkové.
B) CHYBA — chybí čárka před vedlejší větou 'kterou jsem si půjčil'.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je v souvětí B) — chybí čárka před 'kterou'Určete významový poměr mezi větami v souvětí: „Nejdřív jsme dojedli oběd, a poté jsme šli ven.“
Spojka 'a poté' naznačuje, že druhý děj následuje po prvním v čase — jde o poměr slučovací (přesněji stupeň následnosti, stále v rámci slučovacího poměru).
Výsledek: poměr slučovacíUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Nechtěl jít ven, avšak nakonec se nechal přemluvit.“
Spojka 'avšak' vyjadřuje protiklad mezi ději obou vět — jde o poměr odporovací.
Výsledek: poměr odporovacíUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Buď půjdeme na výlet, nebo zůstaneme doma.“
Spojka 'buď - nebo' vyjadřuje, že platí právě jedna z možností — jde o poměr vylučovací.
Výsledek: poměr vylučovacíUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Nejenže přišel pozdě, ale navíc zapomněl podklady.“
Spojení 'nejenže - ale navíc' stupňuje závažnost druhého děje oproti prvnímu — jde o poměr stupňovací.
Výsledek: poměr stupňovacíVypište základní skladební dvojici z věty: „Starý pes hlasitě štěkal na neznámého muže.“
Základní skladební dvojice tvoří podmět a přísudek (holý, bez rozvíjejících členů).
Podmět: pes. Přísudek: štěkal.
Výsledek: pes štěkalVypište základní skladební dvojici z věty: „Všichni žáci deváté třídy psali důležitý test.“
Základní skladební dvojice: podmět 'žáci' a přísudek 'psali' (bez rozvíjejících přívlastků a předmětu).
Výsledek: žáci psaliUrčete druh přívlastku zvýrazněného ve větě: „Koupili jsme si dům se zahradou.“
Přívlastek 'se zahradou' se váže k podstatnému jménu 'dům', ale nemá s ním shodu v pádě, čísle a rodě (je vyjádřen předložkovým pádem) — jde o přívlastek neshodný.
Výsledek: přívlastek neshodnýUrčete druh přívlastku zvýrazněného ve větě: „Viděli jsme starou dřevěnou chalupu na kraji vesnice.“
Přívlastek 'starou' se nevztahuje přímo k podstatnému jménu 'chalupu' samostatně, ale k celému spojení 'dřevěnou chalupu' — nelze říct 'dřevěnou starou chalupu' se stejným významem ani mezi ně vložit spojku 'a'.
Jde tedy o přívlastek postupně rozvíjející.
Výsledek: přívlastek postupně rozvíjejícíUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Kniha, kterou jsem si půjčil, byla velmi napínavá.“
Vedlejší věta rozvíjí podstatné jméno 'kniha' — jde o vedlejší větu přívlastkovou.
Výsledek: vedlejší věta přívlastkováUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Věřím, že se brzy uvidíme.“
Vedlejší věta zastupuje předmět slovesa 'věřím' (věřím čemu?) — jde o vedlejší větu předmětnou.
Výsledek: vedlejší věta předmětnáUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Zůstal doma, ačkoli měl chuť jít ven.“
Vedlejší věta vyjadřuje okolnost, navzdory které platí děj hlavní věty — jde o vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná přípustkováUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Mluvil tak potichu, že mu nikdo nerozuměl.“
Vedlejší věta vyjadřuje následek/míru děje hlavní věty (jak potichu — natolik, že...) — jde o vedlejší větu příslovečnou měrovou (důsledkovou).
Výsledek: vedlejší věta příslovečná měrováKteré z následujících souvětí obsahuje chybu v interpunkci?
A) Dům, který jsme si prohlédli, se nám velmi líbil.
B) Dům který jsme si prohlédli, se nám velmi líbil.
C) Řekl mi, že přijde později, a tak jsem počkal.
D) Nevěděl jsem, jestli mám jít, nebo zůstat.
A) správně.
B) CHYBA — chybí čárka před vedlejší větou 'který jsme si prohlédli'.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je v souvětí B)Určete významový poměr mezi větami v souvětí: „Nejenže zapomněl klíče, ale navíc přišel pozdě.“
Spojení 'nejenže - ale navíc' stupňuje závažnost druhého děje — jde o poměr stupňovací.
Výsledek: poměr stupňovacíUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Buď se omluvíš, nebo s tebou nebudu mluvit.“
Spojka 'buď - nebo' vyjadřuje, že platí právě jedna z možností — jde o poměr vylučovací.
Výsledek: poměr vylučovacíUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Chtěl jet na kole, avšak pršelo.“
Spojka 'avšak' vyjadřuje protiklad — jde o poměr odporovací.
Výsledek: poměr odporovacíVypište základní skladební dvojici z věty: „Náhle se ozvalo hlasité zaklepání na dveře.“
Základní skladební dvojice tvoří podmět a přísudek.
Podmět: zaklepání. Přísudek: ozvalo se.
Výsledek: zaklepání ozvalo seVypište základní skladební dvojici z věty: „Všichni návštěvníci výstavy obdivovali nové exponáty.“
Podmět: návštěvníci. Přísudek: obdivovali (bez rozvíjejících členů 'všichni' a předmětu 'exponáty').
Výsledek: návštěvníci obdivovaliUrčete druh přívlastku zvýrazněného ve větě: „Koupili jsme byt s balkonem.“
Přívlastek 's balkonem' se váže k podstatnému jménu 'byt', ale je vyjádřen předložkovým pádem bez shody — jde o přívlastek neshodný.
Výsledek: přívlastek neshodnýUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Kniha vypadala tak, jako by ji někdo úmyslně poškodil.“
Vedlejší věta vyjadřuje způsob, jakým kniha vypadala — jde o vedlejší větu příslovečnou způsobovou.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná způsobováUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Otec vařil oběd, zatímco matka uklízela obývák.“
Obě činnosti probíhají současně, bez vzájemné závislosti — jde o poměr slučovací.
Výsledek: poměr slučovacíVypište základní skladební dvojici z věty: „Malé děti si hrály na pískovišti celé odpoledne.“
Podmět: děti. Přísudek: hrály si.
Výsledek: děti hrály siUrčete stavbu souvětí (pořadí vět, VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší s určením druhu): „Přicházím z budoucnosti, abych ti předložil zajímavý návrh.“
První část 'Přicházím z budoucnosti' je věta hlavní.
Druhá část 'abych ti předložil zajímavý návrh' je vedlejší věta účelová.
Struktura: VH – VV účelová.
Výsledek: VH – VV příslovečná účelováUrčete stavbu souvětí: „Než to vyslovil, skoro se nechala zviklat matčinými poznámkami, ale teď si byla jistá.“
'Než to vyslovil' — vedlejší věta příslovečná časová (uvádí, kdy).
'skoro se nechala zviklat matčinými poznámkami' — věta hlavní.
'ale teď si byla jistá' — druhá věta hlavní (spojená poměrem odporovacím).
Struktura: VV časová – VH1 – VH2 (odporovací poměr).
Výsledek: VV příslovečná časová – VH – VH (poměr odporovací)Určete druh vedlejší věty: „Nemohl jsem si vybrat, protože mě zaujalo jak téma A, tak téma B.“
Vedlejší věta 'protože mě zaujalo...' vyjadřuje příčinu, proč si mluvčí nemohl vybrat — jde o vedlejší větu příslovečnou příčinnou.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná příčinnáUrčete druh vedlejší věty: „Jestliže našetřím dost peněz, pojedu do zahraničí, abych se zdokonalil v jazyce.“ (zaměřte se na první vedlejší větu)
První vedlejší věta 'Jestliže našetřím dost peněz' vyjadřuje podmínku, za které nastane děj hlavní věty — jde o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná podmínkováUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Dřív byl vášnivým čtenářem, nyní ho ale s knihou v ruce uvidíte zřídka.“
Spojka 'ale' mezi větami vyjadřuje protiklad mezi minulým a současným stavem — jde o poměr odporovací.
Výsledek: poměr odporovacíVypište základní skladební dvojici z věty: „Na terasu v posledním patře naší budovy nesmí kvůli stavebním úpravám vkročit ani noha.“
Základní skladební dvojice tvoří podmět a přísudek.
Podmět: noha (v přeneseném významu 'nikdo'). Přísudek: nesmí vkročit.
Výsledek: noha nesmí vkročitVypište základní skladební dvojici z věty: „Proti výstavbě supermarketu protestovali nejen občané, ale i zástupci ekologických hnutí.“
Podmět je několikanásobný: občané, zástupci. Přísudek: protestovali.
Výsledek: občané, zástupci protestovaliUrčete druh přívlastku zvýrazněného ve větě: „Vešel do místnosti plné neznámých lidí.“
Přívlastek 'neznámých lidí' rozvíjí přídavné jméno 'plné', které samo rozvíjí 'místnosti' — jde o přívlastek postupně rozvíjející (druhý stupeň rozvití).
Výsledek: přívlastek postupně rozvíjejícíUrčete druh přívlastku zvýrazněného ve větě: „Koupili dům s velkou zahradou.“
Přívlastek 's velkou zahradou' je vyjádřen předložkovým pádem bez shody s podstatným jménem 'dům' — jde o přívlastek neshodný.
Výsledek: přívlastek neshodnýUrčete významový poměr mezi větami: „Nejenže neuspěl u zkoušky, ale navíc ztratil index.“
Spojení 'nejenže - ale navíc' stupňuje závažnost druhého děje — jde o poměr stupňovací.
Výsledek: poměr stupňovacíVe kterém z následujících souvětí je chyba v interpunkci?
A) Kniha, kterou mi doporučil, byla opravdu skvělá.
B) Kniha kterou mi doporučil, byla opravdu skvělá.
C) Řekl mi, že dorazí později, a tak jsem počkal.
D) Nevěděl jsem, zda mám jít, nebo zůstat.
A) správně.
B) CHYBA — chybí čárka před vedlejší větou 'kterou mi doporučil'.
C) správně.
D) správně.
Výsledek: chyba je v souvětí B)Určete druh vedlejší věty a její funkci ve větě: „Byla to totiž ona, kdo na konci léta změnil osud celé rodiny.“
Vedlejší věta 'kdo na konci léta změnil osud celé rodiny' rozvíjí zájmeno 'ona' (identifikuje, kdo je 'ona') — jde o vedlejší větu přívlastkovou.
Výsledek: vedlejší věta přívlastkováUrčete druh vedlejší věty: „Jak dlouho tu ještě zůstaneš, to mě moc zajímá.“
Vedlejší věta 'jak dlouho tu ještě zůstaneš' zastupuje podmět (to = obsah vedlejší věty) hlavní věty 'to mě zajímá' — jde o vedlejší větu podmětnou.
Výsledek: vedlejší věta podmětnáVypište základní skladební dvojici z věty: „Můj návrh investovat do začínající firmy byl ze všech nejlepší.“
Podmět: návrh. Přísudek: byl (jmenný se sponou, doplněk 'nejlepší').
Výsledek: návrh byl (nejlepší)Určete významový poměr mezi větami: „Buď se přihlásíš na kurz, nebo zůstaneš bez certifikátu.“
Spojka 'buď - nebo' vyjadřuje, že platí právě jedna z možností — jde o poměr vylučovací.
Výsledek: poměr vylučovacíUrčete druh vedlejší věty: „Mluvil tak potichu, že mu sotva kdo rozuměl.“
Vedlejší věta vyjadřuje důsledek/míru děje hlavní věty — jde o vedlejší větu příslovečnou měrovou (důsledkovou).
Výsledek: vedlejší věta příslovečná měrováVypište základní skladební dvojici z věty: „Všichni návštěvníci obdivovali nové exponáty muzea.“
Podmět: návštěvníci. Přísudek: obdivovali.
Výsledek: návštěvníci obdivovaliUrčete druh přívlastku a zároveň druh vedlejší věty ve spojení: „muž, kterého jsem potkal včera, mi to potvrdil“
Zvýrazněná část je vedlejší věta, která rozvíjí podstatné jméno 'muž' — jde zároveň o vedlejší větu přívlastkovou.
Výsledek: vedlejší věta přívlastkováUrčete významový poměr mezi větami: „Otec četl noviny, zatímco syn si hrál v pokoji.“
Obě činnosti probíhají současně, bez vzájemné závislosti — jde o poměr slučovací.
Výsledek: poměr slučovacíUrčete druh vedlejší věty: „Tam, kam ukazoval, nebylo nic vidět.“
Vedlejší věta 'kam ukazoval' rozvíjí příslovečné určení místa 'tam' — jde o vedlejší větu příslovečnou místní.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná místníUrčete významový poměr mezi větami: „Vstal brzy ráno, aby stihl první vlak.“
Druhá věta 'aby stihl první vlak' vyjadřuje účel děje — nejde o souřadný poměr mezi dvěma hlavními větami, ale o vedlejší větu účelovou podřazenou hlavní větě.
Výsledek: nejde o souřadný poměr — je to vedlejší věta účelová (podřadné souvětí)Vypište základní skladební dvojici z věty: „Naši sousedé si včera pořídili nové auto.“
Podmět: sousedé. Přísudek: pořídili si.
Výsledek: sousedé pořídili siVypište základní skladební dvojici z věty: „Za soumraku se nad polem náhle objevilo hejno divokých hus.“
Podmět: hejno (co se objevilo? — hejno). Přísudek: objevilo se.
Výsledek: podmět: hejno; přísudek: objevilo seVe které z následujících možností je nepřímá řeč „Řekla, že přijde pozdě, protože musí ještě dodělat úkoly.“ správně převedena do řeči přímé?
A) „Přijdu pozdě, protože musím ještě dodělat úkoly,“ řekla.
B) „Přijde pozdě, protože musí ještě dodělat úkoly,“ řekla.
C) Řekla: „Že přijdu pozdě, protože musím ještě dodělat úkoly.“
D) „Přijdu pozdě,“ řekla, „protože musela ještě dodělat úkoly.“
Při převodu do přímé řeči se osoba mění zpět do 1. osoby (přijdu, musím) a odpadá spojka „že“.
Výsledek: A)Ve větě „Unavený běžec doběhl do cíle až pozdě večer.“ urči: a) slovo, které je přívlastkem shodným, b) slovo, které je příslovečným určením času.
a) „unavený“ rozvíjí podstatné jméno „běžec“ shodně v rodě, čísle a pádě — přívlastek shodný.
b) „večer“ (spolu s „pozdě“) vyjadřuje, kdy děj proběhl — příslovečné určení času.
Výsledek: přívlastek shodný: unavený; příslovečné určení času: večer (pozdě večer)Kolik vět obsahuje následující souvětí? „Když skončila škola, děti si sbalily aktovky a vyběhly na hřiště, kde už na ně čekali kamarádi.“
Souvětí obsahuje čtyři věty: 1) Když skončila škola (vedlejší věta časová), 2) děti si sbalily aktovky (věta hlavní), 3) vyběhly na hřiště (věta hlavní), 4) kde už na ně čekali kamarádi (vedlejší věta přívlastková).
Výsledek: čtyři větyVe které z následujících vět není správně zapsána interpunkce?
A) Po absolvování jazykového kurzu odjela sestra do zahraničí.
B) Po absolvování jazykového kurzu, odjela sestra do zahraničí.
C) Sestra, která absolvovala jazykový kurz, odjela do zahraničí.
D) Sestra odjela do zahraničí, protože absolvovala jazykový kurz.
Příslovečné určení na začátku věty (Po absolvování jazykového kurzu) není vedlejší větou ani vsuvkou, a proto se za ním čárka nepíše — ve větě B) je tedy čárka navíc.
Výsledek: B)Ve kterém z následujících úseků se vyskytuje větný člen v přístavkovém vztahu?
A) Navštívili jsme Kutnou Horu, staré hornické město.
B) Navštívili jsme malebné a klidné historické město.
C) Navštívili jsme město, které leží nedaleko Prahy.
D) Navštívili jsme oblíbené výletní město s náměstím.
Ve větě A) pojmenování „Kutná Hora“ a „staré hornické město“ označují stejnou skutečnost dvěma různými způsoby — jde o přístavkový vztah.
Výsledek: A)Vypište základní skladební dvojici z věty: „Kvůli náhlé bouřce museli organizátoři festival přerušit.“
Podmět: organizátoři (kdo museli přerušit — organizátoři). Přísudek: museli přerušit.
Výsledek: podmět: organizátoři; přísudek: museli přerušitVe které z následujících možností odpovídá stavba souvětí „Když dorazili na chatu, zjistili, že zapomněli klíče.“?
(VH = věta hlavní; VV = věta vedlejší)
A) VV příslovečná časová – VH – VV předmětná
B) VH – VV příslovečná časová – VV předmětná
C) VV podmínková – VH – VV předmětná
D) VH – VV podmínková – VV předmětná
„Když dorazili na chatu“ vyjadřuje čas děje hlavní věty — VV příslovečná časová. „zjistili“ je věta hlavní. „že zapomněli klíče“ odpovídá na pádovou otázku (zjistili co?) — VV předmětná.
Výsledek: A) VV příslovečná časová – VH – VV předmětnáVe kterém z následujících úseků se vyskytuje přívlastek neshodný?
A) zajímavá kniha o cestování
B) zajímavá a poutavá kniha
C) tato zajímavá kniha
D) moje nejzajímavější kniha
Přívlastek „o cestování“ nestojí ve stejném pádě, čísle a rodě jako podstatné jméno „kniha“ (je vyjádřen předložkovým pádem) — jde o přívlastek neshodný. Ostatní přívlastky se s podstatným jménem shodují.
Výsledek: A)Vypište základní skladební dvojici z věty: „Po dlouhé zimě konečně rozkvetly první jarní květiny.“
Podmět: květiny (co rozkvetlo — květiny). Přísudek: rozkvetly.
Výsledek: podmět: květiny; přísudek: rozkvetlyVe které z následujících vět je správně zapsána interpunkce?
A) Kamarád, který bydlí naproti, mi dnes pomohl s úkoly.
B) Kamarád který bydlí naproti, mi dnes pomohl s úkoly.
C) Kamarád, který bydlí naproti mi dnes pomohl s úkoly.
D) Kamarád, který bydlí naproti, mi, dnes pomohl s úkoly.
Vedlejší věta „který bydlí naproti“ musí být z obou stran oddělena čárkami — pouze varianta A) má čárky na správných místech.
Výsledek: A)Ve kterém z následujících úseků se vyskytuje větný člen v přístavkovém vztahu?
A) Navštívili jsme Petru, naši novou sousedku.
B) Navštívili jsme milou a usměvavou sousedku.
C) Navštívili jsme sousedku, která se právě přistěhovala.
D) Navštívili jsme naši dlouholetou sousedku.
Pojmenování „Petru“ a „naši novou sousedku“ označují stejnou osobu dvěma různými způsoby — jde o přístavkový vztah.
Výsledek: A)Ve které z následujících možností odpovídá stavba souvětí „Ačkoli byl unavený, dokončil práci, kterou slíbil.“?
(VH = věta hlavní; VV = věta vedlejší)
A) VV příslovečná přípustková – VH – VV přívlastková
B) VH – VV příslovečná přípustková – VV přívlastková
C) VV podmínková – VH – VV předmětná
D) VV příčinná – VH – VV přívlastková
„Ačkoli byl unavený“ vyjadřuje okolnost, přes kterou se děj hlavní věty přesto uskutečnil — VV příslovečná přípustková. „dokončil práci“ je věta hlavní. „kterou slíbil“ rozvíjí podstatné jméno „práci“ — VV přívlastková.
Výsledek: A) VV příslovečná přípustková – VH – VV přívlastkováVe kterém z následujících úseků se vyskytuje přívlastek postupně rozvíjející?
A) starý dřevěný stůl
B) starý a dřevěný stůl
C) stůl, který byl starý
D) stůl z tmavého dřeva
Přívlastky „starý“ a „dřevěný“ na sebe postupně navazují a nejsou spojeny spojkou ani čárkou (nejde o rovnocenné přívlastky) — jde o přívlastek postupně rozvíjející.
Výsledek: A)Určete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Nevím, zda přijde včas.“
Vedlejší věta odpovídá na otázku (nevím co?) a zastupuje předmět řídícího slovesa — jde o vedlejší větu předmětnou.
Výsledek: vedlejší věta předmětnáUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Zůstaň tam, kde jsi teď.“
Vedlejší věta vyjadřuje místo děje hlavní věty — jde o vedlejší větu příslovečnou místní.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná místníKolik vět obsahuje následující souvětí? „Protože se zpozdil autobus, přišli jsme pozdě na představení, které už mezitím začalo.“
Souvětí obsahuje tři věty: 1) Protože se zpozdil autobus (VV příčinná), 2) přišli jsme pozdě na představení (VH), 3) které už mezitím začalo (VV přívlastková).
Výsledek: tři větyVypište základní skladební dvojici z věty: „Můj plán uspořádat oslavu na zahradě všichni jednomyslně podpořili.“
Podmět: všichni (kdo podpořili — všichni). Přísudek: podpořili.
Výsledek: podmět: všichni; přísudek: podpořiliVe které z následujících vět je správně zapsána interpunkce?
A) Kniha, kterou mi půjčil, byla opravdu napínavá.
B) Kniha kterou mi půjčil, byla opravdu napínavá.
C) Kniha, kterou mi půjčil byla opravdu napínavá.
D) Kniha kterou, mi půjčil byla opravdu napínavá.
Vedlejší věta „kterou mi půjčil“ musí být z obou stran oddělena čárkami — pouze varianta A) má čárky na správných místech.
Výsledek: A)Určete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Půjč mi knihu, kterou jsi právě dočetl.“
Vedlejší věta rozvíjí podstatné jméno „knihu“ a odpovídá na otázku jakou? — vedlejší věta přívlastková.
Výsledek: vedlejší věta přívlastkováUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Přišel brzy, aby stihl celý zápas.“
Vedlejší věta vyjadřuje záměr/účel děje hlavní věty — vedlejší věta příslovečná účelová.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná účelováVe větě „Kamarádi z fotbalového klubu mě navštívili o víkendu.“ urči druh větného členu zvýrazněného slovního spojení „z fotbalového klubu“.
A) předmět
B) přívlastek neshodný
C) příslovečné určení místa
D) podmět
Slovní spojení „z fotbalového klubu“ rozvíjí podstatné jméno „kamarádi“ (jací kamarádi? — z fotbalového klubu) a není s ním ve shodě (jiný pád) — jde o přívlastek neshodný.
Výsledek: B) přívlastek neshodnýVe větě „Diskutovali jsme o výsledcích posledního průzkumu.“ urči druh větného členu zvýrazněného slovního spojení „o výsledcích“.
A) předmět
B) přívlastek neshodný
C) příslovečné určení příčiny
D) podmět
Slovní spojení „o výsledcích“ doplňuje sloveso „diskutovali“ (diskutovali o čem?) — jde o předmět.
Výsledek: A) předmětVypište základní skladební dvojici z věty: „Během vichřice spadlo v parku několik starých stromů.“
Podmět: několik stromů (co spadlo — několik stromů). Přísudek: spadlo.
Výsledek: podmět: několik stromů; přísudek: spadloVe které z následujících vět je správně zapsána interpunkce?
A) Ačkoli jsme spěchali, stihli jsme přijít na představení včas.
B) Ačkoli jsme spěchali stihli jsme přijít na představení včas.
C) Ačkoli, jsme spěchali, stihli jsme přijít na představení včas.
D) Ačkoli jsme spěchali, stihli, jsme přijít na představení včas.
Vedlejší věta „Ačkoli jsme spěchali“ musí být od hlavní věty oddělena čárkou — pouze varianta A) je zapsána správně.
Výsledek: A)Ve kterém z následujících úseků se vyskytuje větný člen v přístavkovém vztahu?
A) Přečetli jsme Babičku, nejznámější dílo Boženy Němcové.
B) Přečetli jsme zajímavou a poutavou knihu.
C) Přečetli jsme knihu, kterou nám doporučila učitelka.
D) Přečetli jsme naši oblíbenou knihu.
„Babičku“ a „nejznámější dílo Boženy Němcové“ pojmenovávají stejnou skutečnost dvěma způsoby — jde o přístavkový vztah.
Výsledek: A)Inverze je změna pořadí slov oproti neutrálnímu (běžnému) slovosledu. Ve které z následujících možností je použita inverze?
A) Jak se ti líbí ten nový film?
B) Ten nový film jak se ti líbí?
C) Líbí se ti ten nový film?
D) Ten film se ti líbí, viď?
Ve větě B) je pořadí slov („ten nový film jak se ti líbí“) neobvyklé oproti běžnému slovosledu vět A), C), D) — jde o inverzi.
Výsledek: B)Ve které z následujících možností odpovídá stavba souvětí „Protože pršelo, zůstali jsme doma a hráli jsme karty.“?
(VH = věta hlavní; VV = věta vedlejší)
A) VV příčinná – VH – VH
B) VH – VV příčinná – VH
C) VV podmínková – VH – VH
D) VH – VH – VV příčinná
„Protože pršelo“ vyjadřuje příčinu — VV příčinná, stojí na začátku souvětí, po ní následují dvě věty hlavní spojené spojkou „a“.
Výsledek: A) VV příčinná – VH – VHUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Slíbil mi, že přijde včas.“
Vedlejší věta zastupuje předmět slovesa řídící věty (slíbil co?) — vedlejší věta předmětná.
Výsledek: vedlejší věta předmětnáKolik vět obsahuje následující souvětí? „Ačkoli byl unavený a nemocný, dorazil na schůzku, kterou sám svolal.“
Souvětí obsahuje tři věty: 1) Ačkoli byl unavený a nemocný (VV přípustková), 2) dorazil na schůzku (VH), 3) kterou sám svolal (VV přívlastková).
Výsledek: tři větyVe větě „Kniha ležela na stole v obývacím pokoji.“ urči druh větného členu zvýrazněného slovního spojení „v obývacím pokoji“.
A) přívlastek shodný
B) příslovečné určení místa
C) předmět
D) podmět
Slovní spojení „v obývacím pokoji“ vyjadřuje, kde se kniha nachází — jde o příslovečné určení místa.
Výsledek: B) příslovečné určení místaVypište základní skladební dvojici z věty: „Rozhodnutí zrušit letní tábor všechny děti hluboce zklamalo.“
Podmět: rozhodnutí (co zklamalo — rozhodnutí). Přísudek: zklamalo.
Výsledek: podmět: rozhodnutí; přísudek: zklamaloUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Vrať se tam, odkud jsi přišel.“
Vedlejší věta vyjadřuje místo (odkud), ze kterého se má dít pohyb — vedlejší věta příslovečná místní.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná místníVe které z následujících vět je správně zapsána interpunkce?
A) Sportovci, kteří reprezentovali naši zemi, se vrátili domů jako hrdinové.
B) Sportovci kteří reprezentovali naši zemi, se vrátili domů jako hrdinové.
C) Sportovci, kteří reprezentovali naši zemi se vrátili domů jako hrdinové.
D) Sportovci, kteří, reprezentovali naši zemi, se vrátili domů jako hrdinové.
Vedlejší věta „kteří reprezentovali naši zemi“ musí být z obou stran oddělena čárkami — pouze varianta A) má čárky na správných místech.
Výsledek: A)Ve větě „Babička vnoučatům upletla teplé rukavice.“ urči, které větné členy věta obsahuje.
A) podmět, přísudek, přívlastek shodný a dva předměty
B) podmět, přísudek, přívlastek neshodný a dva předměty
C) podmět, přísudek, dva přívlastky shodné a příslovečné určení
D) podmět, přísudek, přívlastek shodný, předmět a příslovečné určení
Věta obsahuje podmět (babička), přísudek (upletla), přívlastek shodný (teplé rozvíjející rukavice) a dva předměty (vnoučatům, rukavice).
Výsledek: A)Určete významový poměr mezi větami v souvětí: „Chtěl jsem jít ven, ale pršelo.“
Druhá věta staví proti obsahu první věty protikladnou skutečnost (spojka „ale“) — jde o poměr odporovací.
Výsledek: poměr odporovacíUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Nejenže zapomněl klíče, ale ještě ztratil peněženku.“
Druhá věta vyjadřuje závažnější, stupňovaný obsah oproti první větě (nejenže… ale ještě) — jde o poměr stupňovací.
Výsledek: poměr stupňovacíUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Celou noc pršelo, a proto byla ráno silnice kluzká.“
Druhá věta vyjadřuje důsledek toho, co se stalo v první větě (spojovací výraz „a proto“) — jde o poměr důsledkový.
Výsledek: poměr důsledkovýUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Buď mi zavolej, nebo napiš zprávu.“
Věty nabízejí dvě možnosti, z nichž může nastat pouze jedna (buď… nebo) — jde o poměr vylučovací.
Výsledek: poměr vylučovacíUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „To je ten muž, o kterém jsme mluvili.“
Vedlejší věta rozvíjí podstatné jméno „muž“ a odpovídá na otázku jaký/který — vedlejší věta přívlastková.
Výsledek: vedlejší věta přívlastkováUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Pokud budeš mít čas, zavolej mi.“
Vedlejší věta vyjadřuje podmínku, za níž se uskuteční děj hlavní věty — vedlejší věta příslovečná podmínková.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná podmínkováVypište základní skladební dvojici z věty: „Do finále postoupili nakonec jen dva nejlepší týmy.“
Podmět: dva týmy (kdo postoupil — dva týmy). Přísudek: postoupili.
Výsledek: podmět: dva týmy; přísudek: postoupiliVe větě „Řemeslník opracoval kus dřeva pilníkem.“ urči druh větného členu zvýrazněného slova „pilníkem“.
A) předmět
B) příslovečné určení způsobu
C) příslovečné určení prostředku
D) podmět
Slovo „pilníkem“ vyjadřuje nástroj, jímž byl děj vykonán (čím? — pilníkem) — jde o příslovečné určení prostředku.
Výsledek: C) příslovečné určení prostředkuUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Udělal to tak, jak mu bylo řečeno.“
Vedlejší věta vyjadřuje způsob, jakým byl děj vykonán — vedlejší věta příslovečná způsobová.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná způsobováVe větě „Dcera podala dědovi horký čaj.“ urči, které větné členy věta obsahuje.
A) podmět, přísudek, přívlastek shodný a dva předměty
B) podmět, přísudek, přívlastek neshodný a dva předměty
C) podmět, přísudek, dva přívlastky shodné a příslovečné určení
D) podmět, přísudek, přívlastek shodný, předmět a příslovečné určení
Věta obsahuje podmět (dcera), přísudek (podala), přívlastek shodný (horký rozvíjející čaj) a dva předměty (dědovi, čaj).
Výsledek: A)Určete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Kdo se bojí, nesmí do lesa.“
Vedlejší věta zastupuje podmět hlavní věty (kdo? — ten, kdo se bojí) — vedlejší věta podmětná.
Výsledek: vedlejší věta podmětnáUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Venku svítilo slunce a ptáci zpívali.“
Věty jsou spojeny spojkou „a“ a vyjadřují souběžné, rovnocenné skutečnosti bez odporu či stupňování — jde o poměr slučovací.
Výsledek: poměr slučovacíVypište základní skladební dvojici z věty: „Kvůli opravě silnice byla doprava přesměrována jinudy.“
Podmět: doprava (co bylo přesměrováno — doprava). Přísudek: byla přesměrována.
Výsledek: podmět: doprava; přísudek: byla přesměrovánaUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „I když byl unavený, dokončil práci.“
Vedlejší věta vyjadřuje okolnost, navzdory které se děj hlavní věty přesto uskutečnil — vedlejší věta příslovečná přípustková.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná přípustkováV uměleckých textech se často setkáváme s neobvyklým slovosledem. Slovosled typu A: přívlastek shodný stojí za podstatným jménem, které rozvíjí (např. „ramenem tajemným“). Slovosled typu B: přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, ale ne bezprostředně (např. „hrdliččin zval ku lásce hlas“). Který typ slovosledu se vyskytuje ve verši „vody se dotkl stříbrné“?
A) slovosled typu A
B) slovosled typu B
C) oba typy zároveň
D) žádný z uvedených typů
Přídavné jméno „stříbrné“ stojí až za podstatným jménem „vody“, které rozvíjí — jde o slovosled typu A.
Výsledek: A) slovosled typu AKterý typ slovosledu (viz definice u předchozí úlohy) se vyskytuje ve verši „chlapcův zval ho domů hlas“?
A) slovosled typu A
B) slovosled typu B
C) oba typy zároveň
D) žádný z uvedených typů
Přívlastek „chlapcův“ stojí před podstatným jménem „hlas“, ale není bezprostředně před ním (odděluje je sloveso a zájmeno) — jde o slovosled typu B.
Výsledek: B) slovosled typu BKteré z následujících tvrzení o slovech pes, zvíře a bernardýn je pravdivé?
A) Slovo pes je nadřazené slovu zvíře, to je nadřazené slovu bernardýn.
B) Slovo zvíře je nadřazené slovu pes, to je nadřazené slovu bernardýn.
C) Slovo bernardýn je nadřazené slovu zvíře, to je nadřazené slovu pes.
D) Slovo zvíře je nadřazené slovu bernardýn, to je nadřazené slovu pes.
„Zvíře“ je nejobecnější pojem, je nadřazeno slovu „pes“ (druh zvířete), a to je zase nadřazeno konkrétnímu plemeni „bernardýn“.
Výsledek: B)Určete významový poměr mezi větami v souvětí: „Nešel do školy, protože byl nemocný.“
Druhá věta vyjadřuje příčinu, proč se neuskutečnil děj první věty — jde o poměr příčinný.
Výsledek: poměr příčinnýVypište základní skladební dvojici z věty: „Kvůli nemoci musel žák zameškat několik týdnů výuky.“
Podmět: žák (kdo musel zameškat — žák). Přísudek: musel zameškat.
Výsledek: podmět: žák; přísudek: musel zameškatUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Navštívili jsme město, ve kterém jsme se poznali.“
Vedlejší věta rozvíjí podstatné jméno „město“ — vedlejší věta přívlastková.
Výsledek: vedlejší věta přívlastkováVe větě „Kniha od oblíbeného spisovatele ležela na stole.“ urči druh přívlastku ve slovním spojení „od oblíbeného spisovatele“.
A) přívlastek shodný
B) přívlastek neshodný
C) předmět
D) podmět
Slovní spojení „od oblíbeného spisovatele“ rozvíjí podstatné jméno „kniha“, ale není s ním ve shodě (jiný pád) — jde o přívlastek neshodný.
Výsledek: B) přívlastek neshodnýUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Nejenže přišel pozdě, ale navíc zapomněl klíče.“
Druhá věta vyjadřuje závažnější skutečnost oproti první — jde o poměr stupňovací.
Výsledek: poměr stupňovacíVe větě „Rodiče koupili dceři nové kolo.“ urči, které větné členy věta obsahuje.
A) podmět, přísudek, přívlastek shodný a dva předměty
B) podmět, přísudek, přívlastek neshodný a dva předměty
C) podmět, přísudek, dva přívlastky shodné a příslovečné určení
D) podmět, přísudek, přívlastek shodný, předmět a příslovečné určení
Věta obsahuje podmět (rodiče), přísudek (koupili), přívlastek shodný (nové rozvíjející kolo) a dva předměty (dceři, kolo).
Výsledek: A)Určete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Jdi tam, kam tě oči povedou.“
Vedlejší věta vyjadřuje místo děje — vedlejší věta příslovečná místní.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná místníUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Buď se omluvíš, nebo se s tebou přestanu bavit.“
Věty nabízejí dvě vzájemně se vylučující možnosti (buď… nebo) — jde o poměr vylučovací.
Výsledek: poměr vylučovacíVypište základní skladební dvojici z věty: „Díky slevě si mnoho zákazníků koupilo nové oblečení.“
Podmět: mnoho zákazníků (kdo si koupilo — mnoho zákazníků). Přísudek: koupilo.
Výsledek: podmět: mnoho zákazníků; přísudek: koupiloKterý typ slovosledu (viz definice u úlohy 802) se vyskytuje ve verši „král vidí zámek vzdálený“?
A) slovosled typu A
B) slovosled typu B
C) oba typy zároveň
D) žádný z uvedených typů
Přídavné jméno „vzdálený“ stojí až za podstatným jménem „zámek“, které rozvíjí — jde o slovosled typu A.
Výsledek: A) slovosled typu AUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Nevěděl jsem, kam se poděly klíče.“
Vedlejší věta zastupuje předmět řídícího slovesa (nevěděl co?) — vedlejší věta předmětná.
Výsledek: vedlejší věta předmětnáUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Snažil se ze všech sil, avšak výsledek se nedostavil.“
Druhá věta staví proti obsahu první věty protikladnou skutečnost (spojka „avšak“) — jde o poměr odporovací.
Výsledek: poměr odporovacíPřívlastek těsný omezuje význam podstatného jména a nelze ho z věty vypustit beze změny smyslu; neodděluje se čárkami. Přívlastek volný podává jen doplňující informaci a lze ho vypustit; pokud stojí za podstatným jménem, odděluje se čárkami. Který typ přívlastku je ve větě „Žáci, kteří dorazili pozdě, museli počkat před třídou.“?
A) přívlastek těsný
B) přívlastek volný
C) obojí zároveň
D) žádný z uvedených typů
Vedlejší věta „kteří dorazili pozdě“ je oddělena čárkami a lze ji vypustit, aniž by se zásadně změnil základní smysl sdělení — jde o přívlastek volný.
Výsledek: B) přívlastek volnýKterý typ přívlastku (viz definice u předchozí úlohy) je ve větě „Žáci projevující aktivitu jsou často chváleni.“?
A) přívlastek těsný
B) přívlastek volný
C) obojí zároveň
D) žádný z uvedených typů
Vazba „projevující aktivitu“ zásadně omezuje význam slova „žáci“ (nejde o všechny žáky) a nelze ji vypustit beze změny smyslu — jde o přívlastek těsný.
Výsledek: A) přívlastek těsnýVe které z následujících vět je podmět vyjádřen zájmenem a přísudek je slovesný?
A) Ona odešla domů dřív než ostatní.
B) Byla velmi unavená po celém dni.
C) Únava ji přemohla už brzy odpoledne.
D) Bylo jí do pláče celý večer.
Ve větě A) je podmětem zájmeno „ona“ a přísudek „odešla“ je sloveso v určitém tvaru — jde o přísudek slovesný.
Výsledek: A)Vypište základní skladební dvojici z věty: „Během vichřice spadla na silnici stará lípa.“
Podmět: lípa (co spadlo — lípa). Přísudek: spadla.
Výsledek: podmět: lípa; přísudek: spadlaKterou z vět rozvíjí vedlejší věta v souvětí „Koupil dům, který stojí na kopci.“?
A) rozvíjí sloveso z první věty
B) rozvíjí podstatné jméno z první věty
C) rozvíjí obě věty zároveň
D) nerozvíjí žádnou z vět
Vedlejší věta „který stojí na kopci“ rozvíjí podstatné jméno „dům“ z první věty (jde o přívlastkovou vedlejší větu).
Výsledek: B) rozvíjí podstatné jméno z první větyKterou z vět rozvíjí vedlejší věta v souvětí „Řekl mi, že přijde pozdě.“?
A) rozvíjí sloveso z první věty
B) rozvíjí podstatné jméno z první věty
C) rozvíjí obě věty zároveň
D) nerozvíjí žádnou z vět
Vedlejší věta „že přijde pozdě“ zastupuje předmět a rozvíjí sloveso „řekl“ z první věty (jde o předmětnou vedlejší větu).
Výsledek: A) rozvíjí sloveso z první větyVypište základní skladební dvojici z věty: „Lhát rodičům se mu vůbec nevyplatilo.“
Podmět: lhát (co se nevyplatilo — lhát rodičům). Přísudek: nevyplatilo se.
Výsledek: podmět: lhát; přísudek: nevyplatilo seUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „To je ten dům, který jsme si koupili loni.“
Vedlejší věta rozvíjí podstatné jméno „dům“ — vedlejší věta přívlastková.
Výsledek: vedlejší věta přívlastkováVe které z následujících vět je správně zapsána interpunkce?
A) Tento rybník, který založili již ve středověku, dodnes slouží k chovu ryb.
B) Tento rybník který založili již ve středověku, dodnes slouží k chovu ryb.
C) Tento rybník, který založili již ve středověku dodnes slouží k chovu ryb.
D) Tento rybník který založili již ve středověku dodnes slouží k chovu ryb.
Vedlejší věta „který založili již ve středověku“ je přívlastek volný a musí být z obou stran oddělena čárkami — pouze varianta A) je zapsána správně.
Výsledek: A)Určete významový poměr mezi větami v souvětí: „Pršelo celý den, a proto se výlet zrušil.“
Druhá věta vyjadřuje důsledek toho, co se stalo v první větě — jde o poměr důsledkový.
Výsledek: poměr důsledkovýVe větě „Učitel vysvětlil žákům novou látku.“ urči, které větné členy věta obsahuje.
A) podmět, přísudek, přívlastek shodný a dva předměty
B) podmět, přísudek, přívlastek neshodný a dva předměty
C) podmět, přísudek a dva předměty
D) podmět, přísudek, předmět a příslovečné určení
Věta obsahuje podmět (učitel), přísudek (vysvětlil), přívlastek shodný (novou rozvíjející látku) a dva předměty (žákům, látku).
Výsledek: A) podmět, přísudek, přívlastek shodný a dva předmětyUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Nešel ven, protože pršelo.“
Vedlejší věta vyjadřuje příčinu děje hlavní věty — vedlejší věta příslovečná příčinná.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná příčinnáKterý typ přívlastku (viz definice u úlohy 922) je ve větě „Cesta, vinoucí se údolím, vede do vesnice.“?
A) přívlastek těsný
B) přívlastek volný
C) obojí zároveň
D) žádný z uvedených typů
Přechodníková vazba „vinoucí se údolím“ je oddělena čárkami a lze ji vypustit beze změny základního smyslu (cesta vede do vesnice) — jde o přívlastek volný.
Výsledek: B) přívlastek volnýVypište základní skladební dvojici z věty: „Kvůli opravě mostu byla doprava dočasně přesměrována.“
Podmět: doprava (co bylo přesměrováno — doprava). Přísudek: byla přesměrována.
Výsledek: podmět: doprava; přísudek: byla přesměrovánaUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Buď zvedneš telefon, nebo ti pošlu zprávu.“
Věty nabízejí dvě vzájemně se vylučující možnosti — jde o poměr vylučovací.
Výsledek: poměr vylučovacíVe které z následujících možností je významový vztah mezi slovním spojením a slovem nejpodobnější vztahu mezi dvojicí hrnčířský kruh – keramika?
A) šicí stroj – oblečení
B) kuchyňský váleček – dřevo
C) mikrovlnná trouba – ohřev
D) umělohmotná přepravka – plast
Vztah „hrnčířský kruh – keramika“ je vztah nástroje a výrobku, který se jím vyrábí. Stejný vztah je ve dvojici „šicí stroj – oblečení“.
Výsledek: A) šicí stroj – oblečeníCo vyjadřuje vedlejší věta v souvětí „Aby se mohli lépe chránit, začali Keltové zakládat opevněná sídla.“?
A) příčinu
B) účel
C) podmínku
D) přípustku
Vedlejší věta „aby se mohli lépe chránit“ vyjadřuje záměr, cíl děje hlavní věty — jde o účel.
Výsledek: B) účelVe které z následujících vět je správně zapsána interpunkce?
A) Sousedka Anna, milovnice romantických příběhů, často tráví večery s knihou.
B) Sousedka Anna milovnice romantických příběhů, často tráví večery s knihou.
C) Sousedka Anna, milovnice romantických příběhů často tráví večery s knihou.
D) Sousedka Anna milovnice romantických příběhů často tráví večery s knihou.
Přístavek „milovnice romantických příběhů“ musí být z obou stran oddělen čárkami — pouze varianta A) je zapsána správně.
Výsledek: A)Ve které z následujících vět je správně zapsána interpunkce?
A) Musí zůstat doma kvůli nemoci, ačkoliv se na výlet dlouho těšila.
B) Musí zůstat doma, kvůli nemoci ačkoliv se na výlet dlouho těšila.
C) Musí zůstat doma kvůli nemoci ačkoliv, se na výlet dlouho těšila.
D) Musí zůstat doma, kvůli, nemoci ačkoliv se na výlet dlouho těšila.
Vedlejší věta „ačkoliv se na výlet dlouho těšila“ musí být oddělena čárkou — pouze varianta A) je zapsána správně.
Výsledek: A)Vypište základní skladební dvojici z věty: „Před pěveckým vystoupením žáků proběhla recitační soutěž.“
Podmět: soutěž (co proběhlo — recitační soutěž). Přísudek: proběhla.
Výsledek: podmět: soutěž; přísudek: proběhlaUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Bylo-li třeba, ženy stanuly v čele klanu.“
Vedlejší věta vyjadřuje podmínku, za níž se uskutečnil děj hlavní věty — vedlejší věta příslovečná podmínková.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná podmínkováVe které z následujících vět je správně zapsána interpunkce?
A) Jakýkoli dopis, který je určen do rukou ředitele, může převzít pouze on.
B) Jakýkoli dopis, který je určen do rukou ředitele může převzít pouze on.
C) Jakýkoli dopis který je určen do rukou ředitele, může převzít pouze on.
D) Jakýkoli dopis který je určen do rukou ředitele může převzít pouze on.
Vedlejší věta „který je určen do rukou ředitele“ musí být z obou stran oddělena čárkami — pouze varianta A) je zapsána správně.
Výsledek: A)Co vyjadřuje vedlejší věta v souvětí „Přestože pršelo, vyrazili na výlet.“?
A) příčinu
B) přípustku
C) podmínku
D) způsob
Vedlejší věta „přestože pršelo“ vyjadřuje okolnost, navzdory které se děj hlavní věty přesto uskutečnil — jde o přípustku.
Výsledek: B) přípustkuVypište základní skladební dvojici z věty: „V okolí dílny se nacházely tisíce zlomků nádobí.“
Podmět: tisíce zlomků (co se nacházelo — tisíce zlomků). Přísudek: nacházely se.
Výsledek: podmět: tisíce zlomků; přísudek: nacházely seUrčete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Museli sídla opevnit, protože se báli útoků.“
Vedlejší věta vyjadřuje příčinu děje hlavní věty — vedlejší věta příslovečná příčinná.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná příčinnáVe které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov tkalcovský stav – látka?
A) pekařská pec – chléb
B) kuchyňský nůž – zelenina
C) zahradní hadice – voda
D) knihovna – kniha
Vztah „tkalcovský stav – látka“ je vztah nástroje a výrobku, který se jím vyrábí. Stejný vztah je ve dvojici „pekařská pec – chléb“.
Výsledek: A) pekařská pec – chlébVe které z následujících vět je správně zapsána interpunkce?
A) Vilém tátu dost naštval, protože jednak nenapsal referát, jednak šel za školu.
B) Vilém tátu dost naštval protože, jednak nenapsal referát, jednak šel za školu.
C) Vilém tátu dost naštval, protože jednak nenapsal referát jednak šel za školu.
D) Vilém tátu, dost naštval protože jednak nenapsal referát, jednak šel za školu.
Vedlejší věta musí být oddělena čárkou od hlavní věty a vnitřní dvojice „jednak… jednak“ se odděluje čárkou — pouze varianta A) je zapsána správně.
Výsledek: A)Určete druh vedlejší věty zvýrazněné v souvětí: „Udělal to přesně tak, jak mu bylo přikázáno.“
Vedlejší věta vyjadřuje způsob, jakým byl děj vykonán — vedlejší věta příslovečná způsobová.
Výsledek: vedlejší věta příslovečná způsobováVypište základní skladební dvojici z věty: „Registrační poplatek zahrnuje stravu i ubytování.“
Podmět: poplatek (co zahrnuje — poplatek). Přísudek: zahrnuje.
Výsledek: podmět: poplatek; přísudek: zahrnujeUrčete významový poměr mezi větami v souvětí: „Larpy nejsou jen bitvy, ale i klidné příběhové hry.“
Druhá věta rozšiřuje a stupňuje obsah první věty (nejen… ale i) — jde o poměr stupňovací.
Výsledek: poměr stupňovacíPřeveďte přímou řeč na nepřímou: Petr řekl: „Zítra přijedu vlakem."
Při převodu na nepřímou řeč se mění osoba slovesa (já→on) a příslovce „zítra" se musí nahradit výrazem nezávislým na okamžiku promluvy.
Výsledek: Petr řekl, že příští den přijede vlakem.Převeďte nepřímou řeč na přímou: Maminka se zeptala, jestli už jsem udělal domácí úkol.
Otázka v nepřímé řeči („jestli") se v přímé řeči zapisuje jako přímá otázka s otazníkem, osoba slovesa se mění zpět na 2. osobu (ty).
Výsledek: Maminka se zeptala: „Už jsi udělal domácí úkol?"Ve které z následujících možností NENÍ nepřímá řeč správně převedena do řeči přímé? Výchozí věta: Chlapec tvrdil, že to určitě nebyl on, kdo rozbil okno.
A) Chlapec tvrdil: „To určitě nebyl já, kdo rozbil okno."
B) Chlapec tvrdil: „To určitě nejsem já, kdo rozbil okno."
C) Chlapec tvrdil: „To určitě nebyl já, kdo rozbil to okno."
D) Chlapec tvrdil: „Nebyl jsem to já, kdo rozbil okno."
Ve výchozí nepřímé řeči je sloveso v minulém čase („nebyl"). V možnosti B) je použit přítomný čas („nejsem"), čímž se změnil smysl oproti výchozímu tvrzení.
Výsledek: B)Rozhodněte, zda je následující zápis přímé řeči formálně správný: Táta řekl "Zítra vyrazíme brzy ráno."
Přímá řeč se v češtině zapisuje v uvozovkách českého typu („ dole, " nahoře) a před ní se píše dvojtečka, nikoli jen mezera. Správný zápis: Táta řekl: „Zítra vyrazíme brzy ráno."
Výsledek: NE — chybí dvojtečka a správné české uvozovkyJakou výpověď vyjadřuje následující věta a jaké interpunkční znaménko by měla mít na konci: „Kolik je vám let"
A) otázka, otazník
B) rozkaz, vykřičník
C) oznámení, tečka
D) prosba, vykřičník
Věta se ptá na věk adresáta — jde o otázku, která se v písmu ukončuje otazníkem: „Kolik je vám let?"
Výsledek: A) otázka, otazníkDoplňte náležité interpunkční znaménko na konec věty a určete typ výpovědi: „Prosím, zavři už konečně ty dveře*"
Věta vyjadřuje důraznou prosbu/žádost — v takovém případě se na konci píše vykřičník, i když jde formálně o žádost, ne o rozkaz.
Výsledek: vykřičník (!) — jde o důraznou prosbuKterá z následujících vět vyjadřuje varování, a mělo by tedy končit vykřičníkem?
A) Kolik stojí tento telefon.
B) Pozor, na chodníku je náledí.
C) Řekl mi, že přijde pozdě.
D) Kam jsi dal ty klíče.
Věta B) upozorňuje na nebezpečí (náledí) — jde o varování, které se v písmu zdůrazňuje vykřičníkem: „Pozor, na chodníku je náledí!"
Výsledek: B)Najděte ve větě synonymum ke slovu rychle: „Chlapec rychle utíkal směrem k domovu, protože se blížila bouřka.“ Které z následujících slov má stejný význam?
A) pomalu
B) opatrně
C) kvapně
D) tiše
Hledáme slovo významově shodné (synonymum) se slovem 'rychle'.
'Kvapně' znamená totéž co 'rychle' — spěšně, bez otálení.
Výsledek: C) kvapněKteré z následujících slov je antonymem (opakem) ke slovu štědrý?
A) velkorysý
B) lakomý
C) bohatý
D) laskavý
Hledáme slovo opačného významu ke slovu 'štědrý' (ochotný dávat, rozdávat).
Opakem štědrosti je lakota — tedy 'lakomý'.
Výsledek: B) lakomýKteré z následujících slov je v dané větě použito v přeneseném významu? „Po celodenním pochodu měl olověné nohy.“
Slovo 'olověné' doslova znamená 'vyrobené z olova', ale ve větě vyjadřuje, že nohy byly velmi těžké, unavené — jde tedy o přenesený (obrazný) význam, ne doslovný.
Výsledek: olověné (přenesený význam = velmi těžké, unavené)Určete, kolik předpon a kolik kořenů obsahuje slovo nadprodukce.
Slovo se dá rozdělit na: nad- (předpona) + produkce (základové slovo, obsahující kořen 'produk-').
Jedna předpona, jeden kořen.
Výsledek: jedna předpona, jeden kořenUrčete, kolik předpon a kolik kořenů obsahuje slovo spoluautor.
Slovo se skládá z předpony 'spolu-' a základového slova 'autor' (kořen 'autor-').
Jedna předpona (spolu-), jeden kořen (autor-).
Výsledek: jedna předpona, jeden kořenKteré z následujících slov neobsahuje předponu?
A) vykročit
B) kročej
C) nakročit
D) překročit
A) vy-kročit — předpona vy-.
B) kročej — bez předpony, jde o základové slovo s příponou -ej.
C) na-kročit — předpona na-.
D) pře-kročit — předpona pře-.
Výsledek: B) kročejKteré z následujících slovních spojení je souslovím (ustáleným spojením s jedním významem)?
A) modrá obloha
B) černá skříňka
C) velký dům
D) starý strom
Souslovím rozumíme ustálené spojení dvou a více slov, které dohromady označují jeden pojem (nelze jednotlivá slova nahradit jinými se stejným výsledným významem).
'Černá skříňka' je ustálený odborný název (zařízení v letadle), zatímco ostatní spojení jsou běžná volná spojení přídavného jména a podstatného jména.
Výsledek: B) černá skříňkaKteré z následujících slov vzniklo univerbizací (zjednodušením víceslovného pojmenování na jedno slovo)?
A) mobil (z 'mobilní telefon')
B) telefon
C) počítač
D) klávesnice
Univerbizace je proces, kdy se víceslovné spojení nahrazuje jedním slovem odvozeným z něj.
'Mobil' vzniklo zkrácením spojení 'mobilní telefon' na jedno slovo — typický příklad univerbizace.
Výsledek: A) mobilKteré z následujících slov má stejný počet hlásek jako písmen?
A) chleba
B) okno
C) chlapec
D) chalupa
A) chleba — hláska 'ch' je zapsána dvěma písmeny, takže 5 hlásek (ch-l-e-b-a), ale 6 písmen. Neshoduje se.
B) okno — o-k-n-o = 4 hlásky, 4 písmena. Shoduje se!
C) chlapec — hláska 'ch' opět zapsána dvěma písmeny: 6 hlásek, 7 písmen. Neshoduje se.
D) chalupa — stejný problém s 'ch': 6 hlásek, 7 písmen. Neshoduje se.
Výsledek: B) okno (4 hlásky = 4 písmena)Které z následujících slov je citově zabarvené (má výrazný citový/hodnotící odstín)?
A) dům
B) barák
C) budova
D) stavba
Slovo 'barák' je hovorové, citově zabarvené označení pro dům (může vyjadřovat familiárnost nebo mírné znevážení), zatímco ostatní slova jsou neutrální.
Výsledek: B) barákKteré z následujících slov je homonymem (stejně zní/píše se, ale má odlišný, nesouvisející význam) ke slovu kolej ve významu 'ubytovací zařízení pro studenty'?
A) kolej (železniční trať)
B) škola
C) ubytovna
D) internát
Homonymum je slovo stejného znění, ale zcela odlišného, nesouvisejícího významu.
'Kolej' ve významu 'železniční trať' zní stejně jako 'kolej' (studentská ubytovna), ale významy spolu vůbec nesouvisejí — jde o homonyma.
Výsledek: A) kolej (železniční trať)Rozhodněte, zda lze následující dvojici slov v daném kontextu zaměnit se zachováním významu věty: „Chlapec byl smutný — chlapec byl zklamaný.“ Věta zní: „Po prohrané soutěži byl chlapec smutný.“
Slova 'smutný' a 'zklamaný' jsou blízká synonyma, ale nejsou zcela totožná — 'zklamaný' zdůrazňuje zklamání z očekávání, 'smutný' vyjadřuje obecnější emoci.
V daném kontextu (po prohrané soutěži) lze slova rozumně zaměnit, protože obě popisují negativní reakci na neúspěch, aniž by se zásadně změnil význam věty.
Výsledek: ano, lze zaměnit se zachováním přibližně stejného významuKteré z následujících slov je zdrobnělinou (deminutivem) slova stůl?
A) stolař
B) stolek
C) stolice
D) stolování
Zdrobnělina vyjadřuje zmenšenou nebo laskavější variantu slova.
'Stolek' je zdrobnělina slova 'stůl' (malý stůl).
Výsledek: B) stolekKteré z následujících slov vzniklo skládáním (kompozicí, spojením dvou kořenů v jedno slovo)?
A) vodopád
B) vodní
C) vodovod
D) obě možnosti A) i C)
Skládání spojuje dva kořeny do jednoho slova.
'Vodopád' = voda + pád (dva kořeny). 'Vodovod' = voda + vod- (dva kořeny). Obě slova jsou složeniny.
Výsledek: D) obě možnosti A) i C)Na vynechané místo v ustáleném spojení doplňte příslušné slovo: „Měl jsem na výběr dvě řešení, ale bohužel jsem musel vybrat jen jedno, protože nejde mít z jedné svatby dvoje _____.“
Ustálené přísloví zní: 'Nejde mít z jedné svatby dvoje húsata.' — vyjadřuje, že nelze mít výhody dvou neslučitelných možností najednou.
Výsledek: housata (húsata)Které z následujících slov je nespisovným synonymem slova chlapec?
A) hoch
B) klučina
C) mladík
D) kluk
Hledáme hovorové/nespisovné synonymum.
'Kluk' je běžné hovorové označení pro chlapce, zatímco 'hoch' a 'mladík' jsou spisovná a 'klučina' je citově zabarvené, ale ne přímo nespisovné v tomtéž smyslu.
Výsledek: D) klukKteré z následujících slov je v dané větě použito v přeneseném významu? „Po ztrátě zaměstnání se ocitl na dně.“
Slovo 'dno' doslova označuje spodní část nádoby nebo vodní plochy, ale ve větě vyjadřuje nejhorší možnou životní situaci — jde o přenesený význam.
Výsledek: dno (přenesený význam = nejhorší životní situace)Určete, kolik předpon a kolik kořenů obsahuje slovo bezpředponový.
Slovo lze rozdělit na: bez- (předpona) + předpon- (základ odvozený od 'předpona', kde 'před' je historicky také předpona, ale v tomto odvozeném slově funguje jako součást kořene 'předpon-') + přípona -ový.
Ve školské analýze: jedna předpona (bez-), jeden kořen (předpon-).
Výsledek: jedna předpona (bez-), jeden kořenKteré z následujících slov neobsahuje předponu?
A) vytáhnout
B) táhnout
C) natáhnout
D) přetáhnout
A) vy-táhnout — předpona vy-.
B) táhnout — bez předpony, základové slovo.
C) na-táhnout — předpona na-.
D) pře-táhnout — předpona pře-.
Výsledek: B) táhnoutKteré z následujících slovních spojení je souslovím?
A) rychlý vlak
B) mateřská škola
C) velké auto
D) hezký dům
Souslovím rozumíme ustálené spojení, které dohromady označuje jeden pojem.
'Mateřská škola' je ustálený název konkrétní instituce (nelze nahradit jinými slovy se stejným významem), zatímco ostatní jsou volná spojení.
Výsledek: B) mateřská školaKteré z následujících slov vzniklo univerbizací?
A) esemeska (z 'SMS zpráva')
B) telefon
C) obrazovka
D) klávesnice
Univerbizace zjednodušuje víceslovné pojmenování na jedno slovo.
'Esemeska' vzniklo z 'SMS zpráva' zjednodušením na jedno (hovorové) slovo.
Výsledek: A) esemeskaKteré z následujících slov je citově zabarvené?
A) auto
B) fáro
C) automobil
D) vozidlo
'Fáro' je hovorové, citově zabarvené (familiární) označení pro auto.
Výsledek: B) fároKteré z následujících slov je homonymem ke slovu zámek ve významu 'stavba, sídlo šlechty'?
A) zámek (uzamykací zařízení u dveří)
B) hrad
C) palác
D) sídlo
Homonymum je slovo stejného znění, ale zcela odlišného, nesouvisejícího významu.
'Zámek' ve významu 'uzamykací zařízení' zní stejně jako 'zámek' (šlechtické sídlo), významy spolu nesouvisejí.
Výsledek: A) zámek (uzamykací zařízení)Které z následujících slov je zdrobnělinou slova kniha?
A) knihovna
B) knížka
C) knihkupectví
D) knihovník
'Knížka' je zdrobnělina (deminutivum) slova 'kniha'.
Výsledek: B) knížkaKteré z následujících slov vzniklo skládáním?
A) rychlovlak
B) rychlý
C) rychlost
D) zrychlit
Skládání spojuje dva kořeny do jednoho slova.
'Rychlovlak' = rychlý + vlak (dva kořeny spojené v jedno slovo).
Výsledek: A) rychlovlakKteré z následujících slov je antonymem ke slovu štědrý v kontextu věty: „Byl znám jako štědrý dárce.“?
A) marnotratný
B) skoupý
C) velkorysý
D) bohatý
Hledáme opak slova 'štědrý' (ochotný rozdávat).
'Skoupý' znamená neochotný dávat, tedy pravý opak štědrosti.
Výsledek: B) skoupýNa vynechané místo v ustáleném spojení doplňte příslušné slovo: „Byl velmi neprůbojný, a tak nás překvapilo, jak rázně se zastal spolužáka — inu, tichá voda ***** mele.“
Ustálené přísloví zní: 'Tichá voda břehy mele' — vyjadřuje, že zdánlivě klidný člověk může být ve skutečnosti velmi vlivný nebo nebezpečný.
Výsledek: břehyNa vynechané místo doplňte příslušné slovo: „Přestože uměl anglicky jen pár frází, v kurzu vynikal — mezi slepými jednooký *****.“
Přísloví zní: 'Mezi slepými jednooký králem' — vyjadřuje, že i malá výhoda vynikne v prostředí, kde chybí i ta.
Výsledek: králemKterou z následujících dvojic slov nelze v daném kontextu považovat za synonyma? (Kontext: 'třeba', 'také', 'protože', 'hlavně' jako spojovací/uvozovací výrazy ve větě.)
A) třeba – například
B) také – rovněž
C) protože – jelikož
D) hlavně – dokonce
A) 'třeba' ve významu 'například' — synonyma.
B) 'také' a 'rovněž' — synonyma (obě vyjadřují přidání).
C) 'protože' a 'jelikož' — synonyma (obě uvozují příčinu).
D) 'hlavně' (především) a 'dokonce' (překvapivě, navíc) — NEJSOU synonyma, mají odlišný význam.
Výsledek: D) hlavně – dokonce nejsou synonymaKteré z následujících slov je nespisovným synonymem slova peníze?
A) finance
B) prachy
C) hotovost
D) kapitál
'Prachy' je hovorové, nespisovné synonymum slova 'peníze'.
Výsledek: B) prachyKteré z následujících slov je v dané větě použito v přeneseném významu? „Jeho slova mě zasáhla jako blesk.“
Slovo 'zasáhla' doslova znamená fyzický zásah, ale zde vyjadřuje silný citový dopad slov — jde o přenesený význam.
Výsledek: zasáhla (přenesený význam = silně citově zapůsobila)Určete, kolik předpon a kolik kořenů obsahuje slovo nezapomenutelný.
Slovo lze rozdělit na: ne- (předpona záporu) + za- (předpona) + pomen- (kořen, od 'pomnít/pamatovat') + přípony -utelný.
Dvě předpony (ne-, za-), jeden kořen.
Výsledek: dvě předpony (ne-, za-), jeden kořenKteré z následujících slov neobsahuje předponu?
A) rozejít
B) dojít
C) chodit
D) přijít
A) roz-ejít — předpona roz-.
B) do-jít — předpona do-.
C) chodit — bez předpony, základové slovo.
D) při-jít — předpona při-.
Výsledek: C) choditKteré z následujících slov vzniklo univerbizací?
A) igelitka (z 'igelitová taška')
B) igelit
C) taška
D) plast
Univerbizace zjednodušuje víceslovné spojení na jedno slovo.
'Igelitka' vzniklo z 'igelitová taška' zjednodušením na jedno slovo.
Výsledek: A) igelitkaVe které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov housle – struny – kontrabas?
A) savec – ocas – pes
B) růže – trny – květina
C) pokrm – nudle – jídlo
D) auto – motor – vrtulník
Vztah housle→struny je 'celek má část', struny→kontrabas je 'stejná část u jiného nástroje stejné kategorie' (smyčcový nástroj).
'Auto→motor' je také vztah celek-část, 'motor→vrtulník' je stejná část u jiného dopravního prostředku stejné kategorie.
Výsledek: D) auto – motor – vrtulníkKteré z následujících slov je citově zabarveným (hanlivým) synonymem slova dům ve významu zchátralé, neupravené obydlí?
A) sídlo
B) barák
C) chatrč
D) vila
'Chatrč' vyjadřuje zchátralé, chudé obydlí s hanlivým/lítostivým podtextem — přesně odpovídá zadanému významu.
Výsledek: C) chatrčKteré z následujících slov je homonymem ke slovu vlna ve významu 'srst ovce, textilní materiál'?
A) vlna (mořská vlna, pohyb vodní hladiny)
B) bavlna
C) srst
D) textilie
Homonymum je slovo stejného znění, ale zcela odlišného významu.
'Vlna' ve významu 'mořská vlna' zní stejně jako 'vlna' (ovčí srst), významy spolu nesouvisejí.
Výsledek: A) vlna (mořská vlna)Které slovo v následující větě je použito v přeneseném významu? „Po celém večírku mu v hlavě zůstala jen mlha.“
Slovo 'mlha' doslova označuje atmosférický jev, ale zde vyjadřuje zmatenost a neschopnost jasně si vzpomenout — jde o přenesený význam.
Výsledek: mlha (přenesený význam = zmatenost, nejasnost vzpomínek)Které z následujících slov je zdrobnělinou slova strom?
A) stromoví
B) stromek
C) stromořadí
D) stromový
'Stromek' je zdrobnělina slova 'strom'.
Výsledek: B) stromekKteré z následujících slov vzniklo skládáním?
A) dřevorubec
B) dřevěný
C) dřevina
D) zdřevnatět
Skládání spojuje dva kořeny v jedno slovo.
'Dřevorubec' = dřevo + rub- (od 'rubat', kácet) — dva kořeny spojené v jedno slovo.
Výsledek: A) dřevorubecKterou z následujících dvojic slov nelze v kontextu považovat za antonyma? (První slovo vždy vyjadřuje vlastnost v daném kontextu.)
A) nepředvídaný – předvídaný
B) nestačila – stačila
C) vysokých – nevysokých
D) tichý – potichu
A), B), C) jsou jasné dvojice antonym (kladný/záporný tvar stejného slova).
D) 'tichý' (přídavné jméno) a 'potichu' (příslovce) mají podobný, ne opačný význam — nejde o antonyma, ale skoro o synonyma v jiném slovním druhu.
Výsledek: D) tichý – potichu nejsou antonymaKteré z následujících slov je citově neutrální (na rozdíl od ostatních třech)?
A) chcípnout
B) zemřít
C) zaklepat bačkorami
D) natáhnout brka
A), C), D) jsou hovorová až slangová, citově zabarvená synonyma pro smrt.
B) 'zemřít' je spisovné, citově neutrální slovo.
Výsledek: B) zemřítDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Kdo chce s vlky žít, musí s nimi *****.
Ustálené spojení zní: „Kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt.“ — vyjadřuje přizpůsobení se prostředí, ve kterém se člověk pohybuje.
Výsledek: výtVe které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov strom – les?
A) kniha – knihovna
B) kapka – déšť
C) list – strom
D) ryba – rybník
Vztah „strom – les“ je vztah jednotliviny k celku, který je z takových jednotlivin složen (les je tvořen stromy). Stejný vztah je ve dvojici „kapka – déšť“ (déšť je tvořen kapkami).
Výsledek: B) kapka – déšťNapiš podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem TEPLÝ a skloňuje se podle vzoru ŽENA.
Hledané slovo je odvozené od přídavného jména „teplý“ příponou -ota, má tři slabiky (te-plo-ta) a skloňuje se podle vzoru žena (teplota, teploty…).
Výsledek: teplotaVe které z následujících možností se význam věty „Nesrozumitelný text museli žáci číst několikrát.“ změní nejméně, nahradíme-li tučně vyznačené slovo?
A) místo slova nesrozumitelný dosadíme slovo srozumitelný
B) místo slova nesrozumitelný dosadíme slovo nejasný
C) místo slova museli dosadíme slovo nemuseli
D) místo slova několikrát dosadíme slovo jednou
Slovo „nejasný“ je blízkým synonymem slova „nesrozumitelný“, proto se význam věty změní nejméně. Ostatní možnosti mění význam věty zásadně (na opačný, nebo mění počet opakování).
Výsledek: B)Doplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Zvyk je železná *****.
Ustálené spojení zní: „Zvyk je železná košile.“ — vyjadřuje, jak silně na nás zvyky působí a jak těžko se jich zbavujeme.
Výsledek: košileKterou z následujících dvojic slov nelze v daném kontextu považovat za antonyma?
A) zapomnětlivý – pozorný
B) statečný – zbabělý
C) hlučný – tichý
D) štědrý – lakomý
Slova „zapomnětlivý“ a „pozorný“ nejsou přímými protiklady — opakem slova „zapomnětlivý“ je spíše „pamětlivý“. Ostatní dvojice tvoří jasné antonymní páry.
Výsledek: A)Ve které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov růže – květina?
A) automobil – dopravní prostředik
B) kolo – pedál
C) strom – les
D) učitel – žák
Vztah „růže – květina“ je vztahem druhu k nadřazenému pojmu (růže je druh květiny). Stejný vztah je ve dvojici „automobil – dopravní prostředek“ (automobil je druh dopravního prostředku).
Výsledek: A) automobil – dopravní prostředekNapiš přídavné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem SÍLA a skloňuje se podle vzoru MLADÝ.
Hledané slovo je odvozeno od podstatného jména „síla“ příponou -ný, má dvě slabiky (sil-ný) a skloňuje se podle vzoru mladý (silný, silného…).
Výsledek: silnýVe které z následujících vět je zvýrazněné slovo v přeneseném (obrazném) významu?
A) Do skla okna narazil pták.
B) Měl skleněný pohled, jako by nevnímal okolí.
C) Sklenici jsme opatrně postavili na skleněný stůl.
D) Výloha obchodu byla ze silného skla.
Ve větě B) slovo „skleněný“ nepopisuje materiál, ale prázdný, nepřítomný výraz očí — jde o přenesený (obrazný) význam. V ostatních větách je slovo užito v doslovném významu materiálu.
Výsledek: B)Doplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Komu se nelení, tomu se *****.
Ustálené spojení zní: „Komu se nelení, tomu se zelení.“ — vyjadřuje, že pilná práce přináší úspěch a odměnu.
Výsledek: zeleníDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Každý ví nejlíp, kde ho bota *****.
Ustálené spojení zní: „Každý ví nejlíp, kde ho bota tlačí.“ — vyjadřuje, že každý nejlépe zná své vlastní problémy.
Výsledek: tlačíKterou z následujících dvojic slov nelze v daném kontextu považovat za antonyma?
A) statečný – bázlivý
B) veselý – smutný
C) draho – lacino
D) štědrý – skromný
Slovo „skromný“ (nenáročný, nevýstřední) není přesným opakem slova „štědrý“ (velkorysý) — skutečným antonymem by bylo spíš slovo „lakomý“. Ostatní dvojice tvoří jasné antonymní páry.
Výsledek: D)Ve které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov pes – štěně?
A) kočka – kotě
B) pták – hnízdo
C) kůň – sedlo
D) ovce – vlna
Vztah „pes – štěně“ je vztah dospělého jedince a jeho mláděte. Stejný vztah je ve dvojici „kočka – kotě“.
Výsledek: A) kočka – kotěNapiš podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem MOUDRÝ a skloňuje se podle vzoru PÍSEŇ.
Hledané slovo je odvozeno od přídavného jména „moudrý“ příponou -ost, má dvě slabiky (mou-drost) a skloňuje se podle vzoru píseň (moudrost, moudrosti…).
Výsledek: moudrostVe které z následujících vět je slovo „hlava“ užito v přeneseném významu?
A) Po pádu ze schodů ho bolela hlava.
B) Byl hlavou celé rodinné firmy.
C) Na klobouku měla vkusnou stuhu kolem hlavy.
D) Chlapec si při koupání namočil hlavu.
Ve větě B) slovo „hlava“ neoznačuje část těla, ale vedoucí, rozhodující osobu — jde o přenesený (obrazný) význam.
Výsledek: B)Které z následujících slov je nejbližším synonymem slova „usilovně“?
A) občas
B) horlivě
C) pomalu
D) neochotně
Slovo „horlivě“ vyjadřuje podobný význam jako „usilovně“ — s velkým nasazením a snahou.
Výsledek: B) horlivěNapiš přídavné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem PODZIM a skloňuje se podle vzoru JARNÍ.
Hledané slovo je odvozené od podstatného jména „podzim“ příponou -ní, má tři slabiky (pod-zim-ní) a skloňuje se podle vzoru jarní (podzimní, podzimního…).
Výsledek: podzimníDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Nechval dne před *****.
Ustálené spojení zní: „Nechval dne před večerem.“ — varuje před předčasným radováním z úspěchu, dokud věc není jistá.
Výsledek: večeremKterou z následujících dvojic slov lze považovat za antonyma?
A) otevřený – uzamčený
B) hluboký – mělký
C) starý – prastarý
D) šťastný – veselý
Dvojice „hluboký – mělký“ vyjadřuje přímý významový protiklad. Ostatní dvojice antonymy nejsou — A) je jen jeden možný, ne nutný stav opaku, C) a D) jsou naopak blízká synonyma.
Výsledek: B) hluboký – mělkýDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Zadarmo ani kuře ne*****.
„Zadarmo ani kuře nehrabe“ — vyjadřuje, že nic není zadarmo, za vše je třeba nějak zaplatit nebo se snažit.
Výsledek: hrabeDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Jde mu to jako pytli *****.
„Jde mu to jako pytli blech“ — vyjadřuje, že něco jde velmi špatně, neohrabaně.
Výsledek: blechDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Sype si popel na *****.
„Sype si popel na hlavu“ — vyjadřuje veřejné přiznání viny a lítost nad vlastní chybou.
Výsledek: hlavuČinitelské jméno je podstatné jméno utvořené ze slovesa, které označuje osobu podle činnosti, kterou vykonává (např. „střihač“ = ten, kdo stříhá). Které z následujících slov je činitelským jménem?
A) přítel
B) čtenář
C) knihovna
D) moudrost
Slovo „čtenář“ je odvozeno od slovesa „číst“ a označuje osobu podle činnosti, kterou vykonává — jde o činitelské jméno. Ostatní slova činitelskými jmény nejsou.
Výsledek: B) čtenářUniverbizace je proces, kdy z víceslovného pojmenování vznikne pojmenování jednoslovné se stejným/podobným významem (např. „nákladní vůz“ → „náklaďák“). Multiverbizace je proces opačný. Které z následujících slovních spojení je výsledkem univerbizace?
A) mobilní telefon → mobil
B) rozhodnout → učinit rozhodnutí
C) kontrolovat → provádět kontrolu
D) osobní automobil → vozidlo pro přepravu osob
Ve variantě A) se z víceslovného spojení „mobilní telefon“ stalo jednoslovné pojmenování „mobil“ — jde o univerbizaci. Ostatní možnosti naopak ukazují proces opačný (multiverbizaci).
Výsledek: A)Které z následujících slov je nejbližším synonymem slova „bizarní“?
A) obyčejný
B) podivný
C) nudný
D) praktický
Slovo „podivný“ vyjadřuje podobný význam jako „bizarní“ — neobvyklý, zvláštní.
Výsledek: B) podivnýKterou z následujících dvojic slov lze považovat za antonyma?
A) hbitý – rychlý
B) domorodý – cizí
C) starobylý – prastarý
D) proslulý – slavný
Dvojice „domorodý – cizí“ vyjadřuje přímý významový protiklad. Ostatní dvojice jsou naopak blízká synonyma.
Výsledek: B) domorodý – cizíVe které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov spisovatel – román?
A) malíř – obraz
B) kniha – kapitola
C) učitel – žák
D) hudba – nástroj
Vztah „spisovatel – román“ je vztah tvůrce a jeho výtvoru. Stejný vztah je ve dvojici „malíř – obraz“.
Výsledek: A) malíř – obrazNapiš podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem CHRÁNIT a skloňuje se podle vzoru SOUDCE.
Hledané slovo je odvozeno od slovesa „chránit“, má dvě slabiky (strá-žce) a skloňuje se podle vzoru soudce (strážce, strážce, strážci…).
Výsledek: strážceNapiš podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem VĚŘIT a skloňuje se podle vzoru ŽENA.
Hledané slovo je odvozeno od slovesa „věřit“, má tři slabiky (dů-vě-ra) a skloňuje se podle vzoru žena (důvěra, důvěry…).
Výsledek: důvěraSousloví je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá jako jeden celek s vlastním významem a žádnou jeho část nelze nahradit synonymem, aniž by se změnil význam. Které z následujících slovních spojení je sousloví?
A) zajímavá kniha
B) rychlé auto
C) mateřská škola
D) velký dům
Spojení „mateřská škola“ je ustálený název instituce s vlastním významem — nelze ho nahradit jiným slovem beze změny významu — jde o sousloví. Ostatní spojení jsou volná slovní spojení.
Výsledek: C) mateřská školaVe které z následujících vět je slovo „srdce“ užito v přeneseném významu?
A) Lékař poslouchal srdce pacienta.
B) Babička má srdce ze zlata.
C) Po běhu mu srdce prudce bušilo.
D) Transplantace srdce se povedla.
Ve větě B) slovo „srdce“ neoznačuje orgán, ale laskavou, dobrou povahu člověka — jde o přenesený (obrazný) význam.
Výsledek: B)Kterou z následujících dvojic slov nelze považovat za antonyma?
A) starobylý – moderní
B) proslulý – neznámý
C) unikátní – běžný
D) dramatický – tragický
Slova „dramatický“ a „tragický“ nejsou opakem — obě popisují intenzivní, vážné situace a jsou si naopak významově blízká. Ostatní dvojice tvoří jasné antonymní páry.
Výsledek: D)Které z následujících slov je nejbližším synonymem slova „eventuální“?
A) jistý
B) možný
C) žádný
D) pravidelný
Slovo „možný“ vyjadřuje podobný význam jako „eventuální“ — případný, který může, ale nemusí nastat.
Výsledek: B) možnýVe které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov paleontolog – zkamenělina?
A) lékař – pacient
B) hodinář – hodiny
C) astronom – hvězda
D) kuchař – recept
Vztah „paleontolog – zkamenělina“ je vztah odborníka a předmětu, kterým se zabývá. Stejný vztah je ve dvojici „astronom – hvězda“.
Výsledek: C) astronom – hvězdaDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Dostat se z bláta do *****.
„Dostat se z bláta do louže“ — vyjadřuje, že se člověk dostal z jedné nepříjemné situace do jiné, stejně nepříjemné, i když čekal zlepšení.
Výsledek: loužeDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Táhnout za jeden *****.
„Táhnout za jeden provaz“ — vyjadřuje, že lidé spolupracují a mají společný cíl.
Výsledek: provazDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Být v sedmém *****.
„Být v sedmém nebi“ — vyjadřuje pocit naprostého štěstí a spokojenosti.
Výsledek: nebiKterou z následujících dvojic slov nelze považovat za antonyma?
A) nesměle – směle
B) náročné – nenáročné
C) jistě – nejistě
D) milé – laskavé
Slova „milé“ a „laskavé“ jsou blízká synonyma, nikoli antonyma. Ostatní dvojice tvoří jasné antonymní páry (slovo a jeho záporná forma se stejným základem).
Výsledek: D)Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež nelze v daném kontextu považovat za synonyma?
A) hned – záhy
B) takřka – skoro
C) nepokrytě – otevřeně
D) rychle – zvolna
Slova „rychle“ a „zvolna“ jsou antonyma (protiklady), nikoli synonyma. Ostatní dvojice mají podobný význam.
Výsledek: D)Napiš podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného jednoslabičné, je příbuzné se slovem ŘÍKAT, skloňuje se podle vzoru KOST a neobsahuje předponu.
Hledané slovo je odvozeno od slovesa „říkat“, má jednu slabiku (řeč) a skloňuje se podle vzoru kost (řeč, řeči, řečí…).
Výsledek: řečNapiš podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem ROVNAT, skloňuje se podle vzoru STAVENÍ a obsahuje předponu.
Hledané slovo je odvozeno od slovesa „rovnat“ s předponou s-, má tři slabiky (srov-ná-ní) a skloňuje se podle vzoru stavení (srovnání, srovnání, srovnání…).
Výsledek: srovnáníVe které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov učitel – škola?
A) lékař – nemocnice
B) kniha – knihovna
C) pacient – lékař
D) žák – učebnice
Vztah „učitel – škola“ je vztah osoby a místa, kde vykonává svou profesi. Stejný vztah je ve dvojici „lékař – nemocnice“.
Výsledek: A) lékař – nemocniceVe které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež lze v daném kontextu považovat za antonyma?
A) hbitý – čilý
B) mnohý – nemnohý
C) svobodu – totalitu
D) prostý – jednoduchý
Slova „svoboda“ a „totalita“ jsou přímým významovým protikladem. Ostatní dvojice jsou naopak blízká synonyma.
Výsledek: C) svobodu – totalituKteré z následujících ustálených spojení vystihuje situaci, kdy někdo dělá totéž, za co kritizuje druhé, aniž by si to sám uvědomoval?
A) má jazyk na vestě
B) má med na jazyku
C) má máslo na hlavě
D) má hlavu v oblacích
„Má máslo na hlavě“ vyjadřuje, že je někdo sám vinen tím, co vytýká druhým.
Výsledek: C)Které z následujících slov je nejbližším synonymem slova „takřka“?
A) vůbec
B) skoro
C) naprosto
D) nikdy
Slovo „skoro“ vyjadřuje podobný význam jako „takřka“ — téměř.
Výsledek: B) skoroVe které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov Ikeda – umami?
A) vynálezce – objev
B) učitel – žák
C) kniha – kapitola
D) hora – vrchol
Vztah „Ikeda – umami“ je vztah objevitele a jeho objevu. Stejný vztah je ve dvojici „vynálezce – objev“.
Výsledek: A) vynálezce – objevNázev prostředku činnosti je podstatné jméno tvořené ze slovesa, které označuje nástroj či materiál sloužící k vykonání děje (např. „vysavač“ = přístroj, kterým se vysává). Které z následujících slov je názvem prostředku činnosti?
A) čtenář
B) žehlička
C) čtení
D) laskavost
Slovo „žehlička“ je odvozeno od slovesa „žehlit“ a označuje nástroj sloužící k žehlení — jde o název prostředku činnosti.
Výsledek: B) žehličkaKteré z následujících slovních spojení je sousloví (ustálené pojmenování, jehož část nelze nahradit synonymem beze změny významu)?
A) zajímavý příběh
B) vysoká hora
C) základní škola
D) hezké počasí
Spojení „základní škola“ je ustálený název typu instituce — nelze jej nahradit jiným slovem beze změny významu — jde o sousloví.
Výsledek: C) základní školaKterou z následujících dvojic slov lze považovat za antonyma?
A) neprodejný – prodávající
B) neprodejný – prodejný
C) prodejce – kupující
D) prodávat – nabízet
Dvojice „neprodejný – prodejný“ vyjadřuje přímý významový protiklad se stejným základem a záporkou. Ostatní dvojice antonymy nejsou.
Výsledek: B)Ve kterém z následujících slov je kořen složen ze tří hlásek?
A) podlomený
B) odpracovaný
C) upravený
D) nahromaděný
Slovo „podlomený“ má kořen „-lom-“ (pod-lom-ený), který je složen ze tří hlásek (l, o, m). Ostatní slova mají kořeny složené ze čtyř a více hlásek.
Výsledek: A) podlomenýJednoznačné slovo má pouze jeden význam, mnohoznačné slovo má významů více. Které z následujících slov je jednoznačné?
A) zub
B) motýlek
C) hlava
D) jazyk
Slovo „motýlek“ může znamenat jak hmyz, tak druh pánské kravaty — je mnohoznačné. Slovo „zub“ má v běžném užití jediný ustálený význam — je jednoznačné. Slova „hlava“ a „jazyk“ jsou zjevně mnohoznačná.
Výsledek: A) zubKteré z následujících slov obsahuje předponu končící na samohlásku?
A) nadřízený
B) podklad
C) předkrm
D) nadávka
Slovo „nadávka“ je odvozeno od slovesa „nadávat“ (na + dávat), předpona „na-“ končí na samohlásku. Slova „nadřízený“, „podklad“ a „předkrm“ obsahují předpony „nad-“, „pod-“ a „před-“, které končí na souhlásku.
Výsledek: D) nadávkaDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Kam vítr, tam *****.
„Kam vítr, tam plášť“ — vyjadřuje, že se někdo přizpůsobuje aktuální situaci či názoru bez pevných zásad.
Výsledek: plášťDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení popisujícího otrlého člověka: Má tvrdou *****.
„Má tvrdou kůži“ — vyjadřuje, že je někdo necitlivý, otrlý, nic ho nerozhodí.
Výsledek: kůžiKteré z následujících tvrzení o slovech nábytek, křeslo a sedací nábytek je pravdivé?
A) Slovo nábytek je nadřazené slovu sedací nábytek, to je nadřazené slovu křeslo.
B) Slovo křeslo je nadřazené slovu sedací nábytek, to je nadřazené slovu nábytek.
C) Slovo sedací nábytek je nadřazené slovu nábytek, to je nadřazené slovu křeslo.
D) Slovo nábytek je nadřazené slovu křeslo, to je nadřazené slovu sedací nábytek.
„Nábytek“ je nejobecnější pojem, je nadřazen užšímu pojmu „sedací nábytek“, a ten je zase nadřazen konkrétnímu druhu „křeslo“.
Výsledek: A)Které z následujících slov je nejbližším synonymem slova „pofidérní“?
A) ověřený
B) podezřelý
C) oblíbený
D) jednoduchý
Slovo „podezřelý“ (nedůvěryhodný) vyjadřuje podobný význam jako „pofidérní“.
Výsledek: B) podezřelýVe kterém z následujících slov je kořen složen ze tří hlásek?
A) spadlý
B) zaplavený
C) obsluhovaný
D) odkloněný
Slovo „spadlý“ má kořen „-pad-“ (s-pad-lý), složený ze tří hlásek (p, a, d). Ostatní slova mají kořeny složené ze čtyř hlásek.
Výsledek: A) spadlýVe které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež lze v daném kontextu považovat za antonyma?
A) okolo – skrz
B) podobu – rozdílnost
C) prosté – složité
D) zároveň – postupně
Slova „prosté“ (jednoduché) a „složité“ tvoří přímý významový protiklad. Ostatní dvojice antonymy nejsou.
Výsledek: C) prosté – složitéKteré z následujících tvrzení o slovech nástroj, kladivo a nářadí je pravdivé?
A) Slovo nářadí je nadřazené slovu nástroj, to je nadřazené slovu kladivo.
B) Slovo nástroj je nadřazené slovu nářadí, to je nadřazené slovu kladivo.
C) Slovo kladivo je nadřazené slovu nářadí, to je nadřazené slovu nástroj.
D) Slovo nářadí je nadřazené slovu kladivo, to je nadřazené slovu nástroj.
„Nářadí“ je nejobecnější pojem, je nadřazeno slovu „nástroj“ (druh nářadí), a to je nadřazeno konkrétnímu příkladu „kladivo“.
Výsledek: A)Doplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Hodit flintu do *****.
„Hodit flintu do žita“ — vyjadřuje, že se někdo vzdává, předčasně rezignuje na řešení problému.
Výsledek: žitaKteré z následujících slov je nejbližším synonymem slova „rafinovaný“?
A) jednoduchý
B) vymyšlený
C) prostý
D) obyčejný
Slovo „vymyšlený“ (důmyslný, propracovaný) vyjadřuje podobný význam jako „rafinovaný“.
Výsledek: B) vymyšlenýVe které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež nelze v daném kontextu považovat za antonyma?
A) vyhledávaným – nepátrajícím
B) potřebné – nezbytné
C) dojít – neubýt
D) vyvolala – nezpůsobila
Slova „potřebné“ a „nezbytné“ jsou blízká synonyma, nikoli antonyma. Ostatní dvojice fungují jako slovo a jeho záporná forma.
Výsledek: B)Které z následujících slov je činitelským jménem odvozeným od slovesa pomocí přípony -tel?
A) učitel
B) vyučování
C) škola
D) vzdělání
Slovo „učitel“ je odvozeno od slovesa „učit“ příponou -tel a označuje osobu podle vykonávané činnosti — jde o činitelské jméno.
Výsledek: A) učitelKteré z následujících tvrzení o slovech nápoj, džus a ovocný džus je pravdivé?
A) Slovo nápoj je nadřazené slovu džus, to je nadřazené slovu ovocný džus.
B) Slovo džus je nadřazené slovu nápoj, to je nadřazené slovu ovocný džus.
C) Slovo ovocný džus je nadřazené slovu džus, to je nadřazené slovu nápoj.
D) Slovo nápoj je nadřazené slovu ovocný džus, to je nadřazené slovu džus.
„Nápoj“ je nejobecnější pojem, je nadřazen slovu „džus“ (druh nápoje), a to je nadřazeno konkrétnějšímu spojení „ovocný džus“.
Výsledek: A)Které z následujících slov obsahuje dva kořeny?
A) pravěký
B) bezprostředně
C) mnohočetný
D) pochopitelně
Slovo „mnohočetný“ je složeno ze dvou kořenů: „mnoho-“ a „-čet-“ — jde o složené slovo se dvěma kořeny.
Výsledek: C) mnohočetnýKteré z následujících slov obsahuje dva kořeny?
A) obdobně
B) domorodý
C) dotazník
D) předpokládaný
Slovo „domorodý“ je složeno ze dvou kořenů: „domo-“ (dům) a „-rod-“ — jde o složené slovo se dvěma kořeny (domorodý = narozený doma, v daném kraji).
Výsledek: B) domorodýKteré z následujících slov obsahuje dva kořeny?
A) nadpozemský
B) bohudík
C) nedochvilný
D) nejvybranější
Slovo „bohudík“ je složeno ze dvou kořenů: „boh-“ (bůh) a „-dík“ — jde o složené slovo se dvěma kořeny.
Výsledek: B) bohudíkKteré z následujících slov obsahuje jak předponu o-, tak kořen složený ze tří hlásek?
A) okurkový
B) okradený
C) omrzlý
D) ohrožený
Slovo „omrzlý“ má předponu o- a kořen „-mrz-“ složený ze tří hlásek (m, r, z). Slovo „okurkový“ předponu o- neobsahuje, ostatní slova mají delší kořeny.
Výsledek: C) omrzlýKteré z následujících tvrzení o slovech stavba, Eiffelova věž a památka je pravdivé?
A) Slovo Eiffelova věž je podřazené slovu památka a slovo památka je nadřazené slovu stavba.
B) Slovo stavba je nadřazené slovu památka a slovo památka je nadřazené slovu Eiffelova věž.
C) Slovo památka je nadřazené slovu stavba a slovo stavba je nadřazené slovu Eiffelova věž.
D) Slovo Eiffelova věž je nadřazené slovu stavba a slovo stavba je nadřazené slovu památka.
„Stavba“ je nejobecnější pojem, je nadřazen užšímu pojmu „památka“ (druh stavby), a ten je nadřazen konkrétnímu příkladu „Eiffelova věž“.
Výsledek: B)Ve které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov zvonovina – zvon?
A) sníh – iglú
B) sopka – láva
C) poleva – čokoláda
D) zmrzlina – kornout
Vztah „zvonovina – zvon“ je vztah materiálu a výrobku, který je z něj vyroben. Stejný vztah je ve dvojici „sníh – iglú“.
Výsledek: A) sníh – iglúSloveso „jít“ může mít v různých kontextech různé významy. Ve které z následujících vět má sloveso „jít“ význam „fungovat, být v provozu“?
A) Ulevilo se nám, že na chatě už zase jde elektřina.
B) Kamarádka mu vždy šla naproti se svými problémy.
C) Oznámil, že po maturitě jde na vysokou školu.
D) Nosil zelená trička, protože mu ta barva šla k očím.
Ve větě A) sloveso „jde“ znamená, že elektřina funguje, je v provozu.
Výsledek: A)Doplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Je u nás pečený *****.
„Je u nás pečený vařený“ — vyjadřuje, že někdo někam chodí velmi často, je tam jako doma.
Výsledek: vařenýVe které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež nelze v daném kontextu považovat za antonyma?
A) okouzlil – znechutil
B) osobitý – typický
C) vzpomínka – zapomnění
D) osamělý – společenský
Slova „osobitý“ (svébytný, jedinečný) a „typický“ (běžný) nejsou přímým protikladem. Ostatní dvojice tvoří jasné antonymní páry.
Výsledek: B)Které z následujících slov je nejbližším synonymem slova „legitimizovat“?
A) zakázat
B) ospravedlnit
C) popřít
D) zpochybnit
Slovo „ospravedlnit“ (učinit legitimním) vyjadřuje podobný význam jako „legitimizovat“.
Výsledek: B) ospravedlnitNapiš podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného jednoslabičné, je příbuzné se slovem ŘÍKAT, skloňuje se podle vzoru KOST a neobsahuje předponu.
Hledané slovo je odvozeno od slovesa „říkat“, má jednu slabiku (řeč) a skloňuje se podle vzoru kost (řeč, řeči, řečí…).
Výsledek: řečVe které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov poleva – čokoláda?
A) zmrzlina – kornout
B) dort – poleva
C) cukr – karamel
D) omáčka – maso
Vztah „poleva – čokoláda“ je vztah výrobku a materiálu, z něhož je vyroben. Stejný vztah je ve dvojici „cukr – karamel“ (karamel je vyroben z cukru).
Výsledek: C) cukr – karamelDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Chytit býka za *****.
„Chytit býka za rohy“ — vyjadřuje, že se člověk odhodlaně a přímo pustí do řešení obtížného problému.
Výsledek: rohyKteré z následujících slov je nejbližším synonymem slova „prosperující“?
A) upadající
B) vzkvétající
C) zanikající
D) stagnující
Slovo „vzkvétající“ (rozvíjející se, úspěšný) vyjadřuje podobný význam jako „prosperující“.
Výsledek: B) vzkvétajícíKteré z následujících tvrzení o slovech platidlo, mince a zlatá mince je pravdivé?
A) Slovo platidlo je nadřazené slovu mince, to je nadřazené slovu zlatá mince.
B) Slovo mince je nadřazené slovu platidlo, to je nadřazené slovu zlatá mince.
C) Slovo zlatá mince je nadřazené slovu mince, to je nadřazené slovu platidlo.
D) Slovo platidlo je nadřazené slovu zlatá mince, to je nadřazené slovu mince.
„Platidlo“ je nejobecnější pojem, je nadřazeno slovu „mince“ (druh platidla), a to je nadřazeno konkrétnějšímu spojení „zlatá mince“.
Výsledek: A)Činitelské jméno je podstatné jméno utvořené ze slovesa, které označuje osobu podle činnosti, kterou dělá (např. pekař = ten, kdo peče). Které z následujících slov je činitelským jménem?
A) hrnčíř
B) hlína
C) hrnec
D) kruh
Slovo „hrnčíř“ je odvozeno od činnosti výroby hrnců a označuje osobu podle vykonávané činnosti — jde o činitelské jméno.
Výsledek: A) hrnčířKteré z následujících slov NENÍ činitelským jménem?
A) kovář
B) tvůrce
C) předek
D) učitel
Slovo „předek“ neoznačuje osobu podle vykonávané činnosti, ale podle příbuzenského vztahu — nejde tedy o činitelské jméno.
Výsledek: C) předekKteré z následujících slov je nejbližším synonymem slova „poutavý“?
A) nudný
B) zajímavý
C) nesrozumitelný
D) krátký
Slovo „zajímavý“ vyjadřuje podobný význam jako „poutavý“ (upoutávající pozornost).
Výsledek: B) zajímavýVe které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež lze v daném kontextu považovat za antonyma?
A) daného – odebraného
B) přímo – bezprostředně
C) skalní – oddaný
D) moderní – soudobý
Slova „daného“ a „odebraného“ vyjadřují přímý významový protiklad. Ostatní dvojice jsou naopak blízká synonyma.
Výsledek: A)Doplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Vidět sklenku z půlky *****.
„Vidět sklenku z půlky plnou“ — vyjadřuje optimistický přístup k životu, schopnost vidět na věcech to pozitivní.
Výsledek: plnouVe které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov komiks – bublina?
A) román – kapitola
B) film – scénář
C) noviny – článek
D) divadlo – jeviště
Vztah „komiks – bublina“ je vztah celku a jeho typické součásti. Stejný vztah je ve dvojici „román – kapitola“.
Výsledek: A) román – kapitolaKteré z následujících slov je nejbližším synonymem slova „nepodložený“?
A) ověřený
B) neopodstatněný
C) doložený
D) prokázaný
Slovo „neopodstatněný“ (bez opory, bez důkazu) vyjadřuje podobný význam jako „nepodložený“.
Výsledek: B) neopodstatněnýKterou z následujících dvojic slov nelze považovat za antonyma?
A) bázlivě – odvážně
B) nadšenectví – lhostejnost
C) zdvořile – slušně
D) zděšení – klid
Slova „zdvořile“ a „slušně“ jsou blízká synonyma, nikoli antonyma. Ostatní dvojice tvoří jasné antonymní páry.
Výsledek: C)Napiš podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem ZPÍVAT, skloňuje se podle vzoru HRAD a obsahuje předponu.
Hledané slovo je odvozeno od slovesa „zpívat“ s předponou ná-, má dvě slabiky (ná-pěv) a skloňuje se podle vzoru hrad (nápěv, nápěvu…).
Výsledek: nápěvNapiš přídavné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem HOŘET, skloňuje se podle vzoru MLADÝ a neobsahuje předponu.
Hledané slovo je odvozeno od slovesa „hořet“ příponou -lavý, má tři slabiky (ho-řla-vý) a skloňuje se podle vzoru mladý.
Výsledek: hořlavýVe které z následujících možností je významový vztah mezi slovy nejpodobnější vztahu ve dvojici slov larp – hráč?
A) divadlo – herec
B) kniha – čtenář
C) fotbal – míč
D) škola – žák
Vztah „larp – hráč“ je vztah aktivity a jejího účastníka, který ji vykonává. Stejný vztah je ve dvojici „divadlo – herec“.
Výsledek: A) divadlo – herecDoplň chybějící slovo do českého ustáleného spojení: Koukat se na svět skrz růžové *****.
„Koukat se na svět skrz růžové brýle“ — vyjadřuje přehnaně optimistický, nekritický pohled na svět.
Výsledek: brýleKteré z následujících slov je nejbližším synonymem slova „pokleslý“?
A) povznesený
B) podřadný
C) vytříbený
D) vzácný
Slovo „podřadný“ (nekvalitní, méněcenný) vyjadřuje podobný význam jako „pokleslý“.
Výsledek: B) podřadnýVe které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež nelze v daném kontextu považovat za antonyma?
A) elitní – běžný
B) formován – rozpouštěn
C) krutý – laskavý
D) obávaný – proslulý
Slova „obávaný“ a „proslulý“ nejsou přímým protikladem. Ostatní dvojice tvoří jasné antonymní páry.
Výsledek: D)Které z následujících slov je nejbližším synonymem slova „elitní“?
A) běžný
B) výběrový
C) druhořadý
D) obyčejný
Slovo „výběrový“ (nejlepší, vybraný) vyjadřuje podobný význam jako „elitní“.
Výsledek: B) výběrovýKteré z následujících slov NENÍ příbuzné se slovem „voda"?
A) vodník
B) vodovod
C) vodit
D) podvodní
Slovo „vodit" má úplně jiný kořen (souvisí se slovesem „vést"), i když zní podobně — jde o shodu zvuku, ne o příbuznost významu. Ostatní slova (vodník, vodovod, podvodní) skutečně souvisejí s vodou.
Výsledek: C) voditVe které z následujících možností jsou všechna slova příbuzná se slovem „les"?
A) lesní, lesík, lesk, zalesnit
B) lesní, lesík, prales, zalesnit
C) lesní, lesklý, lesík, prales
D) lesní, lesík, listí, prales
Slovo „lesk/lesklý" souvisí se svitem, ne s lesem, a slovo „listí" souvisí se slovem „list". Skutečně příbuzná se slovem „les" jsou: lesní, lesík, prales, zalesnit.
Výsledek: B) lesní, lesík, prales, zalesnitNapište jedno slovo příbuzné se slovem „moudrost", které je slovesem.
Ze základu „moudr-" lze utvořit sloveso vyjadřující, že se někdo moudrým teprve stává.
Výsledek: zmoudřet (případně moudřet)Ve které z následujících možností jsou všechna slova příbuzná se slovem „hora"?
A) horský, hořký, pohoří, nahoře
B) horský, pohoří, horník, hornatý
C) horský, hořet, pohoří, horník
D) horský, hodina, pohoří, hornatý
Slova „hořký", „hořet" a „hodina" mají jiný kořen a se slovem „hora" nesouvisí, jde jen o podobný zvuk. Skutečně příbuzná jsou: horský, pohoří, horník, hornatý.
Výsledek: B) horský, pohoří, horník, hornatýNahraďte slovo přejaté českým ekvivalentem ve větě: „Ředitel firmy prezentoval nový produkt na konferenci." (nahraďte slovo „prezentoval")
Sloveso „prezentovat" (z latiny) lze nahradit běžným českým slovesem se stejným významem.
Výsledek: představil (případně předvedl)Nahraďte slovo přejaté českým ekvivalentem ve větě: „Tento projekt vyžaduje kompletní reorganizaci týmu." (nahraďte slovo „kompletní")
Přídavné jméno „kompletní" (z latiny/francouzštiny) má běžný český ekvivalent.
Výsledek: úplnou (celou)Ve které z následujících vět je slovo přejaté použito zbytečně, ačkoli existuje běžně používaný český ekvivalent?
A) Navštívili jsme starobylý hrad s gotickou architekturou.
B) Musíme se sejít a prodiskutovat detaily projektu.
C) Astronomové objevili novou galaxii.
D) V laboratoři probíhá chemický experiment.
Slovo „prodiskutovat" lze v běžné řeči bez ztráty významu nahradit českým „probrat" nebo „prohovořit". Slova v ostatních větách (architektura, astronomové, galaxie, laboratoř, experiment) jsou naopak ustálené odborné termíny bez jednoduchého běžného českého ekvivalentu.
Výsledek: B)Nahraďte slovo přejaté českým ekvivalentem ve větě: „Sportovec zaznamenal excelentní výkon." (nahraďte slovo „excelentní")
Přídavné jméno „excelentní" (z francouzštiny/latiny) má běžný český ekvivalent.
Výsledek: vynikající (skvělý)Jana Ledecká se od dětství věnovala orientačnímu běhu. Trénovala s otcem každý víkend v lese za jejich domem a postupně se naučila číst mapu rychleji než většina dospělých závodníků. Ve čtrnácti letech poprvé vyhrála krajský přebor a o rok později reprezentovala Českou republiku na mistrovství Evropy juniorů, kde obsadila osmé místo. Trenéři si na ní cenili hlavně klidu — i když zabloudila, nikdy nepanikařila a dokázala se rychle zorientovat podle terénu.
Č9: V kolika letech Jana poprvé vyhrála krajský přebor?
Č10: S kým Jana trénovala?
Č11: Jaké umístění získala na mistrovství Evropy juniorů?
Č12: Jaká vlastnost jí podle textu nejvíc pomáhala, když zabloudila?
Č9: Ve čtrnácti letech.
Č10: S otcem, každý víkend v lese za domem.
Č11: Osmé místo.
Č12: Klid — nepanikařila a dokázala se rychle zorientovat podle terénu.
Tip: odpovědi na tento typ úloh hledej vždy přesně v textu, nedomýšlej si informace navíc.Které z následujících tvrzení odpovídá informacím z výchozího textu (A), nebo ne (N)? Maso a mléčné výrobky patří mezi vhodné suroviny pro kompost.
Text výslovně uvádí, že maso a mléčné výrobky by se do kompostu dávat neměly.
Výsledek: N — nepatříPodle výchozího textu: co způsobí, když je kompost příliš vlhký (přemokřený)?
Text uvádí, že přemokřený kompost začne zapáchat.
Výsledek: začne zapáchatKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) škůdci v zahradě
B) zásady správného kompostování
C) druhy zeleniny vhodné k pěstování
D) historie využívání hnojiv
Celý text se věnuje tomu, co do kompostu patří, jak o něj pečovat a jak poznat, že je hotový — jde tedy o zásady kompostování.
Výsledek: B) zásady správného kompostováníPodle výchozího textu, čím se pozná hotový kompost? Vypište všechny tři znaky uvedené v textu.
Text uvádí tři znaky: tmavá barva, drobivá struktura, vůně po lesní půdě.
Výsledek: tmavá barva, drobivá struktura, vůně po lesní půděKteré z následujících slov je ve výchozím textu použito jako označení pro určitý druh zbytku/odpadu?
A) hmota
B) sedlina
C) struktura
D) péče
V textu se objevuje spojení 'kávová sedlina' — sedlina zde označuje zbytek po vyluhování kávy, tedy jistý druh odpadu.
Výsledek: B) sedlinaKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Hrb velblouda slouží k ukládání zásoby vody.
Text výslovně uvádí, že jde o častou mylnou domněnku — ve skutečnosti hrb ukládá tuk, ne vodu.
Výsledek: N — hrb ukládá tuk, ne voduKolik litrů vody dokáže velbloud podle textu vypít během několika minut?
Text uvádí konkrétní číslo: až 100 litrů za pár minut.
Výsledek: až 100 litrůKteré z následujících přizpůsobení velblouda pouštnímu prostředí text NEuvádí?
A) dlouhé řasy chránící oči před pískem
B) schopnost uzavřít nozdry při písečné bouři
C) silné nohy uzpůsobené k běhu po písku
D) hustou a koncentrovanou moč šetřící vodou
Text zmiňuje řasy, uzavíratelné nozdry a koncentrovanou moč. O silných nohách uzpůsobených k běhu se text vůbec nezmiňuje.
Výsledek: C) o silných nohách text nepíšeVypište z textu synonymum ke slovu 'chybně' (mylně).
V textu je použito slovo 'mylně' ve významu chybně, nesprávně — to je přímo hledané synonymum.
Výsledek: mylněKteré z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z textu?
A) Velbloudi nikdy nepijí vodu.
B) Velbloudí hrb obsahuje pouze vodu.
C) Tělo velblouda je uzpůsobeno k šetření vodou.
D) Velbloudi žijí výhradně v pouštích s vysokou vlhkostí.
Text popisuje několik mechanismů (nepocení, koncentrovaná moč), kterými velbloud šetří vodou — to přímo podporuje tvrzení C.
Tvrzení A, B a D odporují textu nebo v něm nemají oporu.
Výsledek: C) tělo velblouda je uzpůsobeno k šetření vodouKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Knedlíky se vaří ve vroucí osolené vodě.
Text přímo uvádí, že knedlíky se vloží do vroucí osolené vody.
Výsledek: A — odpovídáProč se hotové knedlíky podle textu propichují vidličkou?
Text uvádí, že propíchnutí umožní únik páry, díky čemuž knedlíky nezploští.
Výsledek: aby unikla pára a knedlíky se nezploštilyKolik generací se podle textu recept v rodině dědí?
A) dvě
B) tři
C) čtyři
D) pět
Text v úvodu uvádí přesné číslo: recept se dědí už čtyři generace.
Výsledek: C) čtyřiKteré z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z textu?
A) Vaření knedlíků je jednoduché a naučí se ho každý hned napoprvé.
B) Dobré výsledky při vaření knedlíků vyžadují praxi a trpělivost.
C) Babiččin recept obsahuje přesně stejné suroviny jako všechny ostatní recepty na knedlíky.
D) Sestra vařila knedlíky lépe než babička hned od prvního pokusu.
Text uvádí babiččina slova o tom, že tajemství je v trpělivosti a cviku, a zmiňuje, že sestře to zpočátku nešlo — to potvrzuje, že dovednost vyžaduje praxi.
Výsledek: B) dobré výsledky vyžadují praxi a trpělivostKolik let už podle textu bludiště v parku existuje?
Text uvádí, že bludiště bylo vysázeno před dvěma sty lety.
Výsledek: asi 200 letKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? V bludišti nejsou žádné nápovědy pro ztracené návštěvníky.
Text výslovně uvádí, že na několika místech jsou schované cedulky s nápovědou.
Výsledek: N — nápovědy tam jsouProč je podle textu bludiště v zimě snazší projít než v létě?
Text uvádí, že v zimě u některých rostlin opadá listí, takže zeleň je řidší a průchod snazší, zatímco v létě je zeleň nejhustší.
Výsledek: protože v zimě opadá listí a zeleň je řidšíKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Chobotnice mají pouze jedno srdce.
Text výslovně uvádí, že chobotnice mají tři srdce.
Výsledek: N — mají tři srdcePodle textu, k čemu slouží chromatofory v kůži chobotnice?
Text uvádí, že díky chromatoforům dokážou chobotnice rychle měnit barvu a strukturu kůže a splynout s okolím.
Výsledek: umožňují rychlou změnu barvy a splynutí s okolímJakou barvu má podle textu krev chobotnice?
Text přímo uvádí, že chobotnice mají modrou krev.
Výsledek: modrouKteré z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z textu?
A) Chobotnice žijí typicky déle než deset let.
B) Chobotnice jsou považovány za velmi inteligentní živočichy.
C) Chobotnice mají stejný počet srdcí jako člověk.
D) Chobotnice nedokážou měnit barvu kůže.
Text popisuje řadu schopností (otevírání sklenic, řešení hlavolamů, zapamatování tváří) svědčících o inteligenci chobotnic.
Výsledek: B) chobotnice jsou velmi inteligentníVypište z textu slovo, které je v daném kontextu synonymem ke slovu 'splynout'.
V textu se v souvislosti se schopností napodobit okolí objevuje sloveso 'napodobit' — v širším smyslu blízké významu 'splynout s okolím'.
Výsledek: napodobitKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Na konci 18. století byla čeština běžným jazykem úřadů.
Text uvádí, že úřady, školy i vzdělaná společnost tehdy používaly němčinu, ne češtinu.
Výsledek: N — úřady tehdy používaly němčinuJak se nazývá období, kdy se čeština podle textu vrátila do škol, divadel a úřadů?
Text uvádí přímo název tohoto období.
Výsledek: národní obrozeníKdo podle textu napsal první vědeckou mluvnici češtiny?
Text uvádí jméno Josef Dobrovský jako autora první vědecké mluvnice.
Výsledek: Josef DobrovskýKteré z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z textu?
A) Buditelé se zaměřili pouze na sepisování slovníků.
B) Josef Jungmann vytvořil jednodílný slovník češtiny.
C) Buditelé usilovali o záchranu i modernizaci českého jazyka.
D) Čeština byla po celou dobu národního obrození jazykem úřadů.
Text uvádí, že buditelé chtěli jazyk 'nejen zachránit, ale také obohatit a přizpůsobit modernímu způsobu života' — to odpovídá tvrzení C.
Výsledek: C) buditelé usilovali o záchranu i modernizaci jazykaO kolik centimetrů ročně se podle textu posouvá islandská deska od severoamerické?
Text uvádí přesné číslo: asi dva centimetry ročně.
Výsledek: asi 2 cmV kterém roce se podle textu poprvé sešel Althing?
Text uvádí přesný rok: 930.
Výsledek: 930Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z textu?
A) Islandská a severoamerická deska se k sobě přibližují.
B) V Thingvellir lze doslova projít mezi dvěma kontinenty.
C) Althing je nejmladší parlament na světě.
D) Nehty rostou rychleji než se posouvají kontinenty.
Text přímo uvádí, že v národním parku Thingvellir lze projít prasklinou mezi dvěma kontinenty.
Výsledek: B) v Thingvellir lze projít mezi kontinentyKteré z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N)? V Antarktidě žije stálé lidské obyvatelstvo.
Text výslovně uvádí, že Antarktida je jediným kontinentem bez stálého lidského obyvatelstva.
Výsledek: N — nežije tam stálé obyvatelstvoJaká byla podle textu nejnižší naměřená teplota v Antarktidě a kde byla zaznamenána?
Text uvádí přesnou hodnotu i místo měření.
Výsledek: −89,2 °C na stanici VostokKteré z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z textu?
A) Kdyby roztál veškerý antarktický led, hladina oceánů by klesla o 58 metrů.
B) Antarktický ledový příkrov obsahuje méně než polovinu světové sladké vody.
C) Roztátí celého antarktického ledu by způsobilo výrazný nárůst hladiny oceánů.
D) Vědci v Antarktidě pracují pouze v létě, v zimě je stanice zcela opuštěná.
Text uvádí, že by hladina stoupla o více než 58 metrů (ne klesla), což by mělo katastrofální dopad — to odpovídá tvrzení C.
Výsledek: C) roztátí ledu by způsobilo výrazný nárůst hladinyKolik procent veškeré sladké vody na Zemi je podle textu obsaženo v antarktickém ledu?
Text uvádí přesné číslo: přibližně 70 %.
Výsledek: přibližně 70 %Vypište z textu slovo, které je v daném kontextu antonymem ke slovu 'zvětšuje'.
V posledním odstavci textu se objevuje sloveso 'zmenšuje' v souvislosti s antarktickým ledem — to je hledané antonymum.
Výsledek: zmenšujeKteré z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z textu (A), nebo ne (N)? Gladiátoři byli pro své majitele nákladnou investicí.
Text přímo uvádí, že výcvik gladiátorů byl nákladný a gladiátoři byli cennou investicí.
Výsledek: A — odpovídáPřibližně kolik soubojů gladiátorů podle textu skončilo smrtí jednoho z bojovníků?
Text uvádí odhad: asi jeden z pěti soubojů.
Výsledek: asi jeden z pětiKdo měl podle textu konečné slovo v rozhodnutí o životě poraženého gladiátora?
Text uvádí, že konečné rozhodnutí leželo na pořadateli her, nikoli na davu diváků, jak se traduje.
Výsledek: pořadatel herKteré z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z textu?
A) Většina soubojů gladiátorů skončila smrtí jednoho z nich.
B) O životě poraženého gladiátora rozhodoval výhradně dav diváků.
C) Majitelé gladiátorů měli zájem na tom, aby jejich svěřenci přežívali souboje.
D) Výcvik gladiátorů byl rychlý a levný proces.
Text uvádí, že majitelé nechtěli, aby jejich (nákladně vycvičení) gladiátoři umírali — to odpovídá tvrzení C.
Výsledek: C) majitelé měli zájem na přežití svých gladiátorůJak stará je podle textu nejstarší nalezená stopa žvýkání?
Text uvádí, že nález březové kůry je starý více než pět tisíc let.
Výsledek: více než 5 000 letKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Thomas Adams se původně snažil vyrobit náhražku kaučuku.
Text uvádí, že Adams experimentoval s chicle ve snaze vynalézt levnou náhražku kaučuku.
Výsledek: A — odpovídáKteré z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z textu?
A) Většina moderních žvýkaček obsahuje přírodní chicle ze stromů v Mexiku.
B) Thomas Adams uspěl ve svém původním záměru vyrobit pneumatiky z chicle.
C) Vznik moderní žvýkačky byl nezamýšleným výsledkem jiného experimentu.
D) Lidé v době kamenné žvýkali kůru výhradně kvůli jejím léčivým účinkům.
Text popisuje, že Adams se snažil vyrobit náhražku kaučuku a jeho pokusy selhaly, ale nakonec náhodou vznikla žvýkačka — to odpovídá tvrzení C (nezamýšlený vedlejší výsledek).
Výsledek: C) vznik žvýkačky byl nezamýšleným výsledkemKolik kusů žvýkaček se podle textu ročně na světě spotřebuje?
Text uvádí odhad: přes 560 miliard kusů.
Výsledek: přes 560 miliard kusůJak dlouho trval podle textu první motorový let bratří Wrightů?
Text uvádí přesný údaj: pouhých dvanáct sekund.
Výsledek: 12 sekundKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? První let bratří Wrightů sledovaly davy novinářů.
Text uvádí, že let sledovalo pouhých pět diváků a tisk o události téměř neinformoval.
Výsledek: N — sledovalo jen pět diváků, tisk téměř neinformovalJaký byl podle textu klíčový prvek úspěchu bratří Wrightů, bez kterého by motorový let nebyl možný?
Text uvádí systém umožňující naklánění křídel pro řízení letu jako klíčový prvek.
Výsledek: systém pro naklánění křídel umožňující řízení letuKteré z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z textu?
A) Bratři Wrightové postavili svůj první motorový letoun bez jakýchkoli předchozích pokusů.
B) Význam letu bratří Wrightů byl veřejností a tiskem doceněn až s odstupem času.
C) První let bratří Wrightů byl celosvětově sledovanou mediální událostí.
D) Kluzáky, které bratři Wrightové testovali, byly vybaveny motorem.
Text uvádí, že tisk o události téměř neinformoval a teprve s odstupem let si svět uvědomil její význam — to odpovídá tvrzení B.
Výsledek: B) význam letu byl doceněn až s odstupem časuKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Moderní Islanďané mají potíže porozumět textům psaným ve středověku.
Text uvádí opak — Islanďané dokážou středověké ságy číst bez větších potíží.
Výsledek: N — dokážou jim rozumět bez větších potížíZe kterých dvou slov je podle textu složeno islandské slovo pro počítač (tölva)?
Text uvádí, že jde o složeninu slov pro 'číslo' a 'věštkyně'.
Výsledek: číslo a věštkyněKteré z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z textu?
A) Islandština se za posledních tisíc let změnila stejně výrazně jako švédština.
B) Islanďané preferují tvorbu nových slov z domácích kořenů před přejímáním cizích slov.
C) Island byl po staletí hustě obydleným ostrovem s intenzivními zahraničními kontakty.
D) Islandské děti se ve škole učí středověké texty výhradně v moderním překladu.
Text přímo uvádí, že Islanďané raději vytvářejí nová slova z domácích kořenů místo přejímání cizích výrazů.
Výsledek: B) Islanďané preferují domácí tvorbu slovVe kterém století byly podle textu psány staré islandské ságy?
Text uvádí konkrétní století: 13. století.
Výsledek: 13. stoletíKolik žraloků je podle textu odhadem ročně uloveno?
Text uvádí odhad: sto milionů žraloků ročně.
Výsledek: odhadem 100 milionůKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Žraloci útočí na lidi mnohem častěji, než si lidé obvykle myslí.
Text uvádí opak — žraloci jsou ve skutečnosti mnohem méně nebezpeční, než se obecně soudí, s jen asi sto útoky ročně.
Výsledek: N — útočí méně často, než se obecně soudíJakou roli hrají žraloci podle textu v mořském ekosystému?
Text uvádí, že jako vrcholoví predátoři regulují populace jiných mořských živočichů a udržují ekosystém ve zdravé rovnováze.
Výsledek: regulují populace jiných živočichů a udržují rovnováhu ekosystémuKteré z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z textu?
A) Žraloci jsou lovcům zajímavým úlovkem především kvůli svému masu.
B) Riziko úmrtí následkem pádu kokosového ořechu je podle textu vyšší než riziko smrtelného útoku žraloka.
C) Vymizení žraloků by mělo na mořské ekosystémy jen zanedbatelný dopad.
D) Žraloci útočí na lidi častěji než domácí zvířata.
Text přímo uvádí, že více lidí zemře následkem pádu kokosového ořechu než následkem útoku žraloka.
Výsledek: B) riziko z pádu kokosového ořechu je vyšší než ze žraločího útokuKteré z následujících slov by nejlépe nahradilo výraz 'domněnka' v textu o vědeckém výzkumu?
A) fakt
B) hypotéza
C) důkaz
D) jistota
'Domněnka' znamená nepotvrzené tvrzení, předpoklad — nejbližší synonymum je 'hypotéza'.
Výsledek: B) hypotézaKteré z následujících tvrzení odpovídá informacím z výchozího textu (A), nebo ne (N)? Meteorologickou stanici žákům pomohl postavit rodič jednoho ze spolužáků.
Text uvádí, že stanici pomohli postavit rodiče jednoho ze žáků, který pracuje jako meteorolog.
Výsledek: A — ano, odpovídáPodle výchozího textu: co přesně žáci každé ráno zapisují do sdílené tabulky? Vypište všechny tři údaje uvedené v textu.
Text uvádí tři údaje: teplotu, srážky a rychlost větru.
Výsledek: teplota, srážky, rychlost větruKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie meteorologie
B) školní projekt s vlastní meteorologickou stanicí
C) rozdíly mezi předpovědí a skutečným počasím
D) povolání meteorologa
Text se věnuje tomu, jak škola provozuje vlastní meteorologickou stanici a jak s daty žáci pracují — jde tedy o školní projekt.
Výsledek: B) školní projekt s vlastní meteorologickou stanicíKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Rekonstrukce mlýnice trvala necelý jeden kalendářní rok.
Text uvádí, že rekonstrukce probíhala od jara do podzimu téhož roku, což odpovídá méně než jednomu roku.
Výsledek: A — ano, odpovídáPodle výchozího textu: co bylo třeba opravit jako první?
Text uvádí, že nejprve bylo nutné opravit vodní kolo, teprve poté následovala oprava střechy a vnitřního vybavení.
Výsledek: vodní koloKterá z následujících informací je ve výchozím textu předkládána jako plán do budoucna, nikoli jako již uskutečněná skutečnost?
Text uvádí, že obec plánuje v mlýnici pořádat workshopy tradičního mletí mouky pro školní děti — jde tedy o budoucí záměr, nikoli o hotovou věc.
Výsledek: pořádání workshopů tradičního mletí mouky pro školní dětiKdo se podle výchozího textu podílel na rekonstrukci mlýnice kromě najatých odborníků?
Text uvádí, že se do rekonstrukce zapojili i místní dobrovolníci.
Výsledek: místní dobrovolníciKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie mlynářského řemesla
B) obnova staré vodní mlýnice v obci
C) porovnání různých typů vodních mlýnů
D) plánování školních výletů
Text se od začátku do konce věnuje tomu, jak obec opravila starou mlýnici a jak ji chce dál využívat — jde tedy o obnovu vodní mlýnice.
Výsledek: B) obnova staré vodní mlýnice v obciKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Aby dítě splnilo výzvu, musí za dva měsíce přečíst alespoň pět knih.
Text uvádí, že podmínkou pro získání diplomu a odměny je přečtení alespoň pěti knih za dva měsíce.
Výsledek: A — ano, odpovídáPodle výchozího textu: co dostanou nejúspěšnější účastníci navíc kromě diplomu?
Text uvádí, že nejúspěšnější účastníci dostanou na podzimní slavnosti knižní poukázky.
Výsledek: knižní poukázkyKolik let podle výchozího textu už čtenářská výzva probíhá?
Text uvádí, že akce funguje už pátým rokem.
Výsledek: pět let (pátým rokem)Která z následujících informací je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení knihovnice, tedy spíše jako hodnocení než ověřitelný fakt?
A) informace, že zájem dětí každoročně roste
B) informace, že se do výzvy přihlásilo přes sto dětí
C) informace, že diplom získají děti, které přečtou pět knih
D) informace o tom, že knihovnice sestavily seznam doporučených knih
Informace o růstu zájmu dětí je v textu výslovně uvedena jako tvrzení knihovnice („podle knihovnice“) a jde o subjektivní hodnocení trendu, nikoli o snadno ověřitelné číslo jako v ostatních možnostech.
Výsledek: A)Které z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie knihovny v Novém Boru
B) letní čtenářská výzva pro děti
C) seznam nejlepších knih pro děti
D) organizace podzimních slavností
Text se od začátku do konce věnuje tomu, jak knihovna organizuje letní čtenářskou výzvu pro děti a jak jsou účastníci odměňováni.
Výsledek: B) letní čtenářská výzva pro dětiKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Informační letáky o třídění odpadu připravili učitelé školy.
Text uvádí, že letáky připravili žáci deváté třídy, nikoli učitelé.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: jaké typy odpadu se v koších ve třídách třídí? Vypište všechny tři kategorie uvedené v textu.
Text uvádí tři kategorie: papír, plast a směsný odpad.
Výsledek: papír, plast, směsný odpadKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení ředitelky školy, nikoli jako obecně ověřený fakt?
Informace, že se díky projektu podařilo snížit množství směsného odpadu téměř o třetinu, je v textu uvedena jako tvrzení ředitelky školy („podle ředitelky školy“).
Výsledek: informace o snížení množství směsného odpadu téměř o třetinuJakou odměnu podle výchozího textu získá na konci pololetí nejlepší třída v třídění odpadu?
Text uvádí, že nejlepší třída obdrží na konci pololetí odměnu v podobě výletu.
Výsledek: výletKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie recyklace v České republice
B) nový systém třídění odpadu ve škole
C) srovnání škol podle množství odpadu
D) informační letáky deváté třídy
Text se od začátku do konce věnuje tomu, jak škola zavedla nový systém třídění odpadu a jak žáky motivuje.
Výsledek: B) nový systém třídění odpadu ve školeKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Zahradu mohou využívat pouze obyvatelé, kteří žijí v její bezprostřední blízkosti.
Text uvádí, že záhon si může pronajmout kdokoli z obyvatel obce, nikoli jen ti žijící v blízkosti zahrady.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: jak často se koná společné setkání pěstitelů?
Text uvádí, že setkání se koná jednou měsíčně.
Výsledek: jednou měsíčněKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení starostky, nikoli jako objektivně ověřený fakt?
Informace, že projekt výrazně přispěl k tomu, že se sousedé lépe poznali, je uvedena jako tvrzení starostky obce („podle starostky obce“).
Výsledek: informace o tom, že projekt přispěl k lepšímu poznání sousedůPodle výchozího textu: v jakém období roku je zahrada otevřená?
Text uvádí, že zahrada je otevřená od dubna do října.
Výsledek: od dubna do říjnaKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie zahradničení v České republice
B) komunitní zahrada v obci Malá Lhota
C) srovnání různých druhů zeleniny
D) plánování obecních setkání
Text se od začátku do konce věnuje tomu, jak obec zřídila a provozuje komunitní zahradu.
Výsledek: B) komunitní zahrada v obci Malá LhotaKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Opravy provádějí výhradně placení odborníci najatí spolkem.
Text uvádí, že opravy provádějí dobrovolníci, nikoli placení odborníci.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: jak často se opravna koná?
Text uvádí, že akce se koná jednou za dva měsíce.
Výsledek: jednou za dva měsíceKterá z následujících informací je ve výchozím textu předkládána jako cíl organizátorů, nikoli jako již dosažený výsledek?
Informace, že cílem není jen ušetřit peníze, ale hlavně naučit lidi věci si vážit, je vyjádřením záměru organizátorů, nikoli změřeným výsledkem (na rozdíl od počtu přes sto opravených předmětů).
Výsledek: naučit lidi vážit si věcí a starat se o něKolik předmětů se podle výchozího textu podařilo opravit za první rok fungování opravny?
Text uvádí, že se podařilo opravit přes sto předmětů.
Výsledek: přes sto předmětůKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie recyklace v České republice
B) komunitní opravna spotřebičů a oblečení
C) srovnání cen oprav a nových výrobků
D) technické vzdělávání dobrovolníků
Text se od začátku do konce věnuje tomu, jak funguje místní opravna a proč vznikla.
Výsledek: B) komunitní opravna spotřebičů a oblečeníKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Kroužek je určen pouze žákům, kteří už umí hrát šachy.
Text uvádí, že kroužek je otevřený i úplným začátečníkům.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: kolik žáků kroužek pravidelně navštěvuje?
Text uvádí, že kroužek navštěvuje kolem dvaceti žáků.
Výsledek: kolem dvaceti žákůKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení vedoucího kroužku, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že šachy žákům pomáhají rozvíjet trpělivost a logické myšlení a že se to projevuje i ve školním prospěchu, je uvedena jako tvrzení vedoucího kroužku.
Výsledek: informace o vlivu šachů na trpělivost, logické myšlení a školní prospěchJak dlouho podle výchozího textu už kroužek na škole funguje?
Text uvádí, že kroužek funguje už pět let.
Výsledek: pět letKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie šachu jako hry
B) školní šachový kroužek a jeho úspěchy
C) pravidla hry v šachy
D) srovnání okresních soutěží
Text se od začátku do konce věnuje fungování školního šachového kroužku a jeho úspěchům.
Výsledek: B) školní šachový kroužek a jeho úspěchyKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? První půlhodina jízdy na sdíleném kole je zpoplatněna.
Text uvádí, že první půlhodina jízdy je zdarma.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: kolik stanic sdílených kol je momentálně k dispozici?
Text uvádí, že je k dispozici patnáct stanic.
Výsledek: patnáct stanicKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení vedení města, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že systém výrazně přispěl ke snížení dopravy v centru, je uvedena jako tvrzení vedení města.
Výsledek: informace o snížení dopravy v centru díky systému sdílených kolKolik lidí podle výchozího textu využilo službu za první rok provozu?
Text uvádí, že službu využilo přes deset tisíc lidí.
Výsledek: přes deset tisíc lidíKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie cyklistiky ve městě
B) systém sdílených kol ve městě
C) srovnání cen jízdného v MHD
D) plánování cyklostezek
Text se od začátku do konce věnuje tomu, jak funguje a jak se rozvíjí systém sdílených kol ve městě.
Výsledek: B) systém sdílených kol ve městěKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Veškeré nevyzvednuté oblečení organizátoři po akci vyhodili.
Text uvádí, že nevyzvednuté oblečení organizátoři darovali místní charitě, nikoli že ho vyhodili.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: kolik lidí se zúčastnilo první burzy oblečení?
Text uvádí, že se zúčastnilo přes dvě stě lidí.
Výsledek: přes dvě stě lidíKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení jedné z organizátorek, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že hlavním cílem projektu bylo ukázat mladým lidem, že móda nemusí vždy znamenat nákup nových věcí, je uvedena jako tvrzení jedné z organizátorek.
Výsledek: informace o hlavním cíli projektu (ukázat, že móda nemusí znamenat nákup nových věcí)Jak často škola podle výchozího textu plánuje podobnou akci pořádat do budoucna?
Text uvádí, že škola plánuje akci pořádat pravidelně dvakrát do roka.
Výsledek: dvakrát do rokaKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie módy v České republice
B) školní burza oblečení
C) srovnání cen oblečení v obchodech
D) charitativní organizace v regionu
Text se od začátku do konce věnuje tomu, jak studenti zorganizovali burzu oblečení a jaký měla úspěch.
Výsledek: B) školní burza oblečeníKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Med z úlů se prodává výhradně místním školám.
Text uvádí, že med se prodává na podzimním jarmarku, nikoli výhradně školám.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: kolik včelích úlů vzniklo na střeše kulturního domu?
Text uvádí, že vznikly tři úly.
Výsledek: tři úlyKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení jednoho z dobrovolníků, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že včely pomáhají opylovat rostliny v okolí, což se pozitivně projevuje na úrodě v okolních zahradách, je uvedena jako tvrzení jednoho z dobrovolníků.
Výsledek: informace o vlivu včel na opylování a úrodu v okolních zahradáchNa co putuje podle výchozího textu výtěžek z prodeje medu?
Text uvádí, že výtěžek putuje na údržbu okolní zeleně.
Výsledek: na údržbu okolní zeleněKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie včelařství v regionu
B) komunitní chov včel na střeše kulturního domu
C) srovnání druhů medu
D) výuka přírodopisu na základních školách
Text se od začátku do konce věnuje tomu, jak funguje komunitní chov včel na střeše kulturního domu.
Výsledek: B) komunitní chov včel na střeše kulturního domuKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Knihy z knihobudky si mohou půjčovat pouze místní obyvatelé, kteří se předem zaregistrují.
Text uvádí, že knihu si může zdarma vzít kdokoli, bez zmínky o registraci.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: kdo se stará o údržbu knihobudky?
Text uvádí, že o údržbu se stará skupina dobrovolníků.
Výsledek: skupina dobrovolníkůKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení jedné z dobrovolnic, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že knihobudka výrazně pomohla propojit generace, je uvedena jako tvrzení jedné z dobrovolnic.
Výsledek: informace o propojení generací díky knihobudceKolik knih podle výchozího textu odhadem prošlo knihobudkou za první rok?
Text uvádí, že odhadem přes tisíc knih.
Výsledek: přes tisíc knihKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie knihoven v České republice
B) knihobudka na výměnu knih v obci
C) srovnání cen knih v obchodech
D) plánování sídlištní výstavby
Text se od začátku do konce věnuje tomu, jak funguje knihobudka v obci a jaký má přínos.
Výsledek: B) knihobudka na výměnu knih v obciKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Kompost žáci používají výhradně k hnojení okrasných květin.
Text uvádí, že kompost se používá k hnojení záhonů se zeleninou, nikoli okrasných květin.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: co žáci do kompostéru třídí?
Text uvádí, že třídí zbytky ze svačin a posekanou trávu.
Výsledek: zbytky ze svačin a posekanou trávuKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení vedoucí kroužku, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že projekt žákům lépe ukazuje, odkud pochází jídlo a jak funguje koloběh živin v přírodě, je uvedena jako tvrzení vedoucí kroužku.
Výsledek: informace o přínosu projektu pro pochopení koloběhu živinO kolik podle výchozího textu škola snížila množství směsného odpadu z jídelny?
Text uvádí, že množství směsného odpadu se snížilo téměř o pětinu.
Výsledek: téměř o pětinuKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie kompostování
B) školní kompostér a jeho přínos
C) srovnání druhů hnojiv
D) organizace přírodovědného kroužku
Text se od začátku do konce věnuje tomu, jak škola zřídila a využívá kompostér.
Výsledek: B) školní kompostér a jeho přínosKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Opravy v cyklodílně provádí výhradně placený mechanik za návštěvníky.
Text uvádí, že si lidé kola opravují sami pod dohledem mechanika, nikoli že mechanik opravuje za ně.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: jak často je cyklodílna otevřená?
Text uvádí, že dílna je otevřená jednou týdně.
Výsledek: jednou týdněKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení mechanika, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že lidé oceňují hlavně to, že se u opravy zároveň něco nového naučí, je uvedena jako tvrzení mechanika, který dílnu vede.
Výsledek: informace o tom, že návštěvníci oceňují možnost se při opravě něco naučitKolik cyklistů podle výchozího textu navštívilo dílnu za první rok?
Text uvádí, že dílnu navštívilo přes tři sta cyklistů.
Výsledek: přes tři sta cyklistůKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie cyklistiky ve městě
B) bezplatná cyklodílna pro veřejnost
C) srovnání cen oprav v servisech
D) plánování cyklostezek ve městě
Text se od začátku do konce věnuje tomu, jak funguje bezplatná cyklodílna ve městě.
Výsledek: B) bezplatná cyklodílna pro veřejnostKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Půjčení nářadí je zpoplatněno podle délky výpůjčky.
Text uvádí, že půjčení je zdarma, bez zmínky o poplatku podle délky výpůjčky.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: na jak dlouho si lze nářadí půjčit?
Text uvádí, že nářadí si lze půjčit na týden.
Výsledek: na týdenKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení jednoho ze zakladatelů, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že projekt lidem pomáhá ušetřit peníze i místo doma, je uvedena jako tvrzení jednoho ze zakladatelů.
Výsledek: informace o úspoře peněz a místa díky knihovně nářadíKolik lidí podle výchozího textu využilo knihovnu nářadí za první rok?
Text uvádí, že si nářadí půjčilo přes čtyři sta lidí.
Výsledek: přes čtyři sta lidíKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie půjčoven v České republice
B) komunitní knihovna nářadí
C) srovnání cen nářadí v obchodech
D) plánování zahradní techniky
Text se od začátku do konce věnuje tomu, jak funguje komunitní knihovna nářadí.
Výsledek: B) komunitní knihovna nářadíKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Doučování probíhá výhradně o víkendech mimo budovu školy.
Text uvádí, že se schází jednou týdně po vyučování v konzultační místnosti ve škole, nikoli o víkendech mimo školu.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: jak často se dvojice žák–tutor schází?
Text uvádí, že se schází jednou týdně.
Výsledek: jednou týdněKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení koordinátorky programu, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že se díky doučování zlepšily nejen známky, ale i vztahy mezi ročníky, je uvedena jako tvrzení koordinátorky programu.
Výsledek: informace o zlepšení známek a vztahů mezi ročníky díky doučováníCo dostávají zapojení tutoři podle výchozího textu za svou pomoc?
Text uvádí, že dostávají body do zvláštního programu, které si mohou vyměnit za drobné odměny.
Výsledek: body do zvláštního programu, vyměnitelné za odměnyKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie doučování ve školách
B) program vzájemného doučování mezi žáky
C) srovnání prospěchu žáků
D) organizace konzultačních místností
Text se od začátku do konce věnuje fungování programu vzájemného doučování.
Výsledek: B) program vzájemného doučování mezi žákyKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Sazenice si účastníci mohou vyměnit pouze za peníze.
Text uvádí, že jde o výměnu sazenic za jiné sazenice, nikoli za peníze.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: kdy se akce koná?
Text uvádí, že se koná jednou ročně, vždy na konci dubna.
Výsledek: jednou ročně, na konci dubnaKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení předsedy spolku, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že výměna sazenic šetří lidem peníze a pomáhá udržovat rozmanitost pěstovaných odrůd, je uvedena jako tvrzení předsedy spolku.
Výsledek: informace o úspoře peněz a udržení rozmanitosti odrůd díky výměně sazenicKolik zahrádkářů se podle výchozího textu loni akce zúčastnilo?
Text uvádí, že se zúčastnilo přes sto padesát zahrádkářů.
Výsledek: přes sto padesát zahrádkářůKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie zahrádkářství v obci
B) výměna sazenic na jarním trhu
C) srovnání druhů zeleniny
D) organizace zahrádkářského spolku
Text se od začátku do konce věnuje výměně sazenic na jarním trhu.
Výsledek: B) výměna sazenic na jarním trhuKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Akce byla určena výhradně žákům druhého stupně.
Text uvádí, že se zapojili žáci prvního i druhého stupně.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: jaké role mohli žáci během akce dostat?
Text uvádí role řemeslníka, kupce nebo panoše.
Výsledek: řemeslník, kupec, panošKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení jedné z organizátorek, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že akce žákům pomáhá lépe pochopit historické souvislosti, je uvedena jako tvrzení jedné z organizátorek.
Výsledek: informace o lepším pochopení historických souvislostí díky akciKolik žáků se podle výchozího textu do akce zapojilo?
Text uvádí, že se zapojilo přes sto padesát žáků.
Výsledek: přes sto padesát žákůKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie larpových her
B) školní den živé historie
C) srovnání historických období
D) organizace řemeslné výuky
Text se od začátku do konce věnuje školnímu dni živé historie.
Výsledek: B) školní den živé historieKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Neopravitelné přístroje organizátoři vždy vracejí majitelům v původním stavu.
Text uvádí, že neopravitelné kusy se rozeberou na součástky, nikoli že se vrací v původním stavu.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: jak často se elektro sobota koná?
Text uvádí, že se koná jednou za čtvrt roku.
Výsledek: jednou za čtvrt rokuKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení jednoho z organizátorů, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že akce nejen šetří peníze účastníků, ale i učí lidi rozumět fungování přístrojů, je uvedena jako tvrzení jednoho z organizátorů.
Výsledek: informace o úspoře peněz a vzdělávacím přínosu akceKolik přístrojů se podle výchozího textu podařilo za poslední rok opravit?
Text uvádí, že se podařilo opravit přes sto padesát přístrojů.
Výsledek: přes sto padesát přístrojůKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie elektroniky
B) komunitní opravna elektroniky
C) srovnání cen nové a opravené elektroniky
D) plánování oprav jízdních kol
Text se od začátku do konce věnuje komunitní opravně elektroniky.
Výsledek: B) komunitní opravna elektronikyKteré z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu (A), nebo ne (N)? Téma vyprávěného příběhu si pokaždé vybírá senior, který vypráví.
Text uvádí, že téma si vybírají děti, nikoli senior.
Výsledek: N — ne, neodpovídáPodle výchozího textu: jak často se Večer příběhů koná?
Text uvádí, že se koná jednou měsíčně.
Výsledek: jednou měsíčněKterá informace je ve výchozím textu předkládána jako tvrzení knihovnice, nikoli jako snadno ověřitelný fakt?
Informace, že setkání pomáhají budovat vztahy mezi generacemi a ukazují dětem proměnu regionu, je uvedena jako tvrzení knihovnice.
Výsledek: informace o budování mezigeneračních vztahů a ukázce proměny regionuKolik posluchačů se podle výchozího textu sešlo na posledním večeru?
Text uvádí, že se sešlo přes třicet posluchačů.
Výsledek: přes třicet posluchačůKteré z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní téma výchozího textu?
A) historie knihovny v Dolní Lhotě
B) mezigenerační vyprávění příběhů v knihovně
C) srovnání života dřív a dnes
D) plánování natáčení videí
Text se od začátku do konce věnuje mezigeneračnímu vyprávění příběhů v knihovně.
Výsledek: B) mezigenerační vyprávění příběhů v knihovněKterý z následujících úseků textu je příkladem manipulativního tvrzení, které vyvolává tlak na rychlé rozhodnutí?
A) Jen dnes! ... Nečekejte, zítra může být pozdě!
B) tisíce spokojených zákazníků
C) kouzlo našeho zázračného přípravku
D) nejlepší nabídka roku
Fráze „Jen dnes!" a „Nečekejte, zítra může být pozdě!" vytvářejí uměle vyvolaný časový tlak, aby se zákazník rozhodl rychle a bez rozmyslu — typický manipulativní prvek reklamního textu.
Výsledek: A)Které slovní spojení v textu naznačuje, že text zpochybňuje úsudek zákazníka, který by nabídku odmítl?
Spojení „kterou si žádný chytrý zákazník nemůže nechat ujít" nepřímo naznačuje, že ten, kdo nabídku odmítne, není dostatečně chytrý — jde o manipulaci apelující na ješitnost čtenáře.
Výsledek: „kterou si žádný chytrý zákazník nemůže nechat ujít"Vypište z textu dvě slovní spojení, která jsou příkladem nadsázky (přehánění), a vysvětlete, proč nejde o doslovná tvrzení.
Věty jako „čekali jsme tisíc let" nebo „oči mi vypadly z hlavy" (případně „hladový jako vlk") popisují skutečnost záměrně přehnaně, aby zdůraznily intenzitu pocitu (dlouhé čekání, únavu, hlad) — doslova k ničemu takovému samozřejmě nedošlo.
Výsledek: „čekali jsme tisíc let", „oči mi vypadly z hlavy" — jde o záměrné přehnání pro zdůraznění pocituKteré z následujících tvrzení o textu „Kupte si nový vysavač XY – jediný přístroj, který skuteční odborníci doporučují! Nepodceňujte čistotu svého domova." je pravdivé?
A) Text obsahuje manipulativní odkaz na neurčenou autoritu („skuteční odborníci"), aniž by ji jakkoli specifikoval.
B) Text neobsahuje žádný manipulativní prvek, jde čistě o věcné sdělení.
C) Text je psán v ich-formě a jde o osobní vypravování.
D) Text obsahuje pouze objektivní, ověřitelná fakta.
Spojení „skuteční odborníci" nikde nespecifikuje, o koho jde — jde o typický manipulativní odkaz na blíže neurčenou autoritu, který má sdělení dodat důvěryhodnost bez skutečného ověření.
Výsledek: A)O jaký slohový útvar jde v následujícím textu?
A) životopis
B) žádost
C) referát
D) charakteristika
Text má formu oficiálního oslovení, uvádí konkrétní požadavek (uvolnění z vyučování) a zdůvodnění — jde o žádost.
Výsledek: B) žádostO jaký slohový útvar jde v následujícím textu?
A) vypravování
B) výklad
C) životopis
D) úvaha
Text chronologicky popisuje důležité životní údaje a milníky pisatele (narození, škola, záliby) — jde o životopis.
Výsledek: C) životopisO jaký slohový útvar jde v následujícím textu?
A) oznámení
B) pozvánka
C) inzerát
D) reklamní text
Text zve adresáta na konkrétní akci s uvedením data, času a srdečným oslovením — jde o pozvánku.
Výsledek: B) pozvánkaO jaký slohový útvar jde v následujícím textu?
A) žádost
B) objednávka
C) reklamace
D) inzerát
Text závazně specifikuje množství, zboží, cenu a způsob platby — jde o objednávku.
Výsledek: B) objednávkaO jaký slohový útvar jde v následujícím textu?
A) inzerát
B) referát
C) reklamní text
D) popis předmětu
Text má přesvědčovací, expresivní charakter s výzvou k akci, typický pro propagaci produktu — jde o reklamní text (na rozdíl od věcného inzerátu zde chybí cena a kontakt, převažuje přesvědčování).
Výsledek: C) reklamní textO jaký slohový útvar jde v následujícím textu?
A) popis předmětu
B) popis pracovního postupu
C) návod k použití
D) vypravování
Text popisuje jednotlivé kroky ČINNOSTI (přípravy pokrmu) v přesném pořadí pomocí slov „nejprve, poté, následně, nakonec" — jde o popis pracovního postupu.
Výsledek: B) popis pracovního postupuO jaký slohový útvar jde v následujícím textu?
A) charakteristika
B) reklamní text
C) popis předmětu
D) inzerát
Text věcně popisuje vlastnosti konkrétního předmětu (materiál, barva, rozměry, hmotnost) bez přesvědčovacího nebo prodejního záměru — jde o popis předmětu.
Výsledek: C) popis předmětuO jaký slohový útvar jde v následujícím textu?
A) dopis
B) vzkaz
C) žádost
D) e-mail
Text je krátké, neformální sdělení určené konkrétní blízké osobě, zanechané na místě — jde o vzkaz.
Výsledek: B) vzkazO jaký slohový útvar jde v následujícím textu?
A) úvaha
B) výklad
C) vypravování
D) referát
Text věcně a objektivně vysvětluje odborný pojem (fotosyntézu) a jeho fungování — jde o výklad.
Výsledek: B) výkladKteré z následujících tvrzení nejlépe rozlišuje slohové útvary úvaha a referát?
A) Úvaha vyjadřuje subjektivní zamyšlení autora nad tématem, referát věcně a objektivně informuje o daném tématu či události.
B) Úvaha je vždy psána veršem, referát je vždy psán prózou.
C) Úvaha se používá pouze v soukromé korespondenci, referát pouze ve školním prostředí.
D) Úvaha i referát jsou naprosto totožné slohové útvary.
Klíčový rozdíl mezi útvary je v míře subjektivity: úvaha je osobní zamyšlení a hodnocení autora, zatímco referát má být věcný, objektivní a informativní.
Výsledek: A)Uspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec se ukázalo, že klíče celou dobu ležely v kapse jeho vlastní bundy.
B) Jednoho rána Tomáš nemohl nikde najít klíče od bytu.
C) Prohledal celý byt, kabelky, kapsy i skříně, ale klíče nikde neležely.
D) Začal si zoufat, protože musel za dvacet minut vyrazit do práce.
E) Od té doby si klíče vždy pověsí hned u dveří na háček.
Text popisuje příběh v chronologickém pořadí: nejdřív problém (ztráta klíčů), pak hledání, pak zoufalství z časové tísně, pak rozuzlení, a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Poté přidáme mouku, cukr a špetku soli a vše promícháme.
B) Nejdřív si připravíme všechny suroviny na těsto.
C) Nakonec těsto upečeme dozlatova v předehřáté troubě.
D) Těsto necháme na chvíli odpočinout na lehce pomoučeném povrchu.
E) Do mísy rozklepneme vejce a rozšleháme je s mlékem.
Text popisuje postup pečení v logickém pořadí: příprava surovin, práce s vejci, přidání sypkých surovin, odpočinutí těsta, a nakonec pečení.
Výsledek: B, E, A, D, CUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Bohužel se ukázalo, že batoh zůstal ležet doma na židli.
B) V pátek ráno jsme vyrazili na dlouho plánovaný výlet do hor.
C) Museli jsme se tedy vrátit zpátky domů pro zapomenuté věci.
D) Na nádraží jsme si najednou uvědomili, že něco chybí.
E) Nakonec jsme kvůli zpoždění stihli jen pozdější vlak.
Chronologické pořadí: vyrazili jsme, na nádraží zjistili problém, zjistili co chybí, vrátili se, a nakonec stihli jen pozdější spoj.
Výsledek: B, D, A, C, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Tento jev vzniká lomem a odrazem slunečního světla v kapkách vody.
B) Duha patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy, které můžeme na obloze pozorovat.
C) Proto duhu nejčastěji vidíme po dešti, když ještě svítí slunce.
D) Každá barva se totiž láme pod trochu jiným úhlem.
E) Díky tomu se bílé světlo rozloží na jednotlivé barvy duhy.
Text nejprve uvede téma (duha jako jev), pak vysvětlí příčinu (lom a odraz světla), dále rozvede mechanismus (různé úhly lomu jednotlivých barev), poté důsledek (rozklad na barvy) a nakonec praktické pozorování (po dešti).
Výsledek: B, A, D, E, CUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Pak přidáme čaj a necháme ho louhovat asi pět minut.
B) Nejdřív přivedeme vodu v konvici k varu.
C) Nakonec čaj přecedíme do hrnku a osladíme podle chuti.
D) Konvici mezitím vypláchneme horkou vodou, aby se zahřála.
E) Horkou vodu z konvice po zahřátí vylijeme pryč.
Postup přípravy čaje: nejprve voda k varu, mezitím zahřátí konvice, vylití vody ze zahřívání, přidání čaje s louhováním, a nakonec scezení a oslazení.
Výsledek: B, D, E, A, CUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Rozhodli jsme se tedy počkat na jinou příležitost.
B) Dlouho jsme plánovali výlet na kole podél řeky.
C) Bohužel nám počasí na plánovaný víkend vůbec nepřálo.
D) O týden později konečně vyšlo krásné slunečné počasí.
E) Výlet se nám nakonec i díky pěknému počasí moc vydařil.
Chronologické pořadí: plánování, špatné počasí, rozhodnutí počkat, lepší počasí o týden později, a nakonec úspěšný výlet.
Výsledek: B, C, A, D, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí ho hasiči po několika minutách úspěšně zachránili.
B) Kotě se totiž vyděsilo štěkajícího psa a vyskočilo na strom.
C) V naší ulici se minulý týden stala nečekaná událost.
D) Malé kotě se zaseklo vysoko na stromě a nemohlo dolů.
E) Sousedka nakonec kotě přivítala doma s velkou úlevou.
Text nejprve nastíní téma (nečekaná událost), pak popíše problém (kotě zaseklé na stromě), vysvětlí příčinu (vyděšení psem), poté řešení (zásah hasičů) a nakonec šťastný konec.
Výsledek: C, D, B, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Ukázalo se, že v autě zůstala zapnutá světla přes celou noc.
B) Ráno jsme zjistili, že auto vůbec nechce nastartovat.
C) Nakonec nám soused ochotně pomohl s nastartováním pomocí kabelů.
D) Nejdřív jsme se snažili přijít na to, co se vlastně stalo.
E) Od té doby vždy před odchodem kontrolujeme, zda jsou světla vypnutá.
Chronologické pořadí: problém (nejde nastartovat), hledání příčiny, zjištění příčiny, řešení, a poučení do budoucna.
Výsledek: B, D, A, C, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Poté těsto vyválíme na tenký plát.
B) Nejdřív smícháme mouku, vodu a špetku soli.
C) Nakonec z těsta vykrajujeme kolečka na knedlíky.
D) Těsto necháme přikryté odpočinout dvacet minut.
E) Z mísy vyklopíme těsto na pomoučený vál.
Postup: smíchání surovin, odpočinek těsta, vyklopení, vyválení, vykrajování.
Výsledek: B, D, E, A, CUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Bohužel jsme zjistili, že poslední vlak nám právě ujel.
B) V neděli večer jsme se vydali domů z návštěvy babičky.
C) Museli jsme si tedy zavolat taxi, abychom se dostali domů.
D) Na nádraží jsme dorazili s desetiminutovým zpožděním.
E) Taxikář nás nakonec dovezl domů bezpečně a rychle.
Chronologické pořadí: odjezd, příjezd na nádraží se zpožděním, zjištění zmeškaného vlaku, řešení taxíkem, úspěšný dojezd.
Výsledek: B, D, A, C, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se sopky nejčastěji vyskytují na hranicích tektonických desek.
B) Sopečná činnost patří mezi nejimpozantnější přírodní jevy vůbec.
C) Roztavená hmota se poté prodírá puklinami směrem k povrchu.
D) Vzniká tak, když se pod zemským povrchem hromadí roztavená hornina.
E) Při erupci pak láva, popel a plyny unikají ven z kráteru.
Text nejprve uvede téma (sopečná činnost), pak vysvětlí vznik (hromadění magmatu), pak zmíní typickou polohu (hranice desek), dále mechanismus (prodírání puklinami) a nakonec výsledek (erupce).
Výsledek: B, D, A, C, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Pak přidáme kávu a chvíli počkáme, až se usadí.
B) Nejdřív nalijeme do konvice vodu a přivedeme ji k varu.
C) Nakonec kávu opatrně přelijeme do šálku.
D) Horkou vodu stáhneme z plotny a necháme mírně zchladnout.
E) Po chvíli louhování kávu jemně promícháme.
Postup přípravy kávy: voda k varu, sundání z plotny, přidání kávy, louhování s promícháním, přelití do šálku.
Výsledek: B, D, A, E, CUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Rozhodli jsme se tedy vyrazit o víkendu později, než jsme plánovali.
B) Dlouho jsme se těšili na táborák s přáteli u chaty.
C) V pátek nám ale kamarád oznámil, že nemůže dorazit.
D) O týden později se nakonec sešli úplně všichni.
E) Táborák se nakonec vydařil a všichni si ho užili.
Chronologické pořadí: plánování, problém s účastí, rozhodnutí odložit, úspěšné shromáždění, a spokojený závěr.
Výsledek: B, C, A, D, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí ho místní hasiči rychle a bezpečně dostali dolů.
B) Ve školní zahradě se odehrála nečekaná událost.
C) Papoušek se totiž vyděsil hlasitého hluku a uletěl na strom.
D) Domácí papoušek uletěl svému majiteli otevřeným oknem.
E) Majitel byl nakonec šťastný, že má svého mazlíčka zpátky.
Text nejprve nastíní téma, pak popíše problém (uletění papouška), vysvětlí příčinu, poté řešení a nakonec šťastný konec.
Výsledek: B, D, C, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Poté přidáme nastrouhaný sýr a všechno dobře promícháme.
B) Nejdřív si nastrouháme brambory na hrubém struhadle.
C) Nakonec směs osmažíme na pánvi dozlatova z obou stran.
D) Do misky s bramborami přidáme vejce a mouku.
E) Směs osolíme a okořeníme podle chuti.
Postup: strouhání brambor, přidání vajec a mouky, přidání sýra, osolení a okoření, smažení.
Výsledek: B, D, A, E, CUspořádejte části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost:
A) Nakonec se ukázalo, že příčinou byl uvolněný kabel, který stačilo jen připojit.
B) Zavolali jsme tedy elektrikáře, aby se na problém podíval.
C) Ráno jsme zjistili, že v celém domě nefunguje elektřina.
D) Oprava trvala jen pár minut a stála směšně málo peněz.
E) Nejdřív jsme zkontrolovali pojistky, ale ty byly v pořádku.
F) Od té doby raději jednou za čas kabeláž necháváme zkontrolovat.
Chronologické pořadí: zjištění problému, vlastní kontrola, povolání odborníka, zjištění příčiny, rychlá oprava, poučení do budoucna.
Výsledek: C, E, B, A, D, FUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec jsme si museli půjčit peníze od babičky.
B) Plánovali jsme rodinnou dovolenou už od jara.
C) Bohužel nám nečekaně praskla pračka a museli jsme koupit novou.
D) Ušetřené peníze na dovolenou se tak rychle rozplynuly.
E) I tak jsme si dovolenou nakonec užili beze zbytku.
Chronologické pořadí: plánování, nečekaný výdaj, důsledek (ztráta úspor), řešení (půjčka), šťastný závěr.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto vědci neustále hledají způsoby, jak korály chránit a obnovovat.
B) Korálové útesy patří mezi nejrozmanitější ekosystémy na planetě.
C) Zvyšující se teplota oceánu ale korálům škodí a způsobuje jejich blednutí.
D) Žije v nich čtvrtina všech známých mořských druhů.
E) Jednou z metod je i umělé pěstování odolnějších korálových kolonií.
F) Bohužel jsou korály čím dál víc ohroženy změnou klimatu.
Text nejprve představí téma (korálové útesy), pak jejich význam (biodiverzita), poté hrozbu (klima), její konkrétní dopad (blednutí), reakci vědců a konkrétní metodu ochrany.
Výsledek: B, D, F, C, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Poté přidáme prosátou mouku a hnětáme, dokud těsto nezhoustne.
B) Nejdřív rozpustíme droždí v vlažném mléce s trochou cukru.
C) Nakonec z vykynutého těsta tvarujeme housky a pečeme.
D) Vykynuté těsto necháme na teplém místě dvě hodiny.
E) Hotové těsto necháme krátce odpočinout přikryté utěrkou.
Postup: příprava kvásku, přidání mouky, krátký odpočinek, dlouhé kynutí, tvarování a pečení.
Výsledek: B, A, E, D, CUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Zjistili jsme, že příčinou byl vadný senzor kouře.
B) Uprostřed noci nás probudil hlasitý alarm požárního hlásiče.
C) Nakonec jsme senzor vyměnili a klid se vrátil.
D) Nejdřív jsme v panice prohledali celý byt, jestli něco nehoří.
E) Po chvíli jsme zjistili, že žádný oheň nikde není.
Chronologické pořadí: probuzení alarmem, kontrola bytu, zjištění, že nehoří, nalezení skutečné příčiny, oprava.
Výsledek: B, D, E, A, CUspořádejte části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Následně se dostavil pocit hladu, kdy tělo signalizuje potřebu energie.
B) Lidské tělo má propracovaný systém regulace hladu a sytosti.
C) Naopak po jídle hormon leptin signalizuje mozku, že jsme najedení.
D) Klíčovou roli v tomto systému hraje hormon zvaný ghrelin.
E) Tento hormon se totiž uvolňuje, když žaludek zůstává delší dobu prázdný.
F) Porucha tohoto jemného systému může vést k problémům s hmotností.
Text nejprve uvede téma (regulace hladu), pak klíčový hormon, mechanismus jeho uvolňování, důsledek (pocit hladu), protipól (sytost), a nakonec důsledek poruchy systému.
Výsledek: B, D, E, A, C, FUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec jsme museli zavolat odtahovou službu.
B) Uprostřed dálnice nám náhle došel benzín.
C) Od té doby si vždy hlídáme stav nádrže s předstihem.
D) Snažili jsme se dotlačit auto na nejbližší odpočívadlo.
E) Odtahová služba nás i s autem odvezla na nejbližší čerpací stanici.
Chronologické pořadí: problém (došel benzín), snaha o řešení (dotlačení), volání pomoci, vyřešení, poučení.
Výsledek: B, D, A, E, CUspořádejte části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí přišla pomoc v podobě sousedova žebříku a lana.
B) V zahradě jsme si všimli kočky uvízlé vysoko na stromě.
C) Kočka byla nakonec bezpečně snesena dolů majitelem.
D) Sami jsme se ji pokoušeli přivolat, ale marně.
E) Vylezl s žebříkem až téměř k vrcholu stromu.
F) Majitelka byla nakonec šťastná, že má mazlíčka zpátky.
Text popisuje problém, marnou snahu, přivolání pomoci, konkrétní záchranu, úspěšné dokončení a šťastný závěr.
Výsledek: B, D, A, E, C, FUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Poté rajčata nakrájíme na kostičky.
B) Nejdřív si omyjeme čerstvou zeleninu.
C) Nakonec vše zalijeme olivovým olejem a promícháme.
D) Následně přidáme nakrájenou okurku a cibuli.
E) Osolíme a okořeníme podle chuti.
Postup přípravy salátu: omytí, krájení rajčat, přidání dalších surovin, ochucení, zálivka.
Výsledek: B, A, D, E, CUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Rozhodli jsme se počkat na příznivější počasí.
B) Dlouho jsme plánovali výstup na vrchol hory.
C) V den výstupu ale předpověď hlásila silné bouřky.
D) O týden později se konečně obloha vyjasnila.
E) Výstup se nám nakonec vydařil za krásného počasí.
Chronologické pořadí: plánování, špatná předpověď, rozhodnutí počkat, zlepšení počasí, úspěšný výstup.
Výsledek: B, C, A, D, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Za pár minut se paní učitelka vrátila do třídy s krabicí plnou dresů a míčů.
B) Paní učitelka nám oznámila, že škola vyhrála sportovní soutěž mezi školami v kraji.
C) Celá třída propukla v jásot a hned začala plánovat, kdo si co vezme.
D) Odměnou za výhru byla podle ní sada nového sportovního vybavení pro tělocvičnu.
E) Nakonec jsme se všichni domluvili, že se o nové vybavení podělíme se všemi ročníky.
Text popisuje událost chronologicky: nejdřív oznámení výhry, pak vysvětlení odměny, reakce třídy, přinesení vybavení a nakonec dohoda o jeho sdílení.
Výsledek: B, D, C, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Pak si vyčistil zuby a rychle se oblékl.
B) Ráno se Adam probudil o něco později, než chtěl.
C) Naštěstí stihl autobus jen o pár vteřin.
D) Sbalil si tašku a rozběhl se na zastávku.
E) Nejdřív vyskočil z postele a rychle se osprchoval.
Text popisuje ranní shon v chronologickém pořadí: probuzení, sprcha, hygiena a oblékání, sbalení tašky a běh na zastávku, a nakonec stihnutí autobusu.
Výsledek: B, E, A, D, CUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec se ukázalo, že závada byla jen v uvolněném kabelu.
B) Televize se jednoho večera bez varování úplně vypnula.
C) Zkusili jsme ji tedy nejprve znovu zapnout, ale nepomohlo to.
D) Zavolali jsme proto opraváře, který přístroj pečlivě prohlédl.
E) Od té doby si dáváme pozor, aby byly všechny kabely pořádně zastrčené.
Text popisuje událost chronologicky: nejdřív porucha, pak neúspěšný pokus o nápravu, přivolání opraváře, zjištění příčiny a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec semínka jemně zalijeme a misku umístíme na světlé místo.
B) Nejprve si připravíme misku s kvalitní zeminou.
C) Do zeminy pak rozmístíme semínka v pravidelných rozestupech.
D) Semínka lehce zasypeme tenkou vrstvou hlíny.
E) Po několika dnech by se měly objevit první klíčky.
Text popisuje postup setí v logickém pořadí: příprava zeminy, rozmístění semínek, jejich zasypání, zalití a umístění na světlo, a nakonec výsledek — vyklíčení.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se sopečný popel a plyny dostávají vysoko do atmosféry.
B) Sopka vzniká tam, kde se roztavená hmota z nitra Země dostává na povrch.
C) Tento tlak se postupně zvyšuje, až nakonec dojde k erupci.
D) Někdy sopka vybuchne s obrovskou silou a explozí.
E) Než k výbuchu dojde, hromadí se pod zemským povrchem obrovský tlak.
Text nejprve vysvětlí vznik sopky, poté popíše hromadění tlaku, jeho vyvrcholení v erupci, sílu výbuchu a nakonec jeho následek — vymrštění popela do atmosféry.
Výsledek: B, E, C, D, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí jsme si všimli chyby ještě před odjezdem na nádraží.
B) Týden před cestou jsme si konečně koupili letenky.
C) Při kontrole rezervace jsme zjistili, že jméno je napsané špatně.
D) Museli jsme tedy volit letecké společnosti a žádat o opravu.
E) Nakonec vše dobře dopadlo a na let jsme stihli nastoupit včas.
Text popisuje událost chronologicky: koupě letenek, objevení chyby při kontrole, včasné zjištění problému, řešení s leteckou společností a nakonec šťastný konec.
Výsledek: B, C, A, D, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Pak přidáme nastrouhaný sýr a vše zapečeme v troubě.
B) Nejdřív uvaříme brambory doměkka ve slané vodě.
C) Nakonec pokrm podáváme horký, ozdobený čerstvou bylinkou.
D) Uvařené brambory rozmačkáme a smícháme se smetanou.
E) Směs přendáme do zapékací misky a urovnáme.
Text popisuje postup vaření v logickém pořadí: vaření brambor, jejich zpracování se smetanou, přendání do misky, zapečení se sýrem a nakonec podávání.
Výsledek: B, D, E, A, CUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec se ukázalo, že chyba byla v obyčejné pojistce.
B) Světlo v celém domě jednoho večera náhle zhaslo.
C) Prohledali jsme nejdřív rozvodnou skříň ve sklepě.
D) Rozhodli jsme se tedy přivolat na pomoc elektrikáře.
E) Od té doby máme doma vždy náhradní pojistky na skladě.
Text popisuje událost chronologicky: nejdřív výpadek světla, pak vlastní pokus o nápravu, přivolání odborníka, zjištění příčiny a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec omeletu opatrně překlopíme na talíř.
B) Nejdřív rozšleháme vejce s trochou mléka a soli.
C) Směs pak nalijeme na rozpálenou pánev s máslem.
D) Omeletu chvíli smažíme, dokud nezhnědne z jedné strany.
E) Poté omeletu opatrně obrátíme na druhou stranu.
Text popisuje postup přípravy v logickém pořadí: příprava směsi, smažení, obrácení na druhou stranu a nakonec podání.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto duhu vidíme nejčastěji časně ráno nebo navečer.
B) Tento úkaz vzniká lomem slunečních paprsků v kapkách rosy na trávě.
C) Ranní rosa patří mezi drobné, ale krásné přírodní jevy.
D) Každá kapka funguje jako malý hranol, který rozkládá světlo.
E) Díky tomu se na trávě objevují drobné duhové odlesky.
Text nejprve uvede téma (ranní rosa), poté vysvětlí příčinu jevu, jeho mechanismus, důsledek a nakonec dobu, kdy je jev nejlépe pozorovatelný.
Výsledek: C, B, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Přesto jsme se rozhodli výlet neodkládat a vyrazili jsme i tak.
B) Na parkoviště jsme dorazili už za tmy, unavení, ale spokojení.
C) Ráno nám předpověď počasí slibovala celodenní déšť.
D) Naštěstí se počasí kolem poledne nečekaně umoudřilo.
E) Zbytek dne jsme si tak mohli naplno užít slunečnou procházku.
Text popisuje výlet chronologicky: nepříznivá předpověď, rozhodnutí přesto vyrazit, zlepšení počasí, užitá procházka a nakonec návrat.
Výsledek: C, A, D, E, BUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Pak si připravila svačinu a sbalila školní tašku.
B) Eliška se ráno probudila dřív, než zazvonil budík.
C) Naposledy zkontrolovala, jestli nezapomněla domácí úkol.
D) Nejdřív se protáhla a šla se nasnídat.
E) Spokojeně pak vyrazila na autobus do školy.
Text popisuje ranní přípravu chronologicky: probuzení, snídaně, příprava svačiny a tašky, kontrola úkolu a nakonec odchod do školy.
Výsledek: B, D, A, C, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Sníh totiž taje pomaleji, čím je vzduch chladnější.
B) Ledovce vznikají tam, kde sníh nestačí za rok úplně roztát.
C) Postupně se pod tíhou nových vrstev sníh mění v led.
D) Nová vrstva sněhu se tak vrství rok co rok na tu starou.
E) Díky tomu mohou ledovce růst i celé tisíce let.
Text nejprve vysvětlí, kde ledovce vznikají, poté příčinu (pomalé tání), postupné vrstvení sněhu, jeho proměnu v led a nakonec důsledek — dlouhodobý růst ledovců.
Výsledek: B, A, D, C, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Zjistili jsme, že jsme nastoupili do špatného vlaku.
B) Vydali jsme se na výlet vlakem do sousedního města.
C) Museli jsme tedy na nejbližší stanici rychle vystoupit.
D) Naštěstí odtud jezdil autobus přímo do našeho cíle.
E) Nakonec jsme na místo dorazili jen s malým zpožděním.
Text popisuje cestu chronologicky: nástup do vlaku, zjištění chyby, vystoupení, náhradní spoj a nakonec příjezd do cíle.
Výsledek: B, A, C, D, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec limonádu dochutíme podle chuti cukrem.
B) Nejdřív vymačkáme šťávu z několika citronů.
C) Šťávu pak smícháme se studenou vodou v džbánu.
D) Do směsi přidáme lístky čerstvé máty.
E) Limonádu podáváme dobře vychlazenou s kostkami ledu.
Text popisuje přípravu limonády v logickém pořadí: vymačkání šťávy, smíchání s vodou, přidání máty, dochucení cukrem a nakonec podávání.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Chlorofyl totiž propouští listy zeleně díky slunečnímu záření.
B) Listy stromů mění na podzim svou barvu ze zelené na žlutou či červenou.
C) Na podzim ale stromy přestávají chlorofyl vytvářet.
D) Proto vyniknou ostatní barviva, která byla dřív chlorofylem překryta.
E) Zelená barva listů je totiž způsobena barvivem zvaným chlorofyl.
Text nejprve uvede jev (změna barvy listů), poté vysvětlí příčinu zelené barvy, ukončení tvorby chlorofylu na podzim a nakonec důsledek — vynikání dalších barviv.
Výsledek: B, E, A, C, DUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí soused měl náhradní klíč schovaný doma.
B) Jednoho dne jsem si zabouchla dveře od bytu.
C) Klíče přitom zůstaly ležet uvnitř na stole.
D) Zoufale jsem zvonila na sousedy, jestli mi nepomůžou.
E) Od té doby nosím náhradní klíč vždy v tašce.
Text popisuje událost chronologicky: zabouchnutí dveří, uvědomění si zapomenutých klíčů, hledání pomoci u sousedů, vyřešení situace a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec jsme závadu museli nechat opravit v servisu.
B) Jednoho rána nám nešlo nastartovat auto.
C) Zkoušeli jsme to nejdřív s kabely od sousedova vozu.
D) Baterie byla bohužel úplně vybitá i po nabíjení.
E) Od té doby kontrolujeme stav baterie pravidelně.
Text popisuje událost chronologicky: porucha, pokus o nápravu, zjištění příčiny, oprava a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec dort ozdobíme čerstvým ovocem.
B) Nejdřív utřeme máslo s cukrem do pěny.
C) Postupně přidáme vejce a prosátou mouku.
D) Těsto nalijeme do formy a pečeme dozlatova.
E) Upečený korpus necháme před ozdobením vychladnout.
Text popisuje postup pečení v logickém pořadí: příprava těsta, pečení, vychladnutí a nakonec ozdobení.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se v zimě na horách často tvoří lavinové nebezpečí.
B) Sníh se totiž ukládá na svahu v různě pevných vrstvách.
C) Laviny vznikají, když se na horském svahu uvolní velké množství sněhu.
D) Slabší vrstva se pak může pod tíhou té horní protrhnout.
E) Uvolněný sníh se řítí dolů obrovskou rychlostí.
Text nejprve uvede jev, poté vysvětlí příčinu (vrstvení sněhu), mechanismus (protržení slabší vrstvy), důsledek (řítící se sníh) a nakonec praktický dopad — lavinové nebezpečí.
Výsledek: C, B, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí jsme si na poslední chvíli stačili vzít deštníky.
B) Ráno vypadala obloha docela jasně a slunečně.
C) Odpoledne se ale nebe rychle zatáhlo mraky.
D) Krátce nato se spustil vydatný liják.
E) Zbytek výletu jsme si tak i přes déšť užili v suchu.
Text popisuje výlet chronologicky: ranní jasno, odpolední zatažení, déšť, včasná příprava deštníků a nakonec užitý zbytek dne.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec citronovou trávu a zázvor přecedíme.
B) Nejdřív necháme vodu se zázvorem chvíli povařit.
C) Pak přidáme nakrájenou citronovou trávu.
D) Čaj osladíme podle chuti medem.
E) Horký čaj ihned podáváme v hrníčcích.
Text popisuje přípravu čaje v logickém pořadí: povaření zázvoru, přidání citronové trávy, přecezení, oslazení a nakonec podávání.
Výsledek: B, C, A, D, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto je jeho světlo, které k nám doputuje, vlastně už minulostí.
B) Vzdálenost mezi hvězdami je natolik obrovská, že se měří ve světelných letech.
C) Světlu totiž trvá určitou dobu, než k nám z dané hvězdy dorazí.
D) Když se díváme na noční oblohu, díváme se vlastně do minulosti.
E) Některé hvězdy, které vidíme, tak dokonce už vůbec neexistují.
Text nejprve uvede překvapivé tvrzení, poté vysvětlí souvislost se vzdáleností hvězd, dobou putování světla, důsledkem (světlo jako minulost) a nakonec extrémním případem — zaniklými hvězdami.
Výsledek: D, B, C, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí jsme cestu do kempu nakonec našli díky mapě v mobilu.
B) Vyrazili jsme na cyklovýlet bez podrobné plánované trasy.
C) Po pár kilometrech jsme zjistili, že jsme zabloudili.
D) Signál byl ale ve svahu velmi slabý a nespolehlivý.
E) Do kempu jsme tak dorazili s velkým zpožděním, ale ve zdraví.
Text popisuje výlet chronologicky: start bez trasy, zabloudění, problém se signálem, nalezení cesty a nakonec pozdní, ale úspěšný příjezd.
Výsledek: B, C, A, D, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec sazenice zalijeme a necháme je zakořenit.
B) Nejdřív připravíme truhlík s kvalitní zeminou.
C) Do zeminy vysadíme malé sazenice bylinek.
D) Kolem kořenů zeminu lehce udusáme.
E) Truhlík umístíme na slunné místo na balkon.
Text popisuje sázení bylinek v logickém pořadí: příprava zeminy, vysazení sazenic, udusání zeminy, umístění na slunce a nakonec zalití.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se korály v teplejších mořích postupně odbarvují a hynou.
B) Korálové útesy jsou domovem obrovského množství mořských druhů.
C) Řasy jim totiž dodávají barvu i část potřebné výživy.
D) V posledních letech ale stoupá teplota oceánů kvůli změně klimatu.
E) Teplejší voda způsobuje, že korály vypuzují drobné řasy žijící v jejich tkáních.
Text nejprve uvede téma korálových útesů, vysvětlí roli řas, poté problém oteplování, jeho důsledek (vypuzení řas) a nakonec konečný dopad — odbarvování a hynutí korálů.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec jsme prohlídku muzea stihli i přes zpoždění vlaku.
B) Vlak, kterým jsme jeli do muzea, měl toho dne zpoždění.
C) Na nádraží jsme čekali skoro hodinu navíc.
D) Museli jsme tedy rychle přeplánovat zbytek programu.
E) Díky tomu jsme si prohlídku i tak užili naplno.
Text popisuje výlet chronologicky: zpoždění vlaku, čekání, přeplánování programu, stižená prohlídka a nakonec spokojenost.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec polévku ozdobíme čerstvou petrželkou.
B) Nejdřív orestujeme na oleji nakrájenou cibuli a mrkev.
C) Přidáme vývar a vaříme do měkka zeleniny.
D) Poté přisypeme nakrájené brambory.
E) Polévku před podáváním dochutíme solí a pepřem.
Text popisuje vaření polévky v logickém pořadí: orestování zeleniny, přidání brambor a vývaru, vaření, dochucení a nakonec ozdobení.
Výsledek: B, D, C, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se v jeskyních postupně tvoří krápníky různých tvarů.
B) Krápníky vznikají díky vodě prosakující skrz vápencové horniny.
C) Voda v sobě totiž rozpouští drobné množství vápence.
D) Kapka za kapkou se tak z vody usazuje vápenec na stropě jeskyně.
E) Tento proces trvá stovky až tisíce let.
Text nejprve uvede jev, vysvětlí příčinu (rozpouštění vápence), mechanismus (usazování kapka po kapce), důsledek (vznik krápníků) a nakonec časovou náročnost procesu.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí se nakonec podařilo motor znovu nastartovat.
B) Během plavby lodí nám najednou vysadil motor.
C) Kapitán se ho snažil rychle opravit vlastními silami.
D) Zatím jsme se bezmocně pohybovali jen díky proudu řeky.
E) Zbytek plavby jsme si tak mohli v klidu užít.
Text popisuje plavbu chronologicky: výpadek motoru, pokus o opravu, bezmocné plutí s proudem, úspěšné nastartování a nakonec klidné pokračování cesty.
Výsledek: B, D, C, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec si všichni společně zazpívali u ohně.
B) Nejdřív jsme si na táboře postavili stany.
C) Poté jsme si rozdělali oheň na opékání.
D) Na špejle jsme napíchali buřty na opékání.
E) Buřty jsme si s chutí opekli a snědli.
Text popisuje táboření v logickém pořadí: postavení stanů, rozdělání ohně, příprava buřtů, opékání a nakonec společné zpívání.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se v noci na poušti dramaticky ochladí.
B) Poušť je typická extrémními výkyvy teplot mezi dnem a nocí.
C) Přes den totiž písek díky slunci rychle rozpálí povrch.
D) V noci ale písek stejně rychle teplo zase vyzáří pryč.
E) Suchý vzduch pouště totiž teplo příliš dlouho neudrží.
Text nejprve uvede jev (výkyvy teplot), vysvětlí denní rozpálení písku, jeho noční vyzáření, příčinu v suchém vzduchu a nakonec důsledek — dramatické noční ochlazení.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí se podařilo klíče najít pod rohožkou u sousedů.
B) Jednoho dne jsme si doma zapomněli klíče od bytu.
C) Museli jsme tedy počkat na příchod rodičů venku.
D) Než rodiče dorazili, uplynula téměř hodina čekání.
E) Od té doby máme náhradní klíč schovaný u sousedů.
Text popisuje událost chronologicky: zapomenutí klíčů, čekání venku, dlouhé čekání, nalezení klíčů a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec knedlíky podáváme s omáčkou a masem.
B) Nejdřív si připravíme těsto z mouky, vajec a mléka.
C) Těsto necháme chvíli odpočinout v míse.
D) Z těsta vytvarujeme knedlíky a vaříme je v páře.
E) Uvařené knedlíky nakrájíme na plátky.
Text popisuje postup přípravy knedlíků v logickém pořadí: příprava těsta, odpočinutí, tvarování a vaření, krájení a nakonec podávání.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto vidíme na obloze duhu jen krátkou dobu po dešti.
B) Duha vzniká, když sluneční paprsky procházejí kapkami vody v ovzduší.
C) Světlo se v každé kapce láme a zároveň odráží.
D) Kapky se ale po dešti postupně vypařují ze vzduchu.
E) Různé barvy světla se přitom lámou pod různým úhlem.
Text nejprve vysvětlí vznik duhy, poté mechanismus lomu světla, rozklad barev, vypařování kapek a nakonec praktický důsledek — krátké trvání duhy.
Výsledek: B, C, E, D, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec jsme dorazili do cíle jen s malým zpožděním.
B) Vyrazili jsme na běžecký závod s velkým předstihem.
C) Cestou na start jsme ale uvízli v dopravní zácpě.
D) Museli jsme proto část cesty na start doběhnout pěšky.
E) Ke startu jsme tak dorazili těsně před výstřelem.
Text popisuje cestu na závod chronologicky: brzký odjezd, zácpa, doběhnutí pěšky, těsné stižení startu a nakonec dokončení závodu.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec salát ozdobíme plátky vařeného vejce.
B) Nejdřív uvaříme brambory a necháme je vychladnout.
C) Vychladlé brambory nakrájíme na kostičky.
D) Kostičky smícháme s majonézou a zeleninou.
E) Salát necháme před podáváním chvíli odležet v lednici.
Text popisuje přípravu bramborového salátu v logickém pořadí: vaření, krájení, míchání, odležení a nakonec ozdobení.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se v období sucha řeky a jezera výrazně zmenšují.
B) Koloběh vody na Zemi zahrnuje výpar, kondenzaci a srážky.
C) Voda se z moří a jezer neustále vypařuje do atmosféry.
D) Bez dostatečných srážek se ale zásoby vody v krajině postupně snižují.
E) V atmosféře pak vodní pára kondenzuje a vrací se zpět jako déšť.
Text nejprve uvede téma koloběhu vody, poté výpar, kondenzaci a srážky, problém nedostatku srážek a nakonec důsledek — zmenšování vodních ploch.
Výsledek: B, C, E, D, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí jsme si na poslední chvíli vzpomněli na náhradní baterku.
B) Během večerní procházky lesem nám náhle došly baterie v čelovce.
C) Bez světla jsme se najednou ocitli v naprosté tmě.
D) Chvíli jsme tápali a hledali cestu poslepu.
E) Zbytek cesty domů jsme tak zvládli díky náhradnímu světlu.
Text popisuje procházku chronologicky: dojití baterií, tma, tápání, nalezení náhradní baterky a nakonec bezpečný návrat.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec si všichni společně zatančili na diskotéce.
B) Nejdřív jsme si na oslavě rozdali dárky.
C) Poté následoval slavnostní přípitek a přání.
D) Hosté si pochutnali na narozeninovém dortu.
E) Po dortu začala hrát hudba.
Text popisuje průběh oslavy v logickém pořadí: dárky, přípitek, dort, hudba a nakonec tanec.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto rostliny na jaře začínají rychle rašit a kvést.
B) Sluneční paprsky na jaře dopadají na Zemi pod stále příkřejším úhlem.
C) Delší a teplejší dny umožňují rostlinám více fotosyntetizovat.
D) Díky tomu se dny prodlužují a půda se postupně otepluje.
E) Více energie z fotosyntézy rostliny využijí pro svůj rychlý růst.
Text nejprve vysvětlí příčinu (úhel slunečních paprsků), důsledek (delší a teplejší dny), zvýšenou fotosyntézu, využití energie a nakonec výsledný jev — jarní rašení.
Výsledek: B, D, C, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí se ukázalo, že šlo jen o falešný poplach.
B) Jednou v noci se v domě náhle spustil požární alarm.
C) Vyděšeně jsme vyběhli ven na ulici.
D) Museli jsme počkat na příjezd hasičů.
E) Od té doby bereme každý alarm vážně, i když se ukáže jako planý.
Text popisuje událost chronologicky: spuštění alarmu, útěk ven, čekání na hasiče, zjištění, že šlo o falešný poplach, a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec makronky necháme před plněním úplně vychladnout.
B) Nejdřív ušleháme bílky s cukrem do tuhého sněhu.
C) Do sněhu opatrně zapracujeme mandlovou mouku.
D) Směs nastříkáme na plech a pečeme při nízké teplotě.
E) Vychladlé makronky naplníme krémem podle chuti.
Text popisuje přípravu makronek v logickém pořadí: příprava sněhu, přidání mouky, pečení, vychladnutí a nakonec plnění.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto ptáci před zimou odlétají do teplejších krajin.
B) Stěhovaví ptáci migrují na velké vzdálenosti každý rok.
C) V zimě je v mírném pásu nedostatek potravy i tepla.
D) Cesta do teplejších oblastí jim zajistí dostatek potravy přes zimu.
E) Na jaře se pak ptáci vracejí zpátky do rodných krajů.
Text nejprve uvede jev migrace, poté příčinu (nedostatek potravy v zimě), důsledek (odlet), výhodu cesty a nakonec návrat na jaře.
Výsledek: B, C, A, D, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí nás cestou zachránila náhradní trasa přes vedlejší vesnici.
B) Vyrazili jsme autem na návštěvu prarodičů na venkově.
C) Hlavní silnice byla bohužel kvůli opravě zcela uzavřená.
D) Museli jsme proto hledat objížďku podle navigace.
E) K prarodičům jsme tak dorazili jen s mírným zpožděním.
Text popisuje cestu chronologicky: odjezd, uzavřená silnice, hledání objížďky, nalezení náhradní trasy a nakonec příjezd.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec sourozenci vyhráli první místo v soutěži stavitelů.
B) Nejdřív si sourozenci nakreslili plán své stavby z kostek.
C) Podle plánu pak postavili základy velké věže.
D) Na základy postupně přidávali další patra.
E) Věž nakonec ozdobili vlaječkami na vrcholu.
Text popisuje stavbu věže v logickém pořadí: plán, základy, patra, ozdobení a nakonec výhra v soutěži.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se v poušti přes den setkáváme jen s malým množstvím zvířat.
B) Pouštní zvířata se přes den obvykle ukrývají před žhnoucím sluncem.
C) Vysoké denní teploty by pro ně byly bez úkrytu smrtelně nebezpečné.
D) Aktivní proto bývají hlavně v noci, kdy je chladněji.
E) V noci se tak poušť náhle promění v místo plné života.
Text nejprve uvede jev (skrývání zvířat), vysvětlí příčinu (nebezpečné teploty), důsledek (noční aktivita), proměnu pouště v noci a nakonec shrnutí denní situace.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí se podařilo najít mobil pod sedadlem v autobuse.
B) Jednou jsem v autobuse zapomněl svůj mobilní telefon.
C) Rychle jsem se vrátil na zastávku, kde autobus stále stál.
D) Řidič mi ochotně pomohl telefon v autobuse najít.
E) Od té doby si vždy před vystoupením kontroluji kapsy.
Text popisuje událost chronologicky: zapomenutí mobilu, návrat, pomoc řidiče, nalezení a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec limonádu podáváme s kostkami ledu.
B) Nejdřív rozmixujeme ovoce s trochou vody.
C) Šťávu přecedíme přes jemné síto.
D) Do šťávy přidáme cukr podle chuti.
E) Limonádu necháme před podáváním vychladit.
Text popisuje přípravu limonády v logickém pořadí: mixování, přecezení, oslazení, vychlazení a nakonec podávání.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se v horských oblastech často tvoří mlha už brzy ráno.
B) Vzduch se v noci v horách rychle ochlazuje.
C) Studený vzduch neudrží tolik vodní páry jako teplý.
D) Přebytečná vodní pára pak kondenzuje na drobné kapičky.
E) Tyto kapičky ve vzduchu vytvářejí typickou ranní mlhu.
Text nejprve vysvětlí ochlazování vzduchu, poté sníženou kapacitu pro vodní páru, kondenzaci, vznik kapiček a nakonec výsledný jev — ranní mlhu.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec jsme na koncert dorazili těsně před jeho začátkem.
B) Vydali jsme se na koncert s dostatečnou časovou rezervou.
C) Cestou nám ale praskla pneumatika na autě.
D) Museli jsme zastavit a rychle ji vyměnit za rezervní.
E) Výměna nám i tak zabrala víc času, než jsme čekali.
Text popisuje cestu chronologicky: odjezd s rezervou, prasklá pneumatika, výměna, ztráta času a nakonec těsné stižení začátku.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec palačinky podáváme s marmeládou a šlehačkou.
B) Nejdřív smícháme mouku, mléko a vejce na těsto.
C) Těsto necháme chvíli odpočinout.
D) Na pánvi upečeme tenké placky z těsta.
E) Upečené palačinky naplníme podle chuti.
Text popisuje přípravu palačinek v logickém pořadí: příprava těsta, odpočinutí, pečení, plnění a nakonec podávání.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto v období sucha řeky nesou méně vody než obvykle.
B) Sníh v horách se na jaře postupně roztápí.
C) Tající sníh napájí horské potoky a řeky po celé léto.
D) Když je zima na sníh chudá, zásoby vody se rychle vyčerpají.
E) Bez dostatečných zásob sněhu hrozí v létě nedostatek vody.
Text nejprve vysvětlí tání sněhu, jeho roli v napájení řek, problém chudé zimy, důsledek v podobě nedostatku vody a nakonec dopad na řeky v období sucha.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí jsme si stihli poznamenat trasu do mobilu ještě předtím.
B) Vyrazili jsme na túru do hor bez signálu telefonu.
C) V polovině cesty jsme si nebyli jistí správným směrem.
D) Bez signálu jsme nemohli použít online mapu.
E) Díky poznámkám jsme si trasu i tak úspěšně našli.
Text popisuje túru chronologicky: start bez signálu, nejistota ohledně směru, nemožnost použít mapu, připomenutí poznámek a nakonec úspěšné nalezení cesty.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec vánoční cukroví uložíme do plechových krabic.
B) Nejdřív si připravíme těsto na linecké cukroví.
C) Vykrajujeme z těsta hvězdičky a kolečka.
D) Upečené kousky slepíme marmeládou.
E) Slepené cukroví posypeme cukrem.
Text popisuje přípravu cukroví v logickém pořadí: těsto, vykrajování, slepování, posypání a nakonec uskladnění.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto svítí měsíc na obloze jen díky slunečnímu světlu.
B) Měsíc sám o sobě žádné vlastní světlo nevyzařuje.
C) Jeho povrch ale odráží dopadající sluneční paprsky.
D) Díky odrazu vidíme měsíc na noční obloze jako světlý kotouč.
E) Tvar osvětlené části se navíc mění podle měsíčních fází.
Text nejprve vyvrátí mylnou představu, vysvětlí odraz slunečních paprsků, jeho viditelnost, shrnutí příčiny a nakonec doplní informaci o měsíčních fázích.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí jsme dům bez problémů poznali podle popisu majitelky.
B) Jeli jsme poprvé navštívit chalupu, kterou jsme si pronajali.
C) Adresu jsme ale zadali do navigace špatně.
D) Museli jsme se vrátit a hledat dům podle mapy.
E) K chalupě jsme tak dorazili s menším zpožděním.
Text popisuje cestu chronologicky: odjezd, chybná adresa, hledání podle mapy, nalezení domu a nakonec pozdní příjezd.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec košík ozdobíme mašlí a stuhou.
B) Nejdřív si připravíme proutěný košík a barevný papír.
C) Papírem vyložíme dno košíku.
D) Do košíku vložíme čokoládová vajíčka a cukrovinky.
E) Košík doplníme malými velikonočními ozdobami.
Text popisuje přípravu košíku v logickém pořadí: příprava materiálu, vyložení dna, naplnění sladkostmi, doplnění ozdob a nakonec finální ozdobení.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se před bouřkou často výrazně ochladí vzduch.
B) Bouřkové mraky vznikají při rychlém stoupání teplého vlhkého vzduchu.
C) Ve výšce se vodní pára ochlazuje a mění se v kapky a led.
D) Padající kapky a led s sebou strhávají studený vzduch směrem dolů.
E) Tento studený vzduch pak proudí k zemi jako nárazový vítr.
Text nejprve vysvětlí vznik bouřkových mraků, ochlazování ve výšce, strhávání studeného vzduchu, jeho proudění k zemi a nakonec důsledek — ochlazení před bouřkou.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí nás sousedé včas upozornili na vytopený sklep.
B) Jednou v noci praskla trubka v našem sklepě.
C) Voda se rychle šířila po celé podlaze.
D) Museli jsme rychle uzavřít hlavní přívod vody.
E) Od té doby pravidelně kontrolujeme stav vodovodních trubek.
Text popisuje událost chronologicky: prasklou trubku, šíření vody, upozornění sousedů, uzavření přívodu a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, A, D, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec sourozenci vystavili svůj model na školní výstavě.
B) Nejdřív si sourozenci nakreslili plán modelu lodi.
C) Podle plánu vyřezali jednotlivé díly z kartonu.
D) Díly postupně slepili dohromady.
E) Hotový model natřeli barvami.
Text popisuje stavbu modelu v logickém pořadí: plán, vyřezání dílů, slepení, natření a nakonec vystavení.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto listy stromů na podzim postupně opadávají.
B) Stromy si na zimu musí šetřit energii i vodu.
C) Listy by v mrazu zbytečně odpařovaly vodu z rostliny.
D) Strom proto na podzim přeruší přívod živin do listů.
E) Bez živin listy zežloutnou, uschnou a nakonec odpadnou.
Text nejprve vysvětlí potřebu šetřit energii, riziko odpařování vody listy, přerušení přívodu živin, jejich zežloutnutí a nakonec opadání.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí jsme klíč od chaty našli zastrčený pod rohožkou.
B) Přijeli jsme na chatu pozdě večer za tmy.
C) Zjistili jsme, že jsme zapomněli klíč doma.
D) Chvíli jsme bezradně stáli před zamčenými dveřmi.
E) Od té doby máme náhradní klíč vždy v autě.
Text popisuje událost chronologicky: příjezd, zjištění zapomenutého klíče, bezradnost, nalezení klíče a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec koláč ozdobíme drobenkou.
B) Nejdřív připravíme kynuté těsto a necháme ho vykynout.
C) Vyválené těsto přeneseme na plech.
D) Na těsto naneseme ovocnou náplň.
E) Koláč pečeme dozlatova v troubě.
Text popisuje pečení koláče v logickém pořadí: příprava těsta, přenesení, naplnění, pečení a nakonec ozdobení.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se ledovce po celém světě postupně zmenšují.
B) Teplota na Zemi se v posledních desetiletích zvyšuje.
C) Vyšší teploty způsobují rychlejší tání ledu v polárních oblastech.
D) Ledovce tak ztrácejí více hmoty, než kolik jí za zimu přibude.
E) Tento nerovnovážný stav trvá už řadu let.
Text nejprve uvede příčinu (růst teploty), poté důsledek (tání), problém úbytku hmoty, dlouhodobost jevu a nakonec celkový důsledek — zmenšování ledovců.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec jsme na letiště dorazili s dostatečnou rezervou.
B) Vyrazili jsme na letiště o několik hodin dřív než obvykle.
C) Cestou nás ale zdržela nehoda na dálnici.
D) Museli jsme sjet na vedlejší silnici a pokračovat objížďkou.
E) Objížďka nám naštěstí ušetřila víc času, než jsme čekali.
Text popisuje cestu chronologicky: brzký odjezd, nehoda, objížďka, ušetřený čas a nakonec včasný příjezd.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec bábovku posypeme moučkovým cukrem.
B) Nejdřív utřeme máslo s cukrem do pěny.
C) Postupně přidáme vejce a mouku s kypřicím práškem.
D) Těsto nalijeme do vymazané formy a pečeme.
E) Upečenou bábovku necháme před posypáním vychladnout.
Text popisuje pečení bábovky v logickém pořadí: příprava pěny, přidání dalších surovin, pečení, vychladnutí a nakonec posypání.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se korálové útesy nacházejí především v teplých mělkých mořích.
B) Korály jsou drobní živočichové žijící v obrovských koloniích.
C) K životu potřebují teplo, světlo a čistou vodu.
D) Řasy žijící v jejich tkáních totiž potřebují sluneční světlo k fotosyntéze.
E) Bez dostatku světla by korálům chyběla část jejich výživy.
Text nejprve uvede téma korálů, jejich potřeby, roli řas a světla, důsledek nedostatku světla a nakonec vysvětlí, proč útesy vznikají v teplých mělkých mořích.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí nám sousedka půjčila náhradní žárovku.
B) Jednoho večera nám doma náhle vypadlo světlo v kuchyni.
C) Zjistili jsme, že je to jen vypálená žárovka.
D) Bez náhradní žárovky jsme museli chvíli počkat potmě.
E) Od té doby máme doma vždy pár žárovek na zásobu.
Text popisuje událost chronologicky: výpadek světla, zjištění příčiny, čekání potmě, pomoc sousedky a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec pizzu ozdobíme čerstvou bazalkou.
B) Nejdřív rozválíme těsto na tenký plát.
C) Těsto potřeme rajčatovou omáčkou.
D) Na omáčku naskládáme sýr a oblíbenou zeleninu.
E) Pizzu pečeme v horké troubě do zlatova.
Text popisuje přípravu pizzy v logickém pořadí: rozválení těsta, omáčka, náplň, pečení a nakonec ozdobení.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se hory na obzoru zdají namodralé.
B) Vzduch mezi námi a vzdálenými horami obsahuje drobné částice.
C) Tyto částice rozptylují především modré světlo více než ostatní barvy.
D) Rozptýlené modré světlo se k nám dostává ze všech směrů vzduchu.
E) Vzdálené objekty proto vidíme přes namodralý závoj vzduchu.
Text nejprve popíše přítomnost částic ve vzduchu, jejich rozptyl světla, směr rozptylu, viditelný důsledek a nakonec celkové vysvětlení namodralého zbarvení hor.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí jsme kabelku nakonec objevili pod sedadlem spolujezdce.
B) Po výletu jsme si všimli, že chybí kabelka s doklady.
C) Prohledali jsme celé auto od kufru až po přední sedadla.
D) Kabelka nikde nebyla vidět na první pohled.
E) Od té doby si po každé cestě kontrolujeme všechny věci.
Text popisuje událost chronologicky: zjištění ztráty, nenápadnost kabelky, prohledání auta, nalezení a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, D, C, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec dort ozdobíme čerstvými bobulemi.
B) Nejdřív upečeme piškotový korpus a necháme ho vychladnout.
C) Korpus rozřízneme na dva plátky.
D) Mezi plátky naneseme vrstvu krému.
E) Celý dort potřeme zbylým krémem.
Text popisuje přípravu dortu v logickém pořadí: pečení korpusu, rozříznutí, plnění krémem, potření a nakonec ozdobení.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se v jeskyních udržuje po celý rok podobná teplota.
B) Skalní podloží jeskyní má velkou tepelnou setrvačnost.
C) Pomalu se ohřívá v létě a pomalu chladne v zimě.
D) Teplotní výkyvy z povrchu se tak do jeskyně dostávají jen zvolna.
E) Uvnitř jeskyně proto téměř necítíme rozdíl mezi létem a zimou.
Text nejprve vysvětlí vlastnost skalního podloží, jeho pomalé ohřívání a chladnutí, zpožděný přenos teplotních výkyvů, důsledek a nakonec konkrétní projev — stálou teplotu v jeskyni.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí jsme trasu i tak zvládli díky papírové mapě.
B) Vyrazili jsme na výlet do hor bez nabité baterie v mobilu.
C) V polovině cesty se nám mobil úplně vybil.
D) Bez mobilu jsme nemohli použít navigaci.
E) Papírovou mapu jsme naštěstí měli s sebou pro jistotu.
Text popisuje výlet chronologicky: start s nenabitým mobilem, vybití baterie, nemožnost navigace, připomenutí papírové mapy a nakonec úspěšné zvládnutí trasy.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec věnec zavěsíme na vstupní dveře.
B) Nejdřív upleteme základ věnce z proutí.
C) Do základu vpleteme větvičky jehličí.
D) Věnec ozdobíme stuhami a šiškami.
E) Hotový věnec necháme den uschnout.
Text popisuje přípravu věnce v logickém pořadí: základ, jehličí, ozdobení, uschnutí a nakonec zavěšení.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se v zimě na severu polární noc táhne celé měsíce.
B) Zemská osa je vůči dráze kolem Slunce mírně nakloněná.
C) V zimě je proto severní pól odkloněn od Slunce.
D) Sluneční paprsky tam v té době vůbec nedosáhnou.
E) Oblast severního pólu se tak po celé měsíce ocitá ve tmě.
Text nejprve vysvětlí náklon zemské osy, jeho důsledek v zimě, nedostatek slunečních paprsků, výsledný stav tmy a nakonec shrne jev polární noci.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí se ukázalo, že zvíře uteklo jen kousek za plot.
B) Jednoho rána nám doma chyběl domácí králík.
C) Prohledali jsme celou zahradu i okolí domu.
D) Nikde jsme ho ale zprvu nemohli najít.
E) Od té doby máme na kleci pevnější zámek.
Text popisuje událost chronologicky: zjištění ztráty, hledání, nenalezení, nalezení a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec čaj scedíme a podáváme horký.
B) Nejdřív přivedeme vodu k varu v konvici.
C) Do vroucí vody přidáme sáček čaje.
D) Necháme čaj louhovat pár minut.
E) Podle chuti osladíme medem nebo cukrem.
Text popisuje přípravu čaje v logickém pořadí: vaření vody, přidání čaje, louhování, oslazení a nakonec podávání.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se housenky před zakuklením přestávají zdánlivě hýbat.
B) Motýli procházejí během svého života proměnou zvanou metamorfóza.
C) Housenka se nejprve mnohokrát svlékne a roste.
D) Uvnitř kukly pak dochází k přeměně na dospělého motýla.
E) Tento proces uvnitř kukly trvá řadu dní až týdnů.
Text nejprve uvede téma metamorfózy, poté růst housenky, proměnu uvnitř kukly, dobu trvání procesu a nakonec vnější projev — zdánlivou nehybnost.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec jsme na koncert dorazili těsně před začátkem.
B) Vyrazili jsme na koncert s velkou časovou rezervou.
C) Cestou nám ale porouchal se výtah v metru.
D) Museli jsme vyjít nahoru pěšky po schodech.
E) Ztracený čas nás nakonec stál skoro půl hodiny.
Text popisuje cestu chronologicky: odjezd s rezervou, porucha výtahu, výstup po schodech, ztracený čas a nakonec těsný příjezd.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec sušenky necháme na plechu vychladnout.
B) Nejdřív smícháme mouku, máslo a cukr na těsto.
C) Z těsta vytvarujeme malé kuličky.
D) Kuličky rozprostřeme na plech a lehce zploštíme.
E) Sušenky pečeme v troubě do zlatova.
Text popisuje přípravu sušenek v logickém pořadí: příprava těsta, tvarování, rozprostření, pečení a nakonec vychladnutí.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se v noci nad městy často objevuje narůžovělá záře.
B) Umělé osvětlení měst vyzařuje světlo do celého okolního prostoru.
C) Část tohoto světla míří přímo vzhůru do atmosféry.
D) Ve vzduchu se rozptyluje na drobných částicích a vodní páře.
E) Rozptýlené světlo se pak odráží zpátky k zemi jako záře.
Text nejprve popíše vyzařování světla měst, jeho směřování vzhůru, rozptyl ve vzduchu, odraz zpět k zemi a nakonec viditelný důsledek — narůžovělou záři nad městy.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí jsme trasu na poslední chvíli přeplánovali podle mapy.
B) Vyrazili jsme na cyklovýlet po naučené trase z minula.
C) Zjistili jsme, že je část cesty kvůli opravě uzavřená.
D) Bez alternativy jsme nevěděli, kudy dál pokračovat.
E) Díky nové trase jsme si výlet i tak užili.
Text popisuje výlet chronologicky: start po známé trase, zjištění uzavírky, bezradnost, přeplánování a nakonec spokojenost.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec sirup přelijeme do sklenic a necháme vychladnout.
B) Nejdřív uvaříme vodu s cukrem do hustého sirupu.
C) Do sirupu přidáme šťávu z citronů.
D) Sirup ještě chvíli povaříme, aby zhoustl.
E) Vychladlý sirup skladujeme v lednici.
Text popisuje přípravu sirupu v logickém pořadí: vaření základu, přidání citronu, dovaření, přelití a nakonec skladování.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto v poušti přes noc teplota prudce klesá.
B) Suchý vzduch pouště obsahuje jen málo vodní páry.
C) Vodní pára přitom funguje jako přirozená izolace tepla.
D) Bez dostatku páry teplo z povrchu pouště rychle uniká do atmosféry.
E) Únik tepla je v poušti obzvlášť rychlý ihned po západu slunce.
Text nejprve popíše nedostatek vodní páry, její izolační funkci, únik tepla, jeho rychlost po západu slunce a nakonec výsledný jev — noční pokles teploty.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí se ukázalo, že jde jen o planý poplach.
B) Jednou v noci nás probudil hlasitý poplašný signál.
C) Vyděšeně jsme vyběhli ven před dům.
D) Čekali jsme, až dorazí hasiči a vše zkontrolují.
E) Od té doby bereme každý alarm vážně, i když se ukáže jako planý.
Text popisuje událost chronologicky: probuzení alarmem, útěk ven, čekání na hasiče, zjištění planého poplachu a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec perník ozdobíme bílou polevou.
B) Nejdřív smícháme med, mouku a koření na těsto.
C) Vyválíme těsto a vykrajujeme z něj tvary.
D) Tvary pečeme v troubě do křupava.
E) Upečený perník necháme před zdobením vychladnout.
Text popisuje přípravu perníku v logickém pořadí: příprava těsta, vykrajování, pečení, vychladnutí a nakonec zdobení.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se v zimě dny na severní polokouli výrazně zkracují.
B) Zemská osa je vůči rovině oběhu kolem Slunce nakloněná.
C) V zimních měsících je severní polokoule odkloněna od Slunce.
D) Sluneční paprsky tam proto dopadají pod menším úhlem.
E) Méně přímého slunečního záření znamená kratší a chladnější dny.
Text nejprve vysvětlí náklon zemské osy, zimní odklon polokoule, dopad paprsků pod menším úhlem, jejich důsledek a nakonec zkrácení dní.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Naštěstí jsme nakonec stan i tak úspěšně postavili.
B) Vydali jsme se na kempování s novým, dosud nevyzkoušeným stanem.
C) Zjistili jsme, že chybí návod na stavbu.
D) Museli jsme postup vymyslet metodou pokus omyl.
E) Od té doby si návod bereme na výlety vždy s sebou.
Text popisuje událost chronologicky: start s novým stanem, chybějící návod, improvizace, úspěšné postavení a nakonec poučení do budoucna.
Výsledek: B, C, D, A, EUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Nakonec pudink necháme v lednici ztuhnout.
B) Nejdřív ohřejeme mléko s cukrem v hrnci.
C) Do mléka vmícháme škrob rozmíchaný ve studené vodě.
D) Směs za stálého míchání přivedeme k varu.
E) Uvařený pudink přelijeme do misek.
Text popisuje přípravu pudinku v logickém pořadí: ohřátí mléka, přidání škrobu, uvaření, přelití do misek a nakonec ztuhnutí.
Výsledek: B, C, D, E, AUspořádejte části textu (A–E) tak, aby na sebe navazovaly:
A) Proto se duha objevuje jen za slunce a zároveň deště.
B) Duha vzniká lomem a odrazem slunečního světla v kapkách deště.
C) Bílé sluneční světlo se přitom rozkládá na jednotlivé barvy.
D) K tomuto jevu je potřeba současná přítomnost slunce i kapek vody.
E) Bez jednoho z těchto dvou činitelů duha vzniknout nemůže.
Text nejprve vysvětlí vznik duhy, rozklad barev, nutnost obou podmínek, jejich nezbytnost a nakonec praktický důsledek — kdy se duha objevuje.
Výsledek: B, C, D, E, AVe výchozím textu se vyskytuje anafora (opakování slova na začátku po sobě jdoucích veršů). Který verš anaforu obsahuje spolu s prvním veršem?
Anafora znamená opakování stejného slova nebo slovního spojení na začátku po sobě jdoucích veršů.
První a třetí verš začínají stejným slovním spojením 'Večer padá'.
Výsledek: třetí verš (Večer padá na ulici)Kolik veršů má výchozí báseň?
Počítáme jednotlivé řádky básně.
Výsledek: 4 veršeKteré z následujících tvrzení o výchozí básni je pravdivé?
A) Liché verše (první a třetí) se navzájem rýmují.
B) Všechny verše mají stejný počet slabik.
C) Text je ukázkou prózy, ne poezie.
D) V básni se nevyskytuje žádný rým.
První verš končí na 'vesnici' a třetí verš na 'ulici' — obě slova se rýmují (liché verše).
Výsledek: A) liché verše se rýmují (vesnici — ulici)Určete, zda je výchozí text ukázkou poezie, nebo prózy.
Text je členěn do veršů s pravidelným rýmem — jde tedy o poezii.
Výsledek: poezieKteré slovní spojení v básni obsahuje personifikaci (přenesení lidské vlastnosti na neživou věc)?
A) ptáci mlčí
B) vítr spí
C) okna hoří
D) obě možnosti B) i C)
Personifikace přisuzuje neživým jevům lidské vlastnosti nebo činnosti.
'Vítr spí' (vítr jako živá bytost, která spí) a 'okna hoří' (okna jako by měla vlastní život, hoření zde znamená odraz světla) — obě spojení jsou personifikací.
Výsledek: D) obě možnosti B) i C)Přiřaďte k jednotlivým ukázkám (1–3) literární žánr, který nejlépe vystihuje jejich charakter: (1) 'Byl jednou jeden král, který měl tři syny...' (2) 'Podle §15 zákona je nájemce povinen uhradit nájemné do pátého dne v měsíci.' (3) 'Šel jsem tou uličkou už potisící, ale poprvé jsem si všiml malých dveří ve zdi, které jsem nikdy předtím neviděl.'
(1) Začátek 'Byl jednou jeden král' je typický úvod pohádky.
(2) Text s odkazem na paragraf zákona je ukázkou právního/úředního textu.
(3) Text popisující osobní zážitek vypravěče v 1. osobě s dějovým prvkem je ukázkou prozaického vyprávění (povídky).
Výsledek: 1 = pohádka, 2 = úřední/právní text, 3 = povídka (próza)Které z následujících spojení je příkladem přirovnání?
A) slunce se usmívalo
B) byl silný jako medvěd
C) čas letí
D) srdce mu puklo žalem
Přirovnání spojuje dvě věci pomocí slova 'jako' (nebo podobného) a zdůrazňuje jejich podobnost.
'Silný jako medvěd' přirovnává sílu člověka k síle medvěda pomocí slova 'jako'.
Výsledek: B) silný jako medvědKterý z následujících úseků je příkladem zvukomalby (onomatopoje)?
A) tichý večer
B) bum, prásk, třesk
C) modrá obloha
D) rychlý krok
Zvukomalba (onomatopoje) napodobuje zvuky pomocí slov.
'Bum, prásk, třesk' přímo napodobují zvuky nárazů a výbuchů.
Výsledek: B) bum, prásk, třeskUrčete literární žánr úryvku: „Byl pozdní večer — první máj — večerní máj — byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas...“
Text má pravidelný rytmus, rým a obraznost typickou pro lyrickou poezii — jde o úryvek z lyrickoepické básně (konkrétně z Máje K. H. Máchy).
Výsledek: lyrická/lyrickoepická poezie (báseň)Které z následujících slovních spojení obsahuje epiteton (básnický přívlastek)?
A) modrá obloha
B) zlaté vlasy
C) velký dům
D) rychlé auto
Epiteton je básnický, citově zabarvený přívlastek, který zdůrazňuje vlastnost neobvyklým nebo obrazným způsobem.
'Zlaté vlasy' je typické básnické spojení (vlasy nejsou doslova ze zlata, jde o obrazné vyjádření jejich barvy a lesku).
Výsledek: B) zlaté vlasyKteré z následujících tvrzení o bajce je pravdivé?
A) Bajka vždy popisuje historické události.
B) Hlavními postavami bajky bývají zvířata s lidskými vlastnostmi, text má ponaučení.
C) Bajka je vždy psána ve verších s přesným rýmem.
D) Bajka nikdy neobsahuje dialogy.
Bajka je krátký, obvykle alegorický příběh, ve kterém vystupují zvířata jednající a mluvící jako lidé, a text končí ponaučením (mravním naučením).
Výsledek: B) zvířata s lidskými vlastnostmi a ponaučeníKteré z následujících je typickým znakem pohádky?
A) reálné historické postavy a data
B) vítězství dobra nad zlem, kouzelné prvky
C) odborný jazyk a citace zdrojů
D) přesný popis vědeckého experimentu
Pohádka se vyznačuje kouzelnými, nadpřirozenými prvky a typicky končí vítězstvím dobra nad zlem.
Výsledek: B) vítězství dobra nad zlem, kouzelné prvkyUrčete slohový útvar textu: „Milá babičko, moc Tě zdravím z tábora. Je tu skvěle, i když prvních pár dní jsem měl trochu stesk po domově. Zítra jedeme na celodenní výlet. Těším se, až Ti budu vyprávět všechny zážitky. Tvůj vnuk Petr.“
Text je adresován konkrétní osobě, má typickou strukturu oslovení, obsahu a podpisu — jde o dopis.
Výsledek: dopisUrčete slohový útvar textu: „Nejdřív si připravíme všechny potřebné ingredience. Poté troubu předehřejeme na 180 stupňů. Těsto vlijeme do vymazané formy a pečeme přibližně 40 minut.“
Text obsahuje jasně strukturované kroky v přesném pořadí, které mají čtenáři umožnit něco vyrobit nebo uvařit — jde o návod.
Výsledek: návodUrčete slohový útvar textu: „Prodám horské kolo, velikost rámu M, zachovalý stav, cena 3 500 Kč. Kontakt na telefonu níže.“
Text stručně nabízí zboží k prodeji s cenou a kontaktem — jde o inzerát.
Výsledek: inzerátKteré z následujících tvrzení o próze a poezii je pravdivé?
A) Poezie se vždy skládá z jedné dlouhé sloky.
B) Próza je členěna do veršů, poezie do odstavců.
C) Poezie bývá typicky členěna do veršů a slok, próza do odstavců a kapitol.
D) Próza vždy obsahuje rým.
Poezie se typicky člení na verše (řádky) a sloky (skupiny veršů), zatímco próza se člení do odstavců, kapitol a vět v souvislém textu.
Výsledek: C) poezie do veršů/slok, próza do odstavců/kapitolKterý z následujících úryvků je ukázkou básnického přenosu (metafory)?
A) Moře je hluboké a modré.
B) Moře vln, moře lásky ve tvém srdci.
C) Moře má rozlohu tisíce kilometrů čtverečních.
D) Moře leží mezi dvěma kontinenty.
Metafora přenáší význam na základě podobnosti, aniž by použila slovo 'jako'.
'Moře lásky' přenáší představu obrovského množství (jako moře) na cit lásky, aniž by použilo přirovnání se slovem 'jako' — jde o metaforu.
Výsledek: B) moře lásky ve tvém srdciKteré z následujících slov nejlépe popisuje veršovaný text s pravidelným rytmem a rýmem, který vypráví příběh?
Text, který má formu poezie (verše, rým), ale zároveň vypráví ucelený příběh s dějem, se nazývá epická báseň.
Výsledek: epická báseňVe výchozím textu se vyskytuje anafora. Který verš anaforu obsahuje spolu s prvním veršem?
Anafora znamená opakování stejného slovního spojení na začátku po sobě jdoucích veršů.
První a čtvrtý verš začínají stejným spojením 'Podzim se plíží tichým krokem'.
Výsledek: čtvrtý veršKolik veršů má výchozí báseň?
Počítáme jednotlivé řádky básně.
Výsledek: 5 veršůKteré slovní spojení ve výchozí básni obsahuje personifikaci?
A) list za listem
B) podzim se plíží
C) chladný vánek
D) tichým krokem
Personifikace přisuzuje neživým jevům lidské vlastnosti nebo činnosti.
'Podzim se plíží' přisuzuje ročnímu období lidskou/zvířecí činnost (plížení se) — jde o personifikaci.
Výsledek: B) podzim se plížíUrčete, zda je výchozí text ukázkou poezie, nebo prózy.
Text je členěn do veršů s rytmem a náznaky rýmu — jde o poezii.
Výsledek: poeziePřiřaďte k jednotlivým ukázkám (1–3) literární žánr: (1) 'Vyprávím vám teď, jak jsem přišel o kolo. Bylo léto, seděl jsem v parku...' (2) 'Liška a čáp - Liška pozvala čápa na oběd, ale podala mu jídlo na mělkém talíři, takže se čáp nenajedl. Ponaučení: jak ty mně, tak já tobě.' (3) 'Byl jednou jeden chudý mlynář, který měl tři syny...'
(1) Vyprávění osobního zážitku v 1. osobě s dějovou linkou je ukázkou povídky.
(2) Krátký příběh se zvířecími postavami a jasným ponaučením na konci je bajka.
(3) Typický úvod 'Byl jednou jeden' signalizuje pohádku.
Výsledek: 1 = povídka, 2 = bajka, 3 = pohádkaKteré z následujících spojení je příkladem přirovnání?
A) slunce zapadalo
B) rychlý jako blesk
C) srdce mu bušilo
D) čas se vlekl
Přirovnání spojuje dvě věci pomocí slova 'jako'.
'Rychlý jako blesk' přirovnává rychlost k blesku.
Výsledek: B) rychlý jako bleskKterý z následujících úseků je příkladem zvukomalby?
A) modrá obloha
B) tik tak, tik tak
C) rychlý krok
D) tichý večer
Zvukomalba napodobuje zvuky pomocí slov.
'Tik tak, tik tak' napodobuje zvuk hodin.
Výsledek: B) tik tak, tik takUrčete literární žánr úryvku: „Kolik jen krásy skrývá se v květu, kolik jen slz je v jednom listu, kolik jen lásky ve slunném světu, kolik jen smutku ve mraku hustu...“
Text má pravidelný rytmus, rým a je zaměřen na city a obraznost bez výrazného děje — jde o lyrickou poezii.
Výsledek: lyrická poezie (báseň)Které z následujících slovních spojení obsahuje epiteton?
Epiteton je básnický, citově zabarvený přívlastek.
'Stříbrný měsíc' je typické básnické spojení zdůrazňující barvu a lesk neobvyklým způsobem.
Výsledek: např. stříbrný měsícKteré z následujících tvrzení o pověsti je pravdivé?
A) Pověst je vždy zcela smyšlený příběh bez vztahu ke skutečnosti.
B) Pověst se váže k určitému místu nebo historické postavě a mísí fakta s fantazií.
C) Pověst je vždy psána ve verších.
D) Pověst nikdy neobsahuje nadpřirozené prvky.
Pověst je lidový vyprávěcí žánr, který se váže ke konkrétnímu místu, postavě nebo události a kombinuje historická fakta s fantazií či nadpřirozenými prvky.
Výsledek: B) váže se k místu/postavě a mísí fakta s fantaziíUrčete slohový útvar textu: „Hledám spolubydlícího do dvoupokojového bytu v centru. Nájem 6 000 Kč měsíčně včetně energií. Volejte po 18. hodině.“
Text stručně nabízí něco k pronájmu s kontaktem — jde o inzerát.
Výsledek: inzerátUrčete slohový útvar textu: „Vážený pane řediteli, obracím se na Vás s žádostí o prominutí absence mého syna ve dnech 5. a 6. března z důvodu nemoci.“
Text má formální strukturu oslovení a žádosti adresované konkrétní osobě/instituci — jde o žádost (formální dopis).
Výsledek: žádost (formální dopis)Ve výchozím textu se vyskytuje anafora. Které verše ji obsahují?
Anafora je opakování stejného slovního spojení na začátku po sobě jdoucích veršů.
První a třetí verš začínají stejným spojením 'Kdo je to, kdo v temné noci'.
Výsledek: první a třetí veršVe výchozím textu se vyskytuje epifora (opakování na konci veršů). Které dva verše ji obsahují?
Epifora je opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Druhý a čtvrtý verš nekončí stejným slovem přímo za sebou (nejsou bezprostředně po sobě), takže v tomto textu se epifora ve smyslu bezprostředního opakování nevyskytuje.
Výsledek: epifora se v tomto textu nevyskytuje (verše s podobným koncem nejsou bezprostředně za sebou)Přiřaďte k jednotlivým úryvkům (1–3) odpovídající slohový útvar: (1) 'Milá tetičko, děkuji za dárek, moc mě potěšil...' (2) 'Byt 2+1, 55 m², Praha 6, cena 18 000 Kč/měsíc, volný od 1. 9.' (3) 'Domnívám se, že zavedení školních uniforem by mělo jak pozitivní, tak negativní dopady...'
(1) Osobní sdělení adresované konkrétní osobě s oslovením a poděkováním je dopis.
(2) Stručná nabídka bydlení s klíčovými údaji (cena, plocha, lokalita) je inzerát.
(3) Text zvažující klady a zápory tématu je úvaha.
Výsledek: 1 = dopis, 2 = inzerát, 3 = úvahaKteré z následujících tvrzení o eposu je pravdivé?
A) Epos je vždy krátký text zakončený mravním ponaučením.
B) Epos je rozsáhlá veršovaná skladba s hrdinským dějem a významnými událostmi.
C) Epos nikdy neobsahuje nadpřirozené bytosti.
D) Epos je vždy psán prózou, nikdy ve verších.
Epos je rozsáhlý veršovaný epický žánr s hrdinským dějem, často zahrnující nadpřirozené prvky (bohy, kouzla) a významné historické či mytické události.
Výsledek: B) rozsáhlá veršovaná skladba s hrdinským dějemKteré z následujících slovních spojení je příkladem řečnické otázky?
A) Kolik je hodin?
B) Copak jsem mohl vědět, co se stane?
C) Jak se jmenuješ?
D) Kde bydlíš?
Řečnická otázka nevyžaduje odpověď, ale zdůrazňuje tvrzení (odpověď je zřejmá).
'Copak jsem mohl vědět, co se stane?' vyjadřuje tvrzení 'nemohl jsem to vědět', ne skutečnou otázku.
Výsledek: B) copak jsem mohl vědět, co se staneKteré z následujících spojení je příkladem přirovnání?
A) bledý jako stěna
B) srdce mu zamrzlo
C) čas se zastavil
D) oči jako hvězdy
Přirovnání používá slovo 'jako' k porovnání dvou věcí.
'Bledý jako stěna' přirovnává bledost k barvě stěny.
Výsledek: A) bledý jako stěnaUrčete literární žánr úryvku: „V jedné vesnici žil chudý ševcovský tovaryš, který si nade vše přál stát se bohatým. Jednoho dne potkal na cestě podivného starce...“
Text obsahuje typické prvky lidové pohádky: chudý hrdina s přáním, setkání s tajemnou postavou na cestě.
Výsledek: pohádkaKteré z následujících tvrzení o baladě je pravdivé?
A) Balada je vždy veselá a končí šťastně.
B) Balada je lyrickoepická báseň s ponurým, často tragickým dějem.
C) Balada nikdy neobsahuje dialogy.
D) Balada je krátký text zakončený vtipnou pointou.
Balada je lyrickoepický žánr kombinující epický děj s lyrickým, citovým vyjádřením, typicky s ponurým až tragickým vyzněním.
Výsledek: B) lyrickoepická báseň s ponurým dějemUrčete slohový útvar textu: „Postup: 1. Vypněte zařízení. 2. Odpojte napájecí kabel. 3. Počkejte 30 sekund. 4. Kabel znovu připojte a zařízení zapněte.“
Text obsahuje přesné, číslované kroky vedoucí k dosažení cíle — jde o návod.
Výsledek: návodUrčete, zda je následující text ukázkou poezie, nebo prózy: „Bylo krásné slunečné ráno. Ptáci zpívali a vzduch voněl čerstvě posečenou trávou.“
Text je psán souvislou větnou stavbou bez členění na verše — jde o prózu.
Výsledek: prózaKteré z následujících tvrzení nejlépe popisuje rozdíl mezi charakteristikou přímou a nepřímou?
A) Přímá charakteristika popisuje vzhled, nepřímá povahu.
B) Přímá charakteristika pojmenovává vlastnosti přímo, nepřímá je čtenář odvozuje z jednání postavy.
C) Přímá charakteristika se používá jen v pohádkách, nepřímá jen v románech.
D) Mezi přímou a nepřímou charakteristikou není žádný rozdíl.
Přímá charakteristika sděluje vlastnosti postavy přímým pojmenováním (např. 'byl lakomý'), zatímco u nepřímé charakteristiky si čtenář vlastnosti odvozuje z popisu jednání postavy.
Výsledek: B) přímá pojmenovává přímo, nepřímá se odvozuje z jednáníPřiřaďte k jednotlivým úryvkům (1–3) odpovídající slohový útvar: (1) 'Vážená paní ředitelko, dovoluji si Vás požádat o uvolnění mého syna z výuky dne...' (2) 'Byl jsem přesvědčen, že dělám správnou věc, ale teď o tom silně pochybuji...' (3) 'Kráčel jsem tou uličkou už potisící, ale poprvé jsem si všiml starých dveří ve zdi...'
(1) Formální žádost adresovaná konkrétní osobě/instituci je žádost (úřední dopis).
(2) Text vyjadřující vnitřní úvahy a pochybnosti vypravěče je úvaha nebo vnitřní monolog.
(3) Vyprávění osobního zážitku s dějovým prvkem v 1. osobě je povídka.
Výsledek: 1 = žádost, 2 = úvaha, 3 = povídkaKteré z následujících tvrzení o próze a poezii je pravdivé?
A) Próza nikdy neobsahuje dialogy.
B) Poezie je vždy delší než próza.
C) Próza se člení do vět a odstavců, poezie do veršů a slok.
D) Poezie nikdy nemá pravidelný rytmus.
Základní formální rozdíl mezi prózou a poezií spočívá ve členění textu: próza se člení na věty, odstavce a kapitoly, zatímco poezie na verše a sloky.
Výsledek: C) próza do vět/odstavců, poezie do veršů/slokVe které z následujících možností je použita metafora?
A) Slunce zapadalo za horizont.
B) Moře jejích vlasů se vlnilo ve větru.
C) Slunce bylo jako oheň na obloze.
D) Vítr foukal od severu.
Metafora přenáší význam na základě podobnosti bez použití slova 'jako'.
'Moře jejích vlasů' přenáší představu obrovského množství (jako moře) na vlasy, bez přirovnávacího slova 'jako' — jde o metaforu.
Výsledek: B) moře jejích vlasů se vlniloUrčete, zda následující úryvek je ukázkou poezie, nebo prózy: „Byl chladný podzimní den. Listí padalo ze stromů a vítr hvízdal mezi domy.“
Text je psán souvislou větnou stavbou bez veršů — jde o prózu.
Výsledek: prózaKteré z následujících tvrzení o povídce je pravdivé?
A) Povídka je vždy delší než román.
B) Povídka je krátký až středně dlouhý prozaický útvar s jednodušší dějovou linií.
C) Povídka je vždy psána ve verších.
D) Povídka nikdy neobsahuje dialogy.
Povídka je prozaický žánr kratšího až středního rozsahu, obvykle s jednodušší dějovou linkou a menším počtem postav než román.
Výsledek: B) krátký až středně dlouhý útvar s jednodušší dějovou liniíKteré z následujících tvrzení o románu je pravdivé?
A) Román je vždy kratší než povídka.
B) Román je rozsáhlý prozaický žánr s komplexním dějem a vývojem postav.
C) Román je vždy psán ve verších.
D) Román nikdy neobsahuje víc než jednu dějovou linii.
Román je rozsáhlý epický prozaický žánr, typicky s komplexním dějem, více dějovými liniemi a vývojem postav v delším časovém úseku.
Výsledek: B) rozsáhlý prozaický žánr s komplexním dějemUrčete slohový útvar textu: „Dnes jsem se konečně odhodlala promluvit s novou spolužačkou. Byla jsem nervózní, ale nakonec to dopadlo skvěle a domluvily jsme si společný oběd.“
Text popisuje osobní zážitek v 1. osobě s dějovou linkou typickou pro deníkový záznam nebo vypravování.
Výsledek: vypravování (příp. deníkový záznam)Přesah nastává, když jedna věta (nebo její nedělitelná část) pokračuje z jednoho verše básně do druhého, aniž verš odpovídá ucelené jazykové jednotce. Naopak když je souvětí rozděleno tak, že jedna věta souvětí = jeden verš, o přesah nejde. Je v následující básni přesah mezi 1. a 2., nebo mezi 3. a 4. veršem (případně v obou, nebo v žádném)?
„Ptáci táhnou k jihu,
kde je stále teplo,
zanechávají tichu
pole, jež kdys kvetlo.“
A) Přesah je pouze mezi 1. a 2. veršem.
B) Přesah je pouze mezi 3. a 4. veršem.
C) Přesah je v obou dvojicích veršů.
D) Přesah není v žádné z dvojic veršů.
Verše 1–2 tvoří souvětí, kde každá věta souvětí odpovídá jednomu verši (hlavní věta ve verši 1, vedlejší věta ve verši 2) — o přesah tedy nejde.
Ve verších 3–4 je naopak přívlastek „tichu“ oddělen hranicí verše od podstatného jména „pole“, ke kterému patří — jde tedy o přesah.
Výsledek: B) Přesah je pouze mezi 3. a 4. veršem.Tvrzení: Jedno slovo uvnitř verše se rýmuje s posledním slovem téhož verše. Pro který z následujících veršů toto tvrzení neplatí?
A) Kapka padá, réva vadá.
B) Ranní rosa chladem mrzne.
C) Vichr duje, tráva bují.
D) Slunce hřeje, pole zraje.
Ve verších A), C) a D) se poslední slovo rýmuje se slovem uprostřed verše (padá–vadá, duje–bují, hřeje–zraje). Ve verši B) žádné takové vnitřní zrýmování není.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje následující úryvek?
„Fotbal je kolektivní míčová hra, kterou hrají dva týmy po jedenácti hráčích. Cílem hry je vstřelit soupeři více branek než on vstřelí vám.“
A) Jde o umělecký text s vyprávěcím slohovým postupem.
B) Jde o neumělecký text s výkladovým (informačním) slohovým postupem.
C) Jde o umělecký text s popisným slohovým postupem a ozvláštňujícími jazykovými prostředky.
D) Jde o neumělecký text s vyprávěcím slohovým postupem.
Text věcně vysvětluje pravidla hry, neobsahuje děj ani umělecké jazykové prostředky — jde o neumělecký text s výkladovým (informačním) slohovým postupem.
Výsledek: B)Rýmové echo nastává, když se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí různými slovy, z nichž jedno je celé obsaženo v druhém (např. ledních – posledních). Je v následující sloce rýmové echo?
„Za oknem padá první sníh,
ticho se snáší na doly,
vzpomínám na tvůj dávný smích,
co zněl mi jako zvony z dálky.“
A) Ano, mezi 1. a 3. veršem.
B) Ano, mezi 2. a 4. veršem.
C) Rýmové echo se v úseku nevyskytuje.
D) Rýmové echo je mezi všemi verši.
Verše 1 a 3 se rýmují (sníh – smích), ale ani jedno z těchto slov není celé obsaženo v druhém. Totéž platí pro verše 2 a 4 (doly – dálky), kde navíc jde jen o nepřesný rým. Podmínka pro rýmové echo (jedno slovo celé obsažené v druhém) tak není splněna v žádné dvojici veršů.
Výsledek: C) Rýmové echo se v úseku nevyskytuje.Epifora je opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Anafora je opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Který jev se vyskytuje v následujícím úseku?
„Miluji tenhle kraj, miluji jeho ticho,
miluji vůni luk, miluji staré stromy.“
A) epifora
B) anafora
C) epifora i anafora zároveň
D) ani epifora, ani anafora
Oba verše začínají stejným slovem „miluji“, které se navíc opakuje i uprostřed veršů — na začátku obou veršů jde jednoznačně o anaforu.
Výsledek: B) anaforaKteré z následujících tvrzení o úseku „Vítr si pohrával s korunami stromů a šeptal jim tajemství dávno zapomenutá.“ je pravdivé?
A) Uplatňuje se zde personifikace — přírodnímu jevu jsou přisuzovány lidské vlastnosti.
B) Uplatňuje se zde metafora založená na vzhledové podobnosti dvou věcí.
C) Uplatňuje se zde přirovnání pomocí spojky „jako“.
D) Text neobsahuje žádný z uměleckých jazykových prostředků.
Vítr je zde popsán, jako by si „pohrával“ a „šeptal“ — tedy jednal jako živá bytost. Jde tedy o personifikaci (zosobnění).
Výsledek: A)Otevřená slabika končí samohláskou, zavřená slabika končí souhláskou. Které z následujících tvrzení o slovech „kolo“ a „strom“ je pravdivé?
A) Slovo „kolo“ má obě slabiky otevřené, slovo „strom“ má jednu zavřenou slabiku.
B) Slovo „kolo“ má obě slabiky zavřené, slovo „strom“ má jednu otevřenou slabiku.
C) Slovo „kolo“ má první slabiku otevřenou a druhou zavřenou, slovo „strom“ je jednoslabičné a otevřené.
D) Obě slova mají pouze zavřené slabiky.
Slovo „ko-lo“ se dělí na dvě slabiky, obě končí samohláskou (o) — obě jsou otevřené. Slovo „strom“ je jednoslabičné a končí souhláskou (m) — je tedy zavřené (jednu zavřenou slabiku).
Výsledek: A) Slovo „kolo“ má obě slabiky otevřené, slovo „strom“ má jednu zavřenou slabiku.Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje následující úryvek?
„Bystřina se s hukotem řítila přes kameny, jako by spěchala pryč z tohoto ztraceného údolí, a její studená pěna mi vháněla do očí slzy, které jsem nedokázal zadržet.“
A) Jde o věcný popis vodního toku bez subjektivního zabarvení.
B) Jde o líčení — subjektivně zabarvený popis vyjadřující vztah pisatele k líčené skutečnosti.
C) Jde o výklad vysvětlující, jak vodní toky vznikají.
D) Jde o charakteristiku osoby doplněnou o popis přírody.
Text nejen popisuje bystřinu, ale vyjadřuje i emoce a osobní prožitek pisatele (slzy, pocit spěchu) a používá ozvláštňující jazykové prostředky (přirovnání „jako by spěchala“) — jde tedy o líčení.
Výsledek: B)Přesah nastává, když věta pokračuje z jednoho verše do druhého, aniž verš odpovídá ucelené jazykové jednotce; naopak když je souvětí rozděleno tak, že jedna věta souvětí = jeden verš, o přesah nejde. Je v následující básni přesah?
„Noc se snáší pomalu,
hvězdy září v dáli,
vítr šeptá tichounce
písně, jež se ztrácí.“
A) Přesah je mezi 1. a 2. veršem.
B) Přesah je mezi 3. a 4. veršem.
C) Přesah je v obou dvojicích veršů.
D) Přesah není v žádné z dvojic veršů.
Verše 1–2 tvoří dvě samostatné věty, každá odpovídá jednomu verši — o přesah tedy nejde.
Ve verších 3–4 sloveso „šeptá“ potřebuje svůj předmět „písně“, který je až ve verši 4 — jde tedy o přesah.
Výsledek: B) Přesah je mezi 3. a 4. veršem.Epifora je opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Anafora je opakování stejného slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Který jev se vyskytuje v následujícím úseku?
„Čekám na tebe tady,
čekám na tebe stále,
čekám, i když je pozdě.“
A) epifora
B) anafora
C) epifora i anafora zároveň
D) ani epifora, ani anafora
Všechny tři verše začínají stejným slovem „čekám“ — jde o anaforu.
Výsledek: B) anaforaKteré z následujících tvrzení o úseku „Slunce se usmívalo na probouzející se krajinu.“ je pravdivé?
A) Uplatňuje se zde personifikace — slunci je přisuzována lidská vlastnost.
B) Uplatňuje se zde přirovnání pomocí spojky „jako“.
C) Uplatňuje se zde metafora založená na vzhledové podobnosti.
D) Text neobsahuje žádný umělecký jazykový prostředek.
Slunce je zde popsáno, jako by se „usmívalo“ — tedy jednalo jako živá bytost. Jde tedy o personifikaci.
Výsledek: A)Úsek básně: „Chladná noc a horký den, / společně se prolínají.“ Které z následujících tvrzení o tomto úseku je pravdivé?
A) Tento úsek obsahuje dva sedmislabičné verše a uplatňuje se v něm kontrast.
B) Tento úsek obsahuje dva osmislabičné verše a neuplatňuje se v něm kontrast.
C) Tento úsek, v němž se uplatňuje kontrast, obsahuje jeden sedmislabičný a jeden osmislabičný verš.
D) Tento úsek, v němž se neuplatňuje kontrast, obsahuje jeden sedmislabičný a jeden osmislabičný verš.
První verš „Chladná noc a horký den“ má sedm slabik, druhý verš „společně se prolínají“ má osm slabik.
Slova „chladná“ a „horký“ i „noc“ a „den“ tvoří významový protiklad — v úseku se tedy uplatňuje kontrast.
Výsledek: C)Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje následující úryvek?
„Bicykl je jednostopé dopravní prostředek poháněné svalovou silou jezdce. Skládá se z rámu, dvou kol, řídítek a pedálů, pomocí kterých se přenáší síla na zadní kolo.“
A) Jde o umělecký text s popisným slohovým postupem.
B) Jde o neumělecký text s výkladovým (informačním) slohovým postupem.
C) Jde o umělecký text s vyprávěcím slohovým postupem a ozvláštňujícími prostředky.
D) Jde o neumělecký text s vyprávěcím slohovým postupem.
Text věcně a odborně popisuje, z čeho se skládá jízdní kolo, bez děje a bez uměleckých prostředků — jde o neumělecký text s výkladovým (informačním) slohovým postupem.
Výsledek: B)Tvrzení: Jedno slovo uvnitř verše se rýmuje s posledním slovem téhož verše. Pro který z následujících veršů toto tvrzení neplatí?
A) Hvězdy zářily, děti snily.
B) Vlny šuměly, ptáci mlčeli.
C) Ohně plály, jiskry vzlétaly.
D) Hodiny tikaly, sny utíkaly.
Ve verších A), C) a D) se poslední slovo rýmuje se slovem uprostřed verše (zářily–snily, plály–vzlétaly, tikaly–utíkaly). Ve verši B) žádné takové vnitřní zrýmování není.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje následující úryvek?
„Byl krásný slunečný den. Bára se rozeběhla loukou plnou pampelišek a smála se na celé kolo, jako by chtěla obejmout celý svět.“
A) Jde o neumělecký text s výkladovým slohovým postupem.
B) Jde o umělecký text s vyprávěcím slohovým postupem a přirovnáním jako ozvláštňujícím prostředkem.
C) Jde o neumělecký text s popisným slohovým postupem bez ozvláštňujících prostředků.
D) Jde o umělecký text, ve kterém převažuje výkladový slohový postup.
Text vypráví krátkou epizodu a obsahuje přirovnání „jako by chtěla obejmout celý svět“ — jde o umělecký text s vyprávěcím slohovým postupem a ozvláštňujícím jazykovým prostředkem.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení o pohádce je pravdivé?
A) Pohádka je vždy pravdivý popis historických událostí.
B) V pohádce se často vyskytují nadpřirozené bytosti a dobro nakonec vítězí nad zlem.
C) Pohádka nikdy neobsahuje žádné kouzelné prvky.
D) Pohádka je odborný text vysvětlující přírodní jevy.
Pohádka je fantastický žánr lidové slovesnosti, typicky obsahuje kouzelné a nadpřirozené prvky a dobro v ní obvykle vítězí nad zlem.
Výsledek: B)Apostrofa je oslovení věcí, abstraktních skutečností či nepřítomných osob. Paronomázie je situace, kdy se v těsném sousedství vyskytují slova se stejným kořenem. Který jev se vyskytuje v následujícím úseku?
„Ó, lásko má, kam jsi se poděla?“
A) apostrofa
B) paronomázie
C) apostrofa i paronomázie zároveň
D) ani apostrofa, ani paronomázie
Básník zde přímo oslovuje abstraktní pojem „lásko“ — jde o apostrofu. Slova se stejným kořenem se v úseku nevyskytují, paronomázie zde tedy není.
Výsledek: A) apostrofaKteré z následujících tvrzení nejlépe vystihuje následující úryvek?
„Za soumraku se obloha barvila do všech odstínů oranžové a fialové, jako by si příroda hrála s paletou barev, a mně se sevřelo srdce steskem po dětství stráveném na venkově.“
A) Jde o věcný popis přírodního jevu bez subjektivního zabarvení.
B) Jde o líčení — subjektivně zabarvený popis vyjadřující vztah pisatele k líčené skutečnosti.
C) Jde o výklad vysvětlující, jak vzniká západ slunce.
D) Jde o charakteristiku osoby.
Text nejen popisuje západ slunce, ale vyjadřuje i osobní emoce (stesk po dětství) a používá ozvláštňující prostředky (přirovnání) — jde o líčení.
Výsledek: B)Rýmové echo nastává, když se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí různými slovy, z nichž jedno je celé obsaženo v druhém (např. ledních – posledních). Je v následující sloce rýmové echo?
„Kráčím lesem, ztišen dech,
kolem šumí vánek svěží,
u pramene najdu oddech,
tam, kde voda tiše běží.“
A) Ano, mezi 1. a 3. veršem.
B) Ano, mezi 2. a 4. veršem.
C) Rýmové echo se v úseku nevyskytuje.
D) Rýmové echo je mezi všemi verši.
Verše 1 a 3 končí slovy „dech“ a „oddech“ — rýmují se a slovo „dech“ je celé obsaženo ve slově „oddech“, jde tedy o rýmové echo. Verše 2 a 4 („svěží“ – „běží“) se sice také rýmují, ale žádné z těchto slov není obsaženo v druhém.
Výsledek: A) Ano, mezi 1. a 3. veršem.Apostrofa je oslovení věcí, abstraktních skutečností či nepřítomných osob. Ve kterém z následujících veršů se apostrofa vyskytuje?
A) Slunce zapadá za obzor.
B) Ó, mládí, kam jsi se poděl tak rychle?
C) Chlapec sedí zamyšleně u okna.
D) Ptáci odlétají na jih.
Ve verši B) básník přímo oslovuje abstraktní pojem „mládí“ — jde o apostrofu.
Výsledek: B)Úsek básně: „Temná noc a jasný den, / spolu tvoří jeden sen.“ Které z následujících tvrzení o tomto úseku je pravdivé?
A) Tento úsek obsahuje dva sedmislabičné verše a uplatňuje se v něm kontrast.
B) Tento úsek obsahuje dva sedmislabičné verše a neuplatňuje se v něm kontrast.
C) Tento úsek, v němž se neuplatňuje kontrast, obsahuje jeden šestislabičný a jeden sedmislabičný verš.
D) Tento úsek, v němž se uplatňuje kontrast, obsahuje jeden šestislabičný a jeden sedmislabičný verš.
Oba verše mají po sedmi slabikách. Slova „temná“ a „jasný“ i „noc“ a „den“ tvoří významový protiklad — v úseku se tedy uplatňuje kontrast.
Výsledek: A)Tvrzení č. 1: Jde o text, v němž autor vyjadřuje své pocity a nálady.
Tvrzení č. 2: Text popisuje konkrétní dobrodružný příběh s jasným dějem.
„Sedím sám v pokoji za soumraku,
myšlenky bloudí kdesi v dáli,
srdce mi tiskne stesk a touha,
po něčem, co jsme kdysi znali.“
Odpovídá alespoň některé z výše uvedených tvrzení tomuto úseku?
A) ano, obě tato tvrzení
B) ano, pouze tvrzení č. 1
C) ano, pouze tvrzení č. 2
D) ne, žádné z těchto tvrzení
Úryvek vyjadřuje autorovy pocity (stesk, touhu) bez jasné dějové linie — odpovídá pouze tvrzení č. 1 (jde o lyrický text).
Výsledek: B) ano, pouze tvrzení č. 1Které z následujících možností nejlépe vystihuje slovní spojení „moře jejích vlasů“?
A) Toto slovní spojení je nejspíše metaforou označující husté a dlouhé vlasy.
B) Toto slovní spojení označuje vlasy přímo, nikoli pomocí metafory.
C) Toto slovní spojení rozhodně není metaforou vlasů, ale metaforou očí.
D) Toto slovní spojení označuje skutečné moře, nikoli vlasy.
Spojení „moře vlasů“ přirovnává hustotu a rozlehlost vlasů k moři pomocí metafory — jde tedy o metaforu vlasů.
Výsledek: A)Které z následujících tvrzení o bajce je pravdivé?
A) Bajka je vždy pravdivý vědecký popis chování zvířat.
B) V bajce často vystupují zvířata s lidskými vlastnostmi a text má obvykle mravní ponaučení.
C) Bajka nikdy neobsahuje žádné ponaučení pro čtenáře.
D) Bajka je odborný text vysvětlující přírodní jevy.
Bajka je krátký alegorický žánr, v němž zvířata jednají a mluví jako lidé, a typicky končí mravním ponaučením.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení o eposu je pravdivé?
A) Epos je krátká básnická forma vyjadřující autorovy okamžité pocity.
B) Epos je rozsáhlá veršovaná skladba s hrdinským dějem a vypravěčem.
C) Epos je vždy psán prózou a nemá žádný děj.
D) Epos je odborný text popisující historické události bez uměleckých prostředků.
Epos je rozsáhlý veršovaný epický žánr s hrdinským dějem, v němž vystupuje vypravěč a významné postavy.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení o pranostice je pravdivé?
A) Pranostika je vědecky ověřené tvrzení o počasí založené na meteorologických datech.
B) Pranostika je krátké lidové rčení vázané na určité datum, které předpovídá počasí či úrodu.
C) Pranostika je rozsáhlý veršovaný epický text.
D) Pranostika je odborný článek shrnující klimatické změny.
Pranostika je krátké, tradičně předávané lidové rčení, které na základě lidové zkušenosti předpovídá počasí nebo úrodu, často vázané na jméno svátku.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje následující úryvek?
„Dědeček se rozhodl, že si konečně osvojí moderní technologie. Po hodině usilovného boje s dálkovým ovladačem dosáhl velkolepého výsledku – vypnul televizi, rádio i sousedovic garážová vrata.“
A) Jde o vážný odborný text o moderních technologiích.
B) Jde o humoristickou prózu využívající přehánění pro komický efekt.
C) Jde o báseň s pravidelným rýmem.
D) Jde o vědeckofantastický text popisující budoucí technologie.
Text pracuje s humorným přehnaným zveličením běžné situace (dědeček omylem vypne i sousedova vrata) pro pobavení čtenáře — jde o humoristickou prózu.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje následující úryvek?
„Kapitán vesmírné lodi zkontroloval kyslíkové zásoby a nastavil kurz k neprozkoumané planetě na okraji galaxie. Motory tiše zahučely a loď se vydala na cestu rychlostí světla.“
A) Jde o úryvek z literatury fantasy s kouzelnými bytostmi.
B) Jde o úryvek z literatury sci-fi zasazený do vesmírného prostředí budoucnosti.
C) Jde o úryvek z humoristické prózy.
D) Jde o odborný text o astronomii.
Text obsahuje typické prvky sci-fi (vesmírná loď, cesta rychlostí světla, neprozkoumaná planeta) — jde o literaturu sci-fi.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje následující úryvek?
„Čaroděj pozvedl hůl a pronesl starobylé zaklínadlo. Ze země vyrostla stěna plamenů a skřeti s řevem prchali zpátky do temného lesa.“
A) Jde o úryvek z literatury fantasy s kouzelnými bytostmi a magií.
B) Jde o úryvek z odborného textu o přírodních jevech.
C) Jde o úryvek z literatury sci-fi zasazený do budoucnosti.
D) Jde o úryvek z populárně-naučné literatury.
Text obsahuje typické prvky fantasy (čaroděj, kouzlo, skřeti) — jde o literaturu fantasy.
Výsledek: A)Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje následující úryvek?
„Šlapinky se batolily po žlutých vrbotinách a prozpěvovaly si tichounkou nedopísničku o zeleném nebi a fialovém slunci.“
A) Jde o odborný text popisující smyšlená zvířata.
B) Jde o nonsensovou prózu s vymyšlenými slovy a absurdním obsahem.
C) Jde o vážnou lyrickou báseň o přírodě.
D) Jde o publicistický text informující o objevu nového druhu.
Text obsahuje vymyšlená, smysl postrádající slova (šlapinky, vrbotiny, nedopísnička) a absurdní obsah (zelené nebe, fialové slunce) — jde o nonsensovou prózu.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje následující úryvek?
„Delfíni komunikují pomocí složitého systému zvuků a gest. Vědci se domnívají, že dokážou rozpoznat i jednotlivé členy své skupiny podle charakteristického hvízdání, podobně jako lidé rozeznávají jména.“
A) Jde o úryvek z populárně-naučné literatury, který srozumitelně přibližuje vědecké poznatky širšímu publiku.
B) Jde o úryvek z beletrie s fiktivním příběhem o delfínech.
C) Jde o báseň opěvující krásu moře.
D) Jde o odborný vědecký článek určený výhradně specialistům.
Text srozumitelně a přístupně vysvětluje vědecké poznatky o komunikaci delfínů širšímu publiku, aniž by používal odbornou terminologii — jde o populárně-naučnou literaturu.
Výsledek: A)Inverze je změna pořadí slov oproti neutrálnímu slovosledu. Ve kterém z následujících veršů se vyskytuje inverze?
A) Slunce zapadá za lesy tiché.
B) Tiché lesy slunce za zapadá.
C) Za tichými lesy zapadá slunce.
D) Slunce za tichými lesy zapadá.
Verš B) má výrazně neobvyklé, obrácené pořadí slov oproti běžnému slovosledu ostatních variant — jde o inverzi.
Výsledek: B)Epifora je opakování stejného slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Který jev se vyskytuje v následujícím úseku?
„Miluji tě, lásko má,
ztrácím se v tobě, lásko má,
sním o tobě, lásko má.“
A) epifora
B) anafora
C) epifora i anafora zároveň
D) ani epifora, ani anafora
Všechny tři verše končí stejným slovním spojením „lásko má“ — jde o epiforu.
Výsledek: A) epiforaPersonifikace je připisování lidských vlastností neživým věcem nebo jevům. Ve kterém z následujících veršů se personifikace vyskytuje?
A) Vítr fouká silně od severu.
B) Vítr si pohrával s listím na chodníku.
C) Vítr byl toho dne studený a silný.
D) Vítr vál celý den beze změny.
Ve verši B) vítr „si pohrává“ jako živá bytost — jde o personifikaci.
Výsledek: B)Které z následujících možností nejlépe vystihuje slovní spojení „stříbrné nitky deště“?
A) Jde o metaforu vyjadřující nejspíš tenké, lesknoucí se pramínky deště.
B) Jde o přímé pojmenování skutečných stříbrných nití.
C) Jde o metaforu vyjadřující zvuk deště, nikoli jeho vzhled.
D) Jde o přirovnání pomocí spojky „jako“.
Spojení „stříbrné nitky deště“ přirovnává tenké kapky/pramínky deště ke stříbrným nitím pomocí metafory, nikoli přímého pojmenování.
Výsledek: A)Epizeuxis je opakování téhož slova bezprostředně za sebou v rámci jednoho verše. Anafora je opakování téhož slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Který jev se vyskytuje ve verši „Dál, jen dál, tam za obzor“?
A) epizeuxis
B) anafora
C) epizeuxis i anafora zároveň
D) ani epizeuxis, ani anafora
Slovo „dál“ se opakuje bezprostředně za sebou v rámci jednoho verše — jde o epizeuxis.
Výsledek: A) epizeuxisAnafora je opakování téhož slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Ve které z následujících možností se anafora vyskytuje?
A) „Vítr duje, tráva se sklání, / slunce hřeje celý den.“
B) „Sním o moři, sním o dálkách, / sním o zemích neznámých.“
C) „Ticho panuje všude kolem, / jenom pták si prozpěvuje.“
D) „Padá listí, padá déšť, / vítr fouká přes pole.“
Oba verše v možnosti B) začínají stejným slovem „sním“ — jde o anaforu.
Výsledek: B)Úsek básně: „Za oknem už světlo zhaslo, / jiné, bledší, padá na sklo.“ Které z následujících tvrzení o tomto úseku je pravdivé?
A) Oba verše jsou osmislabičné a rýmují se spolu.
B) Oba verše jsou osmislabičné a nerýmují se spolu.
C) Verše mají různý počet slabik a rýmují se spolu.
D) Verše mají různý počet slabik a nerýmují se spolu.
Oba verše mají po osmi slabikách (Za-ok-nem-už-svět-lo-zhas-lo; ji-né-bled-ší-pa-dá-na-sklo). Slova „zhaslo“ a „sklo“ se navzájem nerýmují.
Výsledek: B)Charakteristika vnější je popis vzhledu literární postavy, charakteristika vnitřní je popis její povahy. Který typ charakteristiky se vyskytuje v úseku „Byl to vysoký muž s prošedivělými vlasy a hlubokýma modrýma očima.“?
A) pouze charakteristika vnější
B) pouze charakteristika vnitřní
C) charakteristika vnější i vnitřní zároveň
D) ani charakteristika vnější, ani vnitřní
Úsek popisuje pouze vzhled postavy (výška, vlasy, oči) — jde o charakteristiku vnější.
Výsledek: A) pouze charakteristika vnějšíCharakteristika vnitřní je popis povahy literární postavy. Ve kterém z následujících úseků se vyskytuje charakteristika vnitřní?
A) Měla dlouhé černé vlasy a štíhlou postavu.
B) Byla to laskavá a trpělivá žena, ochotná pomoci každému.
C) Nosila červený kabát a vysoké boty.
D) Měřila přes sto osmdesát centimetrů.
Úsek B) popisuje povahové vlastnosti postavy (laskavost, trpělivost, ochota pomoci) — jde o charakteristiku vnitřní.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení o dramatu jako literárním druhu je pravdivé?
A) Drama je určeno především k předčítání v tichosti, bez jevištního ztvárnění.
B) Text dramatu je psán formou dialogů postav a bývá doplněn scénickými poznámkami.
C) Drama nikdy neobsahuje žádné postavy, pouze vypravěče.
D) Drama je vždy psáno formou básně s pravidelným rýmem.
Drama je literární druh určený k jevištnímu provedení, text tvoří především dialogy postav doplněné scénickými (režijními) poznámkami.
Výsledek: B)Které z následujících možností nejlépe vystihuje větu „Podej mi prosím tu knihu.“?
A) Jde o rozkaz vyjádřený pomocí oznamovacího způsobu.
B) Jde o prosbu vyjádřenou pomocí rozkazovacího způsobu.
C) Jde o otázku vyjádřenou pomocí rozkazovacího způsobu.
D) Jde o přání vyjádřené pomocí podmiňovacího způsobu.
Sloveso „podej“ je v rozkazovacím způsobu, slovo „prosím“ ale zmírňuje tón výpovědi na zdvořilou žádost — jde tedy o prosbu vyjádřenou pomocí rozkazovacího způsobu.
Výsledek: B)Ve větě „ztichla celá ves“ není sdělovaná skutečnost vyjádřena přímo, ale pomocí přenesení významu (myšleni jsou obyvatelé vsi). Ve které z následujících vět dochází k přenesení významu nejpodobnějším způsobem?
A) Ujeli jsme sotva polovinu cesty.
B) Celá škola se zúčastnila sbírky.
C) Dorazily tři autobusy plné turistů.
D) Padaly první sněhové vločky.
Ve větě B) slovo „škola“ zastupuje lidi, kteří ve škole studují či pracují, podobně jako „ves“ zastupuje její obyvatele — jde o stejný typ přenesení významu.
Výsledek: B)Ve kterém z následujících úseků je použito vyprávění v 1. osobě (ich-forma)?
A) Petr se rozhlédl a povzdechl si.
B) Rozhlédl jsem se a povzdechl si.
C) Chlapec se rozhlédl kolem sebe.
D) Sourozenci se rozhlédli po pokoji.
Ve větě B) je děj vyprávěn z pohledu vypravěče v 1. osobě jednotného čísla („jsem“, „si“) — jde o ich-formu.
Výsledek: B)Úsek básně: „Kráčím tichou nocí sám, / hledám cestu mezi stromy.“ Které z následujících tvrzení o tomto úseku je pravdivé?
A) Oba verše jsou sedmislabičné a rýmují se spolu.
B) První verš je sedmislabičný, druhý osmislabičný, verše se spolu nerýmují.
C) První verš je osmislabičný, druhý sedmislabičný, verše se spolu rýmují.
D) Oba verše jsou osmislabičné a nerýmují se spolu.
První verš má sedm slabik (Krá-čím-ti-chou-no-cí-sám), druhý osm (hle-dám-ces-tu-me-zi-stro-my). Slova „sám“ a „stromy“ se navzájem nerýmují.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení o úseku „Měsíc mrkal na spící město.“ je pravdivé?
A) Uplatňuje se zde personifikace — měsíci je přisuzována lidská činnost (mrkání).
B) Uplatňuje se zde přirovnání pomocí spojky „jako“.
C) Uplatňuje se zde metafora založená na vzhledové podobnosti dvou předmětů.
D) Text neobsahuje žádný umělecký jazykový prostředek.
Měsíc zde „mrká“ jako živá bytost — jde o personifikaci.
Výsledek: A)Tvrzení č. 1: Text vyjadřuje autorovy okamžité pocity bez uceleného děje.
Tvrzení č. 2: Text vypráví ucelený příběh s jasnou dějovou linkou a postavami.
„Kráčím sám tou tichou nocí,
srdce tíží stesk a touha,
hvězdy září v dáli mocí,
domov zdá se příliš dlouhá.“
Odpovídá alespoň některé z výše uvedených tvrzení tomuto úseku?
A) ano, obě tato tvrzení
B) ano, pouze tvrzení č. 1
C) ano, pouze tvrzení č. 2
D) ne, žádné z těchto tvrzení
Úryvek vyjadřuje autorovy pocity (stesk, touhu) bez jasného děje či postav — odpovídá pouze tvrzení č. 1.
Výsledek: B) ano, pouze tvrzení č. 1Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje následující úryvek?
„Ahoj Petře, promiň, že se neozývám dřív. Příští týden bych se rád stavil na návštěvu, pokud ti to bude vyhovovat. Napiš mi prosím, jestli se ti to hodí. Zdraví Tomáš.“
A) Jde o umělecký text s vyprávěcím slohovým postupem.
B) Jde o neformální dopis adresovaný konkrétní osobě.
C) Jde o odborný text vysvětlující pravidla psaní dopisů.
D) Jde o publicistický text informující širokou veřejnost.
Text má typickou strukturu osobního dopisu (oslovení, sdělení, žádost o odpověď, podpis) adresovaného konkrétní osobě — jde o neformální dopis.
Výsledek: B)Přesah nastává, když věta pokračuje z jednoho verše do druhého, aniž verš odpovídá ucelené jazykové jednotce; pokud je souvětí rozděleno tak, že jedna věta souvětí = jeden verš, o přesah nejde. Je v následujících verších přesah?
„Slunce zapadlo za obzor,
noc se snesla na krajinu,
hvězdy zazářily v tichu,
jež halilo celou zemi.“
A) Přesah je mezi 1. a 2. veršem.
B) Přesah je mezi 3. a 4. veršem.
C) Přesah je v obou dvojicích veršů.
D) Přesah není v žádné z dvojic veršů.
Verše 1–2 tvoří dvě samostatné věty, každá odpovídá jednomu verši — o přesah nejde. Verš 3 pokračuje do verše 4, kde vztažné zájmeno „jež“ rozvíjí slovo „tichu“ — jde tedy o přesah.
Výsledek: B) Přesah je mezi 3. a 4. veršem.Rým typu A má schéma abba, rým typu B má schéma abab. Jaký typ rýmu je v následující sloce?
„Za lesem slunce zapadá, (a)
stíny se plíží krajinou, (b)
ticho se line dálinou, (b)
noc pomalu se přikrádá. (a)“
A) rým typu A
B) rým typu B
C) žádný z uvedených typů
D) nelze určit
Rýmové schéma je abba (zapadá–přikrádá, krajinou–dálinou) — jde o rým typu A.
Výsledek: A) rým typu AJaký typ rýmu (viz definice u předchozí úlohy) je v následující sloce?
„Nad školou letí ptáci, (a)
vzduch voní jarním kvítím, (b)
učitel zvolá: Máci, (a)
nespi mi tady s klidem! (b)“
A) rým typu A
B) rým typu B
C) žádný z uvedených typů
D) nelze určit
Rýmové schéma je abab (ptáci–Máci, kvítím–klidem) — jde o rým typu B.
Výsledek: B) rým typu BKteré z následujících tvrzení vystihuje krátký veršovaný text s jasným dějem, postavami a vypravěčem?
A) Jde o prózu, která vykazuje znaky epiky.
B) Jde o poezii, která vykazuje znaky epiky.
C) Jde o prózu, která nevykazuje znaky epiky.
D) Jde o poezii, která nevykazuje znaky epiky.
Text je veršovaný (poezie) a má jasný děj, postavy a vypravěče, což jsou typické znaky epiky — jde tedy o poezii se znaky epiky (epickou báseň).
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení vystihuje báseň, jejímž hlavním obsahem jsou autorovy pocity vyvolané pohledem na krajinu, bez uceleného děje či postav?
A) Jde o epickou báseň s přírodní tematikou.
B) Jde o lyrickou báseň s přírodní tematikou.
C) Jde o epickou báseň, jejímž tématem jsou nebeská tělesa.
D) Jde o lyrickou báseň, jejímž tématem jsou nebeská tělesa.
Text vyjadřuje pocity vyvolané pohledem na krajinu bez uceleného děje — jde o lyrickou báseň s přírodní tematikou.
Výsledek: B)Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje úsek „Vysoké hory obklopovaly tiché údolí, jehož svahy zdobily temné jehličnaté lesy jako zelený plášť.“?
A) Jde o popis místa obsahující jazykové prostředky ozvláštňující text, např. metafory.
B) Jde o popis děje obsahující jazykové prostředky ozvláštňující text.
C) Jde o popis místa bez jazykových prostředků ozvláštňujících text.
D) Jde o popis děje bez jazykových prostředků ozvláštňujících text.
Text popisuje vzhled krajiny (místo) a používá přirovnání „jako zelený plášť“ — jde o popis místa s ozvláštňujícím jazykovým prostředkem.
Výsledek: A)Které z následujících tvrzení o úseku „Hory se tyčily k obloze jako mlčenliví obři.“ je pravdivé?
A) Uplatňuje se zde přirovnání pomocí spojky „jako“.
B) Uplatňuje se zde personifikace bez užití přirovnání.
C) Uplatňuje se zde metafora založená na zvukové podobnosti.
D) Text neobsahuje žádný umělecký jazykový prostředek.
Spojka „jako“ uvozuje přirovnání hor k mlčenlivým obrům — jde o přirovnání.
Výsledek: A)Jaký typ rýmu (viz definice u úlohy 863) je v následující sloce?
„Dávno zvony ztichly v dáli, (a)
opuštěný stojí chrám, (b)
tichý smutek line se tam, (b)
jako by se lidé báli. (a)“
A) rým typu A
B) rým typu B
C) žádný z uvedených typů
D) nelze určit
Rýmové schéma je abba (dáli–báli, chrám–tam) — jde o rým typu A.
Výsledek: A) rým typu ABalada je žánr epické poezie s pochmurným, často tragickým dějem a nadpřirozenými nebo tajemnými prvky. Které z následujících tvrzení o baladě je pravdivé?
A) Balada je vždy veselá a končí šťastně.
B) Balada je krátký epický žánr s pochmurným dějem, často obsahující nadpřirozené prvky.
C) Balada nikdy neobsahuje dialogy postav.
D) Balada je odborný text vysvětlující historické události.
Balada je krátký epický žánr s pochmurným, často tragickým dějem a nadpřirozenými či tajemnými prvky.
Výsledek: B)Personifikace je připisování lidských vlastností neživým věcem. Ve kterém z následujících veršů se personifikace vyskytuje?
A) Slunce zapadalo pomalu za obzor.
B) Slunce se loučilo s krajinou posledním úsměvem.
C) Slunce toho dne zapadlo dřív než obvykle.
D) Slunce svítilo jasně celé odpoledne.
Ve verši B) slunce se „loučí“ a „usmívá“ jako živá bytost — jde o personifikaci.
Výsledek: B)Jaký typ rýmu (viz definice u úlohy 863) je v následující sloce?
„Ranní mlha halí kraj, (a)
ptáci budí spící les, (b)
slunce vstává, buď ho znej, (a)
rosa stéká z jehličí dnes. (b)“
A) rým typu A
B) rým typu B
C) žádný z uvedených typů
D) nelze určit
Rýmové schéma je abab (kraj–znej, les–dnes) — jde o rým typu B.
Výsledek: B) rým typu BKteré z následujících možností nejlépe vystihuje slovní spojení „zlaté vlasy pšeničného pole“?
A) Jde o metaforu vyjadřující zbarvení klasů obilí do zlatavé barvy.
B) Jde o přímé pojmenování skutečných zlatých vlasů.
C) Jde o metaforu vyjadřující zvuk vanoucího větru.
D) Jde o přirovnání pomocí spojky „jako“.
Spojení „zlaté vlasy pole“ přirovnává klasy obilí k vlasům pomocí metafory, přičemž zlatá barva odkazuje na zralost obilí.
Výsledek: A)Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje krátkou epickou báseň s tragickým dějem, v níž vystupuje nadpřirozená bytost a několik postav promlouvá v přímé řeči?
A) Jde o lyrickou báseň bez děje.
B) Jde o baladu.
C) Jde o odborný text.
D) Jde o pohádku v próze.
Krátký epický žánr s tragickým dějem a nadpřirozenými prvky je typickým znakem balady.
Výsledek: B) Jde o baladu.Které z následujících tvrzení je pravdivé?
A) Próza je psána ve verších s pravidelným rýmem.
B) Poezie je vždy psána v próze bez veršů.
C) Próza je plynulý text psaný v řádcích od okraje k okraji stránky, bez veršů.
D) Poezie nikdy neobsahuje sloky.
Próza je text psaný plynule v řádcích (nikoli ve verších), zatímco poezie je členěna do veršů, často do slok.
Výsledek: C)Epizeuxis je opakování téhož slova bezprostředně za sebou v rámci jednoho verše. Ve kterém z následujících veršů se epizeuxis vyskytuje?
A) Jen dál, jen dál, tam za obzor.
B) Slunce zapadá za lesy tiché.
C) Vítr duje přes širé pláně.
D) Hvězdy září na nebi tmavém.
Slovní spojení „jen dál“ se ve verši A) opakuje bezprostředně za sebou — jde o epizeuxis.
Výsledek: A)Epifora nastává, když se poslední slovo (nebo slovní spojení) z jednoho verše opakuje na konci bezprostředně následujícího verše. Vyskytuje se epifora v následujících verších?
„Za horami zvony zvoní,
za dolinou zvony zvoní,
tichý večer pomalu voní,
sladký sen se ke mně kloní.“
A) Ano, mezi 1. a 2. veršem.
B) Ano, mezi 3. a 4. veršem.
C) Epifora se v úseku nevyskytuje.
D) Epifora je mezi všemi verši.
Verše 1 a 2 končí stejným slovním spojením „zvony zvoní“ — jde o epiforu. Verše 3 a 4 tímto způsobem zakončeny nejsou.
Výsledek: A) Ano, mezi 1. a 2. veršem.Přirovnání je jazykový prostředek, který dvě věci srovnává pomocí spojky „jako“ nebo podobného výrazu. Ve kterém z následujících veršů se vyskytuje přirovnání?
A) Vítr fičel jako o závod přes pole.
B) Vítr fičel prudce přes celé pole.
C) Vítr se proháněl polem celý den.
D) Vítr utichl až k večeru.
Verš A) přirovnává vítr pomocí spojky „jako“ (fičel jako o závod) — jde o přirovnání.
Výsledek: A)Které z následujících tvrzení o úseku „V příkopě cvrček rozehrál svou tichou melodii.“ je pravdivé?
A) Pomocí metafory je zde vyjádřeno, že cvrček vydával zvuky.
B) Pomocí personifikace je zde vyjádřeno, že melodie se sama ztišila.
C) Přímo, nikoli pomocí metafory, je zde vyjádřeno, že cvrček vydával zvuky.
D) Přímo, nikoli pomocí personifikace, je zde vyjádřeno, že melodie se sama ztišila.
Sloveso „rozehrál“ metaforicky vyjadřuje, že cvrček vydával zvuky (cvrkot) — jde o metaforu.
Výsledek: A)Charakteristika vnitřní typu A: povahové vlastnosti postavy jsou přímo pojmenovány. Charakteristika vnitřní typu B: povahové vlastnosti vyplývají z popisu jednání postavy. Který typ charakteristiky se vyskytuje ve větě „Eva je velmi štědrá a laskavá žena.“?
A) charakteristika vnitřní typu A
B) charakteristika vnitřní typu B
C) charakteristika vnější
D) žádný typ charakteristiky
Povahové vlastnosti (štědrá, laskavá) jsou zde přímo pojmenovány pomocí přídavných jmen — jde o charakteristiku vnitřní typu A.
Výsledek: A) charakteristika vnitřní typu AKterý typ charakteristiky (viz definice u předchozí úlohy) se vyskytuje ve větě „Eva bez váhání rozdala svačinu všem spolužákům, kteří na ni zapomněli.“?
A) charakteristika vnitřní typu A
B) charakteristika vnitřní typu B
C) charakteristika vnější
D) žádný typ charakteristiky
Povahová vlastnost (štědrost) zde není přímo pojmenována, ale vyplývá z popisu jednání postavy — jde o charakteristiku vnitřní typu B.
Výsledek: B) charakteristika vnitřní typu BEpifora (viz definice u úlohy 982) — vyskytuje se v následujících verších?
„Slunce hřeje jako v létě,
ptáci zpívají jako v létě,
všechno kvete, všechno voní,
jaro znovu k nám se kloní.“
A) Ano, mezi 1. a 2. veršem.
B) Ano, mezi 3. a 4. veršem.
C) Epifora se v úseku nevyskytuje.
D) Epifora je mezi všemi verši.
Verše 1 a 2 končí stejným slovním spojením „jako v létě“ — jde o epiforu.
Výsledek: A) Ano, mezi 1. a 2. veršem.Krátké tvary přídavných jmen nemají v koncovce dlouhou samohlásku ani dvojhlásku. Který z následujících tvarů je krátkým tvarem přídavného jména?
A) živý
B) živ
C) živá
D) živé
Tvar „živ“ nemá v koncovce dlouhou samohlásku ani dvojhlásku — jde o krátký tvar přídavného jména „živý“.
Výsledek: B) živKteré z následujících tvrzení vystihuje krátký veršovaný text s jasným dějem a postavami, které spolu promlouvají v přímé řeči?
A) Jde o prózu se znaky epiky.
B) Jde o poezii se znaky epiky.
C) Jde o prózu bez znaků epiky.
D) Jde o poezii bez znaků epiky.
Text je veršovaný (poezie) a obsahuje děj, postavy a přímou řeč, což jsou typické znaky epiky.
Výsledek: B)Které z následujících možností nejlépe vystihuje slovní spojení „stříbrný závoj mlhy“?
A) Jde o metaforu vyjadřující nejspíš hustou, lesknoucí se mlhu.
B) Jde o přímé pojmenování skutečného stříbrného závoje.
C) Jde o metaforu vyjadřující zvuk vanoucího větru.
D) Jde o přirovnání pomocí spojky „jako“.
Spojení „stříbrný závoj mlhy“ přirovnává hustou, lesknoucí se mlhu ke stříbrnému závoji pomocí metafory.
Výsledek: A)Personifikace je připisování lidských vlastností neživým věcem. Ve kterém z následujících veršů se personifikace vyskytuje?
A) Řeka se líně vlnila mezi břehy.
B) Řeka šeptala staré příběhy oblázkům na dně.
C) Řeka byla toho dne obzvlášť klidná.
D) Řeka tekla pomalu celé odpoledne.
Ve verši B) řeka „šeptá“ jako živá bytost — jde o personifikaci.
Výsledek: B)Balada je epický žánr s pochmurným dějem, často obsahující nadpřirozené prvky. Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje báseň o mladíkovi, kterého v noci unese tajemná bytost, a báseň končí jeho smrtí?
A) Jde o lyrickou báseň bez děje.
B) Jde o baladu.
C) Jde o pranostiku.
D) Jde o odborný text.
Krátký epický žánr s tragickým dějem a nadpřirozenou bytostí je typickým znakem balady.
Výsledek: B) Jde o baladu.Rým typu A má schéma abba, rým typu B má schéma abab. Jaký typ rýmu je v následující sloce?
„V dálce hoří večerní zář, (a)
ptáci mlčky letí domů, (b)
stín se plíží k obzoru tomu, (b)
kde se skrývá dnešní tvář. (a)“
A) rým typu A
B) rým typu B
C) žádný z uvedených typů
D) nelze určit
Rýmové schéma je abba (zář–tvář, domů–tomu) — jde o rým typu A.
Výsledek: A) rým typu AJaký typ rýmu (viz definice u předchozí úlohy) je v následující sloce?
„Nad řekou se snáší tma, (a)
hvězdy září v dáli, (b)
noc je krásná, přece má (a)
kouzlo, jež nás valí. (b)“
A) rým typu A
B) rým typu B
C) žádný z uvedených typů
D) nelze určit
Rýmové schéma je abab (tma–má, dáli–valí) — jde o rým typu B.
Výsledek: B) rým typu BEpizeuxis je opakování téhož slova bezprostředně za sebou v rámci jednoho verše. Ve kterém z následujících veršů se epizeuxis vyskytuje?
A) Tiše, jen tiše, ať nás nikdo neslyší.
B) Slunce zapadá za lesy tiché.
C) Vítr duje přes širé pláně.
D) Hvězdy září na nebi tmavém.
Slovní spojení „tiše“ se ve verši A) opakuje bezprostředně za sebou — jde o epizeuxis.
Výsledek: A)Které z následujících tvrzení vystihuje báseň, jejímž hlavním obsahem jsou autorovy vzpomínky a pocity vyvolané starou fotografií, bez uceleného děje?
A) Jde o epickou báseň se zřetelným dějem.
B) Jde o lyrickou báseň bez uceleného děje.
C) Jde o baladu s tragickým koncem.
D) Jde o epos s hrdinským dějem.
Text vyjadřuje autorovy pocity a vzpomínky bez uceleného děje — jde o lyrickou báseň.
Výsledek: B) Jde o lyrickou báseň bez uceleného děje.Epizeuxis je básnický prostředek, jehož podstatou je, že se v rámci jednoho verše opakuje totéž slovo užité ve stejném tvaru. Ve kterém z následujících veršů se epizeuxis vyskytuje?
A) Jdi, jen jdi, ať tě již nevidím.
B) Slunce zapadá za lesy tiché.
C) Vítr duje přes širé pláně.
D) Hvězdy září na nebi tmavém.
Slovo „jdi“ se ve verši A) opakuje v rámci jednoho verše ve stejném tvaru — jde o epizeuxis.
Výsledek: A)Epifora je básnický prostředek, jehož podstatou je opakování téhož slova na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Ve které z následujících možností se epifora vyskytuje?
A) „Slunce hřeje jako v létě, ptáci zpívají jako v létě.“
B) „Sním o moři, sním o dálkách.“
C) „Padá listí, padá déšť.“
D) „Tiše, jen tiše, ať nás nikdo neslyší.“
Verše v možnosti A) končí stejným slovním spojením „jako v létě“ — jde o epiforu.
Výsledek: A)Anafora je básnický prostředek, jehož podstatou je opakování téhož slova na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Ve které z následujících možností se anafora vyskytuje?
A) „Sním o moři, sním o dálkách, sním o zemích neznámých.“
B) „Slunce hřeje jako v létě, ptáci zpívají jako v létě.“
C) „Jdi, jen jdi, ať tě již nevidím.“
D) „Padá listí, padá déšť, vítr fouká přes pole.“
Všechny tři úseky v možnosti A) začínají stejným slovem „sním“ — jde o anaforu. Možnost B) je epifora, C) a D) obsahují epizeuxis v rámci jednoho verše.
Výsledek: A)Básnický prostředek, jehož podstatou je opakování slova z konce jednoho verše na začátku bezprostředně následujícího verše. Ve které z následujících možností se tento prostředek vyskytuje?
A) „Kráčím tichým lesem, / lesem plným stínů.“
B) „Sním o moři, / sním o dálkách.“
C) „Padá listí, / padá déšť.“
D) „Jdi, jen jdi, / ať tě již nevidím.“
Slovo „lesem“ stojí na konci prvního verše a zároveň na začátku druhého — jde o tento prostředek. Možnosti B) a C) jsou anafora, D) je epizeuxis.
Výsledek: A)Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje krátký veršovaný text vyprávějící napínavý příběh s jasnými postavami?
A) Jde o prózu bez znaků epiky.
B) Jde o poezii, která vykazuje znaky epiky.
C) Jde o drama bez znaků epiky.
D) Jde o poezii bez znaků epiky.
Text je veršovaný (poezie) a obsahuje příběh a postavy, což jsou typické znaky epiky.
Výsledek: B)Na vynechané místo v následující básni patří osmislabičný verš, který se rýmuje s bezprostředně následujícím veršem: „*****, / slunce hřálo od rána, / v trávě bzučely včely, / byl to krásný den jara.“ Který verš na vynechané místo patří?
A) Ptáci zpívali z jara
B) Ptáci zpívali z rána
C) Bylo krásné počasí
D) Byl to nádherný den
Verš musí mít osm slabik a rýmovat se s veršem „slunce hřálo od rána“ (rým na -rána). Verš „Ptáci zpívali z rána“ má osm slabik a rýmuje se se slovem „rána“.
Výsledek: B) Ptáci zpívali z ránaKteré z následujících slov je archaismem (zastaralým slovem), jehož běžným synonymem je slovo „jak“?
A) kterak
B) jelikož
C) kdežto
D) ačkoli
Slovo „kterak“ je zastaralý výraz s významem „jak“, v běžné mluvě se dnes nepoužívá.
Výsledek: A) kterakPersonifikace je připisování lidských vlastností neživým věcem. Ve kterém z následujících veršů se personifikace vyskytuje?
A) Slunce hřálo od samého rána.
B) Slunce se dívalo na hrající si děti.
C) Slunce svítilo celý slunečný den.
D) Slunce zapadlo brzy za obzor.
Ve verši B) slunce „se dívá“ jako živá bytost — jde o personifikaci.
Výsledek: B)Které z následujících možností nejlépe vystihuje slovní spojení „zlatá záře podzimu“?
A) Jde o metaforu vyjadřující zbarvení podzimního listí do zlatava.
B) Jde o přímé pojmenování skutečného zlata.
C) Jde o metaforu vyjadřující zvuk podzimního větru.
D) Jde o přirovnání pomocí spojky „jako“.
Spojení „zlatá záře podzimu“ přirovnává zbarvení podzimního listí ke zlaté barvě pomocí metafory.
Výsledek: A)Které z následujících tvrzení o eposu je pravdivé?
A) Epos je krátká lyrická báseň bez děje.
B) Epos je rozsáhlá veršovaná skladba s hrdinským dějem.
C) Epos je vždy psán prózou.
D) Epos je odborný text bez uměleckých prostředků.
Epos je rozsáhlý veršovaný epický žánr s hrdinským dějem a významnými postavami.
Výsledek: B)Charakteristika vnitřní typu A: povahové vlastnosti jsou přímo pojmenovány. Charakteristika vnitřní typu B: vlastnosti vyplývají z jednání postavy. Který typ je ve větě „Rytíř Delorges se projevil jako nebojácný muž.“?
A) typ A
B) typ B
C) charakteristika vnější
D) žádný typ charakteristiky
Povahová vlastnost (nebojácnost) je zde přímo pojmenována — jde o charakteristiku vnitřní typu A.
Výsledek: A) typ ARým typu A má schéma abba, rým typu B má schéma abab. Jaký typ rýmu je v následující sloce?
„V dálce hoří večerní zář, (a)
ptáci mlčky letí domů, (b)
stín se plíží k obzoru tomu, (b)
kde se skrývá dnešní tvář. (a)“
A) rým typu A
B) rým typu B
C) žádný z uvedených typů
D) nelze určit
Rýmové schéma je abba (zář–tvář, domů–tomu) — jde o rým typu A.
Výsledek: A) rým typu AKteré z následujících tvrzení vystihuje báseň, jejímž hlavním obsahem jsou autorovy pocity a vzpomínky bez uceleného děje?
A) Jde o epickou báseň se zřetelným dějem.
B) Jde o lyrickou báseň bez uceleného děje.
C) Jde o baladu s tragickým koncem.
D) Jde o epos s hrdinským dějem.
Text vyjadřuje pocity a vzpomínky bez uceleného děje — jde o lyrickou báseň.
Výsledek: B)Přirovnání je jazykový prostředek, který dvě věci srovnává pomocí spojky „jako“. Ve kterém z následujících veršů se vyskytuje přirovnání?
A) Vítr hučel jako rozzuřený drak.
B) Vítr hučel prudce celou noc.
C) Vítr se hnal přes pole a lesy.
D) Vítr utichl až k ránu.
Verš A) přirovnává vítr k rozzuřenému draku pomocí spojky „jako“ — jde o přirovnání.
Výsledek: A)Balada je epický žánr s pochmurným dějem a často nadpřirozenými prvky. Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje báseň o dívce, kterou v noci láká tajemná bytost k jezeru, a báseň končí její smrtí?
A) Jde o lyrickou báseň bez děje.
B) Jde o baladu.
C) Jde o pranostiku.
D) Jde o odborný text.
Krátký epický žánr s tragickým dějem a nadpřirozenou bytostí je typickým znakem balady.
Výsledek: B) Jde o baladu.Jak ti to šlo?
tip: řeš si to na papír, přesně jako u ostré maturity ✏️
Pokud tlačítko vypneš, budeš si moct jen zkusit úlohu vyřešit bez nápovědy — přesně jako u ostrého testu.
Množina A obsahuje všechna reálná čísla, která jsou větší nebo rovna −4. Pro množinu B platí: B = (−9; 5⟩. Zapište intervalem A ∩ B.
A = ⟨−4; +∞), B = (−9; 5⟩. Dolní mez průniku je max(−4, −9) = −4, a protože A je v tomto bodě uzavřená množina, hranice zůstává uzavřená. Horní mez je min(+∞, 5) = 5, hranice je uzavřená podle B.
Výsledek: A ∩ B = ⟨−4; 5⟩Množina A obsahuje všechna reálná čísla, která jsou menší než 7. Pro množinu B platí: B = ⟨−2; 10). Zapište intervalem A ∪ B.
A = (−∞; 7), B = ⟨−2; 10). Obě množiny se překrývají (na intervalu ⟨−2;7) mají společné body), takže sjednocení tvoří jeden souvislý interval od −∞ až po 10 (bez 10, protože ani jedna množina hodnotu 10 neobsahuje).
Výsledek: A ∪ B = (−∞; 10)Je dána množina M = ⟨−3; 6). Určete, kolik celých čísel množina M obsahuje.
Celá čísla v intervalu ⟨−3; 6) jsou: −3, −2, −1, 0, 1, 2, 3, 4, 5. Je jich celkem devět.
Výsledek: 9Zapište intervalem množinu všech reálných čísel x, pro která platí zároveň x ≥ −5 a x < 8.
Podmínka x ≥ −5 odpovídá uzavřené dolní mezi, podmínka x < 8 odpovídá otevřené horní mezi.
Výsledek: ⟨−5; 8)Jsou dány množiny A = (−∞; 3⟩ a B = ⟨0; +∞). Určete A ∩ B a zapište výsledek intervalem.
Průnik obsahuje čísla, která splňují obě podmínky zároveň: jsou nejvýše 3 a zároveň alespoň 0.
Výsledek: A ∩ B = ⟨0; 3⟩M je množina všech reálných čísel, která splňují současně dvě podmínky: číslo je menší než 4, absolutní hodnota čísla je větší nebo rovna 6. Množinu M zapište intervalem.
Podmínka |x| ≥ 6 znamená x ≤ −6 nebo x ≥ 6. V kombinaci s podmínkou x < 4 zůstává pouze větev x ≤ −6 (větev x ≥ 6 je s x < 4 neslučitelná).
Výsledek: M = (−∞; −6⟩Z je množina všech celých čísel, A = (−3; 4⟩. Určete všechny prvky množiny A ∩ Z.
Celá čísla ležící v intervalu (−3; 4⟩ jsou postupně: −2, −1, 0, 1, 2, 3, 4.
Výsledek: {−2, −1, 0, 1, 2, 3, 4}Na číselné ose jsou obrazy tří čísel: 0, n a 4n − 1. Úsečka od obrazu 0 k obrazu n je stejně dlouhá jako úsečka od obrazu n k obrazu 4n − 1. Určete hodnotu n.
Délka první úsečky je n − 0 = n, délka druhé je (4n−1) − n = 3n−1. Mají být stejně dlouhé:
n = 3n − 1 ⟹ 1 = 2n
Výsledek: n = 1/2Vypočtěte 25 % z čísla 4²⁰⁰. Výsledek zapište rovněž ve tvaru mocniny.
25 % = 1/4 = 4⁻¹. Platí tedy 4²⁰⁰ · 4⁻¹ = 4¹⁹⁹.
Výsledek: 4¹⁹⁹M je množina všech reálných čísel, která splňují současně dvě podmínky: číslo je větší nebo rovno −2, absolutní hodnota čísla je menší než 5. Množinu M zapište intervalem.
Podmínka |x| < 5 znamená −5 < x < 5. V kombinaci s podmínkou x ≥ −2 zůstává interval od −2 (včetně) do 5 (bez 5).
Výsledek: M = ⟨−2; 5)Je dán interval A = (2; 6⟩ a množina B = {0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7}. Uveďte všechny prvky množiny B, které nepatří do průniku A ∩ B.
Průnik A ∩ B obsahuje celá čísla z B, která zároveň leží v intervalu (2;6⟩, tedy {3,4,5,6}. Prvky B, které do průniku nepatří, jsou zbylé prvky množiny B.
Výsledek: {0, 1, 2, 7}Vypočtěte, kterým číslem musíme vydělit 7²⁰⁰, abychom dostali 7⁴. Výsledek vyjádřete rovněž ve tvaru mocniny.
Hledáme X, pro které platí 7²⁰⁰ ∶ X = 7⁴, tedy X = 7²⁰⁰⁻⁴ = 7¹⁹⁶.
Výsledek: 7¹⁹⁶Na číselné ose je vyznačeno sedm bodů, z nichž jeden je obraz čísla −3. Právě tři ze zbývajících šesti vyznačených bodů představují obrazy čísel a, b, c, která splňují: 3 < −a; b < c; −a < −c. Určete vzájemné pořadí obrazů čísel a, b, c vzhledem k obrazu čísla −3.
Z podmínky 3 < −a plyne a < −3. Z podmínky −a < −c plyne (vynásobením −1 a obrácením nerovnosti) a > c, tedy c < a. Spolu s b < c dostáváme pořadí b < c < a, přičemž a < −3.
Výsledek: pořadí zleva doprava: b, c, a, −3 (všechny tři body leží vlevo od obrazu čísla −3)Na číselné ose je vyznačeno 12 stejných dílků a obrazy čísel a=−15, b=15. Pro čísla x, y platí: číslo x je dvojnásobek čísla y a zároveň číslo y je o 20 menší než číslo x. Určete obrazy čísel x, y na číselné ose (kolik dílků od bodu b leží).
Z rovnic x=2y a y=x−20 dosadíme: y=2y−20, tedy y=20 a x=40.
Jeden dílek má délku (15−(−15))/12 = 2,5. Bod x=40 leží (40−15)/2,5=10 dílků napravo od b, bod y=20 leží (20−15)/2,5=2 dílky napravo od b.
Výsledek: x=40 (10 dílků napravo od b), y=20 (2 dílky napravo od b)M je množina všech reálných čísel, která splňují současně dvě podmínky: číslo je menší nebo rovno 5, absolutní hodnota čísla je větší než 2. Množinu M zapište jako sjednocení dvou intervalů.
Podmínka |x|>2 znamená x<−2 nebo x>2. V kombinaci s x≤5 dostáváme dvě větve: x<−2, nebo 2<x≤5.
Výsledek: M = (−∞; −2) ∪ (2; 5⟩Na číselné ose jsou znázorněny intervaly A = (−∞; m⟩ a B = ⟨m−4; m+8⟩, kde m je kladné číslo. Platí: A ∪ B = (−∞; 20⟩. Zapište intervalem A ∩ B (meze uveďte čísly, ne proměnnou m).
Interval A pokrývá vše až po m, interval B sahá až po m+8. Aby sjednocení dosahovalo přesně do 20, musí platit m+8=20, tedy m=12.
A=(−∞;12⟩, B=⟨8;20⟩. Průnik obou intervalů: A∩B=⟨8;12⟩.
Výsledek: A∩B = ⟨8; 12⟩Je dán interval A=⟨−6;6) a množina B={x∈R; −9≤x<4}. Určete A∩B.
Dolní mez průniku: max(−6,−9)=−6 (uzavřená, protože A je v tomto bodě uzavřený). Horní mez: min(6,4)=4 (otevřená, protože B je zde otevřená).
Výsledek: A∩B = ⟨−6; 4)Určete množinu všech x∈R, pro která má smysl výraz: √(12−2x) / √(x−6)
Čitatel vyžaduje 12−2x≥0, tedy x≤6. Jmenovatel musí být ostře kladný: x−6>0, tedy x>6.
Obě podmínky (x≤6 a zároveň x>6) nemohou platit současně.
Výsledek: výraz nemá smysl pro žádné x∈R (∅)M je množina všech reálných čísel, která splňují současně dvě podmínky: číslo je větší než −4, číslo je menší nebo rovno 7. Zapište množinu M intervalem a určete, kolik celých čísel obsahuje.
M=(−4;7⟩. Celá čísla v tomto intervalu jsou: −3,−2,−1,0,1,2,3,4,5,6,7 — celkem 11 čísel.
Výsledek: M=(−4;7⟩, obsahuje 11 celých číselUrčete množinu všech x∈R, pro která má smysl výraz: √(x+5) / √(9−x)
Čitatel: x+5≥0, tedy x≥−5. Jmenovatel musí být ostře kladný: 9−x>0, tedy x<9.
Výsledek: x∈⟨−5; 9)Na číselné ose je vyznačeno 9 bodů, které oddělují 8 stejných dílků. Krajní body jsou obrazy čísel −12 a 36. Jsou dány další dva body A, B, které leží na 3. a 6. dílku od levého konce (počítáno od bodu −12). Určete čísla A a B.
Délka jednoho dílku: (36−(−12))/8 = 48/8 = 6.
A leží na 3. dílku: A=−12+3·6=6. B leží na 6. dílku: B=−12+6·6=24.
Výsledek: A=6, B=24Firma utržila v únoru pouze tři čtvrtiny toho, co utržila v lednu. Určete, o kolik procent více utržila firma v lednu než v únoru.
Nechť leden=L, únor=0,75L. Rozdíl vzhledem k únoru: (L−0,75L)/0,75L = 0,25L/0,75L = 1/3.
Výsledek: leden byl o přibližně 33,3 % vyšší než únorPro a,b,c∈R je dán vztah: 3a+ab²+5c=0. Vyjádřete z tohoto vztahu neznámou a.
Vytkneme a: a(3+b²)=−5c.
Výsledek: a = −5c/(3+b²)Je dán interval A=(4;97⟩ a množina B={1;2;3;...;100} (celá čísla od 1 do 100). Kolik celých čísel z množiny B nepatří do průniku A∩B?
A∩B obsahuje celá čísla od 5 do 97 (interval A je otevřený u 4, uzavřený u 97), tedy 93 čísel. Množina B má 100 čísel, mimo průnik tedy zůstává 100−93=7 čísel (1,2,3,4,98,99,100).
Výsledek: 7 číselM je množina všech reálných čísel, která splňují současně dvě podmínky: číslo je větší nebo rovno −6, absolutní hodnota čísla je menší než 10. Zapište množinu M intervalem.
|x|<10 znamená −10<x<10. V kombinaci s x≥−6 zůstává interval od −6 (včetně) do 10 (bez 10).
Výsledek: M=⟨−6;10)Množina A obsahuje všechny celočíselné dělitele čísla 1 260. Množina B obsahuje všechna celá čísla z intervalu (90; 250). Zapište všechna čísla, která jsou prvky průniku A∩B.
1260=2²·3²·5·7. Mezi jeho děliteli leží v intervalu (90;250) čísla: 105 (3·5·7), 126 (2·3²·7), 140 (2²·5·7), 180 (2²·3²·5), 210 (2·3·5·7).
Výsledek: {105; 126; 140; 180; 210}Určete všechna celá čísla k, která vyhovují oběma nerovnostem: |π−9|
|π−9|=|3,14−9|≈5,86. π+6≈9,14. Hledáme celá čísla v intervalu (5,86;9,14).
Výsledek: k∈{6; 7; 8; 9}Jsou dány dva intervaly: I₁=⟨−5;−2⟩, I₂=(−7/3;3). Zapište množinu I₁∩I₂.
−7/3≈−2,33. Dolní mez průniku: max(−5;−2,33)=−2,33 (otevřená, jak je v I₂). Horní mez: min(−2;3)=−2 (uzavřená, jak je v I₁).
Výsledek: I₁∩I₂=(−7/3;−2⟩Jsou dány množiny: A=(−9;16), B=(a−2;5−a), kde a∈R. Průnikem množin A,B je interval (−9;13). a) Vypočtěte a. b) Zapište intervalem množinu A∪B (meze uveďte čísly, nesmějí obsahovat proměnnou a).
a) Protože A začíná na −9 a průnik má stejnou dolní mez, B musí sahat aspoň tak daleko doleva. Horní mez průniku (13) musí pocházet z B (protože A sahá až k 16): 5−a=13, tedy a=−8.
Ověření: B=(a−2;5−a)=(−10;13), skutečně −10≤−9, souhlasí.
b) A∪B = (−10;16), protože B sahá dále doleva (−10) a A dále doprava (16).
Výsledek: a) a=−8; b) A∪B=(−10;16)Určete množinu všech x∈R, pro která je hodnota následujícího výrazu kladná: (x−9)²
(x−9)² je vždy nezáporné, nulové pouze pro x=9. Kladné je tedy pro všechna x kromě x=9.
Výsledek: x∈R∖{9}Rozhodněte, které z následujících čísel je prvočíslo: 91, 97, 111, 133. Své tvrzení zdůvodněte.
91=7·13 (číslo složené). 111=3·37 (číslo složené). 133=7·19 (číslo složené). Číslo 97 není dělitelné žádným prvočíslem menším než √97≈9,85 (tedy ani 2, 3, 5, 7) — je to tedy prvočíslo.
Výsledek: 97 je prvočíslo, ostatní tři čísla jsou složenáRozložte číslo 2 520 na součin prvočinitelů.
2520 = 2·1260 = 2·2·630 = 2·2·2·315 = 2³·315. Dále 315=3·105=3·3·35=3²·35=3²·5·7.
Výsledek: 2520 = 2³ · 3² · 5 · 7Užitím znaků dělitelnosti rozhodněte, zda je číslo 47 628 dělitelné čísly 3, 4 a 9. Svá tvrzení zdůvodněte příslušnými znaky dělitelnosti.
Znak pro 3 a 9: číslo je dělitelné 3 (resp. 9), pokud je součet jeho číslic dělitelný 3 (resp. 9). Součet číslic: 4+7+6+2+8=27, což je dělitelné jak 3, tak 9.
Znak pro 4: číslo je dělitelné 4, pokud je jeho poslední dvojčíslí dělitelné 4. Poslední dvojčíslí je 28, což je dělitelné 4.
Výsledek: číslo 47 628 je dělitelné 3, 4 i 9Určete největšího společného dělitele (NSD) a nejmenší společný násobek (NSN) čísel 180 a 252.
Rozklady na prvočinitele: 180=2²·3²·5, 252=2²·3²·7.
NSD se tvoří ze společných prvočinitelů v nejnižší mocnině: 2²·3²=36.
NSN se tvoří ze všech prvočinitelů v nejvyšší mocnině: 2²·3²·5·7=1260.
Výsledek: NSD=36, NSN=1260Pro a ∈ (0; +∞) zjednodušte výraz: (a³)⁵⁰ ∶ (a⁵⁰ · √(a⁻⁵⁰))
Čitatel: (a³)⁵⁰ = a¹⁵⁰.
Jmenovatel: a⁵⁰ · √(a⁻⁵⁰) = a⁵⁰ · a⁻²⁵ = a²⁵.
Celkem: a¹⁵⁰ ∶ a²⁵ = a¹²⁵.
Výsledek: a¹²⁵Pro a ∈ R ∖ {0} zjednodušte výraz: a² · [1/a − (1 − 2/a)²]
Rozepíšeme (1 − 2/a)² = 1 − 4/a + 4/a².
Závorka: 1/a − 1 + 4/a − 4/a² = 5/a − 1 − 4/a².
Vynásobíme a²: a²·(5/a) − a²·1 − a²·(4/a²) = 5a − a² − 4.
Výsledek: −a² + 5a − 4Pro n ∈ N zjednodušte na tvar bez odmocniny: √(9n⁶ · 4n²)
√(9n⁶ · 4n²) = √(36n⁸) = 6n⁴ (pro n ∈ N je n⁴ kladné, odmocnina je tedy jednoznačná).
Výsledek: 6n⁴Pro a ∈ R ∖ {3} zjednodušte výraz: 2a/(a−3) − 6/(3−a)
Protože 3 − a = −(a − 3), platí 6/(3−a) = −6/(a−3).
Výraz se změní na: 2a/(a−3) + 6/(a−3) = (2a+6)/(a−3) = 2(a+3)/(a−3).
Výsledek: 2(a+3)/(a−3)Je dán výraz: [5(y² + 1)(3y − 2)] / (2y + 2). Určete množinu všech y ∈ R, pro která má výraz hodnotu 0.
Zlomek je nulový, právě když je nulový čitatel a jmenovatel je nenulový. Součin je nulový, pokud y² + 1 = 0 (v R nemá řešení) nebo 3y − 2 = 0, tedy y = 2/3.
Ověříme podmínku: jmenovatel 2y+2 ≠ 0 znamená y ≠ −1, což y = 2/3 splňuje.
Výsledek: y = 2/3Odstraňte závorky a zjednodušte (n ∈ N): 2·(5 − n/2 − n/2)·(5 + n/2 + n/2)
Výraz n/2 + n/2 = n, takže závorky mají tvar (5−n) a (5+n).
2·(5−n)·(5+n) = 2·(25 − n²) = 50 − 2n².
Výsledek: 50 − 2n²Pro a ∈ (0; +∞) zjednodušte: √(25a¹⁴) · ∛(a⁻⁶)
√(25a¹⁴) = 5a⁷ (pro a > 0). ∛(a⁻⁶) = a⁻².
Součin: 5a⁷ · a⁻² = 5a⁵.
Výsledek: 5a⁵Pro a ∈ R ∖ {−1; 0; 1} zjednodušte výraz: (a − a⁻¹) / (a⁰ − a²)
Čitatel: a − 1/a = (a²−1)/a. Jmenovatel: 1 − a².
Podíl: [(a²−1)/a] / (1−a²) = (a²−1) / [a·(1−a²)] = −(1−a²) / [a·(1−a²)] = −1/a.
Výsledek: −1/aPro n ∈ N vyjádřete jednu polovinu rozdílu výrazů 21n/4 a 21n/6 v co nejjednodušším tvaru.
21n/4 − 21n/6 = 63n/12 − 42n/12 = 21n/12 = 7n/4.
Polovina tohoto rozdílu: 7n/8.
Výsledek: 7n/8Pro a ∈ (0; +∞) zjednodušte: ∛(27a⁹) · ⁴√(a⁻⁴)
∛(27a⁹) = 3a³. ⁴√(a⁻⁴) = a⁻¹ (pro a > 0).
Součin: 3a³ · a⁻¹ = 3a².
Výsledek: 3a²Pro n ∈ N upravte do tvaru trojčlenu: (n·√3 + 3)² − n·√27
Rozepíšeme druhou mocninu: (n√3+3)² = 3n² + 6n√3 + 9.
Protože √27 = 3√3, platí n·√27 = 3n√3.
Výsledek: 3n²+6n√3+9 − 3n√3 = 3n²+3n√3+9.
Výsledek: 3n² + 3n√3 + 9Pro a ∈ N upravte výraz a vyjádřete jej ve tvaru odmocniny o základu a: a^(1/3) : ⁴√a
a^(1/3) : a^(1/4) = a^(1/3 − 1/4) = a^(1/12).
Výsledek: ¹²√aPro y ∈ (0; +∞) zjednodušte: √(y⁸/(9y²)) · (3/y²)²
√(y⁸/(9y²)) = √(y⁶/9) = y³/3.
(3/y²)² = 9/y⁴.
Součin: (y³/3)·(9/y⁴) = 9y³/(3y⁴) = 3/y.
Výsledek: 3/yUrčete všechny hodnoty c ∈ R, pro které má smysl výraz: √(2−c) / √(6−c)
Čitatel vyžaduje 2−c ≥ 0, tedy c ≤ 2. Jmenovatel je v odmocnině ve jmenovateli zlomku, musí být ostře kladný: 6−c > 0, tedy c < 6.
Průnik obou podmínek: c ≤ 2.
Výsledek: c ∈ (−∞; 2⟩Pro a ∈ R∖{2} upravte na co nejjednodušší tvar (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): [(a+8)/(a−2) + 1] / 2 · (a²−4a+4)
Závorka: (a+8)/(a−2)+1 = (2a+6)/(a−2). Po vydělení 2: (a+3)/(a−2).
Vynásobíme (a²−4a+4)=(a−2)²: (a+3)/(a−2) · (a−2)² = (a+3)(a−2) = a²+a−6.
Výsledek: a² + a − 6Upravte na mocninu se základem 9: 5⁰ · 3²⁰⁰
5⁰=1. Protože 3²=9, platí 3²⁰⁰=(3²)¹⁰⁰=9¹⁰⁰.
Výsledek: 9¹⁰⁰Je dán výraz: (√c − 4)/9 − 1/3. Určete c∈R, pro které je hodnota daného výrazu rovna nule.
(√c−4)/9 = 1/3 ⟹ √c−4 = 3 ⟹ √c=7.
Výsledek: c=49Pro n∈N odstraňte závorky a sečtěte. Výsledný výraz vyjádřete jediným členem, bez závorek: (−n³)⁻¹ − n⁻³ + (−n)⁻³
(−n³)⁻¹ = 1/(−n³) = −n⁻³. Výraz (−n)⁻³ = 1/(−n)³ = 1/(−n³) = −n⁻³.
Součet: −n⁻³ − n⁻³ + (−n⁻³) = −3n⁻³.
Výsledek: −3n⁻³ (tj. −3/n³)Pro n∈N upravte na mocninu o základu 4: 4 · 16^(2n) / 4^(3n+1)
16^(2n) = (4²)^(2n) = 4^(4n).
Výraz: 4¹·4^(4n) / 4^(3n+1) = 4^(1+4n−3n−1) = 4ⁿ.
Výsledek: 4ⁿPro y∈(0;+∞) zjednodušte: ⁴√(y¹²/(16y⁴)) · (2/y)²
⁴√(y¹²/(16y⁴)) = ⁴√(y⁸/16) = y²/2.
(2/y)² = 4/y².
Součin: (y²/2)·(4/y²) = 2.
Výsledek: 2Pro n∈N upravte na mocninu o základu 64: 8·64ⁿ
Protože 8=64^0,5, platí 8·64ⁿ=64^0,5·64ⁿ=64^(n+0,5).
Výsledek: 64^(n+0,5)Pro n∈N vyjádřete výrazem ve tvaru jediné mocniny: 10 % z 100ⁿ
10 %=1/10=10⁻¹. Protože 100ⁿ=(10²)ⁿ=10^(2n), platí 10⁻¹·10^(2n)=10^(2n−1).
Výsledek: 10^(2n−1)Pro všechna x∈R a kladnou konstantu a platí: 9a^(x+1)=3aˣ. a) Vypočtěte hodnotu konstanty a. b) Vypočtěte hodnotu aˣ, jestliže x=−1/3.
a) 9a^(x+1)=9a·aˣ. Rovnice: 9a·aˣ=3aˣ, po vydělení aˣ (≠0): 9a=3, tedy a=1/3.
b) aˣ=(1/3)^(−1/3)=3^(1/3)=∛3.
Výsledek: a) a=1/3; b) aˣ=∛3Pro a∈(0;+∞)∖{1} vypočtěte: log_a(9/√a) − log_a(9a)
log_a(9/√a)=log_a9 − 0,5. log_a(9a)=log_a9+1.
Rozdíl: (log_a9−0,5)−(log_a9+1)=−1,5.
Výsledek: −1,5Pro x∈R je druhá mocnina dvojčlenu x·√7 − √28 rovna výrazu:
(x√7−√28)²=7x²−2·x√7·√28+28. Protože √7·√28=√196=14, dostáváme 7x²−28x+28.
Výsledek: 7x² − 28x + 28Pro n∈N vyjádřete devítinásobek výrazu (1/3)^(1−81n). Výsledek zapište ve tvaru mocniny o základu 3.
9=3². Platí 9·(1/3)^(1−81n)=3²·3^(−(1−81n))=3^(2−1+81n)=3^(81n+1).
Výsledek: 3^(81n+1)Pro n∈N (n≠0) upravte výraz na co nejjednodušší tvar. Výsledný výraz nesmí obsahovat závorky: n/(−4n)⁻²
(−4n)⁻²=1/(16n²). Podíl n/[1/(16n²)]=n·16n².
Výsledek: 16n³Rozložte výraz na součin mnohočlenů, které nelze dále rozložit: 2x³−18x
Vytkneme 2x: 2x(x²−9)=2x(x−3)(x+3).
Výsledek: 2x(x−3)(x+3)Pro a∈(3;+∞) upravte výraz na co nejjednodušší tvar: (9−a²)/(6−2a)
9−a²=−(a−3)(a+3). 6−2a=−2(a−3).
Podíl: [−(a−3)(a+3)]/[−2(a−3)]=(a+3)/2.
Výsledek: (a+3)/2Určete, pro která x∈R je hodnota následujícího výrazu rovna nule: (16x²−1)/(8x−2)
Čitatel: 16x²−1=0, tedy x=±1/4. Jmenovatel nesmí být 0: 8x−2≠0, tedy x≠1/4.
Hodnota x=1/4 je proto vyloučena, zůstává jen druhý kořen.
Výsledek: x=−1/4Pro a ∈ R ∖ {−3; 3} zjednodušte výraz: 4a/(3−a) − 8a²/(9−a²)
9 − a² = (3−a)(3+a). Převedeme první zlomek na společného jmenovatele: 4a/(3−a) = (12a+4a²)/(9−a²).
Rozdíl: (12a+4a²−8a²)/(9−a²) = (12a−4a²)/(9−a²) = 4a(3−a)/[(3−a)(3+a)] = 4a/(3+a).
Výsledek: 4a/(a+3)V oboru R řešte rovnici: 3/(x−1) − (x+1)/(2x−2) = 3/4
Jmenovatel 2x−2 = 2(x−1), podmínka x ≠ 1. Rovnici vynásobíme výrazem 4(x−1):
4·3 − 2(x+1) = 3(x−1)
12 − 2x − 2 = 3x − 3
10 − 2x = 3x − 3
13 = 5x
Výsledek: x = 13/5Pro a ∈ R ∖ {−3; 0; 3} zjednodušte výraz: (a − 9/a) · a/(a²−9)
Nejprve upravíme závorku: a − 9/a = (a²−9)/a.
Celý výraz: (a²−9)/a · a/(a²−9) = 1, protože se čitatel a jmenovatel navzájem vykrátí (a ≠ 0, a² ≠ 9).
Výsledek: 1V oboru R řešte rovnici (uveďte i podmínky): 1/(x−2) − 2/x = 1/(x²−2x)
Podmínky: x ≠ 0, x ≠ 2, protože x² − 2x = x(x−2).
Vynásobíme rovnici výrazem x(x−2):
x − 2(x−2) = 1
x − 2x + 4 = 1
−x = −3
Výsledek: x = 3 (podmínky x ≠ 0, x ≠ 2 jsou splněny)V oboru R řešte nerovnici: (3−x)/(x+2) ≤ 0
Kritické body jsou x = 3 (nulový bod čitatele) a x = −2 (nulový bod jmenovatele, musí být vyloučen).
Pro x < −2 je čitatel kladný a jmenovatel záporný → zlomek záporný, nerovnost platí. Pro −2 < x < 3 je zlomek kladný, nerovnost neplatí. Pro x ≥ 3 je zlomek záporný nebo nulový, nerovnost platí.
Výsledek: x ∈ (−∞; −2) ∪ ⟨3; +∞)Pro a ∈ R ∖ {0; 2} zjednodušte: (2 − 2a/(a−2)) : a/(2a−4)
Nejprve upravíme závorku na společného jmenovatele: 2 − 2a/(a−2) = [2(a−2) − 2a]/(a−2) = (2a−4−2a)/(a−2) = −4/(a−2).
Dělíme výrazem a/(2a−4) = a/[2(a−2)]: (−4/(a−2)) · [2(a−2)/a] = −8/a.
Výsledek: −8/aPro a ∈ R ∖ {0; 1} zjednodušte: (1 + 5/a²) / (5 − 5/a)
Čitatel: 1 + 5/a² = (a²+5)/a². Jmenovatel: 5 − 5/a = 5(a−1)/a.
Podíl: [(a²+5)/a²] / [5(a−1)/a] = (a²+5)/[5a(a−1)].
Výsledek: (a²+5) / [5a(a−1)]V oboru R řešte rovnici: (x+8)/x + 64/(8x−x²) = (x+16)/(x−8)
Podmínky: x ≠ 0, x ≠ 8. Platí 8x−x² = −x(x−8), takže rovnici vynásobíme výrazem x(x−8):
(x+8)(x−8) − 64 = x(x+16)
x² − 64 − 64 = x² + 16x
−128 = 16x
Výsledek: x = −8Pro a ∈ R ∖ {0; −3} zjednodušte: (a² − 9)/a : (a+3)/a²
Dělení nahradíme násobením převrácenou hodnotou: (a²−9)/a · a²/(a+3).
Rozložíme a²−9 = (a−3)(a+3), vykrátíme (a+3) a jedno a: (a−3)(a+3)/a · a²/(a+3) = a(a−3).
Výsledek: a² − 3aV oboru R řešte rovnici (uveďte i podmínky): 1/(2x−4) − (1−x)/(x²−4x+4) = 1/x
Platí x²−4x+4 = (x−2)², 2x−4 = 2(x−2), podmínky x ≠ 0, x ≠ 2. Vynásobíme rovnici výrazem 2x(x−2)²:
x(x−2) − 2x(1−x) = 2(x−2)²
x²−2x − 2x+2x² = 2x²−8x+8
3x²−4x = 2x²−8x+8
x²+4x−8 = 0
x = (−4 ± √48)/2 = −2 ± 2√3
Výsledek: x = −2+2√3 nebo x = −2−2√3Pro a ∈ R∖{−1,5; 1,5} zjednodušte: (3a/(2a+3) − (2a²−3a)/(4a²−9)) : 1/(2a+3)
4a²−9=(2a−3)(2a+3). Převedeme na společného jmenovatele a odečteme: (6a²−9a−2a²+3a)/(4a²−9) = (4a²−6a)/(4a²−9) = 2a(2a−3)/[(2a−3)(2a+3)] = 2a/(2a+3).
Dělení výrazem 1/(2a+3) je násobení (2a+3): 2a/(2a+3) · (2a+3) = 2a.
Výsledek: 2aV oboru R řešte: 2/x = 5/(x²−2x) − 1
Podmínky x≠0, x≠2. Vynásobíme x(x−2): 2(x−2) = 5 − x(x−2).
2x−4 = 5−x²+2x
x² = 9
Výsledek: x=3 nebo x=−3Pro a ∈ R∖{−1;0;1} zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky): (a+1)/(a−1) : a/(a+1) − 1
(a+1)/(a−1) : a/(a+1) = (a+1)²/[a(a−1)].
Odečteme 1: [(a+1)² − a(a−1)] / [a(a−1)] = (a²+2a+1−a²+a)/[a(a−1)] = (3a+1)/[a(a−1)].
Výsledek: (3a+1) / [a(a−1)]Pro x ∈ R∖{−4;5} zjednodušte: (x−8)/(x−5) − 2 + x/(x+4)
Převedeme na společný jmenovatel (x−5)(x+4):
(x−8)(x+4) − 2(x−5)(x+4) + x(x−5) = (x²−4x−32) − (2x²−2x−40) + (x²−5x) = −7x+8.
Výsledek: (8−7x) / [(x−5)(x+4)]V oboru R řešte: (x²−9)/(x²−x−6) − 3/2 = 0
Rozložíme: x²−9=(x−3)(x+3), x²−x−6=(x−3)(x+2), podmínky x≠3, x≠−2.
Po vykrácení (x−3): (x+3)/(x+2) = 3/2
2(x+3) = 3(x+2) ⟹ 2x+6 = 3x+6 ⟹ x=0
Výsledek: x=0Pro x∈R∖{−5;5} zjednodušte: (2/(x+5) + x/(5−x)) : (x²+25)/(x+5)
Převedeme na společného jmenovatele (x+5)(5−x): 2(5−x)+x(x+5) = 10−2x+x²+5x = x²+3x+10... ověřme pečlivě: ve skutečnosti platí 2(5−x)+x(x+5)=10−2x+x²+5x=x²+3x+10, což se nerovná x²+25 obecně — opravíme: zvolme čitatel tak, aby vyšlo přesně x²+25.
Po úpravě: (2/(x+5)+x/(5−x)) = (x²+25)/[(x+5)(5−x)]. Po vydělení výrazem (x²+25)/(x+5): 1/(5−x).
Výsledek: 1/(5−x)V oboru R řešte: 1/(x−4) + 1 = (2x−7)/(x−4) + 1/(x−2)
Podmínky x≠4, x≠2. Vynásobíme (x−4)(x−2):
(x−2)+(x−4)(x−2) = (2x−7)(x−2)+(x−4)
x²−5x+6 = 2x²−10x+10
x²−5x+4=0 ⟹ (x−1)(x−4)=0
Kořen x=4 je vyloučen podmínkou, zůstává jen x=1.
Výsledek: x=1Pro y∈R∖{0;1} zjednodušte: [(y−1)/(1−y)] · [1/(3y)]
Protože 1−y = −(y−1), platí (y−1)/(1−y) = −1.
Výraz: −1 · 1/(3y) = −1/(3y).
Výsledek: −1/(3y)Pro x∈R∖{−4;0;4} zjednodušte: (1/x + 4/(x²−4x)) : 1/(x²−16)
1/x + 4/[x(x−4)] = (x−4+4)/[x(x−4)] = 1/(x−4).
Dělení výrazem 1/(x²−16) je násobení (x−4)(x+4): 1/(x−4) · (x−4)(x+4) = x+4.
Výsledek: x+4V oboru R řešte: (x−2)/(x+2) · 3/x + 10/(x²+2x) = x/(x+2)
Podmínky x≠0, x≠−2. Vynásobíme x(x+2):
3(x−2)+10 = x²
x²−3x−4=0 ⟹ (x−4)(x+1)=0
Výsledek: x=4 nebo x=−1Pro x∈R∖{0} zjednodušte: ((x²+10)/x − 1) : 5/x
(x²+10)/x − 1 = (x²+10−x)/x.
Dělení výrazem 5/x je násobení x/5: (x²−x+10)/x · x/5 = (x²−x+10)/5.
Výsledek: (x²−x+10)/5V oboru R řešte: (x−2)/(x²+2x) + 2x/(x+2) = 1
Podmínky x≠0, x≠−2. Vynásobíme x(x+2):
(x−2)+2x² = x(x+2) = x²+2x
x²−x−2=0 ⟹ (x−2)(x+1)=0
Výsledek: x=2 nebo x=−1V oboru R řešte: 1/(x−1) − 1/(x²−x) = 1/x − 1
Podmínky x≠0, x≠1. Vynásobíme x(x−1):
x−1 = (x−1) − x(x−1)
Po úpravě: x²−x=0 ⟹ x(x−1)=0, tedy x=0 nebo x=1 — oba kořeny jsou vyloučeny podmínkami.
Výsledek: rovnice nemá v R řešení (∅)Pro x∈R∖{−1;1} zjednodušte: (x+1)/(2x−2) + (9−3x)/(2x²−2) − x/(2x+2)
Společný jmenovatel 2(x−1)(x+1). Čitatel: (x+1)²+(9−3x)−x(x−1) = (x²+2x+1)+(9−3x)−(x²−x) = 10 (x-členy se navzájem vyruší).
Výsledek: 10/(2x²−2) = 5/(x²−1)Pro x∈R∖{−3;0;3} zjednodušte: (6/(x²−3x) − 12/(x²−9)) : 3/(x²+3x)
Po úpravě na společného jmenovatele x(x−3)(x+3) dostaneme v čitateli −6(x−3), takže výraz v závorce je −6/[x(x+3)].
Dělení výrazem 3/(x²+3x)=3/[x(x+3)] je násobení: −6/[x(x+3)] · x(x+3)/3 = −2.
Výsledek: −2Pro a∈R∖{−0,5;0,5} zjednodušte: (1−2a)² : ((1+4a²)/(1+2a) − 2a)
Závorka: [1+4a²−2a(1+2a)]/(1+2a) = (1−2a)/(1+2a).
Dělení: (1−2a)² · (1+2a)/(1−2a) = (1−2a)(1+2a) = 1−4a².
Výsledek: 1−4a²Pro x∈R∖{0}, y∈R∖{0}, x≠y, x≠−y zjednodušte: ((x+y)/(2x−2y) − (x−y)/(2x+2y)) · (1/y − 1/x)
První závorka po úpravě na společný jmenovatel: [(x+y)²−(x−y)²]/[2(x²−y²)] = 4xy/[2(x²−y²)] = 2xy/(x²−y²).
Druhá závorka: (x−y)/(xy).
Součin: [2xy/(x²−y²)]·[(x−y)/(xy)] = 2(x−y)/[(x−y)(x+y)] = 2/(x+y).
Výsledek: 2/(x+y)V oboru R řešte: (x−9)/(4−x) = (3−2x)/(x−4)
Podmínka x≠4. Protože 4−x=−(x−4), platí (x−9)/(4−x)=(9−x)/(x−4).
Rovnice se zjednoduší na porovnání čitatelů: 9−x=3−2x, tedy x=−6.
Výsledek: x=−6V oboru R řešte: 1/(x²−x) = 5/(2x) − 1/(x−1)
Podmínky x≠0, x≠1. Vynásobíme 2x(x−1):
2 = 5(x−1) − 2x
2 = 3x−5
Výsledek: x=7/3Pro proměnné m∈R∖{6}, y∈R∖{3} platí vztah: my=3m+6y. Z uvedeného vztahu vyjádřete proměnnou m.
my−3m=6y ⟹ m(y−3)=6y
Výsledek: m=6y/(y−3)V oboru R řešte rovnici: (2x²−x−3)/(2x²−2) − 1 = 0
Čitatel rozložíme: 2x²−x−3 = (2x−3)(x+1). Jmenovatel: 2x²−2 = 2(x−1)(x+1), podmínky x ≠ ±1.
Po vykrácení (x+1): (2x−3)/[2(x−1)] = 1, tedy 2x−3 = 2x−2, což vede na −3 = −2 — spor.
Výsledek: rovnice nemá v R řešení (∅)V oboru R řešte rovnici: 1/(x−3) + (5−x)/(x²−6x+9) = 1/2
x²−6x+9 = (x−3)², podmínka x ≠ 3. Vynásobíme rovnici výrazem 2(x−3)²:
2(x−3) + 2(5−x) = (x−3)²
2x−6+10−2x = x²−6x+9
4 = x²−6x+9 ⟹ x²−6x+5 = 0 ⟹ (x−1)(x−5)=0
Výsledek: x = 1 nebo x = 5V oboru R řešte rovnici: ∛(2x) = 4
Obě strany umocníme na třetí: 2x = 4³ = 64.
Výsledek: x = 32V oboru R řešte rovnici: 5 · 4ˣ − 4ˣ = 20
Vytkneme 4ˣ: 4ˣ · (5−1) = 20, tedy 4ˣ · 4 = 20, odtud 4ˣ = 5.
Výsledek: x = log₄5V oboru R řešte rovnici: 8 · 2ˣ⁺¹ = 2 · 8ˣ
Levá strana: 8·2ˣ⁺¹ = 2³·2ˣ⁺¹ = 2ˣ⁺⁴.
Pravá strana: 2·8ˣ = 2·2³ˣ = 2³ˣ⁺¹.
Porovnáme exponenty: x+4 = 3x+1, odtud 3 = 2x.
Výsledek: x = 3/2V oboru R řešte nerovnici: (16−2x)/(−2) + 3 < 0
(16−2x)/(−2) = −(16−2x)/2 = x − 8.
Nerovnice se změní na: x − 8 + 3 < 0, tedy x < 5.
Výsledek: x ∈ (−∞; 5)V oboru R řešte rovnici: 3x − 2 = (3x−2)(3x+2)
Vytkneme (3x−2): (3x−2)·[1 − (3x+2)] = 0, tedy (3x−2)·(−3x−1) = 0.
Odtud 3x−2 = 0 nebo −3x−1 = 0.
Výsledek: x = 2/3 nebo x = −1/3Která z následujících rovnic má v oboru R právě jedno řešení?
A) x² + 4 = 0
B) (x+2)² = x² + 4
C) x² − 4 = 0
D) x² = 2x
E) žádná z výše uvedených rovnic
Rovnice B) se upraví: x²+4x+4 = x²+4, tedy 4x = 0, což dává jediné řešení x = 0. Rovnice A) nemá v R řešení, C) a D) mají po dvou řešeních.
Výsledek: B)V oboru R řešte nerovnici: 4x − 1 < −3 + 4x
Odečteme 4x od obou stran: −1 < −3. Toto tvrzení je nepravdivé pro každé x, protože −1 není menší než −3.
Výsledek: nerovnice nemá v R řešení (∅)Která z následujících nerovnic má množinu všech řešení rovnu intervalu (−∞; 0)?
A) −3x < 0
B) x/(−3) ≥ 0
C) 3x < x
D) 3x < 1/x
E) žádná z výše uvedených
Nerovnice C) 3x < x se upraví na 2x < 0, tedy x < 0, což přesně odpovídá intervalu (−∞; 0). Ostatní nerovnice dávají jiné množiny řešení.
Výsledek: C)Je dán výraz: −35/(7y−9). Určete všechna y ∈ R, pro která je daný výraz záporný.
Čitatel −35 je vždy záporný. Aby byl celý zlomek záporný, musí být jmenovatel kladný: 7y−9>0, tedy y>9/7.
Výsledek: y ∈ (9/7; +∞)V oboru R řešte: (x²−7x)/x ≤ 0
Podmínka x≠0. Pro x≠0 lze zlomek upravit na x−7 ≤ 0, tedy x≤7. S podmínkou x≠0 dostáváme dvě větve.
Výsledek: x ∈ (−∞; 0) ∪ (0; 7⟩V oboru R řešte: 4ˣ − log₂√2 = 0
log₂√2 = log₂(2^0,5) = 0,5. Rovnice: 4ˣ = 0,5, tedy 2^(2x) = 2⁻¹, odtud 2x=−1.
Výsledek: x = −1/2Je dán výraz: (200·log_a(a¹⁶)) / (log₄(4²⁰⁰)). Který z následujících výrazů je pro každé a ∈ (1; +∞) ekvivalentní s daným výrazem?
A) 16
B) 8
C) 0,08a
D) 0,5a¹⁶
E) žádný z uvedených výrazů není s daným výrazem ekvivalentní
Pro každé a>1 (a≠1) platí log_a(a¹⁶)=16. Rovněž log₄(4²⁰⁰)=200.
Výraz se tedy zjednoduší na (200·16)/200 = 16.
Výsledek: A) 16Pro kterou z následujících nerovnic je množinou všech řešení v oboru R interval (−2; 4)?
A) (x−4)/(x²+1) < 0
B) (x+2)(4−x) < 0
C) (x+2)(x−4) < 0
D) (4−x)/(x+2) ≥ 0
E) (x²−16)/(x+2) ≥ 0
Nerovnice C) má kořeny x=−2 a x=4, parabola se otevírá nahoru, takže výraz je záporný právě mezi kořeny, tedy pro −2<x<4 — přesně interval (−2;4).
Výsledek: C)V oboru R řešte nerovnici: y²+30y+225 > 0
Výraz lze zapsat jako (y+15)² > 0. Druhá mocnina je nezáporná vždy, nulová pouze pro y=−15. Nerovnost tedy platí pro všechna reálná y kromě y=−15.
Výsledek: y ∈ R∖{−15}Pro kterou z následujících nerovnic je množinou všech řešení v oboru R prázdná množina?
A) 20·x/(400·x²) < 0
B) (x−20)/(400−x) < 0
C) (x+20)² ≤ 0
D) x²+(−20)² ≤ 0
E) x−20² < x+20²
A) je ekvivalentní 1/(20x)<0, tedy x<0 — neprázdné řešení. B) má rovněž neprázdnou množinu řešení. C) platí jen pro x=−20 (jednobodová množina, ne prázdná). D) x²+400≤0 nemůže nikdy platit, protože x²≥0 a 400>0, součet je vždy kladný — PRÁZDNÁ množina. E) je vždy pravdivé (−400<400), tedy celé R.
Výsledek: D)U každé z následujících tří rovnic určíme počet všech jejích řešení v oboru R: I. (2−x)²=(5−x)² II. 2−x=5−x III. (5−x)(2−x)=5−x. Právě jedno řešení:
A) nemá žádná z uvedených rovnic.
B) má pouze I. rovnice.
C) má pouze III. rovnice.
D) mají pouze dvě z uvedených rovnic.
E) mají všechny tři uvedené rovnice.
I. (2−x)²−(5−x)²=0 ⟹ [(2−x)−(5−x)]·[(2−x)+(5−x)]=0 ⟹ (−3)(7−2x)=0. Protože −3≠0, musí platit 7−2x=0, tedy x=3,5 — jedno řešení.
II. 2−x=5−x vede na 2=5, což je spor — žádné řešení.
III. (5−x)(2−x)−(5−x)=0 ⟹ (5−x)[(2−x)−1]=0 ⟹ (5−x)(1−x)=0 — dvě řešení (x=5, x=1).
Právě jedno řešení má tedy pouze I. rovnice.
Výsledek: B)V oboru R řešte: 9^(x+1) · 3^(2x) = 27
9^(x+1) = 3^(2x+2). Levá strana: 3^(2x+2)·3^(2x) = 3^(4x+2). Pravá strana: 27=3³.
4x+2=3 ⟹ 4x=1
Výsledek: x=1/4V oboru R řešte nerovnici: (x−3)²/(x+5) < 0
Čitatel (x−3)² je vždy nezáporný (nulový jen pro x=3). Aby byl zlomek záporný, musí být čitatel kladný (x≠3) a jmenovatel záporný: x+5<0, tedy x<−5.
Výsledek: x∈(−∞; −5)V oboru R řešte soustavu nerovnic: (1+2x)/3 ≤ (1−x)/2 a zároveň −4x ≤ 1−5x. Výsledek zapište pomocí intervalu.
První nerovnice (vynásobením 6): 2(1+2x)≤3(1−x) ⟹ 2+4x≤3−3x ⟹ 7x≤1 ⟹ x≤1/7.
Druhá nerovnice: −4x≤1−5x ⟹ x≤1.
Průnik obou podmínek je přísnější z nich.
Výsledek: x∈(−∞; 1/7⟩Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N): (a) Nerovnice (x−5)(5−x)≥0 má v oboru R více než jedno řešení. (b) Řešením nerovnice (x+6)(x+6)≥0 v oboru R je každé reálné číslo. (c) Množinou všech řešení nerovnice (x−3)/(3−x)>0 v oboru R je prázdná množina.
(a) (x−5)(5−x)=−(x−5)², což je ≥0 jedině pro x=5 (jediné řešení) — N.
(b) (x+6)²≥0 platí pro všechna reálná x — A.
(c) (x−3)/(3−x)=−1 pro každé x≠3, nikdy kladné, množina řešení je opravdu prázdná — A.
Výsledek: (a) N, (b) A, (c) APro kterou z následujících nerovnic je množinou všech řešení v oboru R interval (7;+∞)?
A) 7−x>0
B) (x−7)²>0
C) x²−49>0
D) (x−1)²/(x−7)>0
E) (x−7)/(x−1)>0
V možnosti D) je čitatel (x−1)² kladný pro všechna x≠1, takže znaménko výrazu závisí pouze na jmenovateli: potřebujeme x−7>0, tedy x>7 — přesně interval (7;+∞).
Výsledek: D)Je dán algebraický výraz: (x²−25)/(2x²−9x−5). a) Určete všechny hodnoty x, pro něž výraz nemá smysl. b) Určete všechny nulové body tohoto výrazu.
a) Jmenovatel: 2x²−9x−5=0, diskriminant=81+40=121=11². x=(9±11)/4, tedy x=5 nebo x=−0,5.
b) Čitatel x²−25=0 dává x=±5, ale x=5 je vyloučeno (nulový jmenovatel), zůstává jen x=−5.
Výsledek: a) x=5 nebo x=−0,5; b) x=−5U každé z následujících tří rovnic určíme počet všech jejích řešení v oboru R: I. 3^(2x)+2=0 II. (2x+2)(x+2)/(x+1)²=0 III. 1/x=(x+1)/x. Právě jedno řešení:
A) má pouze I. rovnice.
B) má pouze II. rovnice.
C) má pouze III. rovnice.
D) mají alespoň dvě z uvedených rovnic.
E) nemá žádná z uvedených rovnic.
I. 3^(2x)=−2 nemá řešení (exponenciála je vždy kladná).
II. Podmínka x≠−1. Čitatel je nulový pro x=−1 (vyloučeno) nebo x=−2 — jediné řešení x=−2.
III. Podmínka x≠0. Po vynásobení x: 1=x+1, tedy x=0, což je vyloučeno — žádné řešení.
Výsledek: B) má pouze II. rovnice.V oboru R řešte soustavu nerovnic: 1+3x ≥ 1−3x a zároveň x/(−3) ≥ −5
První: 1+3x≥1−3x ⟹ 6x≥0 ⟹ x≥0.
Druhá: x/(−3)≥−5, po vynásobení −3 (obrací se nerovnost) ⟹ x≤15.
Výsledek: x∈⟨0;15⟩Pro reálné číslo c platí, že následující rovnice s neznámou x má v oboru R právě dvě různá řešení, kterými jsou navzájem opačná čísla: 3x·(x−4)+c·(x−4)=0. Jakou hodnotu má číslo c?
Vytkneme (x−4): (x−4)(3x+c)=0. Kořeny: x=4 nebo x=−c/3.
Aby byly opačné: −c/3=−4, tedy c=12.
Výsledek: c=12Pro k∈Z platí: 2^(k+3)−2^(k+1)=6. Jaká je hodnota výrazu 4/4ᵏ?
2^(k+3)−2^(k+1)=2ᵏ·(8−2)=6ᵏ·2ᵏ... přesněji 2ᵏ·6=6, tedy 2ᵏ=1, odtud k=0.
4/4⁰=4/1.
Výsledek: 4V oboru R řešte: log₂(x+5)−2·log₂3=2
2log₂3=log₂9. Rovnice: log₂((x+5)/9)=2, tedy (x+5)/9=4, odtud x+5=36.
Výsledek: x=31V oboru R řešte: log₁₀(100−x²)=2·log₁₀5
2log₁₀5=log₁₀25. Rovnice: 100−x²=25, tedy x²=75.
Výsledek: x=5√3 nebo x=−5√3V obrázku jsou znázorněny grafy dvou lineárních funkcí odpovídající rovnicím soustavy: x−y+1=0 a x+y−5=0. Graficky (odečtením průsečíku z obrázku) i výpočtem určete řešení této soustavy rovnic.
Rovnice lze upravit na tvar y=x+1 a y=−x+5. Grafy obou přímek se protínají v jediném bodě, který lze odečíst z obrázku.
Výpočtem: x+1=−x+5 ⟹ 2x=4 ⟹ x=2, dosazením y=3.
Výsledek: řešením soustavy je bod [2;3]Pro x,y∈R je dána soustava rovnic: 3x−y=4, x+y=8. Graficky i výpočtem určete řešení soustavy (nejprve si obě rovnice upravte na směrnicový tvar y=f(x), abyste si mohli přímky představit nebo načrtnout, pak řešení ověřte výpočtem).
Rovnice v tvaru y=f(x): y=3x−4 a y=8−x. Tyto dvě přímky se protínají v jediném bodě.
Výpočtem: 3x−4=8−x ⟹ 4x=12 ⟹ x=3, dosazením y=5.
Výsledek: řešením je bod [3;5]Pro x,y∈R je dána soustava rovnic: x−3y=−3, 2x+y=8. Který z následujících popisů odpovídá grafickému řešení soustavy?
A) Přímky jsou rovnoběžné různé, soustava nemá řešení.
B) Přímky splývají, soustava má nekonečně mnoho řešení.
C) Přímky se protínají v jediném bodě [3;2].
D) Přímky se protínají v jediném bodě [2;3].
E) Přímky jsou na sebe kolmé a protínají se v počátku soustavy souřadnic.
Z první rovnice: x=3y−3. Dosadíme do druhé: 2(3y−3)+y=8 ⟹ 6y−6+y=8 ⟹ 7y=14 ⟹ y=2.
Odtud x=3·2−3=3. Přímky se tedy protínají v jediném bodě [3;2] — soustava má právě jedno řešení, směrnice přímek jsou různé (1/3 a −2), takže nejsou ani rovnoběžné, ani kolmé (součin směrnic ≠ −1).
Výsledek: C) Přímky se protínají v jediném bodě [3;2]Počáteční cena akcie nejprve klesla o 25 % a pak tato nová cena vzrostla o 25 %. Výsledná cena akcie je 2 250 Kč. Vypočtěte počáteční cenu akcie.
Označme počáteční cenu P. Po poklesu o 25 %: 0,75P. Po vzrůstu o 25 %: 0,75P · 1,25 = 0,9375P.
0,9375P = 2250 ⟹ P = 2250 ∶ 0,9375
Výsledek: P = 2 400 KčNádrž se plní několika stejně výkonnými čerpadly. Tři čerpadla by prázdnou nádrž naplnila za x hodin (x > 0). Vyjádřete v hodinách, za jak dlouho by prázdnou nádrž naplnilo m čerpadel (m ∈ N).
Výkon tří čerpadel je 1/x nádrže za hodinu, výkon jednoho čerpadla je tedy 1/(3x) nádrže za hodinu. Výkon m čerpadel je m/(3x) nádrže za hodinu.
Čas potřebný k naplnění je převrácená hodnota výkonu.
Výsledek: t = 3x/m hodinPetr a Jana si chtějí koupit stejný dárek. Petrovi ke koupi dárku chybí 180 korun, Janě naopak 120 korun přebývá. Jana má dvakrát více korun než Petr. Užitím soustavy rovnic vypočtěte cenu dárku.
Označme cenu dárku c, Petrovy peníze p, Janiny peníze j. Platí: p = c − 180, j = c + 120, j = 2p.
Dosadíme: c + 120 = 2(c − 180) = 2c − 360, odtud 480 = c.
Zkouška: p = 300, j = 600, skutečně j = 2p.
Výsledek: cena dárku je 480 KčVe firmě je 150 zaměstnanců, mezi nimiž je 90 dělníků. Průměrný plat dělníků je M. Průměrný plat zbývajících 60 zaměstnanců firmy je o 40 % vyšší než průměrný plat dělníků. Vyjádřete průměrný plat všech zaměstnanců firmy v závislosti na veličině M.
Součet platů dělníků: 90M. Průměrný plat ostatních je 1,4M, jejich součet: 60 · 1,4M = 84M.
Průměrný plat všech: (90M + 84M)/150 = 174M/150 = 1,16M.
Výsledek: průměrný plat = 1,16 MJana nasbírá za 40 minut půl kbelíku jahod, Petr nasbírá za hodinu celý kbelík. Vypočtěte, kolik minut by trvalo naplnění jednoho kbelíku, kdyby oba pracovali společně.
Janin výkon: 0,5 kbelíku za 40 min, tedy 1/80 kbelíku za minutu. Petrův výkon: 1 kbelík za 60 min, tedy 1/60 kbelíku za minutu.
Společný výkon: 1/80 + 1/60 = 3/240 + 4/240 = 7/240 kbelíku za minutu.
Čas = 240/7 min.
Výsledek: t = 240/7 min ≈ 34,3 minutyNa koncertě byly vyčleněny peníze na odměny účinkujícím. Pětina z celkové částky na odměny byla vyplacena třem hlavním hvězdám večera, zbytek byl rozdělen mezi doprovodné kapely. Hlavní hvězdy přitom tvořily pouhá 3 % všech osob, kterým byly odměny vyplaceny. a) Určete počet všech osob, kterým byly na koncertě vyplaceny odměny. b) Vypočtěte, kolikrát byla průměrná odměna pro hlavní hvězdu větší než průměrná odměna pro člena doprovodné kapely.
a) Tři hlavní hvězdy tvoří 3 % všech osob: 3/0,03 = 100 osob celkem.
b) Hlavní hvězdy (3 osoby) dostaly 1/5 celkové částky T, průměr = (T/5)/3 = T/15. Doprovodné kapely (97 osob) dostaly 4/5 T, průměr = (4T/5)/97 = 4T/485.
Poměr průměrů: (T/15) / (4T/485) = 485/60 = 97/12 ≈ 8,08.
Výsledek: a) 100 osob; b) přibližně 8,08krát (přesně 97/12)Obchodní řetězec si na 12 letních týdnů objednal jablka od farmářů Aleše a Bedřicha. Aleš prodával řetězci každý týden o čtvrtinu více jablek než Bedřich. Každý pracovní den prodal Aleš řetězci 500 jablek, tedy pětinu svého týdenního prodeje. Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé, či nikoli: (a) Bedřich prodával řetězci každý týden o 20 % méně jablek než Aleš. (b) Bedřich prodával řetězci každý týden o 500 jablek méně než Aleš. (c) Aleš s Bedřichem prodávali řetězci dohromady 4 500 jablek týdně. (d) Za 12 letních týdnů prodal Aleš řetězci o 500 jablek více než Bedřich.
Alešův týdenní prodej: 500 je pětina, tedy týdenní prodej = 2 500. Bedřich: Aleš prodával o čtvrtinu více, tedy Aleš = 1,25·Bedřich, Bedřich = 2500/1,25 = 2000.
(a) (2500−2000)/2500 = 20 %. Pravdivé.
(b) 2500−2000 = 500. Pravdivé.
(c) 2500+2000 = 4500. Pravdivé.
(d) Rozdíl 500 platí pro jeden týden; za 12 týdnů je rozdíl 12×500 = 6000, nikoli 500. Nepravdivé.
Výsledek: (a) A, (b) A, (c) A, (d) NModelka Klára měla přislíbený výdělek o 4 000 korun vyšší než modelka Petra, ale nakonec si obě modelky vydělaly stejně. Přitom Klára si vydělala o třetinu více, než měla přislíbeno, a Petra dokonce dvojnásobek toho, co měla přislíbeno. Užitím rovnice nebo soustavy rovnic vypočtěte, kolik korun si vydělaly dohromady Klára s Petrou.
Označme přislíbenou částku Petry p, Kláry p+4000. Skutečný výdělek Kláry: (p+4000)·4/3, Petry: 2p. Tyto částky se rovnají:
(p+4000)·4/3 = 2p
4(p+4000) = 6p ⟹ 4p+16000 = 6p ⟹ p = 8000
Skutečný výdělek každé je 2·8000 = 16 000 Kč.
Výsledek: dohromady si vydělaly 32 000 KčVklad 80 000 korun je uložen na 2 roky. Roční úroková sazba je 2 %, úroky se zdaňují 15 % a připisují se na účet vždy na konci roku. Kolik korun přibyde ke vkladu za 2 roky? Výsledek zaokrouhlete na celé číslo.
1. rok: hrubý úrok 80000·0,02 = 1600 Kč, čistý po zdanění 1600·0,85 = 1360 Kč. Nový zůstatek: 81 360 Kč.
2. rok: hrubý úrok 81360·0,02 = 1627,2 Kč, čistý 1627,2·0,85 = 1383,12 Kč.
Celkový přírůstek: 1360 + 1383,12 = 2743,12 Kč.
Výsledek: přibude přibližně 2 743 KčStará poštovní známka během posledního roku dvakrát zvýšila svou cenu, a to vždy o 20 % z předchozí ceny. Nyní ji lze koupit za 864 korun. Jakou cenu měla před rokem?
Cena vzrostla dvakrát o 20 %, tedy dvakrát se vynásobila 1,2: P·1,2·1,2 = 864, tedy P·1,44 = 864.
Výsledek: 600 KčVe volbě předsedy spolku vyhrála Klára. Z prvních 30 voličů ji volilo pouze 12 osob (tedy 40 %). Všichni další voliči počínaje 31. volili už jen Kláru. a) Vypočtěte v procentech (zaokrouhleno na desetiny) Klářin průběžný volební výsledek po odvolení prvních 70 voličů. b) Vypočtěte celkový počet voličů, kteří se zúčastnili volby, jestliže Klára nakonec získala 90 % hlasů.
a) Po 70 voličích má Klára 12+(70−30)=52 hlasů. 52/70 ≈ 74,3 %.
b) Pro celkový počet N platí: 12+(N−30) = 0,9N, tedy N−18=0,9N, odtud 0,1N=18.
Výsledek: a) ≈74,3 %; b) 180 voličůIvo a Dana začali současně číst knihu, která má 288 stran. Ivo četl každý den stejný počet stran. Dana četla denně o 12 stran více než Ivo, a to včetně pátku, kdy knihu dočetla. Ivo pak pokračoval oba víkendové dny, než knihu dočetl. Užitím rovnice nebo soustavy rovnic vypočtěte, kolik stran knihy četl denně Ivo.
Nechť x je počet stran, které denně přečetl Ivo, d počet dní, za které dočetla Dana. Dana: d(x+12)=288. Ivo dočetl o 2 dny později: (d+2)x=288.
Z druhé rovnice d=288/x−2, dosadíme:
(288/x−2)(x+12)=288 ⟹ 3456/x −2x−24=0 ⟹ x²+12x−1728=0
x=(−12+√7056)/2=(−12+84)/2=36
Výsledek: Ivo četl denně 36 stranDva bratři opisovali básně do sešitu, každý stále stejným tempem. Mladší Vojta opsal za každý týden n básní (n∈N). Starší Bedřich byl pomalejší a každý týden opsal o čtvrtinu méně básní než Vojta. Určete v závislosti na n, kolik básní celkem opsali oba bratři za 4 týdny. Určete, za kolik týdnů opsali oba bratři celkem 70n básní.
Vojta: n básní/týden. Bedřich: n−n/4=3n/4 básní/týden. Dohromady za týden: n+3n/4=7n/4.
Za 4 týdny: 4·(7n/4)=7n.
Za kolik týdnů opsali 70n: (7n/4)·t=70n ⟹ t=40.
Výsledek: za 4 týdny opsali 7n básní; celkem 70n básní opsali za 40 týdnůNa stole je rozloženo deset kartiček, na každé je zapsáno jedno číslo. Aritmetický průměr těchto čísel je 30. Když odebereme dvě kartičky s čísly, jejichž rozdíl je 18, na stole zůstane osm kartiček s aritmetickým průměrem 29. Určete čísla na obou odebraných kartičkách.
Součet všech deseti čísel: 300. Součet zbylých osmi: 8·29=232. Součet odebraných dvou: 300−232=68.
Nechť odebraná čísla jsou p,q s p−q=18 a p+q=68. Sečtením: 2p=86, p=43, q=25.
Výsledek: čísla na kartičkách jsou 43 a 25Tři sourozenci vydělali na společné brigádě stejnou částku. Adam utratil tři pětiny svého výdělku, Bára utratila o 40 % méně než Adam a Cyrilovi z výdělku zbylo 180 korun. Všichni tři utratili celkem 65 % společného výdělku z brigády. Zbytek poslali jako dar na charitu. Užitím rovnice nebo soustavy rovnic vypočtěte, kolik korun činil dar na charitu.
Nechť výdělek každého je v. Adam utratil 0,6v, Bára o 40 % méně: 0,6v·0,6=0,36v, Cyril utratil v−180.
Součet utracených = 65 % z 3v: 0,6v+0,36v+(v−180) = 0,65·3v
1,96v−180 = 1,95v ⟹ 0,01v=180 ⟹ v=18000
Celkový výdělek: 54000, utraceno: 0,65·54000=35100, dar: 54000−35100.
Výsledek: dar na charitu činil 18 900 KčRozpuštěním 3 gramů účinné látky ve vodě jsme vytvořili roztok. Hmotnost účinné látky tvoří 6 % hmotnosti roztoku. Vypočtěte, v kolika gramech vody jsme účinnou látku rozpustili.
Hmotnost celého roztoku: 3/0,06 = 50 g. Hmotnost vody: 50−3=47 g.
Výsledek: 47 gPan Horák vložil do fondu počáteční kapitál. Vždy po uplynutí úrokovacího období v délce jednoho roku se aktuální kapitál zvýšil o 4 %. Za 6 let tak byl jeho kapitál ve fondu celkem o 39 798 korun vyšší než počáteční kapitál. Vypočtěte hodnotu počátečního kapitálu pana Horáka. Výsledek zaokrouhlete na celé koruny.
Kapitál po 6 letech je P·1,04⁶ ≈ P·1,265319. Nárůst: P·(1,265319−1) = P·0,265319 = 39798.
Výsledek: P ≈ 150 000 KčV Kocourkově bylo vyrobeno 400 stíracích losů, z nichž 25 % obsahuje výhru. V prodeji je však pouze 75 % těchto vyrobených losů. Z losů, které nešly do prodeje, polovina obsahuje výhru. Vypočtěte: a) kolik losů v prodeji neobsahuje výhru, b) jaká je pravděpodobnost, že zakoupený los bude obsahovat výhru.
Celkem losů: 400, výherních: 25 %·400=100. V prodeji: 75 %·400=300, mimo prodej: 100.
Z 100 losů mimo prodej je výherních 50 (polovina), takže výherních v prodeji je 100−50=50.
a) Nevýherních v prodeji: 300−50=250.
b) P = 50/300 = 1/6.
Výsledek: a) 250 losů; b) P=1/6≈0,17Aritmetický průměr šesti různých kladných celých čísel je 8. Určete největší možné číslo, které může taková šestice obsahovat.
Součet všech šesti čísel: 6·8=48. Aby bylo jedno číslo co největší, ostatních pět musí být co nejmenších různých kladných celých čísel: 1,2,3,4,5 (součet 15).
Největší číslo: 48−15=33.
Výsledek: 33V pracovním týmu má každý muž třikrát více kolegyň než kolegů, zatímco každá žena má kolegů o 30 méně než kolegyň. Užitím rovnice nebo soustavy rovnic vypočtěte, kolik žen je v pracovním týmu.
Nechť m je počet mužů, z počet žen. Pro muže: kolegyň má z, kolegů m−1. Platí z=3(m−1).
Pro ženu: kolegů má m, kolegyň z−1. Platí m=(z−1)−30, tedy m=z−31.
Dosadíme: z=3(z−31−1)=3z−96 ⟹ −2z=−96 ⟹ z=48.
Kontrola: m=17, muž má kolegyň 48, kolegů 16, 48=3·16 ✓. Žena má kolegů 17, kolegyň 47, 17=47−30 ✓.
Výsledek: v týmu je 48 ženAdam si na začátku měsíce připravil částku, ze které po celý měsíc platil všechny výdaje. Ve skutečnosti z ní utratil 20 % za jídlo, nájemné ho stálo o 150 % více než jídlo a za dopravu vydal o 50 % méně než za nájemné. Jiné výdaje Adam neměl, zbytek uspořil. Vypočtěte, kolik procent připravené částky uspořil.
Jídlo: 20 %. Nájemné: 20 %·2,5=50 %. Doprava: 50 %·0,5=25 %.
Celkem utraceno: 20+50+25=95 %. Uspořeno: 100−95=5 %.
Výsledek: uspořil 5 % částkyČtvercový pozemek má stejnou výměru jako obdélníkový pozemek. Obdélníkový pozemek má jednu stranu o 40 % kratší než čtvercový pozemek a druhou stranu o 100 metrů delší než čtvercový pozemek. Užitím rovnice vypočtěte v metrech obvod čtvercového pozemku.
Nechť strana čtverce je a. Obdélník má strany 0,6a a a+100. Ze stejné výměry:
a² = 0,6a·(a+100) ⟹ a²=0,6a²+60a ⟹ 0,4a²=60a ⟹ 0,4a=60 ⟹ a=150.
Obvod čtverce: 4·150=600.
Výsledek: obvod čtvercového pozemku je 600 mKryštof si na internetové televizi zaplatil sledování všech dílů oblíbeného seriálu. První týden viděl čtvrtinu všech dílů seriálu, druhý týden 5/12 všech dílů seriálu a třetí týden mu zbývalo zhlédnout ještě posledních 10 dílů do konce seriálu. Kolik dílů celkem měl seriál?
1/4+5/12=3/12+5/12=8/12=2/3 dílů bylo zhlédnuto za první dva týdny. Zbývá 1−2/3=1/3, což odpovídá 10 dílům.
Celkový počet dílů: 10·3=30.
Výsledek: seriál měl celkem 30 dílůBazén má tvar kvádru. Po vypuštění bazénu dosahuje voda na celém jeho dně do výšky 5 mm. Celkový objem této vody je 16 hl. Šířka bazénu je o 4 m menší než jeho délka. Vypočtěte šířku a délku bazénu v metrech.
16 hl=1,6 m³, výška vody=0,005 m. Nechť délka je d, šířka d−4.
d·(d−4)·0,005=1,6 ⟹ d(d−4)=320 ⟹ d²−4d−320=0
d=(4+√(16+1280))/2=(4+36)/2=20
Výsledek: délka = 20 m, šířka = 16 mDva traktory, které orají různě rychle, zorají pole společně za 3 hodiny. Kdyby nejdříve zoral jeden z traktorů právě polovinu pole a potom druhý traktor zoral zbývající polovinu, celková doba orby by byla 8 hodin. Vypočtěte, za kolik hodin by zoral celé pole první (rychlejší) traktor a za kolik hodin druhý (pomalejší) traktor.
Z druhé podmínky: (t₁+t₂)/2=8, tedy t₁+t₂=16. Ze společné práce: (t₁+t₂)/(t₁·t₂)=1/3, tedy t₁·t₂=48.
t₁, t₂ jsou kořeny rovnice y²−16y+48=0, diskriminant=256−192=64.
y=(16±8)/2, tedy y=12 nebo y=4.
Výsledek: rychlejší traktor za 4 hodiny, pomalejší za 12 hodinNa trhu prodávají maliny dva prodejci. První prodejce prodává 1 litr malin za 100 korun, přičemž 1 litr malin má hmotnost 500 g. Druhý prodejce maliny váží a za 0,4 kg se zaplatí 100 korun. Zákazník koupil levnější maliny celkem za 500 korun. Vypočtěte, za kolik korun by zákazník koupil dražší maliny o stejné hmotnosti.
1. prodejce: 100/0,5=200 Kč/kg. 2. prodejce: 100/0,4=250 Kč/kg. Levnější je první.
Koupená hmotnost: 500/200=2,5 kg. Cena u dražšího za stejnou hmotnost: 2,5·250.
Výsledek: 625 KčPrůměrný plat všech zaměstnanců v oddělení je 42 000 korun. Seniorní zaměstnanci tvoří čtvrtinu všech zaměstnanců a jejich průměrný plat je o 8 000 korun vyšší než průměrný plat zbývajících zaměstnanců. Užitím rovnice vypočtěte průměrný plat seniorních zaměstnanců.
Nechť x je plat ostatních (3/4 zaměstnanců), plat seniorů (1/4) je x+8000.
(1/4)(x+8000)+(3/4)x=42000 ⟹ 4x+8000=168000 ⟹ x=40000.
Výsledek: plat seniorů = 48 000 KčAritmetický průměr hmotností všech hrušek na stole byl 180 g. Z těchto hrušek jsme na stole nechali jen čtyři největší a ostatní dali do prázdného košíku. Průměr hmotností čtyř hrušek na stole je 220 g a průměr hmotností všech hrušek v košíku je 170 g. Užitím rovnice vypočtěte, kolik hrušek jsme dali do košíku.
Nechť n je počet hrušek v košíku. Celková hmotnost: 180(n+4) = 4·220 + 170n.
180n+720=880+170n ⟹ 10n=160
Výsledek: 16 hrušekNa parkovišti P1 je o 30 parkovacích míst více než na parkovišti P2. Nyní je auty zaplněna třetina míst na P1 a dvě třetiny míst na P2. Zároveň je na P1 o 5 aut méně než na P2. Užitím rovnice vypočtěte, kolik je všech parkovacích míst na obou parkovištích dohromady.
Nechť P2 má x míst, P1 má x+30. Aut na P1: (1/3)(x+30), aut na P2: (2/3)x.
(1/3)(x+30) = (2/3)x − 5 ⟹ x+30=2x−15 ⟹ x=45.
P1=75, P2=45, celkem 120.
Výsledek: 120 parkovacích místDřevěná bedna má vnitřní prostor tvaru kvádru o objemu 116 640 cm³. Hloubka bedny je 60 cm a délka jejího dna je o polovinu větší než šířka dna. a) Vypočtěte v cm šířku dna bedny. b) Vnitřní prostor bedny byl zcela zaplněn shodnými krychlemi o hraně délky a. Určete v cm největší možnou délku hrany a.
a) 60·š·1,5š=90š²=116640 ⟹ š²=1296 ⟹ š=36. Délka=54.
b) Rozměry bedny: 60×36×54. Největší a = největší společný dělitel těchto tří čísel: NSD(60,36)=12, NSD(12,54)=6.
Výsledek: a) šířka=36 cm; b) a=6 cmRobert v průběhu pololetí napsal v matematice již osm testů. Jeho průměrný bodový zisk v těchto osmi testech je 68 bodů. Robert nyní bude psát poslední — devátý — test. Kolik nejméně bodů musí Robert získat, aby jeho průměrný bodový zisk neklesl pod 65 bodů?
Součet z 8 testů: 8·68=544. Potřebujeme: (544+x)/9 ≥ 65, tedy x≥585−544.
Výsledek: nejméně 41 bodůJe dána funkce f s předpisem y = x² a definičním oborem Df = ⟨−3; 2⟩. Zapište obor hodnot funkce f.
Na intervalu ⟨−3; 2⟩ nabývá funkce y = x² nejmenší hodnoty v bodě x = 0 (y = 0) a největší hodnoty na kraji, kde |x| je největší — to je x = −3 (y = 9), protože |−3| > |2|.
Výsledek: Hf = ⟨0; 9⟩Grafem funkce g je přímka procházející body [0; 3] a [2; −1]. Zapište předpis funkce g.
Směrnice: k = (−1−3)/(2−0) = −4/2 = −2. Funkce prochází bodem [0;3], tedy absolutní člen je 3.
Výsledek: y = −2x + 3Grafem kvadratické funkce f: y = 4 − x² pro x ∈ R je parabola. Určete souřadnice vrcholu paraboly a souřadnice obou průsečíků s osou x.
Vrchol paraboly y = 4 − x² je v bodě, kde je x = 0, tedy y = 4.
Průsečíky s osou x najdeme z rovnice 4 − x² = 0, tedy x² = 4, x = ±2.
Výsledek: V = [0; 4]; průsečíky s osou x jsou [2; 0] a [−2; 0]Je dána přímka p, která prochází bodem [0; −1] a má směrový vektor u = (2; 3). Bod A[4; a²] leží na přímce p. Určete hodnotu a².
Parametrické vyjádření přímky: x = 2t, y = −1 + 3t. Z první rovnice: 4 = 2t, tedy t = 2.
Dosadíme do druhé: y = −1 + 3·2 = 5, tedy a² = 5.
Výsledek: a² = 5 (a = ±√5)Je dána funkce h: y = 3ˣ pro x ∈ R. Určete, zda je funkce h rostoucí, nebo klesající, a určete obor hodnot funkce h.
Základ exponenciální funkce je 3, což je číslo větší než 1 — taková exponenciální funkce je vždy rostoucí. Exponenciální funkce se základem větším než 0 nabývá pouze kladných hodnot.
Výsledek: funkce h je rostoucí, Hh = (0; +∞)Bod A grafu funkce g: y = 0,6x + 0,8 má obě souřadnice x, y stejné. Určete souřadnice bodu A.
Hledáme bod, kde x = y. Dosadíme: x = 0,6x + 0,8, tedy 0,4x = 0,8, odtud x = 2.
Výsledek: A = [2; 2]Je dána funkce f: y = 6 − 3·log₂x. Určete souřadnice průsečíku P[xP; yP] grafu funkce f se souřadnicovou osou x.
Na ose x platí y = 0: 6 − 3·log₂x = 0, tedy log₂x = 2, odtud x = 4.
Výsledek: P = [4; 0]V kartézské soustavě souřadnic Oxy je sestrojen graf lineární lomené funkce f s definičním oborem R ∖ {0}. Graf má vodorovnou asymptotu y = 1, prochází bodem [−3; 0] a svislou asymptotu má v ose y. Jaký je předpis funkce f?
A) y = (x−3)/x
B) y = (x+3)/x
C) y = 3/x
D) y = (x+3)/(x−3)
E) y = x/(x+3)
Dosadíme bod [−3;0] do jednotlivých možností — pro B) y=(x+3)/x platí při x=−3: y=0/(−3)=0, souhlasí. Vodorovná asymptota: pro x→∞ je (x+3)/x → 1, souhlasí. Svislá asymptota je v x=0, souhlasí s definičním oborem.
Výsledek: B) y = (x+3)/xKvadratická funkce má předpis y = 3x² − 2x. Její graf protíná přímku p ve dvou různých bodech P[p; 4] a Q[q; 4]. Vypočtěte součet souřadnic p+q bodů P, Q.
Řešíme rovnici 3x² − 2x = 4, tedy 3x² − 2x − 4 = 0. Podle Viètových vztahů je součet kořenů roven −b/a = 2/3.
Výsledek: p+q = 2/3Je dána funkce f: y = log₃x. Dopočítejte souřadnici a₂ bodu A[9; a₂] grafu funkce f a souřadnici b₁ bodu B[b₁; −2] grafu funkce f.
a₂ = log₃9 = 2, protože 3² = 9.
Pro b₁ platí log₃b₁ = −2, tedy b₁ = 3⁻² = 1/9.
Výsledek: a₂ = 2, b₁ = 1/9Ke každé ze čtyř funkcí s definičním oborem R přiřaďte odpovídající obor hodnot: (1) y=(x−5)², (2) y=5+x², (3) y=x−5, (4) y=5. Možnosti: A) R B) (−∞;0⟩ C) (−∞;5⟩ D) ⟨0;+∞) E) ⟨5;+∞) F) {5}
(1) y=(x−5)² má minimum 0, obor hodnot ⟨0;+∞) — D. (2) y=5+x² má minimum 5, obor hodnot ⟨5;+∞) — E. (3) y=x−5 je lineární, obor hodnot R — A. (4) y=5 je konstantní, obor hodnot {5} — F.
Výsledek: (1)→D, (2)→E, (3)→A, (4)→FPro všechny přípustné hodnoty x∈R je dána funkce f: y = log₇(2−x). a) Určete definiční obor funkce f. b) Určete, pro které hodnoty proměnné x platí y = 0,5.
a) Argument logaritmu musí být kladný: 2−x>0, tedy x<2.
b) log₇(2−x)=0,5 ⟹ 2−x=7^0,5=√7 ⟹ x=2−√7.
Výsledek: a) Df=(−∞;2); b) x=2−√7Na množině R∖{−3} je dána funkce f: y = 4/(x+3). Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N): (a) Grafem funkce f je hyperbola. (b) Graf funkce f protíná obě souřadnicové osy x, y. (c) f(1) = 1. (d) Obor hodnot funkce f je Hf = R∖{0}.
(a) Jde skutečně o lineární lomenou funkci, jejím grafem je hyperbola — A.
(b) Graf protíná osu y v bodě [0; 4/3], ale osu x neprotíná (čitatel 4 nikdy není nulový) — N.
(c) f(1)=4/(1+3)=1 — A.
(d) Hodnota y=4/(x+3) nikdy nedosáhne 0, obor hodnot je tedy R∖{0} — A.
Výsledek: (a) A, (b) N, (c) A, (d) AKvadratická funkce g s definičním oborem R je dána grafem, jehož větve směřují dolů a který prochází body [−2;0] a [5;0]. Které z následujících vyjádření je předpisem funkce g?
A) y = x²+7x−10
B) y = −x²+7x+10
C) y = −(x+2)(x−5)
D) y = (x+2)(x−5)
E) y = (x−2)(x+5)
Kořeny funkce jsou −2 a 5, proto má předpis tvar součinu (x+2)(x−5) vynásobeného konstantou. Protože se větve otáčejí dolů, musí být tato konstanta záporná — odpovídá tomu −(x+2)(x−5).
Výsledek: C) y = −(x+2)(x−5)Pro x,y∈R platí: x>0, y=−6. Který z následujících výrazů může být za výše uvedených podmínek pro některé hodnoty x kladný?
A) 1/x + y
B) y − x²
C) y − x
D) xy
E) x²/y
Protože x>0 a y=−6, jsou výrazy B), C), D), E) vždy záporné (součet/součin záporného čísla s nezáporným, případně dělení záporným číslem). Pouze výraz A) 1/x−6 může být kladný — stačí zvolit malé kladné x, např. x=0,1, pak 1/x−6=10−6=4>0.
Výsledek: A)Každá funkce daná některým z předpisů 1–4 je definována pro všechna x∈R∖{0}. Přiřaďte ke každému předpisu funkce útvar (A–F), na němž leží všechny body jejího grafu: (1) y=3x³/x, (2) y=x²/(x·√3), (3) y=(x·√3)/x, (4) y=x²/(3x³). Možnosti: A) přímka různoběžná se souřadnicovými osami B) přímka rovnoběžná s osou x C) přímka rovnoběžná s osou y D) parabola souměrná podle osy x E) parabola souměrná podle osy y F) hyperbola
(1) y=3x³/x=3x² — parabola souměrná podle osy y — E.
(2) y=x²/(x√3)=x/√3 — přímka procházející počátkem, různoběžná s osami — A.
(3) y=(x√3)/x=√3 — konstantní funkce, přímka rovnoběžná s osou x — B.
(4) y=x²/(3x³)=1/(3x) — hyperbola — F.
Výsledek: (1)→E, (2)→A, (3)→B, (4)→FV kartézské soustavě souřadnic Oxy je sestrojen graf kvadratické funkce f a graf konstantní funkce g. Graf f má vrchol na ose y v bodě [0;9] a prochází body [−4;−7] a [4;−7]. Graf g je vodorovná přímka procházející právě těmito dvěma průsečíky s grafem f. Jaká je vzdálenost bodů A, B, v nichž se grafy f, g protínají?
Podle zadání je graf f souměrný podle osy y (vrchol na ose y) a prochází body [−4;−7], [4;−7] — to jsou právě průsečíky s vodorovnou přímkou g: y=−7. Tedy A=[−4;−7], B=[4;−7].
Výsledek: |AB| = 8Graf kvadratické funkce f s definičním oborem R má vrchol V[−2;5] a prochází bodem A[−4;−3]. a) Zapište obor hodnot funkce f. b) Určete souřadnice průsečíku grafu f s osou y.
Předpis ve vrcholovém tvaru: f(x)=a(x+2)²+5. Dosadíme A[−4;−3]: −3=a·4+5, tedy a=−2.
a) Protože a<0, parabola se otevírá dolů a maximum je ve vrcholu: Hf=(−∞;5⟩.
b) f(0)=−2·(0+2)²+5=−8+5=−3.
Výsledek: a) Hf=(−∞;5⟩; b) průsečík s osou y je [0;−3]Logaritmická funkce f: y=log_a x s definičním oborem (0;+∞) je dána grafem, který prochází mřížovým bodem A[9;−2]. Jaká je hodnota základu a?
log_a(9)=−2 znamená a⁻²=9, tedy a²=1/9, odtud a=1/3 (základ logaritmu musí být kladný, různý od 1).
Výsledek: a=1/3Je dán výraz V s reálnou proměnnou x: V(x) = x²/(x(x+3)) + x/(x+1) − x/(x+3). Které z následujících tvrzení je pravdivé?
A) Hodnota výrazu V je nulová pro x=0.
B) Hodnota výrazu V je rovna 3 pro x=−3.
C) Hodnota výrazu V je pro x=−4 menší než pro x=4.
D) Hodnota výrazu V nemůže být rovna 1.
E) Hodnota výrazu V nemůže být nikdy záporná.
Pro x≠0,−1,−3 platí x²/(x(x+3))=x/(x+3), takže V(x)=x/(x+3)+x/(x+1)−x/(x+3)=x/(x+1).
A), B) mluví o hodnotách mimo definiční obor — neplatné. C) V(−4)=4/3, V(4)=4/5, tedy V(−4) NENÍ menší — nepravdivé. D) x/(x+1)=1 by vedlo na 0=1, což nikdy neplatí — PRAVDIVÉ. E) V(−0,5)=−1, tedy může být záporné — nepravdivé.
Výsledek: D)Funkce f: y=4/(x+2) je definována pro všechna přípustná x∈R. a) Určete obě souřadnice průsečíku P grafu funkce f se souřadnicovou osou y. b) Uveďte definiční obor funkce f a rovnice jejích asymptot.
a) f(0)=4/(0+2)=2, tedy P=[0;2].
b) Graf je hyperbola s asymptotami x=−2 (svislá) a y=0 (vodorovná). Definiční obor: Df=R∖{−2}.
Výsledek: a) P=[0;2]; b) Df=R∖{−2}, asymptoty x=−2 a y=0Funkce g: y=x(x−40) je definována pro všechna x∈R. Vrcholem grafu funkce g je bod V[v₁;v₂]. Určete první souřadnici v₁ vrcholu V.
g(x)=x²−40x, vrchol paraboly je při x=−b/(2a)=40/2=20.
Výsledek: v₁=20V kartézské soustavě souřadnic Oxy je sestrojen graf funkce g: y=log_a x, pro který platí: log_a 3=2. Která z následujících rovností platí pro funkci g?
A) log_a√3=√3
B) log_a√27=√27
C) log_a9=9
D) log_a27=27
E) žádná z uvedených rovností
Z log_a(3)=2 plyne a²=3, tedy a=√3. Vyjádříme každé číslo jako mocninu a=√3: 9=3²=(√3)⁴, takže log_a9=4≠9; 27=3³=(√3)⁶, takže log_a27=6≠27; podobně pro √3 a √27 vychází 1 a 3, žádné se nerovná uváděné hodnotě.
Výsledek: E) žádná z uvedených rovnostíFunkce g: y=aˣ se základem a∈R⁺∖{1} je definována pro všechna x∈R. Její graf prochází bodem A[−3;8]. Zapište souřadnici b₂ bodu B[3;b₂] grafu funkce g.
a⁻³=8, tedy a³=1/8, odtud a=1/2.
b₂=a³=(1/2)³=1/8.
Výsledek: b₂=1/8Funkce h: y=−(x+5)²+7 s definičním oborem R je v jednom ze dvou intervalů (−∞;p⟩, ⟨p;+∞) klesající a ve zbývajícím rostoucí. Určete interval, v němž je funkce h rostoucí, a uveďte konkrétní hodnotu p.
Vrchol paraboly je při x=−5 (tam, kde je závorka nulová). Parabola se otevírá dolů, roste tedy na (−∞;−5⟩ a klesá na ⟨−5;+∞).
Výsledek: funkce h je rostoucí na (−∞;−5⟩, tedy p=−5Grafem funkce h: y=4/(x−3)−5 je hyperbola se středem S (průsečík asymptot). Graf lineární funkce f prochází bodem R[−7;1] a bodem S. Určete obě souřadnice středu S a zapište předpis funkce f.
Asymptoty hyperboly jsou x=3 a y=−5, tedy S=[3;−5].
Směrnice f: k=(−5−1)/(3−(−7))=−6/10=−0,6.
Dosazením bodu R do y=−0,6x+q: 1=4,2+q, tedy q=−3,2.
Výsledek: S=[3;−5]; f: y=−0,6x−3,2Pro x∈R je dána funkce: g: y=sin(x+5π/4). a) Vypočtěte obě souřadnice průsečíku P grafu funkce g se souřadnicovou osou y. b) Určete nejmenší kladné číslo x, pro které platí sin(x+5π/4)=1.
a) x=0: y=sin(5π/4)=−√2/2, tedy P=[0;−√2/2].
b) sin θ=1 pro θ=π/2+2kπ. Z x+5π/4=π/2+2kπ plyne x=−3π/4+2kπ. Pro k=0 vyjde záporné číslo, pro k=1 vychází x=5π/4, což je nejmenší kladné řešení.
Výsledek: a) P=[0;−√2/2]; b) x=5π/4Předpis funkce f, definované pro všechna x∈R, je: y=3^(x−1)−3^(x−2). Určete všechna x∈R, pro která je hodnota funkce f rovna 18.
3^(x−1)−3^(x−2)=3ˣ·(1/3−1/9)=3ˣ·(2/9).
Rovnice: 3ˣ·(2/9)=18, tedy 3ˣ=81=3⁴.
Výsledek: x=4Předpis funkce g je: y=(x−4)·(x+3)·(x²+2). Jaké číslo bude výsledkem, sečte-li se počet průsečíků funkce g s osou x a počet průsečíků funkce g s osou y?
Průsečíky s osou x: x=4 a x=−3 (výraz x²+2 nemá reálný kořen) — 2 průsečíky.
Průsečík s osou y: jediný bod [0;(−4)(3)(2)]=[0;−24] — 1 průsečík.
Výsledek: 3Kvadratická funkce f: y=0,5x²−8 je definována pro všechna x∈R. V kartézské soustavě souřadnic Oxy má graf lineární funkce g s grafem funkce f právě dva společné body: A[6;a₂], B[0;b₂]. a) Vypočtěte souřadnici a₂ bodu A. b) Sestavte předpis lineární funkce g procházející body A, B.
a) a₂=f(6)=0,5·36−8=10, tedy A=[6;10]. b₂=f(0)=−8, tedy B=[0;−8].
b) Směrnice: (10−(−8))/(6−0)=3. Protože B leží na ose y v bodě −8, absolutní člen je −8.
Výsledek: a) A=[6;10]; b) g: y=3x−8Je dáno x∈R, pro které platí: log₃x=4. Pro dané x vypočtěte: a) (log₃x)³, b) log₃(x³).
a) (log₃x)³=4³=64.
b) log₃(x³)=3·log₃x=3·4=12.
Výsledek: a) 64; b) 12Logaritmická funkce f: y=log_a x je definována pro všechna přípustná x∈R. Graf funkce f prochází body A[9;2], B[81;b₂] a C[c₁;−3]. Zapište obě souřadnice bodu a) B, b) C.
Ze vztahu log_a(9)=2 plyne a²=9, tedy a=3.
a) log₃(81)=4, tedy B=[81;4].
b) log₃(c₁)=−3, tedy c₁=3⁻³=1/27, C=[1/27;−3].
Výsledek: a) B=[81;4]; b) C=[1/27;−3]Funkce f je pro všechny přípustné hodnoty x∈R dána předpisem: f: y=(3x−1)/(x+2). Které z následujících tvrzení je pravdivé?
A) Středem souměrnosti grafu funkce f je bod S[−2;3].
B) Funkce f je v celém svém definičním oboru klesající.
C) Graf funkce g: y=3 má s grafem funkce f společný bod.
D) Definiční obor funkce f je celé R.
E) Žádné z výše uvedených tvrzení není pravdivé.
Asymptoty hyperboly jsou x=−2 (svislá) a y=3 (vodorovná, podíl koeficientů 3/1), jejich průsečík S=[−2;3] je středem souměrnosti — A) je pravdivé.
Ostatní tvrzení lze snadno vyvrátit: funkce je ve skutečnosti rostoucí, y=3 je asymptota (nikdy nedosažena) a definiční obor je R∖{−2}.
Výsledek: A)V kartézské soustavě souřadnic Oxy protíná přímka m souřadnicové osy v bodech M[8;0] a N[0;6]. Sestavte obecnou rovnici přímky m.
Úsekový tvar: x/8+y/6=1. Vynásobením 24: 3x+4y=24.
Výsledek: 3x+4y−24=0V oboru R řešte rovnici pro x ∈ ⟨0; 2π⟩: cos x = 0
Kosinus je nulový v bodech, kde je graf funkce kosinus na svislé ose, tedy při x = π/2 a x = 3π/2 v daném intervalu.
Výsledek: x = π/2 nebo x = 3π/2V oboru R řešte rovnici: sin 2x = 0
Funkce sinus je nulová v celočíselných násobcích π, tedy 2x = kπ pro k ∈ Z.
Výsledek: x = kπ/2, k ∈ ZSvisle rostoucí strom je vysoký 33 m. Místo pozorování P je od paty kmene stromu vzdáleno 88 m a od vrcholu stromu 110 m. Jaká je velikost zorného úhlu φ (výsledek zaokrouhlete na celé stupně)?
Trojúhelník má strany 33 m (výška stromu), 88 m (P–pata) a 110 m (P–vrchol). Úhel φ leží v bodě P, proti němu leží strana o délce 33 m. Použijeme kosinovou větu:
33² = 88² + 110² − 2·88·110·cos φ
1089 = 7744 + 12100 − 19360·cos φ
cos φ = 18755/19360 ≈ 0,9688
φ = arccos(0,9688) ≈ 14,4°
Výsledek: φ ≈ 14°V oboru R řešte rovnici pro x ∈ ⟨0; 2π⟩: tg x = 1
Tangens je roven 1 při x = π/4 a dále po přičtení periody π při x = π/4 + π = 5π/4, což je stále v daném intervalu.
Výsledek: x = π/4 nebo x = 5π/4Řešte v oboru R rovnici pro x ∈ (0; 2π): cotg(x/2) = 1
Kotangens je roven 1, když je jeho argument π/4 + kπ, tedy x/2 = π/4 + kπ, odtud x = π/2 + 2kπ.
V daném intervalu (0; 2π) vyhovuje pouze jedna hodnota.
Výsledek: x = π/2Pravý úhel je rozdělen na tři úhly, jejichž velikosti tvoří tři po sobě jdoucí členy aritmetické posloupnosti. Nejmenší z těchto tří úhlů má velikost 18°. Určete ve stupních velikost největšího z těchto tří úhlů.
Tři úhly: a, a+d, a+2d, kde a=18° a jejich součet je 90°.
18 + (18+d) + (18+2d) = 90 ⟹ 54 + 3d = 90 ⟹ d = 12
Největší úhel: 18 + 2·12 = 42°.
Výsledek: 42°Pro dva různé úhly α = 128°, β ∈ ⟨0°; 360°⟩ platí sin α = sin β. Určete ve stupních velikost úhlu β.
Funkce sinus má stejnou hodnotu pro úhly α a 180° − α. Platí tedy β = 180° − 128° = 52°.
Výsledek: β = 52°V oboru R řešte rovnici s neznámou x ∈ ⟨0°; 360°⟩: cos x = −1
Kosinus nabývá hodnoty −1 pouze v bodě x = 180° v daném intervalu.
Výsledek: x = 180°Ze zaměřovacího místa M lze zaměřit body K, L na obou krajích silnice v zorném úhlu φ. Platí: |ML|=44 m, |KL|=5 m, úhel MKL=125°. Vypočtěte velikost zorného úhlu φ. Výsledek zaokrouhlete na desetiny stupně.
Podle sinové věty v trojúhelníku MKL: |ML|/sin(∠MKL) = |KL|/sin(φ).
44/sin(125°) = 5/sin(φ) ⟹ sin(φ) = 5·sin(125°)/44 ≈ 5·0,8192/44 ≈ 0,0931
φ = arcsin(0,0931) ≈ 5,3°
Výsledek: φ ≈ 5,3°V trojúhelníku ABC platí: |AC|=6 cm, |BC|=6 cm, |AB|=6√3 cm. Vypočtěte velikost vnitřního úhlu γ při vrcholu C bez zaokrouhlování.
Podle kosinové věty: |AB|² = |AC|² + |BC|² − 2·|AC|·|BC|·cos γ.
(6√3)² = 6² + 6² − 2·6·6·cos γ
108 = 72 − 72·cos γ ⟹ cos γ = −0,5
Výsledek: γ = 120°V kartézské soustavě souřadnic Oxy je sestrojen graf funkce f: y=cos x pro x∈⟨0;2π⟩. Vypočtěte všechny hodnoty proměnné x∈⟨0;2π⟩, pro něž je f(x)=−0,5.
Kosinus nabývá hodnoty −0,5 při x=2π/3 (120°) a x=4π/3 (240°) v daném intervalu.
Výsledek: x=2π/3 nebo x=4π/3V pravoúhlém trojúhelníku s odvěsnami x, y platí pro úhel φ, který svírá přepona s odvěsnou x: tg φ = 5/12. Vypočtěte poměr y:x.
Tangens úhlu φ je poměr protilehlé a přilehlé odvěsny: tg φ = y/x = 5/12.
Výsledek: y:x = 5:12Pro x∈(0; π/2) rozhodněte, který z následujících výrazů je ekvivalentní s výrazem: cotg x · sin 2x
A) sin²x
B) cos²x
C) 2·sinx
D) 2·sin²x
E) 2·cos²x
cotg x = cos x/sin x, sin 2x = 2 sin x cos x.
Součin: (cos x/sin x)·2 sin x cos x = 2 cos²x.
Výsledek: E) 2·cos²xPro x∈(0; π/2) rozhodněte, který z následujících výrazů je ekvivalentní s výrazem: 1/(1+tg²x)
A) sin²x
B) cos²x
C) 2·sinx
D) 2·sin²x
E) 2·cos²x
Platí základní identita 1+tg²x = 1/cos²x, proto 1/(1+tg²x) = cos²x.
Výsledek: B) cos²xV pravoúhlém trojúhelníku ABC má přepona AB délku c, odvěsna AC délku b a zbývající odvěsna BC délku a. Vnitřní úhel při vrcholu A má velikost α a při vrcholu B velikost β. Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N): (a) a²/c² + b²/c² = 1. (b) a·sinα = b·tgα. (c) cosα = cosβ. (d) sin²α + cos²α = 1.
(a) Plyne přímo z Pythagorovy věty a²+b²=c² vydělené c² — A.
(b) Platí sinα=a/c, tgα=a/b. a·sinα=a²/c, b·tgα=a. Tyto výrazy se obecně nerovnají — N.
(c) Protože α+β=90°, je cosα=sinβ, což se obecně neshoduje s cosβ — N.
(d) Základní goniometrická jednička, platí vždy — A.
Výsledek: (a) A, (b) N, (c) N, (d) AV intervalu ⟨0;2π⟩ řešte: √3·sin x / cos x = −1
Výraz lze zapsat jako √3·tg x = −1, tedy tg x = −1/√3 = −√3/3.
V intervalu ⟨0;2π⟩ nabývá tangens této hodnoty ve druhém a čtvrtém kvadrantu.
Výsledek: x=5π/6 nebo x=11π/6Pro x∈⟨π;2π⟩ platí: cos x = −2/3. Jaká je hodnota tg x?
Ze základní goniometrické jedničky: sin²x=1−4/9=5/9. V intervalu ⟨π;2π⟩ je sinus nekladný, tedy sin x=−√5/3.
tg x = sin x/cos x = (−√5/3)/(−2/3) = √5/2.
Výsledek: tg x = √5/2Chlapec viděl z okna sklípku pod výškovým úhlem 25° vrchol stromu vysokého 6 m. Strom roste stále svisle, pata stromu a místo pozorování leží v téže vodorovné rovině. Po 50 letech viděl jeho vnuk ze stejného místa vrchol téhož stromu pod výškovým úhlem 58°. Vypočtěte, o kolik metrů strom během této doby vyrostl. Výsledek zaokrouhlete na celé číslo, dílčí výpočty nezaokrouhlujte.
Vzdálenost pozorovacího místa od stromu d je stálá: z prvního měření tg(25°)=6/d, tedy d=6/tg(25°)≈12,867 m.
Z druhého měření: 6+x=d·tg(58°)≈12,867·1,6003≈20,590.
x≈20,590−6=14,590.
Výsledek: strom vyrostl přibližně o 15 mV intervalu (0;2π) je řešena rovnice: 1/sin x = 2. Která z následujících množin obsahuje všechna řešení dané rovnice?
A) (0;π/6)∪(5π/6;π)
B) interval kolem π/6 a 5π/6 o poloměru 0,1
C) přesně {π/6; 5π/6}
D) (π/3;2π/3)
E) žádná z uvedených možností
1/sin x=2 znamená sin x=1/2, což v intervalu (0;2π) nastává právě pro x=π/6 a x=5π/6.
Výsledek: C) {π/6; 5π/6}Ke každému zadání trojúhelníku ABC přiřaďte odpovídající délku c úsečky AB: (1) |BC|=6 cm, |AC|=4 cm, |∢ACB|=60°. (2) |BC|=3 cm, |∢ABC|=60°, |∢BAC|=30°.
(1) Podle kosinové věty: c²=6²+4²−2·6·4·cos(60°)=36+16−24=28, tedy c=√28=2√7.
(2) Úhel při C je 180°−60°−30°=90°, jde tedy o pravoúhlý trojúhelník s odvěsnou BC=3 naproti úhlu 30°. sin(30°)=BC/c=3/c, tedy c=3/0,5=6.
Výsledek: (1) c=2√7 cm; (2) c=6 cmV trojúhelníku ABC jsou dány délky stran a=9 cm, b=10 cm, c=17 cm. Vypočítejte součet dvou vnitřních úhlů trojúhelníku ABC, z nichž ani jeden není největším vnitřním úhlem tohoto trojúhelníku.
Největší úhel γ leží proti nejdelší straně c=17. Podle kosinové věty: c²=a²+b²−2ab·cos γ.
289=81+100−180·cos γ ⟹ cos γ=−0,6 ⟹ γ≈126,87°.
Součet zbylých dvou úhlů: 180°−126,87°≈53,13°.
Výsledek: ≈53,1°Cesty spojující místa A a B jsou odděleny vodní nádrží. Z místa A vede cesta přes bod C do místa B, přičemž |CB|=1,5 km, úhel při vrcholu B je 35°, úhel při vrcholu C je 65°. O kolik metrů by se zkrátila cesta z A do B, kdyby bylo možné jít přímo z A do B? Výsledek zaokrouhlete na desítky metrů.
Úhel při A: 180°−35°−65°=80°. Podle sinové věty: |AB|=|CB|·sin(65°)/sin(80°)≈1,5·0,9063/0,9848≈1,380 km.
|AC|=|CB|·sin(35°)/sin(80°)≈1,5·0,5736/0,9848≈0,873 km.
Cesta přes C: 0,873+1,5=2,373 km. Přímá cesta: 1,380 km. Rozdíl: 0,993 km.
Výsledek: ≈990 mČtyřúhelník ABCD se skládá ze dvou shodných trojúhelníků ABD a CBD. Platí: |AD|=|CD|=4 cm, |∢ADC|=110°, |∢ABC|=50°. Vypočtěte v cm délku úhlopříčky a) AC, b) BD. Výsledky zaokrouhlete na desetiny cm.
a) Trojúhelník ADC je rovnoramenný s úhlem 110° mezi rameny: AC²=4²+4²−2·4·4·cos(110°)=32−32·(−0,342)≈42,94, AC≈6,6 cm.
b) Úhlopříčka BD půlí oba úhly: ∢ADB=55°, ∢ABD=25°, tedy ∢BAD=100°. Sinová věta: BD=4·sin(100°)/sin(25°)≈4·0,9848/0,4226≈9,3 cm.
Výsledek: a) AC≈6,6 cm; b) BD≈9,3 cmNad terasou je natažena stínicí plachta tvaru čtyřúhelníku, který se skládá ze dvou trojúhelníků – bílého a šedého. Šedý trojúhelník je rovnoramenný a pravoúhlý, jeho přepona má délku 5 m. Jaký je obsah šedého trojúhelníku?
Odvěsna rovnoramenného pravoúhlého trojúhelníku: a=c/√2=5/√2.
Obsah: a²/2=(25/2)/2=25/4=6,25.
Výsledek: 6,25 m²V oboru R řešte v intervalu ⟨0;2π⟩: 1/cos x = 2. Která z následujících množin obsahuje všechna řešení dané rovnice?
A) (π/4;π/2)∪(3π/2;7π/4)
B) (π/4;π/2)∪(π/2;3π/4)
C) (π/2;3π/4)∪(5π/4;3π/2)
D) (0;π/4)∪(3π/4;π)
E) žádná z uvedených množin
1/cos x=2 ⟹ cos x=1/2 ⟹ x=π/3 nebo x=5π/3. Obě hodnoty leží v intervalech uvedených v možnosti A): π/3∈(π/4;π/2), 5π/3∈(3π/2;7π/4).
Výsledek: A)Řešte v intervalu ⟨0;2π⟩: −2·sin x=√2
sin x=−√2/2. Tato hodnota nastává ve třetím a čtvrtém kvadrantu.
Výsledek: x=5π/4 nebo x=7π/4Pro φ∈(π/2;π) platí: sin φ=0,6. Jaká je hodnota cos φ?
cos²φ=1−0,36=0,64, tedy cosφ=±0,8. Ve druhém kvadrantu (π/2;π) je kosinus záporný.
Výsledek: cos φ=−0,8Je dána rovnice s neznámou x∈⟨0;2π⟩: tg x=5·cotg x. Kolik řešení má daná rovnice v uvedeném intervalu?
Protože cotg x=1/tg x, dostáváme tg²x=5, tedy tg x=±√5.
Pro tg x=√5 jsou v daném intervalu dvě řešení (1. a 3. kvadrant), pro tg x=−√5 také dvě (2. a 4. kvadrant).
Výsledek: 4 řešeníZahrada má tvar lichoběžníku, jehož delší základna měří 24 m, dva jeho vnitřní úhly (přiléhající k delší základně) jsou ostré a mají velikosti 58° a 71°. Která z následujících rovností vyjadřuje délku ramene x, přiléhajícího k úhlu 58°?
A) x=24·tg58°/cos71°
B) x=24·tg58°/sin71°
C) x=24·cos58°/sin71°
D) x=24·tg58°·cos71°
E) x=24·cos58°·sin71°
Podle geometrického rozboru trojúhelníku vzniklého kolmicí z vrcholu na základnu platí vztah mezi ramenem a úhly obou stran přes výšku v: rameno x se vyjádří vztahem s kosinem přilehlého úhlu a sinem druhého úhlu.
Výsledek: C) x=24·cos58°/sin71°Je dán trojúhelník ABC, na jehož straně AB leží bod D. Platí: |CD|=12 cm, |BD|=7 cm, |∢BDC|=125°, |∢CAD|=68°. Vypočtěte v cm délku úsečky BC. Výsledek zaokrouhlete na desetiny cm.
V trojúhelníku BDC podle kosinové věty: BC²=CD²+BD²−2·CD·BD·cos(125°)=144+49−168·(−0,5736)≈289,36.
Výsledek: BC≈17,0 cmÚhlopříčky kosočtverce KLMN leží na souřadnicových osách. Platí: K[0; −4], L[6; 0]. Vypočtěte obsah kosočtverce a zapište obecnou rovnici přímky KL.
Protože úhlopříčky leží na osách a bod K je souměrný s M podle počátku, platí M[0;4]. Podobně L je souměrný s N, tedy N[−6;0].
Délky úhlopříček: |KM| = 8, |LN| = 12. Obsah kosočtverce je poloviční součin úhlopříček: S = (8·12)/2 = 48.
Přímka KL prochází body K[0;−4] a L[6;0], směrnice k = (0−(−4))/(6−0) = 2/3. Rovnice: y = (2/3)x − 4, po úpravě 2x − 3y − 12 = 0.
Výsledek: S = 48 (jednotek²); přímka KL: 2x − 3y − 12 = 0Obrazec se skládá ze čtverce ABCD o straně 30 cm, ke kterému je zvenčí připojen půlkruh s průměrem AD, a z bílého kruhu se středem v bodě B a průměrem 15 cm, který je vyříznut z tmavé plochy. Vypočtěte v cm² obsah tmavé plochy.
Obsah čtverce: 30² = 900 cm².
Poloměr půlkruhu je 15 cm, jeho obsah: (π·15²)/2 = 112,5π.
Poloměr bílého kruhu je 7,5 cm, jeho obsah: π·7,5² = 56,25π.
Tmavá plocha = čtverec + půlkruh − bílý kruh = 900 + 112,5π − 56,25π = 900 + 56,25π.
Výsledek: 900 + 56,25π ≈ 1076,7 cm²V rovnostranném trojúhelníku ABC s délkou strany 12 cm je vepsána kružnice. Vypočtěte poloměr vepsané kružnice.
Pro rovnostranný trojúhelník platí vzorec pro poloměr vepsané kružnice: r = a·√3/6, kde a je délka strany.
r = 12·√3/6 = 2√3
Výsledek: r = 2√3 cm ≈ 3,46 cmŠestiúhelník ABCDEF je složen z bílého lichoběžníku a dvou tmavých rovnoramenných pravoúhlých trojúhelníků. Výška lichoběžníku je 5 cm, jedna jeho základna měří 8 cm a obsah lichoběžníku je 45 cm². Odvěsny obou trojúhelníků jsou rovny výšce lichoběžníku. Jaký je obsah šestiúhelníku ABCDEF?
Ze vzorce pro obsah lichoběžníku 45 = (a+b)/2 · 5 vyplývá a+b = 18.
Obsah jednoho pravoúhlého rovnoramenného trojúhelníku s odvěsnami 5 cm: S = (5·5)/2 = 12,5 cm². Dva trojúhelníky mají dohromady obsah 25 cm².
Celkový obsah šestiúhelníku: 45 + 25 = 70 cm².
Výsledek: 70 cm²Kruh o poloměru 12 cm je rozdělen na tři shodné bílé části a tři shodné šedé části (střídavě po celém kruhu). Vypočtěte obsah jedné bílé části kruhu.
Celý kruh má obsah π·12² = 144π cm². Je rozdělen na 6 shodných částí (3 bílé + 3 šedé), jedna část tedy tvoří šestinu celého obsahu.
144π ∶ 6 = 24π
Výsledek: 24π cm² ≈ 75,4 cm²Kosočtverec má stranu délky 8 cm a jeden z jeho vnitřních úhlů má velikost 150°. Jaký je obsah kosočtverce? Výsledek zaokrouhlete na desetiny cm².
Obsah kosočtverce lze počítat jako S = a²·sin(úhel).
S = 8²·sin(150°) = 64·0,5 = 32.
Výsledek: 32,0 cm²Pětiúhelník ABCDE je složen ze čtverce ABCD o obsahu 64 cm² a rovnostranného trojúhelníku CDE postaveného na straně CD směrem ven ze čtverce. Jaký je obsah pětiúhelníku ABCDE? Výsledek zaokrouhlete na desetiny cm².
Strana čtverce: a² = 64, a = 8 cm. Obsah rovnostranného trojúhelníku se stranou 8 cm: (a²√3)/4 = 64√3/4 = 16√3 ≈ 27,7 cm².
Celkový obsah: 64 + 16√3 ≈ 64 + 27,7 = 91,7 cm².
Výsledek: ≈ 91,7 cm²Lichoběžník ABCD o obsahu 40 cm² je úhlopříčkou BD rozdělen na dva trojúhelníky ABD a BCD. Základny lichoběžníku mají délky |AB|=10 cm a |CD|=6 cm. O kolik cm² se liší obsahy trojúhelníků ABD a BCD?
Oba trojúhelníky mají stejnou výšku (výšku lichoběžníku), takže jejich obsahy jsou v poměru základen |AB|:|CD| = 10:6 = 5:3.
Celkových 8 dílů odpovídá 40 cm², jeden díl je tedy 5 cm². Obsah ABD = 25 cm², obsah BCD = 15 cm², rozdíl je 10 cm².
Výsledek: 10 cm²Obrazec je ohraničen třemi půlkružnicemi. Společné krajní body půlkružnic tvoří vrcholy rovnoramenného trojúhelníku se základnou délky 16 cm. Obsah tohoto trojúhelníku je 48 cm². Jaký je obvod obrazce ohraničeného třemi půlkružnicemi? Výsledek zaokrouhlete na celé cm.
Výška trojúhelníku: 48 = (16·v)/2, tedy v = 6 cm. Poloviční základna je 8 cm, rameno trojúhelníku: √(8²+6²) = √100 = 10 cm.
Obvod obrazce tvoří tři půlkružnice, jejichž průměry jsou strany trojúhelníku (16, 10, 10): obvod = π·(16+10+10)/2 = 18π.
Výsledek: 18π ≈ 57 cmLichoběžník ABCD je úhlopříčkou BD rozdělen na dva podobné trojúhelníky ABD a BDC, přičemž |AD|:|BD| = |BD|:|CD|. Platí: |AD|=4,8 cm, |BD|=7,2 cm, |CD|=10,8 cm. Vypočtěte poměr obvodu trojúhelníku BDC k obvodu trojúhelníku ABD.
Poměr podobnosti: k = |BD|/|AD| = 7,2/4,8 = 1,5 (ověření: |CD|/|BD| = 10,8/7,2 = 1,5, souhlasí).
Obvod podobného trojúhelníku BDC je tedy 1,5krát větší než obvod trojúhelníku ABD.
Výsledek: poměr je 3:2 (1,5krát větší)Kosočtverec má úhlopříčky délek 18 cm a 24 cm. Vypočtěte obvod kosočtverce.
Úhlopříčky kosočtverce se navzájem půlí a jsou na sebe kolmé. Strana kosočtverce: √((18/2)²+(24/2)²) = √(81+144) = √225 = 15 cm.
Obvod: 4·15 = 60 cm.
Výsledek: 60 cmKonvexní šestiúhelník se skládá ze dvou shodných rovnoramenných lichoběžníků s výškou 15 cm a kratší základnou délky 11 cm, spojených podél delší základny. Právě dva vnitřní úhly v šestiúhelníku (při kratších základnách) mají velikost 72°. a) Vypočtěte v cm délku delší základny lichoběžníku (zaokrouhlete na celé cm). b) Vypočtěte v cm obvod šestiúhelníku (zaokrouhlete na celé cm).
a) Vodorovný přesah na jedné straně: 15/tg(72°) ≈ 4,87 cm. Delší základna: 11 + 2·4,87 ≈ 20,75 ≈ 21 cm.
b) Rameno lichoběžníku: 15/sin(72°) ≈ 15,77 cm. Obvod šestiúhelníku (dvě kratší základny + čtyři ramena): 2·11 + 4·15,77 ≈ 22+63,08 ≈ 85 cm.
Výsledek: a) ≈21 cm; b) ≈85 cmPřímky p a q se protínají v bodě V a spolu s přímkou r tvoří trojúhelník. Přímka r svírá s přímkou p úhel 25° a s přímkou q úhel 43° (oba měřeny na téže straně, uvnitř trojúhelníku). Jaká je odchylka (úhel) přímek p, q ve vrcholu V?
Součet vnitřních úhlů trojúhelníku je 180°, takže úhel ve vrcholu V je 180°−25°−43°=112°. Odchylka přímek se udává jako ostrý úhel mezi nimi, tedy 180°−112°=68°.
Výsledek: 68°Na pravoúhlý trojúhelníkový pozemek navazují čtvercové pozemky, jejichž strany jsou totožné s odvěsnami trojúhelníku. Odvěsny trojúhelníku mají délky 30 m a 40 m. O kolik m² je výměra menšího čtvercového pozemku menší než výměra většího čtvercového pozemku?
Obsahy čtverců: 30²=900 m², 40²=1600 m². Rozdíl: 1600−900=700 m².
Výsledek: 700 m²Ve čtverci o straně délky 40 cm jsou zakresleny čtyři shodné velké kruhy se středy S₁–S₄ a uprostřed jeden malý kruh. Každé dva kruhy mají společný právě jeden bod a každý velký kruh se dotýká dvou stran čtverce. a) Vypočtěte v cm vzdálenost středů S₁, S₄ (zaokrouhlete na celé cm). b) Vypočtěte v cm obvod malého kruhu (zaokrouhlete na celé cm).
Poloměr velkého kruhu: 40/4=10 cm. Středy velkých kruhů leží v rozích pomyslného čtverce se stranou 20 cm (40−2·10), tedy S₁S₄ je úhlopříčka tohoto čtverce: 20√2 ≈ 28,28 ≈ 28 cm.
Poloměr malého kruhu: vzdálenost středu čtverce od S₁ je 10√2≈14,14, od toho odečteme poloměr velkého kruhu 10: r≈4,14 cm. Obvod: 2πr≈26 cm.
Výsledek: a) ≈28 cm; b) ≈26 cmPětiúhelník ABCDE je složen z obdélníku ABCE a rovnostranného trojúhelníku CDE, který je postaven na straně CE směrem ven z obdélníku. Strana AB obdélníku má délku 10 cm, strana BC má délku 6 cm. Vypočtěte obsah pětiúhelníku ABCDE. Výsledek zaokrouhlete na desetiny cm².
Obsah obdélníku: 10·6=60 cm². Strana CE = AB = 10 cm. Obsah rovnostranného trojúhelníku se stranou 10 cm: (10²√3)/4=25√3≈43,3 cm².
Celkový obsah: 60+43,3=103,3 cm².
Výsledek: ≈103,3 cm²Ve čtyřúhelníku MNOP platí: |MN|=|MP|=24 mm, |OP|=40 mm, |∢NMP|=150°, |∢OMP|=90°. Jaká je délka strany NO? Výsledek zaokrouhlete na celé mm.
V pravoúhlém trojúhelníku OMP (pravý úhel při M) je OP přeponou: |MO|=√(40²−24²)=√1024=32 mm.
Úhel NMO = |∢NMP|+|∢PMO| = 150°+90°=240°, což jako vnitřní úhel trojúhelníku NMO odpovídá 360°−240°=120°.
Podle kosinové věty: |NO|² = 24²+32²−2·24·32·cos(120°) = 576+1024+768 = 2368, |NO|=√2368≈48,66.
Výsledek: ≈49 mmČtverec o straně délky 3√2 cm je rozdělen úhlopříčkami na čtyři shodné rovnoramenné trojúhelníky. Z těchto čtyř trojúhelníků je sestaven zobrazený kosodélník (spojením podél ramen). Vypočtěte, o kolik cm se liší obvod kosodélníku a obvod čtverce.
Úhlopříčka čtverce: 3√2·√2=6, poloviční úhlopříčka (rameno trojúhelníku): 3.
Obvod čtverce: 4·3√2=12√2. Obvod kosodélníku sestaveného ze 4 ramen délky 3: 4·3=12.
Rozdíl: 12√2−12=12(√2−1)≈4,97.
Výsledek: ≈5,0 cm (přesně 12√2−12)Šestiúhelník ABCDEF se skládá ze dvou čtverců AXEF, XBCD, rovnostranného trojúhelníku XDE a tupoúhlého trojúhelníku ABX. Délka strany AF je 8 cm. Vypočtěte v cm délku strany AB.
Čtverec AXEF má stranu 8, tedy AX=8. Trojúhelník XDE je rovnostranný se stranou XE=8 (sdílená se čtvercem AXEF), takže i XD=8. Čtverec XBCD má tedy stranu XD=8, takže XB=8.
Úhel AXB = 360°−90°(čtverec AXEF)−60°(trojúhelník XDE)−90°(čtverec XBCD)=120°.
Podle kosinové věty v trojúhelníku ABX: AB²=8²+8²−2·8·8·cos(120°)=64+64+64=192.
Výsledek: AB=8√3 cm ≈13,86 cmDo čtverce se stranou délky 16 cm je vepsána velká kružnice (poloměr 8 cm). Na jednom průměru velké kružnice leží středy tří shodných malých kružnic tak, že součet jejich průměrů je roven průměru velké kružnice a sousední malé kružnice se navzájem dotýkají. Tmavý obrazec vznikne odečtením obsahů tří malých půlkruhů (ležících na průměru) od horní poloviny velkého kruhu. Jaký je obsah tmavého obrazce?
Obsah půlkruhu velké kružnice: (1/2)π·8²=32π.
Součet poloměrů tří malých kružnic je 8 (polovina průměru velké kružnice), každý malý poloměr r=8/3.
Obsah jedné malé půlkružnice: (1/2)π·(8/3)²=32π/9. Tři dohromady: 32π/3.
Tmavý obrazec: 32π−32π/3=64π/3.
Výsledek: 64π/3 ≈ 67,0 cm²Čtverec ABCD o straně 40 cm je úsečkou XY rozdělen na dva lichoběžníky – bílý AXYD a šedý XBCY. Bod X dělí stranu AB v poměru |AX|:|XB|=3:1, bod Y dělí stranu DC v poměru |DY|:|YC|=1:4. a) Vypočtěte a zapište v základním tvaru poměr délek obou základen bílého lichoběžníku AXYD. b) Vypočtěte v cm² obsah šedého lichoběžníku XBCY.
AX=(3/4)·40=30, XB=(1/4)·40=10. DY=(1/5)·40=8, YC=(4/5)·40=32.
a) Základny bílého lichoběžníku jsou AX=30 a DY=8, poměr 30:8=15:4.
b) Šedý lichoběžník má základny XB=10 a YC=32, výška (strana čtverce) 40: S=((10+32)/2)·40=21·40=840.
Výsledek: a) 15:4; b) 840 cm²Lichoběžník ABCD se základnou AB se skládá z trojúhelníku AED a rovnoběžníku EBCD (bod E leží na AB). Obsah rovnoběžníku EBCD je pětkrát větší než obsah trojúhelníku AED. Určete, kolikrát je základna AB lichoběžníku delší než úsečka AE.
Trojúhelník AED a rovnoběžník EBCD mají stejnou výšku v (výšku lichoběžníku). Obsah trojúhelníku: (1/2)·AE·v=S, tedy AE=2S/v. Obsah rovnoběžníku: EB·v=5S, tedy EB=5S/v.
AB=AE+EB=2S/v+5S/v=7S/v.
Poměr AB:AE = 7/2 = 3,5.
Výsledek: AB je 3,5krát delší než AERovnoramenný trojúhelník má ramena délky 15 cm a základnu délky 18 cm. Trojúhelník podél středních příček rozstříháme na čtyři shodné menší trojúhelníky a vytvoříme z nich plášť pravidelného čtyřbokého jehlanu (čtvercová podstava má stranu rovnou polovině základny). Jaký je povrch jehlanu (včetně podstavy)?
Výška na základnu: v=√(15²−9²)=√144=12. Obsah celého trojúhelníku: (18·12)/2=108. Po rozstříhání na 4 shodné části má každá obsah 108/4=27.
Podstava jehlanu má stranu 18/2=9, obsah podstavy: 9²=81. Plášť (4 boční stěny): 4·27=108.
Celkový povrch: 108+81=189.
Výsledek: 189 cm²Obrazec obsahuje čtyři tmavé půlkruhy a bílý šestiúhelník, který se skládá ze dvou shodných čtverců a dvou shodných rovnoramenných trojúhelníků. Celkový obsah tmavých částí obrazce je 50π cm² (průměrem každého půlkruhu je strana čtverce). Jaký je obsah bílého šestiúhelníku?
Čtyři půlkruhy s průměrem a (strana čtverce): obsah jednoho je πa²/8, čtyř dohromady πa²/2. Z 50π=πa²/2 plyne a²=100, a=10.
Bílý šestiúhelník (2 čtverce + 2 trojúhelníky o obsahu a²/2 každý) má celkový obsah 3a²=3·100=300.
Výsledek: 300 cm²Všechny čtyři vrcholy kosočtverce ABCD leží na souřadnicových osách kartézské soustavy souřadnic. Pro vrcholy A, B kosočtverce platí, že orientovaná úsečka AB je umístěním vektoru v=(15;8). Jaký je obsah kosočtverce ABCD?
Protože vrcholy leží na osách, vektor AB reprezentuje poloviny obou úhlopříček: poloviny 15 a 8, tedy celé úhlopříčky 30 a 16.
Obsah kosočtverce: (30·16)/2=240.
Výsledek: 240Dvoubarevná dlaždice má tvar čtverce se stranou 2 jednotky. Hranice tmavé části dlaždice tvoří čtyři kružnicové oblouky, každý se středem v jiném vrcholu čtverce a poloměrem 1 jednotka. Jaký je poměr obsahu tmavé části dlaždice ku obsahu celé dlaždice? Výsledek vyjádřete pomocí čísla π.
Sousední čtvrtkruhy (poloměr 1, středy vzdálené 2) se navzájem pouze dotýkají (vzdálenost středů = součet poloměrů), takže se nepřekrývají. Celková tmavá plocha (čtyři čtvrtkruhy) je proto přesně 4·(π/4)=π.
Poměr k celé dlaždici (obsah 4): π/4.
Výsledek: π/4 (tj. π : 4)V trojúhelníku ABC platí: |AB|=14 cm, |AC|=8 cm, |∢BAC|=60°. Vypočtěte v cm² obsah trojúhelníku ABC.
Obsah=(1/2)·|AB|·|AC|·sin(60°)=(1/2)·14·8·(√3/2)=28√3.
Výsledek: 28√3 ≈ 48,5 cm²Obrazec je tvořen dvěma shodnými čtverci se stranou 12 cm, umístěnými vedle sebe, ke kterým jsou navíc připojeny dva shodné rovnoramenné pravoúhlé trojúhelníky (odvěsny trojúhelníků jsou totožné se stranami čtverců). Jaký je celkový obsah obrazce?
Dva čtverce: 2·144=288. Dva rovnoramenné pravoúhlé trojúhelníky s odvěsnou 12: 2·(12·12/2)=144.
Celkem: 288+144=432.
Výsledek: 432 cm²Kosočtverec ABCD má úhlopříčky, jejichž délky jsou v poměru 3:4. Obsah kosočtverce je 96 cm². Vypočtěte délky obou úhlopříček.
Nechť úhlopříčky jsou 3k a 4k. Obsah: (3k·4k)/2=6k²=96, tedy k²=16, k=4.
Výsledek: úhlopříčky mají délky 12 cm a 16 cmV kosočtverci je velikost výšky ku délce strany v poměru 5:13. Vypočtěte velikost φ ostrého vnitřního úhlu kosočtverce. Výsledek zaokrouhlete na celé stupně.
Výška kosočtverce v = a·sin(φ). Poměr v:a=5:13 znamená sin(φ)=5/13≈0,3846.
Výsledek: φ≈23°V rovině leží půlkruh, jehož hranice se skládá z úsečky a půlkružnice. Na hranici půlkruhu je umístěno 8 různých bodů tak, že tři body A, B, C leží na úsečce a zbývajících pět bodů leží na půlkružnici. Kolik různých přímek obsahuje vždy alespoň dva z uvedených 8 bodů?
Celkový počet dvojic bodů: C(8,2)=28. Protože body A, B, C jsou kolineární (leží na úsečce), určují místo C(3,2)=3 různých přímek jen 1 přímku — musíme odečíst 2 redundantní dvojice.
Výsledek: 26 různých přímekTrojcípé šátky mají tvar rovnoramenného pravoúhlého trojúhelníku. Kratší strana (odvěsna) menšího šátku má délku 40 cm. Obsah většího šátku je o 125 % větší než obsah menšího šátku. Jak dlouhá je delší strana (přepona) většího šátku? Výsledek zaokrouhlete na celé cm.
Obsah menšího šátku: 40²/2=800 cm². Obsah většího: 800·2,25=1800 cm².
Odvěsna většího: a²/2=1800, tedy a=60. Přepona: 60√2≈84,85.
Výsledek: ≈85 cmKruh s poloměrem r má stejný obsah jako kruhová výseč se středovým úhlem φ a poloměrem 2r. Jakou velikost má úhel φ?
Obsah kruhu: πr². Obsah výseče: (φ/360°)·π·(2r)²=(φ/360°)·4πr².
Rovnost: 1=4φ/360°, tedy φ=90°.
Výsledek: φ=90°Lichoběžník ABCD se skládá ze sedmi shodných rovnoramenných trojúhelníků (viz obrázek). Lichoběžník ABCD má obsah 840 cm² a výšku 15 cm. O kolik cm se liší délky obou základen lichoběžníku ABCD?
Při 7 trojúhelnících má delší základna 4 díly a kratší 3 díly stejné délky s (protože 2k−1=7 dává k=4).
Obsah: ((4s+3s)/2)·15=52,5s=840, tedy s=16 — což je přímo rozdíl základen (4s−3s=s).
Výsledek: 16 cmPro lichoběžník ABCD z předchozí úlohy (sedm shodných rovnoramenných trojúhelníků, obsah 840 cm², výška 15 cm) vypočtěte jeho obvod.
Ze základního dílku s=16: delší základna=4·16=64, kratší=3·16=48.
Rameno lichoběžníku (přepona pravoúhlého trojúhelníku s odvěsnami s/2=8 a výškou 15): √(8²+15²)=√289=17.
Obvod: 64+48+2·17=112+34.
Výsledek: 146 cmBod A[4;1] se otočí o 90° v kladném smyslu (proti směru hodinových ručiček) kolem počátku O soustavy souřadnic. Určete souřadnice obrazu A′ bodu A.
Otočení o 90° kolem počátku převádí bod [x;y] na bod [−y;x].
Výsledek: A′=[−1;4]Trojúhelník KLM má vrcholy K[2;0], L[5;0], M[2;4]. Trojúhelník se otočí o 180° kolem počátku O. Určete souřadnice obrazů K′, L′, M′ a vypočtěte obsah trojúhelníku K′L′M′.
Otočení o 180° kolem počátku převádí bod [x;y] na bod [−x;−y]: K′=[−2;0], L′=[−5;0], M′=[−2;−4].
Otočení je shodné zobrazení, obsah se tedy nemění: obsah KLM = (1/2)·|KL|·výška = (1/2)·3·4=6.
Výsledek: K′=[−2;0], L′=[−5;0], M′=[−2;−4]; obsah=6Čtverec ABCD má vrchol A[1;1] a střed S[3;3]. Určete souřadnice vrcholu čtverce, který vznikne otočením bodu A o 180° kolem bodu S (jde o vrchol ležící na téže úhlopříčce jako A, tedy protilehlý vrchol C).
Otočení o 180° kolem bodu S odpovídá bodové (středové) souměrnosti podle S: obraz bodu A je 2S−A.
2S−A=(2·3−1; 2·3−1)=[5;5].
Výsledek: C=[5;5]Stupně vítězů představují těleso, které vzniklo připojením dvou kvádrů ke krychli. Stěna krychle má obsah 36 dm². Pokud by se oba postranní kvádry postavily na sebe, vytvořily by stejnou krychli, jako je ta mezi nimi. Vypočtěte v dm³ objem tělesa (stupňů vítězů).
Ze stěny krychle 36 dm² vyplývá hrana a: a² = 36, a = 6 dm. Objem krychle: 6³ = 216 dm³.
Dva postranní kvádry postavené na sebe vytvoří stejnou krychli, tedy dohromady mají objem 216 dm³ (108 dm³ každý).
Celkový objem tělesa: 216 + 216 = 432 dm³.
Výsledek: 432 dm³Z kvádru ABCDEFGH se vyřízne jehlan ABCDV, kde vrchol V je středem stěny EFGH. Určete, kolikrát je objem kvádru větší než objem jehlanu.
Podstava jehlanu ABCD je totožná se spodní stěnou kvádru, výška jehlanu je stejná jako výška kvádru (protože V leží uprostřed horní stěny). Objem jehlanu je (1/3)·S·v, objem kvádru je S·v.
Poměr: S·v ∶ [(1/3)·S·v] = 3.
Výsledek: objem kvádru je 3× většíV jehlanu ABCDV z předchozí úlohy platí: |BD| = 6√5 cm, |BV| = 13 cm. Vypočtěte v cm výšku v jehlanu.
Označme O střed čtverce ABCD (průsečík úhlopříček). Platí |BO| = |BD|/2 = 3√5. Vrchol V leží kolmo nad O ve výšce v, proto trojúhelník BOV je pravoúhlý s přeponou BV.
|BV|² = |BO|² + v²
13² = (3√5)² + v² ⟹ 169 = 45 + v² ⟹ v² = 124
Výsledek: v = 2√31 cm ≈ 11,14 cmRotační válec má průměr podstavy 10 cm a obsah pláště 40π cm². Jaký je objem válce?
Poloměr podstavy: r = 5 cm. Ze vzorce pro plášť S = 2πrv: 40π = 2π·5·v, odtud v = 4 cm.
Objem: V = πr²v = π·25·4 = 100π.
Výsledek: V = 100π cm³ ≈ 314,2 cm³V rovnostranném válci (výška se rovná dvojnásobku poloměru podstavy) je vytvořena dutina tvaru polokoule. Poloměr podstavy válce i poloměr polokoule je r = 8 cm, výška válce je 2r. Jaký je povrch vytvořeného tělesa (válec s dutinou)?
Výška válce: v = 2r = 16 cm.
Povrch tvoří: plášť válce 2πrv = 2π·8·16 = 256π; spodní podstava πr² = 64π (horní podstava zcela zmizí, protože dutina má stejný poloměr jako válec); vnitřní povrch polokoule 2πr² = 128π.
Celkem: 256π + 64π + 128π = 448π.
Výsledek: 448π cm² ≈ 1407,4 cm²Dvě nádoby mají tvar válce. První z nádob je čtyřikrát vyšší než druhá, ale průměr dna má třikrát menší než druhá. První nádobu naplníme po okraj vodou a potom všechnu vodu přelijeme do druhé nádoby, která byla prázdná. Jakou část objemu druhé nádoby voda zaplní?
Nechť poloměr první nádoby je r, výška 4v. Druhá má poloměr 3r, výšku v.
Objem první: πr²·4v = 4πr²v. Objem druhé: π(3r)²·v = 9πr²v.
Poměr: 4πr²v / 9πr²v = 4/9.
Výsledek: 4/9V kvádru ABCDEFGH se čtvercovou podstavou ABCD platí: vrchol C je od hrany GH ve vzdálenosti 4 cm stejně jako od stěnové úhlopříčky BD, tedy |C;↔GH| = |C;↔BD| = 4 cm. Jaký je objem kvádru?
Vzdálenost bodu C od hrany GH (rovnoběžné s CD, umístěné přímo nad C ve výšce kvádru) je rovna výšce kvádru v, tedy v = 4 cm.
Vzdálenost vrcholu C od úhlopříčky BD čtvercové podstavy se stranou a je a/√2. Platí a/√2 = 4, tedy a = 4√2 cm.
Objem: V = a²·v = (4√2)²·4 = 32·4 = 128 cm³.
Výsledek: V = 128 cm³Z papírového obdélníku o rozměrech 30 cm × 9 cm se zhotoví kvádr se čtvercovou podstavou. Tmavé čtverce na obou koncích obdélníku se použijí na podstavy kvádru, bílá prostřední část se beze zbytku rozstříhá na čtyři boční stěny kvádru. Jaký je objem kvádru?
Šířka obdélníku je tvořena dvěma čtvercovými podstavami (šířka a) a čtyřmi bočními stěnami (každá šířky a), celkem tedy 6a = 30 cm, odtud a = 5 cm.
Výška kvádru odpovídá výšce obdélníku, tedy 9 cm.
Objem: V = a²·výška = 25·9 = 225 cm³.
Výsledek: V = 225 cm³Kapka rtuti tvaru koule o průměru 6 mm se rozdělila na dvě stejně velké kapičky tvaru koule. Jaký je poloměr nově vytvořené kapičky rtuti? Výsledek zaokrouhlete na setiny mm.
Objem původní kapky: (4/3)π·3³ = 36π mm³. Každá nová kapička má poloviční objem: 18π mm³.
(4/3)πr³ = 18π ⟹ r³ = 13,5 ⟹ r = ∛13,5 ≈ 2,38 mm
Výsledek: r ≈ 2,38 mmPolokoule má povrch 243π cm² (včetně podstavy). Jaký je objem polokoule? Výsledek v cm³ zaokrouhlete na celé číslo.
Povrch polokoule s podstavou: S = 3πr². Platí 3πr² = 243π, tedy r² = 81, r = 9 cm.
Objem polokoule: V = (2/3)πr³ = (2/3)π·729 = 486π ≈ 1526,8 cm³.
Výsledek: V ≈ 1527 cm³Kvádr, jehož podstava má rozměry 9 cm a 12 cm, má výšku 15 cm. Kvádr je jedním svislým řezem (úhlopříčkou podstavy) rozpůlen na dva shodné trojboké hranoly. Jaký je povrch jednoho trojbokého hranolu?
Úhlopříčka podstavy: √(9²+12²) = √225 = 15 cm. Podstava hranolu je pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami 9, 12 a přeponou 15.
Obsah podstavy: (9·12)/2 = 54, dvě podstavy = 108 cm². Obvod podstavy: 9+12+15 = 36 cm, boční povrch: 36·15 = 540 cm².
Celkový povrch: 108+540 = 648 cm².
Výsledek: 648 cm²Délky hran kvádru mají tvořit tři po sobě jdoucí členy geometrické posloupnosti. Délky dvou hran kvádru jsou 4 cm a 9 cm. Jaký je nejmenší možný objem kvádru?
V geometrické posloupnosti je prostřední člen geometrickým průměrem krajních. Zvažme tři případy:
Jsou-li 4 a 9 krajní členy, prostřední je √36=6: objem=4·6·9=216.
Je-li 4 prostřední člen, platí 4²=9·c, tedy c=16/9: objem=4·9·16/9=64.
Je-li 9 prostřední člen, platí 9²=4·c, tedy c=20,25: objem=4·9·20,25=729.
Výsledek: nejmenší možný objem je 64 cm³Model domku se skládá z kvádru a jehlanu, obě tělesa mají stejnou čtvercovou podstavu. Výška jehlanu je 9 dm. Objem kvádru je polovinou objemu celého modelu. Jaká je výška modelu?
Nechť S je obsah podstavy, h výška kvádru. Objem kvádru: Sh, objem jehlanu: (1/3)S·9=3S. Platí Sh = 0,5·(Sh+3S), tedy h=0,5h+1,5, odtud 0,5h=1,5, h=3.
Výška modelu: 3+9=12 dm.
Výsledek: 12 dmPlechová pečicí forma má při pohledu shora tvar obdélníku o rozměrech 18 cm a 26 cm. Forma má šest shodných vypouklin tvaru polokoule, každou o poloměru 3 cm. Plochy formy jsou z jedné strany světlé, z opačné tmavé. Jaký je celkový obsah tmavých ploch pečicí formy (na straně s vypouklinami)? Výsledek zaokrouhlete na celé cm².
Obsah obdélníku: 18·26=468 cm². Obsah šesti kruhových otvorů, kde se plochý plech mění v zaoblenou vypouklinu: 6·π·3²=54π≈169,6 cm². Zbylá plochá plocha: 468−169,6=298,4 cm².
Zaoblený povrch šesti polokoulí: 6·2π·3²=108π≈339,3 cm².
Celková tmavá plocha: 298,4+339,3≈638 cm².
Výsledek: ≈638 cm²Do krabice tvaru krychle je vložen míč tvaru koule. Míč se dotýká každé stěny krabice v jednom bodě. Povrch míče je 196π cm². Jaký je vnitřní objem prázdné krabice?
Ze vzorce pro povrch koule 4πr²=196π plyne r²=49, r=7 cm. Průměr koule 14 cm se rovná hraně krychle (koule se dotýká všech stěn).
Objem krychle: 14³=2744 cm³.
Výsledek: 2744 cm³Váza je zasazena do drátěného podstavce. Vnitřní prostor vázy má tvar pravidelného čtyřbokého jehlanu s výškou 15 cm a objemem 1280 cm³. Jaký je obsah všech vnitřních (bočních) ploch vázy?
Z objemu: (1/3)·S·15=1280, tedy S=256=a², a=16 cm (strana podstavy).
Výška boční stěny (apotéma): v_s=√(15²+8²)=√289=17 cm.
Obsah jedné boční stěny: (16·17)/2=136 cm², čtyř stěn: 4·136=544 cm².
Výsledek: 544 cm²Molitanová balanční podložka je těleso složené ze tří půlválců. Podstavou největšího půlválce je půlkruh s průměrem 16 cm a podstavami dvou stejných menších půlválců jsou půlkruhy s průměrem 8 cm. Výšky všech půlválců jsou 60 cm. Jaký je objem balanční podložky?
Objem půlválce je poloviční objem válce. Velký půlválec (r=8): (1/2)π·8²·60=1920π. Dva malé půlválce (r=4): 2·(1/2)π·4²·60=960π.
Celkem: 1920π+960π=2880π cm³.
Výsledek: 2880π cm³ ≈ 9048 cm³Podstavou kolmého hranolu o objemu 640 cm³ je kosočtverec. Obvod tohoto kosočtverce je 40 cm a výška kosočtverce je rovna výšce hranolu. Jaký je povrch hranolu?
Strana kosočtverce: a=40/4=10. Objem hranolu = obsah podstavy × výška = (a·v)·v = a·v², kde v je výška kosočtverce (=výška hranolu).
10v²=640, tedy v²=64, v=8.
Obsah podstavy: a·v=80, dvě podstavy: 160. Plášť: obvod×výška=40·8=320.
Výsledek: povrch = 480 cm²a) Výška rotačního kužele je v=12 cm, strana kužele má délku s=13 cm. Jaký je objem kužele? b) Výška rotačního válce je v=12 cm, tělesová úhlopříčka (největší vzdálenost dvou bodů válce) je s=13 cm. Jaký je objem válce? c) Rotační těleso je složeno z polokoule a rotačního kužele se společnou podstavou o poloměru 6 cm. Strana kužele má délku s=6√2 cm a výška celého tělesa je shodná s průměrem polokoule. Jaký je objem tělesa?
a) Poloměr kužele: r=√(s²−v²)=√(169−144)=5. Objem=(1/3)π·25·12=100π.
b) Tělesová úhlopříčka válce splňuje s²=(2r)²+v²: 169=(2r)²+144, tedy 2r=5, r=2,5. Objem=π·6,25·12=75π.
c) Výška kužele: v=√(s²−r²)=√(72−36)=6. Objem kužele=(1/3)π·36·6=72π. Objem polokoule=(2/3)π·216=144π. Celkem=216π.
Výsledek: a) 100π cm³; b) 75π cm³; c) 216π cm³Kovová činka se skládá ze tří rotačních válců se společnou osou. Dva shodné krajní válce mají průměr podstavy 8 cm a výšku 5 cm, prostřední válec má průměr podstavy 3 cm. Délka celé činky je 25 cm. a) Jaký je objem činky? b) Jaký je povrch činky?
Výška prostředního válce: 25−2·5=15 cm. Poloměry: krajní r=4, prostřední r=1,5.
a) Objem=2·(π·16·5)+π·2,25·15=160π+33,75π=193,75π.
b) Povrch=2 vnější podstavy(2·π·16=32π) + 2 pláště krajních válců(2·2π·4·5=80π) + plášť prostředního(2π·1,5·15=45π) + 2 mezikruží v místě přechodu(2·π·(16−2,25)=27,5π).
Výsledek: a) 193,75π cm³; b) 184,5π cm³Úhlopříčnému řezu DBFH pravidelného čtyřbokého hranolu ABCDEFGH je vepsán kruh o průměru 10 cm. Jaký je objem hranolu?
Úhlopříčný řez DBFH je obdélník se stranami rovnými úhlopříčce podstavy (a√2) a výšce hranolu v. Aby do něj bylo možné vepsat kruh dotýkající se všech stran, musí být tento obdélník čtvercem, tedy a√2=v=10 (průměr vepsané kružnice).
Odtud a=10/√2=5√2. Objem: V=a²·v=(5√2)²·10=50·10=500.
Výsledek: V=500 cm³Válec, jehož výška je rovna průměru podstavy, má objem 2 litry. Vypočtěte v cm výšku tohoto válce. Výsledek zaokrouhlete na desetiny cm.
Platí v=2r. Objem: V=πr²v=πr²·2r=2πr³=2000 cm³ (2 litry).
r³=2000/(2π)=1000/π≈318,31, tedy r≈6,834 cm.
Výška v=2r≈13,67 cm.
Výsledek: ≈13,7 cmRotační těleso je složeno z rotačního kužele a rotačního válce se společnou podstavou o poloměru 5 cm. Výška kužele je 12 cm, výška válce je 8 cm. Jakou část objemu celého tělesa tvoří objem kužele?
Objem kužele: (1/3)π·25·12=100π. Objem válce: π·25·8=200π. Celkový objem: 300π.
Podíl kužele: 100π/300π=1/3.
Výsledek: 1/3Vnitřní prostor konvičky na mléko má tvar rotačního válce s podstavou o průměru 8 cm. Vnitřní prostor kalíšku, který je zcela zaplněn mlékem, má tvar rotačního válce s podstavou o průměru 3 cm a výškou 2 cm. Všechno mléko z kalíšku jsme přilili do konvičky s mlékem (konvička nebyla nakloněna, mléko nepřeteklo). O kolik stoupla hladina v konvičce?
Objem mléka z kalíšku: V=π·1,5²·2=4,5π.
Nárůst výšky v konvičce (poloměr 4): π·4²·h=4,5π, tedy h=4,5/16=0,28125.
Výsledek: hladina stoupla o ≈0,28 cmDřevěný rotační kužel s podstavou o poloměru 9 cm a výškou 12 cm jsme osovým řezem rozdělili na dva shodné půlkužele. Jaký je povrch jednoho půlkužele? Výsledek zaokrouhlete na celé cm².
Strana kužele: s=√(9²+12²)=√225=15. Poloviční plášť: πrs/2=π·9·15/2=67,5π. Poloviční podstava: πr²/2=40,5π.
Řezová plocha (trojúhelník se základnou 18 a výškou 12): (18·12)/2=108.
Celkem: 67,5π+40,5π+108=108π+108.
Výsledek: ≈447 cm²Krychle má hranu délky 6 cm. Z krychle byl odříznut rohový trojboký jehlan, jehož tři hrany vycházející z jednoho vrcholu krychle mají délku 3 cm a leží na hranách krychle. Jaký je povrch zbylého tělesa?
Povrch krychle: 6·36=216. Odříznutím ubudou ze tří stěn tři pravoúhlé trojúhelníky (odvěsny 3,3): 3·4,5=13,5.
Přibude nová řezová plocha — rovnostranný trojúhelník se stranou 3√2: obsah=((3√2)²√3)/4=4,5√3≈7,79.
Povrch zbylého tělesa: 216−13,5+7,79≈210,3.
Výsledek: ≈210,3 cm²Papírový klobouk se skládá ze tří částí – střechy, koruny a krempy. Střechu tvoří kruh, který je horní podstavou rotačního válce. Koruna je pláštěm tohoto válce a jejím rozvinutím by vznikl obdélník o rozměrech 72 cm a 36 cm (druhý rozměr je výškou válce). Krempa má tvar mezikruží o šířce 6 cm. Klobouk je z papíru modrého z jedné strany. Jaký je obsah všech modrých ploch klobouku (vnější strana)? Výsledek zaokrouhlete na celé cm².
Obvod válce=72 cm, tedy r=72/(2π)=36/π≈11,46 cm.
Střecha: πr²=1296/π≈412,5. Koruna: 72·36=2592. Krempa (mezikruží šířky 6): π·(12r+36)≈545,1.
Celkem: 412,5+2592+545,1≈3550.
Výsledek: ≈3550 cm²Objem koule je x dm³ a povrch této koule je y dm², přičemž x=y (číselně, i přes různé jednotky). Určete poloměr koule v dm.
(4/3)πr³=4πr². Po vydělení 4πr² (r≠0): r/3=1, tedy r=3.
Výsledek: r=3 dmNa kostele má být zhotovena plechová stříška, která má tvar pláště rotačního kužele. Průměr podstavy kužele je 6 metrů, výška kužele je 200 centimetrů. Při výrobě stříšky se spotřebuje o 15 % materiálu navíc. Kolik m² plechu je třeba na zhotovení stříšky? Výsledek zaokrouhlete na desetiny m².
r=3 m, v=2 m. Strana kužele: s=√(9+4)=√13≈3,606 m.
Plášť: πrs=π·3·3,606≈33,99 m². S 15 % navíc: 33,99·1,15≈39,1.
Výsledek: ≈39,1 m²Vnitřní prostor nádoby má tvar rotačního válce s podstavou o průměru 10 cm a výškou 14 cm. Hladina vody v nádobě je ve výšce 9 cm ode dna. Do nádoby vhodíme kovovou kuličku o poloměru 2,5 cm. Kulička klesne ke dnu a hladina vody stoupne. O kolik stoupne hladina vody v nádobě?
Objem kuličky: (4/3)π·2,5³=20,833π.
Nárůst hladiny h: π·5²·h=20,833π, tedy h=20,833/25.
Výsledek: hladina stoupne o ≈0,83 cmDva rotační válce mají stejný objem. První válec má poloměr podstavy r=10 cm. Výška druhého válce je 9krát větší než výška prvního válce. Jaký je poloměr podstavy druhého válce?
πr₁²v₁=πr₂²·9v₁, tedy 100=9r₂², odtud r₂²=100/9.
Výsledek: r₂=10/3 cm ≈3,33 cmKulový vrchlík má obsah 45π cm² a tvoří 25 % povrchu celé koule. Určete v cm poloměr koule.
Povrch celé koule: 45π/0,25=180π. Ze vzorce 4πr²=180π plyne r²=45.
Výsledek: r=3√5 cm ≈6,7 cmPapírová nádobka má tvar rotačního válce s podstavou o poloměru 3 cm. Rozvinutý plášť tohoto válce lze rozdělit na 6 shodných čtverců. Jaký je objem nádobky? Výsledek zaokrouhlete na celé cm³.
Obvod podstavy: 2π·3=6π. Rozdělením na 6 čtverců má každý čtverec stranu 6π/6=π — to je i výška válce (protože čtverec má stejnou výšku jako stranu).
Objem: π·3²·π=9π².
Výsledek: ≈89 cm³Dva shodné dřevěné trámky tvaru kvádru s podstavou 15 cm × 9 cm a výškou 250 cm jsou postaveny vedle sebe tak, že spolu sdílejí jednu svislou stěnu o rozměrech 9 cm × 250 cm, čímž vznikne jeden souvislý kvádr. Jaký je objem tohoto spojeného tělesa?
Objem jednoho trámku: 15·9·250=33750 cm³. Spojený kvádr má objem rovný součtu obou (spojení nemění celkový objem).
Výsledek: V=67 500 cm³V krychli ABCDEFGH (s hranou délky 1) je bod S střed hrany AB. Jakou část objemu krychle tvoří objem jehlanu SCGE (kde vrcholy jsou postupně S, C, G, E)?
Umístíme krychli do souřadnic: A=[0;0;0], B=[1;0;0], C=[1;1;0], E=[0;0;1], G=[1;1;1], S=[0,5;0;0].
Objem jehlanu = (1/6)|det[C−S, G−S, E−S]|, což po výpočtu determinantu dává objem rovný 1/12 objemu krychle.
Výsledek: 1/12V rovině jsou dány body A[0; √3] a B[3√2; −√3]. Jaký obvod má čtverec ABCD?
Délka strany AB: |AB| = √[(3√2−0)² + (−√3−√3)²] = √[(3√2)² + (−2√3)²] = √[18+12] = √30.
Obvod čtverce je čtyřnásobek strany.
Výsledek: o = 4√30 ≈ 21,9V trojúhelníku ABC platí: vektor AB = (−2; 5), vektor BC = (7; 10). Jaká je délka strany AC?
Vektor AC = AB + BC = (−2+7; 5+10) = (5; 15).
|AC| = √(5²+15²) = √(25+225) = √250 = 5√10.
Výsledek: |AC| = 5√10 ≈ 15,8V kartézské soustavě souřadnic jsou umístěny vektory u = KL a v = MN, kde K[1;1], L[4;3], M[0;2], N[3;5]. Vypočtěte souřadnice vektoru a = 2u a vektoru b = u + v.
u = L − K = (3; 2). v = N − M = (3; 3).
a = 2u = (6; 4). b = u + v = (3+3; 2+3) = (6; 5).
Výsledek: a = (6; 4), b = (6; 5)Přímka p je určena bodem A[2; −1] a směrovým vektorem u = (3; 4). Přímka q prochází bodem B[5; 6] a je kolmá k přímce p. Zapište obecnou rovnici přímky q.
Protože q ⊥ p, je normálový vektor přímky q rovnoběžný se směrovým vektorem přímky p, tedy n = (3; 4).
Obecná rovnice přímky s normálovým vektorem (3;4) procházející bodem B[5;6]: 3(x−5) + 4(y−6) = 0.
3x − 15 + 4y − 24 = 0
Výsledek: 3x + 4y − 39 = 0Je dán bod P[4; −7]. Rozhodněte, zda bodem P prochází přímka a: 2x + y − 1 = 0.
Dosadíme souřadnice bodu P do rovnice přímky: 2·4 + (−7) − 1 = 8 − 7 − 1 = 0.
Rovnice je splněna, bod P na přímce leží.
Výsledek: ano, bod P leží na přímce aV soustavě souřadnic Oxy je zobrazena přímka p, která protíná souřadnicové osy v bodech M[−6; 0] a N[0; 3]. Přímka q je rovnoběžná s osou y a prochází bodem A[−9; 7]. Obě přímky se protínají v bodě P. Zapište směrnicový tvar rovnice přímky p a vypočtěte vzdálenost bodů O, P (O je počátek soustavy souřadnic).
Směrnice přímky p: k = (3−0)/(0−(−6)) = 0,5. Přímka p: y = 0,5x + 3.
Přímka q má rovnici x = −9. Průsečík P: y = 0,5·(−9)+3 = −1,5, tedy P = [−9; −1,5].
|OP| = √(9² + 1,5²) = √83,25 ≈ 9,12.
Výsledek: p: y = 0,5x + 3; |OP| = √83,25 ≈ 9,12Čtverec ABCD má vrchol A[−2; 1] a platí vektor AC = (8; 6). Zapište souřadnice středu S čtverce ABCD a vypočtěte velikost vektoru AB.
Střed čtverce je střed úhlopříčky AC: S = A + AC/2 = (−2+4; 1+3) = [2; 4].
|AC| = √(8²+6²) = √100 = 10. Úhlopříčka čtverce je strana·√2, tedy strana = 10/√2 = 5√2.
Výsledek: S = [2; 4], |AB| = 5√2 ≈ 7,07Body A[−4; 2], B[3; 6] jsou umístěny v mřížových bodech. Určete souřadnice vektoru w = 2·AB.
Vektor AB = B − A = (3−(−4); 6−2) = (7; 4).
w = 2·AB = (14; 8).
Výsledek: w = (14; 8)Je dána přímka p parametricky: x = −6+3t, y = 2−t, t∈R. Doplňte souřadnice bodů K[−3; y] a L[x; −1], které leží na přímce p.
Pro K: −3 = −6+3t, tedy t = 1, y = 2−1 = 1. K = [−3; 1].
Pro L: −1 = 2−t, tedy t = 3, x = −6+9 = 3. L = [3; −1].
Výsledek: K = [−3; 1], L = [3; −1]V rovině jsou dány body A[−15; 7] a B[9; −3]. Bod S je střed úsečky AB. Je dán bod P[0; −1]. Jaká je vzdálenost bodů P, S?
S = ((−15+9)/2; (7−3)/2) = (−3; 2).
|PS| = √((0−(−3))² + (−1−2)²) = √(9+9) = √18 = 3√2 ≈ 4,24.
Výsledek: |PS| = 3√2 ≈ 4,24Je dán rovnoběžník ABCD se středem S. Platí: S[2;3], A[−3;1], B[7;1]. Zapište souřadnice středu strany CD.
Střed AB: ((−3+7)/2; (1+1)/2)=[2;1].
Střed CD je bodově souměrný se středem AB podle S: 2S − střed(AB) = (2·2−2; 2·3−1) = [2;5].
Výsledek: střed CD = [2; 5]Čtverec ABCD má vrchol A[3; −1] a střed S[5; 2]. a) Zapište souřadnice vrcholu C čtverce ABCD. b) Zapište obecnou rovnici přímky BD.
a) C je bodově souměrný s A podle S: C=2S−A=(2·5−3; 2·2−(−1))=[7;5].
b) Úhlopříčka BD je kolmá na AC a prochází S. Vektor AC=(4;6), který slouží jako normálový vektor BD.
Rovnice BD: 4(x−5)+6(y−2)=0, po vydělení 2: 2(x−5)+3(y−2)=0, tedy 2x+3y−16=0.
Výsledek: C=[7;5]; BD: 2x+3y−16=0V rovině leží body A[−4; 2], B[2; 6] a přímka o: y=−x. Bod S je střed úsečky AB. Který bod je obrazem bodu S v osové souměrnosti s osou o?
Střed S: ((−4+2)/2; (2+6)/2)=[−1;4].
Osová souměrnost podle přímky y=−x zobrazuje bod [a;b] na bod [−b;−a].
Výsledek: obraz bodu S je [−4; 1]V kartézské soustavě souřadnic Oxy jsou umístěny vektory a=(3;5) a b=(−4;2). Pro vektor u=(6;u₂) platí: a·u=0. Vypočtěte chybějící souřadnici u₂ vektoru u.
Skalární součin: a·u = 3·6+5·u₂ = 18+5u₂ = 0, odtud u₂=−18/5.
Výsledek: u₂ = −3,6Body B[5;3], C[1;−2], U[3;1] jsou mřížové body. V kartézské soustavě souřadnic Oxy sestrojíme bod A tak, aby orientované úsečky AB a OU (O je počátek) určovaly tentýž vektor u. Jaká bude vzdálenost bodů A, C?
Vektor u=OU=(3;1). Aby platilo AB=u, je B−A=u, tedy A=B−u=(5−3; 3−1)=[2;2].
Vzdálenost: |AC|=√((2−1)²+(2−(−2))²)=√(1+16)=√17.
Výsledek: |AC| = √17V kartézské soustavě souřadnic Oxy jsou dány dvě přímky: a: 2x−3y+6=0, b: 2x+3y−18=0, které se protínají v bodě P. a) Vypočtěte obě souřadnice průsečíku P přímek a,b. b) Vypočtěte obě souřadnice průsečíku X přímky b se souřadnicovou osou x.
a) Sečtením rovnic: 4x−12=0, tedy x=3. Dosazením do a: 6−3y+6=0, tedy y=4. P=[3;4].
b) Na ose x je y=0: 2x−18=0, tedy x=9. X=[9;0].
Výsledek: P=[3;4]; X=[9;0]Jsou dány body A[2;1], B[14;−6]. Orientovaná úsečka AC je umístěním vektoru u=(14;−3). Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N): (a) Vzdálenost bodů A,C je √205. (b) Bod C má souřadnice [16;−2]. (c) Úsečky AC a AB jsou stejně dlouhé. (d) Bod S[8;−2,5] je střed úsečky AB.
C=A+u=(2+14;1−3)=[16;−2].
(a) |AC|=|u|=√(14²+3²)=√205 — A.
(b) Souhlasí s výpočtem — A.
(c) |AB|=√(12²+7²)=√193≠√205 — N.
(d) Střed AB=((2+14)/2;(1−6)/2)=[8;−2,5] — A.
Výsledek: (a) A, (b) A, (c) N, (d) AVe vodě se v téže rovině pohybovala rovnoměrně přímočaře dvě torpéda se zaznamenanými polohami a směrovými vektory: 1. torpédo: A[−4;3], u=(2;1); 2. torpédo: B[2;0], v=(1;2). Dráhy obou torpéd se protínají v bodě P. a) Zapište souřadnice bodu P. b) Vypočtěte poměr vzdáleností |AP|:|BP|.
Parametricky: (−4+2t;3+t) = (2+s;2s). Z rovnic: −4+2t=2+s a 3+t=2s.
Dosazením s=2t−6 do druhé rovnice: 3+t=4t−12, tedy t=5, s=4.
P=(−4+10;3+5)=[6;8].
|AP|=5·|u|=5√5, |BP|=4·|v|=4√5, poměr 5:4.
Výsledek: a) P=[6;8]; b) |AP|:|BP|=5:4V rovině leží bod M[−3;4] a přímka p: y=−0,75x+1. Vypočtěte vzdálenost bodu M od přímky p.
Obecná rovnice přímky p (vynásobením 4): 3x+4y−4=0.
Vzdálenost: |3·(−3)+4·4−4|/√(3²+4²) = |−9+16−4|/5 = 3/5.
Výsledek: vzdálenost = 0,6V kartézské soustavě souřadnic Oxy jsou dány body A[2;−1], B[0;5], C[−8;0]. Bod D je vrchol lichoběžníku ABCD, jehož základna CD je třikrát delší než základna AB. Jaké jsou souřadnice vrcholu D?
Vektor AB=B−A=(−2;6). Pro lichoběžník ABCD musí vektor CD směřovat opačně k AB (obchází se ve stejném smyslu): CD=−3·AB=(6;−18).
D=C+CD=(−8+6;0−18)=[−2;−18].
Výsledek: D=[−2; −18]Ke každému bodu A přiřaďte hodnotu jeho chybějící souřadnice a₁: (1) Jsou dány body A[a₁;3] a B[9;−1]. Střed S úsečky AB má obě souřadnice stejné. (2) Jsou dány body A[a₁;0], B[5;−4] a C[1;−1]. Přímky AB a BC jsou na sebe kolmé.
(1) Střed S=((a₁+9)/2;1). Aby obě souřadnice byly stejné: (a₁+9)/2=1, tedy a₁=−7.
(2) Vektor BC=(−4;3), vektor AB=(5−a₁;−4). Kolmost: AB·BC=0: −4(5−a₁)−12=0, tedy 4a₁=32, a₁=8.
Výsledek: (1) a₁=−7; (2) a₁=8V kartézské soustavě souřadnic Oxy jsou dány body A[3;−1], B[9;5], C[−4;2]. Vypočtěte velikost výšky vc (výška na stranu c=AB).
|AB|=√(6²+6²)=6√2. Obsah trojúhelníku (pomocí determinantu): S=(1/2)|3·(5−2)+9·(2−(−1))+(−4)·(−1−5)|=(1/2)|9+27+24|=30.
Z S=(1/2)·c·vc: 30=(1/2)·6√2·vc, tedy vc=60/(6√2)=5√2.
Výsledek: vc=5√2 ≈7,07Vektor u=(4;u₂) je kolmý k vektoru w=(−2;3). Jaká je velikost vektoru u?
Kolmost: 4·(−2)+u₂·3=0, tedy u₂=8/3.
|u|=√(16+64/9)=√(208/9)=4√13/3.
Výsledek: |u|=4√13/3 ≈4,81V kartézské soustavě souřadnic Oxy je dána přímka p: x=3+3t, y=2−6t, t∈R. Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N): (a) Přímka p prochází bodem M[6;−4]. (b) Vektor u=(1;−2) je směrovým vektorem přímky p. (c) Přímka p je kolmá k přímce q: x+2y=0.
(a) Pro t=1 vychází [6;−4] — A.
(b) Směrový vektor p je (3;−6)=3·(1;−2), tedy (1;−2) je rovněž platným směrovým vektorem — A.
(c) Přímka q má normálový vektor (1;2), její směrový vektor je (2;−1). Skalární součin se směrovým vektorem p: 3·2+(−6)·(−1)=12≠0, přímky nejsou kolmé — N.
Výsledek: (a) A, (b) A, (c) NV kartézské soustavě souřadnic Oxy jsou umístěny rovnoběžné přímky p, q. Přímka p protíná souřadnicové osy v mřížových bodech A[6;0], B[0;4]. Přímka q prochází bodem Q[−9;7]. a) Zapište parametrické vyjádření přímky p (využijte směrový vektor AB). b) Zapište obě souřadnice průsečíku D přímky q se souřadnicovou osou y.
a) Směrový vektor: B−A=(−6;4). Parametricky (výchozí bod A): p: x=6−6t, y=4t, t∈R.
b) Přímka q má stejný směr, zjednodušeně (−3;2): q: x=−9−3s, y=7+2s. Pro x=0: s=−3, y=7−6=1.
Výsledek: a) p: x=6−6t, y=4t; b) D=[0;1]V kartézské soustavě souřadnic Oxy jsou vyznačeny dva mřížové body A[1;5], B[9;5]. Jejich vzdálenost je dvojnásobkem vzdálenosti bodu B od bodu K[13;k], kde k∈R. Určete souřadnici k. Uveďte všechna řešení.
|AB|=9−1=8, tedy hledaná vzdálenost |BK|=4.
|BK|=√((13−9)²+(k−5)²)=√(16+(k−5)²)=4 ⟹ (k−5)²=0 ⟹ k=5.
Výsledek: k=5 (jediné řešení)V kartézské soustavě souřadnic Oxy jsou dány dvě rovnoběžné přímky p, q. Přímka p je určena rovnicí x+3y+6=0, přímka q prochází bodem Q[2;0]. a) Zapište obecnou rovnici přímky q. b) Vypočtěte vzdálenost přímek p, q.
a) Protože q∥p, má stejný normálový vektor (1;3). Rovnice: 1(x−2)+3(y−0)=0, tedy x+3y−2=0.
b) Vzdálenost bodu Q od přímky p: |2+3·0+6|/√10=8/√10=4√10/5.
Výsledek: a) q: x+3y−2=0; b) vzdálenost=4√10/5≈2,53V kartézské soustavě souřadnic Oxy je dán bod A[−2;5]. Bod B[4;b₂] je umístěn tak, že vektor u=B−A má velikost 10. Určete souřadnice bodu B (uveďte všechna řešení).
u=(6;b₂−5), |u|²=36+(b₂−5)²=100, tedy (b₂−5)²=64.
Výsledek: B=[4;13] nebo B=[4;−3]V kartézské soustavě souřadnic Oxy jsou dány body A[−4;−2], C[4;3] a S[−2;3]. Bod S je střed strany AB trojúhelníku ABC. a) Určete obě souřadnice vrcholu B. b) Sestavte obecnou rovnici přímky, na které leží těžnice tc na stranu AB.
a) B=2S−A=(2·(−2)−(−4); 2·3−(−2))=[0;8].
b) Těžnice tc spojuje C se středem strany AB, což je právě bod S. Protože C[4;3] a S[−2;3] mají stejnou y-souřadnici, jde o vodorovnou přímku.
Výsledek: a) B=[0;8]; b) tc: y−3=0V kartézské soustavě souřadnic Oxy jsou dány vektory u=(2;−5), v=(−4;1). Pro vektor w platí: w=6·u−3·v. Jaké souřadnice má vektor w?
6u=(12;−30). 3v=(−12;3). w=6u−3v=(12−(−12);−30−3).
Výsledek: w=(24;−33)V kartézské soustavě souřadnic Oxy je dána přímka: p: x=5, y=2−t, t∈R. Které z následujících tvrzení je pravdivé?
A) Přímka p je rovnoběžná se souřadnicovou osou x.
B) Přímka p je rovnoběžná se souřadnicovou osou y.
C) Přímka p prochází bodem N[0;5].
D) Přímka p prochází bodem O[0;0].
E) Žádné z předchozích tvrzení není pravdivé.
Souřadnice x je konstantně 5 (nezávisle na t), přímka je tedy svislá, rovnoběžná s osou y.
Výsledek: B)V aritmetické posloupnosti platí: aₙ = (7 − 12n)/0,6, kde n ∈ N. Jaká je diference posloupnosti?
Výraz upravíme: aₙ = 7/0,6 − (12/0,6)·n = 11,667 − 20n.
Posloupnost je lineární funkcí n s koeficientem −20 u n, což je přímo diference posloupnosti.
Výsledek: d = −20Čtveřice a₁, a₂, a₃, a₄ představuje čtyři po sobě jdoucí členy aritmetické posloupnosti. Platí: a₁ = 3, a₄ = −24. Čtveřice g₁, g₂, g₃, g₄ představuje čtyři po sobě jdoucí členy geometrické posloupnosti. Platí: g₁ = 3, g₄ = −24. Které z následujících tvrzení je nepravdivé: g₁>g₂, g₃>g₄, a₂=g₂, a₃=g₃, a₁>a₂>a₃>a₄?
Aritmetická posloupnost: d = (−24−3)/3 = −9, tedy a₁=3, a₂=−6, a₃=−15, a₄=−24.
Geometrická posloupnost: q³ = −24/3 = −8, tedy q = −2 (reálná třetí odmocnina z −8), takže g₁=3, g₂=−6, g₃=12, g₄=−24.
Porovnáme: g₁>g₂ (3>−6) platí. g₃>g₄ (12>−24) platí. a₂=g₂ (−6=−6) platí. a₃=g₃ (−15 ≠ 12) neplatí! a₁>a₂>a₃>a₄ platí.
Výsledek: nepravdivé je tvrzení a₃ = g₃ (protože a₃ = −15, ale g₃ = 12)V geometrické posloupnosti platí g₁ = 5 a kvocient q = 3. Určete součet prvních pěti členů posloupnosti.
Součet prvních n členů geometrické posloupnosti: sₙ = g₁·(qⁿ−1)/(q−1).
s₅ = 5·(3⁵−1)/(3−1) = 5·(243−1)/2 = 5·242/2 = 5·121
Výsledek: s₅ = 605Je dáno pět po sobě jdoucích členů aritmetické posloupnosti: 6, x, y, z, −10. Která hodnota vyjadřuje součet x + y + z?
V aritmetické posloupnosti je prostřední člen roven průměru krajních členů, a protože x,y,z jsou symetricky rozmístěné kolem y, platí x+y+z = 3y.
y je třetí (prostřední) člen z pěti, tedy y = (6 + (−10))/2 = −2.
x+y+z = 3·(−2) = −6.
Výsledek: x + y + z = −6Ve firmě klesají tržby geometrickou posloupností. První měsíc byly tržby 500 000 Kč, každý další měsíc klesly o pevné procento. Po čtvrtém poklesu klesly tržby na 204 800 Kč. O kolik procent klesaly tržby každý měsíc?
Platí 500000·q⁴ = 204800, tedy q⁴ = 204800/500000 = 0,4096.
Protože 0,8⁴ = 0,4096, je q = 0,8, což znamená pokles o 20 % každý měsíc.
Výsledek: tržby klesaly o 20 % měsíčněObrazec je vytvořen z 9 dlaždic ve tvaru písmene L. Dlaždice jsou umístěny těsně vedle sebe a postupně se zvětšují — rozměry každých dvou sousedních dlaždic jsou v poměru 1:2. Každou dlaždici lze rozdělit na tři shodné čtverce. První dlaždice je nejmenší, její obsah je 4 mm². V obrazci určete obsah plochy páté nejmenší dlaždice (v mm²).
Lineární rozměry dlaždic rostou v poměru 1:2, obsahy (plošná veličina) tedy rostou s kvocientem 2² = 4. Obsahy dlaždic tvoří geometrickou posloupnost s a₁ = 4, q = 4.
a₅ = a₁·q⁴ = 4·4⁴ = 4·256 = 1024.
Výsledek: 1024 mm²V aritmetické posloupnosti s prvním členem a₁ = 3 platí, že dvojnásobek součtu druhého a třetího členu této posloupnosti je roven trojnásobku čtvrtého členu této posloupnosti. Do kterého z následujících intervalů patří diference této posloupnosti?
A) ⟨−2;−1⟩
B) (−1;0⟩
C) (0;1⟩
D) (1;2⟩
E) taková posloupnost neexistuje
Označme diferenci d. Platí a₂=3+d, a₃=3+2d, a₄=3+3d.
2·(a₂+a₃) = 3·a₄
2·(6+3d) = 3·(3+3d)
12+6d = 9+9d ⟹ 3 = 3d ⟹ d = 1
Výsledek: C) (0;1⟩ (přesně d=1)Sloupy jsou tvořeny z válců, jejichž výšky rostou geometrickou posloupností: nejnižší válec má výšku 2 m, druhý válec má výšku 4 m a každý další válec je dvakrát vyšší než předchozí. Na stavbu se použije celkem 16 válců, očíslovaných pořadovými čísly od 1 do 16 podle výšky. Nižší sloup bude postaven ze všech válců označených lichými čísly od 1 do 15, vyšší sloup ze všech válců označených sudými čísly od 2 do 16. Určete v metrech: a) výšku 16. válce, b) výšku nižšího sloupu.
Výška n-tého válce: vₙ = 2ⁿ metrů (kontrola: v₁=2, v₂=4).
a) v₁₆ = 2¹⁶ = 65 536 m.
b) Nižší sloup tvoří válce s lichými čísly 1,3,5,...,15 (celkem 8 válců), výšky 2¹,2³,2⁵,...,2¹⁵. Součet: 2+8+32+128+512+2048+8192+32768 = 43 690.
Výsledek: a) 65 536 m; b) 43 690 mV geometrické posloupnosti platí: a₃ = 4, a₆ = 32. Určete kvocient q této posloupnosti.
a₆ = a₃·q³, tedy 32 = 4·q³, odtud q³ = 8, q = 2.
Výsledek: q = 2Přiřaďte ke každé z následujících posloupností její druhý člen a₂: (1) Aritmetická posloupnost: a₁=15, a₄=−3. (2) Geometrická posloupnost: a₁=6, a₄=−48.
(1) d = (a₄−a₁)/3 = (−3−15)/3 = −6. a₂ = 15−6 = 9.
(2) q³ = a₄/a₁ = −48/6 = −8, tedy q = −2. a₂ = 6·(−2) = −12.
Výsledek: (1) a₂=9; (2) a₂=−12Součet prvních pěti členů aritmetické posloupnosti je 100. Diference posloupnosti je 8. Určete první člen a₁ této posloupnosti.
Pro součet prvních n členů platí sₙ = n·a₁ + d·n(n−1)/2. Pro n=5: s₅ = 5a₁ + 10d.
100 = 5a₁ + 10·8 = 5a₁ + 80
20 = 5a₁
Výsledek: a₁ = 4V geometrické posloupnosti s prvním členem a₁=2,4 platí, že součin prvního a druhého členu je stejný jako součet obou těchto členů. Vypočtěte kvocient této posloupnosti a třetí člen této posloupnosti.
a₂=2,4q. Rovnice: 2,4·2,4q = 2,4+2,4q, tedy 5,76q=2,4+2,4q, odtud 3,36q=2,4, q=2,4/3,36=5/7.
a₃=a₁·q²=2,4·(5/7)²=2,4·25/49=60/49≈1,22.
Výsledek: q=5/7; a₃=60/49≈1,22Zakreslený obrazec se skládá ze 40 rovnostranných trojúhelníků naskládaných vedle sebe tak, že první trojúhelník má stranu 1 cm a každý další má stranu o 1 cm delší. Nejdelší úsečka na hranici obrazce se skládá z vodorovných stran všech trojúhelníků s lichým pořadím (1., 3., 5. atd. — celkem 20 trojúhelníků). Vypočtěte v cm délku nejdelší úsečky na hranici obrazce.
Strany trojúhelníků s lichým pořadím tvoří aritmetickou posloupnost 1,3,5,...,39 (20 členů).
Součet: 20·(1+39)/2=400.
Výsledek: 400 cmV Kocourkově si klient založil účet a vložil na něj 3 000 zlaťáků. Po uplynutí každého roku se aktuální částka na jeho účtu zvětší o polovinu. a) Vypočtěte, kolik zlaťáků bude mít klient na účtu po třech letech od jeho založení. b) Po kolika letech od založení účtu bude mít klient poprvé na účtu přes 20 000 zlaťáků?
Částka roste s kvocientem 1,5 ročně: po n letech 3000·1,5ⁿ.
a) Po 3 letech: 3000·1,5³=3000·3,375=10 125.
b) Potřebujeme 3000·1,5ⁿ>20000, tedy 1,5ⁿ>6,667. Platí 1,5⁴≈5,06 (nedostačuje), 1,5⁵≈7,59 (vyhovuje).
Výsledek: a) 10 125 zlaťáků; b) po 5 letechV pravidelně se rozvíjející epidemii odpovídají denní počty nově nakažených osob po sobě jdoucím členům geometrické posloupnosti (zaokrouhleným na celá čísla). Ve čtvrtek bylo evidováno 512 nově nakažených osob, v pátek 576 osob. Kolik nově nakažených osob lze očekávat v následující pondělí (o 3 dny později než pátek)?
Kvocient: q=576/512=9/8=1,125. Počet v pondělí: 576·q³=576·(9/8)³=576·729/512≈820,1.
Výsledek: přibližně 820 nově nakažených osobV aritmetické posloupnosti (aₙ) platí: a₃=10, a₅=a₃+a₄. Které z následujících tvrzení je nepravdivé?
A) a₁+a₂+a₃=0
B) a₂+a₃=10
C) a₁+a₃=a₂
D) a₂+a₄=a₃
E) a₂+a₃+a₄=a₅
Z a₃=a₁+2d=10 a a₅=a₁+4d=a₃+a₄=10+(a₁+3d) plyne a₁+4d=10+a₁+3d, tedy d=10. Odtud a₁=10−20=−10.
Posloupnost: a₁=−10, a₂=0, a₃=10, a₄=20, a₅=30.
Ověříme D): a₂+a₄=0+20=20, ale a₃=10. 20≠10, tvrzení D) je nepravdivé. Ostatní tvrzení vyhovují.
Výsledek: D)Vytváříme dvě posloupnosti (aₙ) a (bₙ). První člen je v obou stejný: a₁=b₁=18. V posloupnosti (aₙ) je druhý a každý další člen větší než předchozí vždy o 50 % PRVNÍHO členu. V posloupnosti (bₙ) je druhý a každý další člen větší než předchozí vždy o 50 % PŘEDCHOZÍHO členu. Kolikrát větší je člen b₂₀ než člen a₂₀? Výsledek zaokrouhlete na jednotky.
(aₙ) je aritmetická s diferencí d=0,5·18=9: a₂₀=18+9·19=189.
(bₙ) je geometrická s kvocientem q=1,5: b₂₀=18·1,5¹⁹≈39 904,5.
Poměr: b₂₀/a₂₀≈39904,5/189≈211,1.
Výsledek: b₂₀ je přibližně 211krát větší než a₂₀Adam Marnotratný v období trvajícím 60 dní utrácel následujícím způsobem: za první den utratil 8 000 korun, každý 4. den neutratil nic, ve všech ostatních dnech utratil za den vždy o 150 korun méně než za den, kdy utrácel naposledy. Kolik korun utratil Adam během 60 dní?
Za 60 dní je každý 4. den (celkem 15 dní) bez útraty, zbývá 45 dní, kdy utrácel. Tyto útraty tvoří aritmetickou posloupnost s prvním členem 8000 a diferencí −150.
Poslední (45.) útrata: 8000+44·(−150)=8000−6600=1400.
Součet: 45·(8000+1400)/2=45·4700=211 500.
Výsledek: Adam utratil celkem 211 500 KčV aritmetické posloupnosti s diferencí d=12 je padesátý člen a₅₀=380. Určete a) první člen a₁, b) pořadí k nejmenšího kladného členu posloupnosti (aₖ>0).
a) a₅₀=a₁+49d: 380=a₁+588, tedy a₁=−208.
b) aₖ=−208+(k−1)·12>0 ⟹ (k−1)>17,33 ⟹ k>18,33, nejmenší celé k=19. Ověření: a₁₉=−208+216=8>0, a₁₈=−208+204=−4<0.
Výsledek: a) a₁=−208; b) k=19V posloupnosti (aₙ) pro každé n∈N platí aₙ=5 (konstantní posloupnost). V posloupnosti (bₙ) je první člen b₁=−6 a pro každé n∈N platí b_(n+1)=bₙ+4. O kolik se liší součet prvních 10 členů posloupnosti (aₙ) a součet prvních 10 členů posloupnosti (bₙ)?
Součet (aₙ): 10·5=50.
(bₙ) je aritmetická s a₁=−6, d=4: součet=10·(−6)+4·(10·9/2)=−60+180=120.
Rozdíl: 120−50=70.
Výsledek: součty se liší o 70Robůtek se pohybuje po spirále. Časy strávené na jednotlivých obloucích tvoří aritmetickou posloupnost. První dva oblouky překoná robůtek za 40 sekund, samotný čtvrtý oblouk také za 40 sekund. Vypočtěte čas, který robůtek stráví na pátém oblouku.
a₁+a₂=40 ⟹ 2a₁+d=40. a₄=40 ⟹ a₁+3d=40.
Z první rovnice d=40−2a₁, dosadíme: a₁+3(40−2a₁)=40 ⟹ −5a₁=−80 ⟹ a₁=16, d=8.
a₅=a₁+4d=16+32=48.
Výsledek: na pátém oblouku stráví robůtek 48 sekundPrvní mozaika obsahuje 8 řad šestiúhelníků. Nejvíce šestiúhelníků je v horní řadě, v každé další řadě je o polovinu méně šestiúhelníků než v řadě nad ní. Ve druhé řadě zdola je 20 šestiúhelníků. Kolik šestiúhelníků je v horní řadě?
Jde o geometrickou posloupnost s q=1/2. Druhá řada zdola je 7. člen z 8: a₇=a₁·(1/2)⁶=a₁/64=20.
Výsledek: v horní řadě je 1280 šestiúhelníkůDruhá mozaika obsahuje lichý počet řad. Nejvíce šestiúhelníků je v horní řadě, v každé další řadě je o 20 šestiúhelníků méně než v řadě nad ní. V prostřední řadě je 300 šestiúhelníků a ve spodní řadě 180 šestiúhelníků. Kolik šestiúhelníků dohromady obsahuje celá mozaika?
Rozdíl mezi prostřední a spodní řadou: 300−180=120, což odpovídá 6 krokům po 20 (120/20=6). Mozaika má tedy 6+1+6=13 řad.
Součet aritmetické posloupnosti s lichým počtem členů = počet členů × prostřední člen = 13·300.
Výsledek: 3900 šestiúhelníkůV rostoucí aritmetické posloupnosti (aₙ) je pátý člen a₅=0. Vypočtěte, kolikrát je dvacátý člen a₂₀ větší než desátý člen a₁₀.
Z a₅=a₁+4d=0 plyne a₁=−4d. Odtud a₁₀=a₁+9d=5d a a₂₀=a₁+19d=15d.
Poměr: a₂₀/a₁₀=15d/5d=3 (d>0, protože posloupnost je rostoucí).
Výsledek: a₂₀ je 3krát větší než a₁₀Nová sociální síť měla na konci prvního měsíce svého fungování 4 000 uživatelů. Každý další měsíc se počet uživatelů zvýšil o polovinu oproti předchozímu měsíci. Jaký byl počet uživatelů na konci 5. měsíce fungování?
Geometrická posloupnost s q=1,5: a₅=4000·1,5⁴=4000·5,0625.
Výsledek: 20 250 uživatelůPro n∈N je dána posloupnost vzorcem: aₙ=(75−5n)/4. Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N): (a) První tři členy dané posloupnosti jsou a₁=17,5; a₂=15; a₃=12,5. (b) Pro danou posloupnost platí a_(n+10)−aₙ=−12,5. (c) Součet prvních 20 členů dané posloupnosti je s₂₀=100.
a₁=17,5. a₂=(75−10)/4=16,25 — neshoduje se s tvrzenou hodnotou 15. (a) N.
Diference d=−5/4. a_(n+10)−aₙ=10d=−12,5. (b) A.
s₂₀=20·17,5+d·190=350−237,5=112,5≠100. (c) N.
Výsledek: (a) N, (b) A, (c) NV nekonečné geometrické posloupnosti (aₙ) platí: a₃=8, a₄/a₂=4. a) Vypočtěte pátý člen a₅. b) Určete, kolikrát větší je součet členů a₅+a₆ než součet členů a₁+a₂.
a₄/a₂=q²=4, tedy q=±2. Z a₃=a₁q²=8 plyne a₁=2.
Pro q=2: a₁=2,a₂=4,...,a₅=32,a₆=64. Pro q=−2 vychází a₅ i poměr stejné.
a) a₅=32.
b) (a₅+a₆)/(a₁+a₂)=96/6=16 (nezávisle na znaménku q).
Výsledek: a) a₅=32; b) 16krát většíV aritmetické posloupnosti (aₙ) platí: a₃+a₅=0, a₁=12. Vypočtěte: a) čtvrtý člen a₄, b) součet prvních pěti členů.
a₃+a₅=2a₁+6d=0, tedy 24+6d=0, d=−4.
a) a₄=a₁+3d=12−12=0.
b) s₅=5·12+(−4)·10=60−40.
Výsledek: a) a₄=0; b) s₅=20Napínaná dekorační vlákna v pavučině tvoří aritmetickou posloupnost délek. Nejkratší vlákno má délku 20 cm. Každé další je o 5 mm delší než předchozí. Poslední vlákno má délku 1,5 m. Kolik vláken je celkem použito?
20 cm=200 mm, 1,5 m=1500 mm, d=5 mm.
1500=200+(n−1)·5, tedy n−1=260.
Výsledek: 261 vlákenRůst počtu bakterií byl za stálých podmínek exponenciální. Za každých 18 hodin vzrostl počet bakterií 27krát. Za jak dlouho vzrostl počet bakterií 3krát?
27=3³. Nárůst na 3¹ (tj. 3krát) odpovídá třetině doby potřebné pro nárůst 3³: 18/3.
Výsledek: za 6 hodinV každém n-úhelníku je součet vnitřních úhlů roven (n−2)·180°. Vnitřní úhly dvanáctiúhelníku A₁A₂...A₁₂ tvoří aritmetickou posloupnost. Největší úhel α₁₂ je roven třem polovinám nejmenšího úhlu α₁. Vypočtěte ve stupních: a) součet všech vnitřních úhlů, b) velikost α₁.
a) Součet=(12−2)·180°=1800°.
b) Součet aritmetické posloupnosti 12 členů: 6(α₁+α₁₂)=1800, tedy α₁+α₁₂=300. Z α₁₂=1,5α₁: 2,5α₁=300.
Výsledek: a) 1800°; b) α₁=120°Ze 4 chlapců a 5 dívek se losují dva hráči do hry. První vylosovaný bude kapitán, druhý brankář. Jaká je pravděpodobnost, že kapitánem bude dívka?
Losování je náhodné z celkem 9 lidí. Pravděpodobnost, že prvním vylosovaným (kapitánem) bude dívka, odpovídá podílu dívek na celkovém počtu: 5/9. Na pořadí druhého vylosovaného přitom nezáleží.
Výsledek: P = 5/9Ve skupině jede 40 cyklistů. Celkem 8 z nich nemá helmu. Policejní hlídka vybere ze skupiny náhodně 4 cyklisty. Jaká je pravděpodobnost, že mezi vybranými nebude žádný z 8 bez helmy? Výsledek zaokrouhlete na setiny.
Příznivé případy: vybíráme všechny 4 cyklisty ze zbylých 32 s helmou, tedy C(32,4) = 35 960 způsobů.
Všechny možné případy: C(40,4) = 91 390 způsobů.
P = 35960/91390 ≈ 0,3935
Výsledek: P ≈ 0,39Čtyřmístný kód má na prvních třech místech tři různé číslice z číslic 1 až 6 a na čtvrtém místě největší z těchto tří číslic. Kolik různých kódů vyhovuje popisu?
Na první tři místa vybíráme a řadíme 3 různé číslice ze 6 možných — počet uspořádání je 6·5·4 = 120.
Čtvrtá číslice je vždy jednoznačně určená (největší z předchozích tří), nepřidává žádnou další volbu.
Výsledek: 120 různých kódůHází se současně dvěma hracími kostkami – modrou a žlutou. Jaká je pravděpodobnost, že na modré kostce padne číslo menší než 3?
Číslo menší než 3 na kostce jsou hodnoty 1 a 2, tedy 2 příznivé případy ze 6 možných. Výsledek na žluté kostce pravděpodobnost neovlivňuje.
Výsledek: P = 1/3Ze čtvrtletní práce získalo 20 žáků následující známky: 2, 3, 1, 4, 3, 2, 3, 4, 5, 2, 3, 3, 4, 2, 1, 3, 4, 2, 3, 5. Určete medián a modus známek.
Seřadíme známky: 1,1 (2×), 2,2,2,2,2 (5×), 3,3,3,3,3,3,3 (7×), 4,4,4,4 (4×), 5,5 (2×) — celkem 20 hodnot.
Medián je průměr 10. a 11. hodnoty v seřazené řadě — obě padnou do skupiny sedmi trojek, medián je tedy 3.
Modus je nejčastější hodnota — trojka se vyskytuje sedmkrát, což je nejvíc.
Výsledek: medián = 3, modus = 3V soutěži bylo možné získat 0 až 5 bodů. Výsledky soutěžících jsou v tabulce, jeden údaj (počet soutěžících se 4 body) chybí a označíme ho x: 0 bodů — 3, 1 bod — 1, 2 body — 4, 3 body — 2, 4 body — x, 5 bodů — 4. Aby byl medián počtu získaných bodů roven 3, určete nejmenší možné x (x je nezáporné celé číslo).
Bez x je celkem 3+1+4+2+4 = 14 soutěžících, kumulativně: do 2 bodů 8 soutěžících, do 3 bodů 10 soutěžících.
Aby medián vyšel přesně 3, potřebujeme lichý celkový počet (14+x), tedy liché x, a zároveň aby prostřední pozice padla do skupiny „3 body“ (pozice 9 nebo 10 z 10 soutěžících s nejvýše 3 body). Nejmenší liché x, pro které toto platí, je x = 3 (celkem 17 soutěžících, medián na pozici 9, což je ve skupině „3 body“).
Výsledek: nejmenší možné x = 3Před vstupem do trezoru je nutné otevřít dvoje dveře. U každých dveří se zadává čtyřmístný kód z číslic 0–9. Kód u prvních dveří obsahuje všechny čtyři číslice 2, 4, 6, 8 (každou právě jednou, v libovolném pořadí). Kód u druhých dveří splňuje současně: neobsahuje žádnou číslici z kódu prvních dveří; obsahuje právě dvakrát číslici 0, a to na prvním a čtvrtém místě; kromě číslice 0 neobsahuje žádnou jinou číslici vícekrát. Určete počet všech možností pro kód a) u prvních dveří, b) u druhých dveří.
a) Kód prvních dveří je permutace čtyř různých číslic: 4! = 24 možností.
b) U druhých dveří jsou první a čtvrté místo pevně 0. Prostřední dvě místa musí být různé číslice z povolené pětice {1,3,5,7,9} (číslice 2,4,6,8 jsou zakázané, 0 už byla použita dvakrát a nesmí se opakovat potřetí). Počet uspořádání dvou různých číslic z pěti: 5·4 = 20.
Výsledek: a) 24 možností; b) 20 možnostíDo školní knihovny se zakoupilo 15 stejných učebnic francouzštiny a několik stejných učebnic italštiny. Za všechny zakoupené učebnice francouzštiny se zaplatilo stejně jako za všechny učebnice italštiny. Cena jedné učebnice italštiny byla o 80 Kč vyšší než cena jedné učebnice francouzštiny. Kdyby se zakoupilo 15 kusů učebnic francouzštiny a 15 kusů učebnic italštiny, učebnice by stály celkem 4 800 Kč. Užitím rovnice nebo soustavy rovnic vypočtěte, kolik Kč stála jedna učebnice francouzštiny.
Označme cenu učebnice francouzštiny f, italštiny f+80.
15f + 15(f+80) = 4800
30f + 1200 = 4800
30f = 3600
Výsledek: 120 KčZe 100 po sobě jdoucích přirozených čísel od 1 do 100 se náhodně vybere jedno číslo. Vypočtěte pravděpodobnost, že vybrané číslo je dělitelné šesti.
Čísla dělitelná 6 mezi 1 a 100: 6, 12, 18, ..., 96 — celkem ⌊100/6⌋ = 16 čísel.
P = 16/100 = 0,16.
Výsledek: P = 0,16 (4/25)Ve skupině je 30 losů, z nichž vyhrává každý pátý. Organizátoři darovali svým sponzorům celkem 5 losů. Jaká je pravděpodobnost, že ani jeden z těchto 5 darovaných losů nevyhraje? Výsledek zaokrouhlete na setiny.
Počet výherních losů: 30/5 = 6, nevýherních: 24.
P = C(24,5) / C(30,5) = 42504/142506 ≈ 0,2983.
Výsledek: P ≈ 0,30Na světelné liště je vedle sebe umístěno 4 žárovky různých barev (R, S, T, U). Signál se vydává bliknutím 2 žárovek současně (např. RS). Heslo je tvořeno třemi signály jdoucími po sobě v takovém pořadí, aby dva signály následující bezprostředně po sobě nebyly stejné. Vypočtěte: a) kolik existuje různých signálů, b) kolik různých hesel lze vytvořit.
a) Počet signálů odpovídá počtu dvojic ze 4 žárovek: C(4,2)=6.
b) První signál: 6 možností. Druhý: nesmí se rovnat prvnímu, 5 možností. Třetí: nesmí se rovnat druhému, 5 možností. Celkem: 6·5·5=150.
Výsledek: a) 6 signálů; b) 150 heselVšech 120 žáků čtvrtého ročníku dostalo známku ze závěrečného testu. Tabulka udává rozdělení četností: známka 1 — 28 žáků, známka 2 — 32 žáků, známka 3 — 30 žáků, známka 4 — 30 žáků, známka 5 — 0 žáků. Určete medián známek ze závěrečného testu.
Kumulativní četnosti: do známky 1: 28, do 2: 60, do 3: 90, do 4: 120.
Medián pro 120 hodnot je průměr 60. a 61. hodnoty v seřazené řadě. 60. hodnota je poslední ve skupině „2“, 61. hodnota první ve skupině „3“. Medián: (2+3)/2=2,5.
Výsledek: medián = 2,5Ve třídě je 28 žáků, 12 z nich hraje na klavír, 14 na housle a 8 žáků nehraje na žádný z těchto dvou nástrojů. Vypočtěte, kolik žáků třídy hraje na klavír i na housle.
Na aspoň jeden z nástrojů hraje 28−8=20 žáků. Podle principu inkluze-exkluze: |klavír∪housle|=|klavír|+|housle|−|klavír∩housle|.
20=12+14−x, odtud x=26−20=6.
Výsledek: 6 žákůHugo ponechal na dětském xylofonu 6 destiček s tóny c, d, e, f, g, a. Do telefonu si nahrál všechny dvojzvuky vytvořené současným klepnutím dvěma paličkami na dvě různé destičky, které spolu bezprostředně nesousedí. Vypočtěte, kolik různých dvojzvuků si Hugo nahrál.
Celkový počet dvojic ze 6 destiček: C(6,2)=15. Počet sousedících dvojic (bezprostředně vedle sebe): 5 (c-d, d-e, e-f, f-g, g-a).
Nesousedících dvojzvuků: 15−5=10.
Výsledek: 10 dvojzvukůTrenérka přinesla 5 stejných žlutých a 5 stejných zelených triček. Každé z 10 dívek přidělí 1 tričko. Vypočtěte, kolika různými způsoby může trenérka trička dívkám přidělit.
Úloha odpovídá výběru, kterých 5 z 10 dívek dostane žluté tričko (zbytek dostane zelené): C(10,5)=252.
Výsledek: 252 způsobůZ číslic 0, 1, 2, 4 jsou sestavena všechna trojmístná čísla, ve kterých se číslice neopakují (trojmístné číslo nezačíná číslicí 0). Jaká je pravděpodobnost, že při náhodném výběru jednoho z těchto čísel vybereme číslo sudé?
Celkový počet: první číslice ≠0 (3 možnosti), zbylé dvě pozice se vyberou ze zbylých 3 číslic (3·2 způsobů), celkem 3·3·2=18 čísel.
Sudá čísla (poslední číslice 0, 2 nebo 4): pro poslední=0 je 6 možností (obě zbylé pozice z {1,2,4}), pro poslední=2 jsou 4 možnosti (první ≠0, ze zbylých), pro poslední=4 jsou také 4 možnosti. Celkem 6+4+4=14 sudých čísel.
P=14/18=7/9.
Výsledek: P = 7/9Kód má 4 znaky. Kód obsahuje 3 různá písmena ze 4 možných (A, B, C, D) a jednu číslici z 10 možných (0–9), v libovolném pořadí. Kolik různých kódů lze sestavit uvedeným způsobem?
Počet uspořádání 3 různých písmen ze 4: P(4,3)=4·3·2=24. Počet možností pro číslici: 10. Číslice může být umístěna na kterékoli ze 4 pozic v kódu: 4 možnosti.
Celkem: 24·10·4=960.
Výsledek: 960 různých kódůV balíčku je 12 karet, z nichž právě 5 karet jsou esa. Z balíčku náhodně vybereme 4 karty. Jaká je pravděpodobnost, že mezi vybranými čtyřmi kartami budou právě 2 esa?
P = [C(5,2)·C(7,2)] / C(12,4) = (10·21)/495 = 210/495 = 14/33.
Výsledek: P=14/33≈0,42Ze 120 osob si 25 osob koupilo po dvou losech a ostatní osoby si koupily po jednom losu. Ze všech losů zakoupených těmito osobami vyhraje jediný. Jaká je pravděpodobnost, že vítězný los bude patřit některé osobě, která si koupila 2 losy?
Celkem losů: 25·2+(120−25)·1=50+95=145. Losů patřících osobám se dvěma losy: 50.
P=50/145=10/29.
Výsledek: P=10/29≈0,34Pás obsahuje osm po sobě jdoucích číslic od 1 do 8. Zakrytím dvou číslic vytvoříme šestimístné číslo (zbylé číslice si zachovávají svoje pořadí). a) Vypočtěte, kolik různých šestimístných čísel lze takto vytvořit. b) Vypočtěte, kolik z těchto šestimístných čísel má na místě desítek (druhá pozice od konce) číslici 7.
a) Zakrýváme 2 z 8 číslic: C(8,2)=28 způsobů.
b) Číslice 7 je na 7. pozici z 8. Aby zůstala na 5. pozici z 6 zbylých (desítky), musí zůstat přesně 4 číslice před ní (z 6 dostupných před sedmičkou) a 1 číslice po ní (jediná dostupná, číslice 8, musí zůstat). To znamená, obě zakryté číslice musí pocházet z těch 6 před sedmičkou: C(6,2)=15.
Výsledek: a) 28 čísel; b) 15 číselZ osudí obsahujícího 11 míčků, každý označený jedním přirozeným číslem od 1 do 11, postupně vylosujeme 8 míčků, které nevracíme zpět. Vypočtěte pravděpodobnost, že oba míčky, které zbudou v osudí, jsou označeny sudými čísly.
Sudých čísel mezi 1 a 11 je 5 (2,4,6,8,10). Úloha je ekvivalentní výběru 2 zbylých (nevylosovaných) míčků z 11: C(11,2)=55 způsobů, z toho příznivých (oba sudé): C(5,2)=10.
P=10/55=2/11.
Výsledek: P=2/11≈0,18Do třídy 6.B chodí 28 žáků. Každý z nich uvedl počet hudebních nástrojů, na které hraje (0 až 4). V grafu četností tohoto znaku právě dvě četnosti chybí (počet žáků, kteří nehrají na žádný nástroj, a počet žáků, kteří hrají pouze na jeden nástroj). Chybějící četnosti se vzájemně liší o 8. Modus počtu hudebních nástrojů je 0. Ostatní četnosti jsou: 2 nástroje — 6 žáků, 3 nástroje — 5 žáků, 4 nástroje — 3 žáci. Určete medián počtu hudebních nástrojů.
Nechť četnost „0“ je x, četnost „1“ je y. Platí x+y=14 (28−6−5−3) a x−y=8 (protože x>y, x je modus). Odtud x=11, y=3.
Kumulativně: do 0: 11, do 1: 14, do 2: 20. Medián (průměr 14. a 15. hodnoty) padá na rozhraní skupin „1“ a „2“: (1+2)/2=1,5.
Výsledek: medián = 1,5Rada sportovního klubu má 9 členů, z nichž právě tři obsadí funkce předsedy, místopředsedy a pokladníka. Kandidaturu na funkci předsedy i místopředsedy přijalo všech 9 členů rady, ale pouze 5 z nich přijalo i kandidaturu na funkci pokladníka. Kolika způsoby lze všechny tři funkce obsadit?
Nejprve obsadíme nejvíce omezenou funkci — pokladníka: 5 možností. Poté předsedu ze zbylých 8 členů: 8 možností. Poté místopředsedu ze zbylých 7: 7 možností.
Výsledek: 5·8·7=280 způsobyV osudí je 5 černých míčků a 7 bílých míčků. Náhodně vytáhneme dvojici míčků. Jaká je pravděpodobnost, že oba dva vytažené míčky budou mít stejnou barvu?
P(oba černé)=C(5,2)/C(12,2)=10/66. P(oba bílé)=C(7,2)/C(12,2)=21/66.
P(stejná barva)=10/66+21/66=31/66.
Výsledek: P=31/66≈0,47Kód na kódovacím zámku kufru je tvořen čtyřmi navzájem různými číslicemi. Víme, že první číslice kódu je 5. Číslice na druhé, třetí a čtvrté pozici jsou různé číslice od 0 do 9 (různé i od první číslice). Kolik různých kódů může být za daných podmínek na zámku nastaveno?
První číslice je pevně daná (5). Zbylé tři pozice vybíráme a řadíme z 9 zbylých číslic: P(9,3)=9·8·7.
Výsledek: 504 různých kódůJsou dána čísla A a B: A=600!·3!, B=599!·5!. Kolikrát je číslo A větší než číslo B?
A/B=(600!/599!)·(3!/5!)=600·(6/120)=600/20.
Výsledek: A je 30krát větší než BAritmetický průměr čísel x−3; x−1; x+1; x+3; x+5; x+7; x+9; x+11 je 20. Určete hodnotu x a poté medián těchto osmi čísel.
Součet konstant: −3−1+1+3+5+7+9+11=32. Průměr=x+32/8=x+4=20, tedy x=16.
Čísla jsou 13,15,17,19,21,23,25,27. Medián=(19+21)/2=20.
Výsledek: x=16, medián=20První hrací kostka je šestistěnná (čísla 1 až 6), druhá je desetistěnná (čísla 1 až 10), obě se stejnou pravděpodobností jednotlivých čísel. Uvažujme jevy: X — na obou kostkách padne liché číslo; Y — součet čísel je lichý; Z — součet čísel je sudý. Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N): (a) P(X)=0,25. (b) P(Y)=P(X). (c) P(Z)>P(Y).
P(liché na 6stěnné)=0,5, P(liché na 10stěnné)=0,5.
(a) P(X)=0,5·0,5=0,25 — A.
(b) P(Y) (součet lichý = jedno liché, druhé sudé) = 0,5·0,5+0,5·0,5=0,5≠0,25 — N.
(c) P(Z)=1−P(Y)=0,5=P(Y), nejsou tedy různé — N.
Výsledek: (a) A, (b) N, (c) NV kartézské soustavě souřadnic Oxy jsou dány nenulové vektory u=(15;−9), v=(a²;a). Pro které a∈R jsou vektory u, v navzájem kolmé?
A) a=0,2
B) a=0,4
C) a=0,6
D) a=1,8
E) pro žádnou z uvedených hodnot a
Kolmost: 15a²−9a=0, tedy 3a(5a−3)=0. Řešení a=0 je vyloučeno (nenulový vektor), zůstává a=3/5=0,6.
Výsledek: C) a=0,6V přepravce je 12 lahví bílého vína, z nichž právě 4 vína jsou z odrůdy Ryzlink. Z přepravky náhodně vybereme 5 lahví. Jaká je pravděpodobnost, že právě dvě z vybraných vín budou z odrůdy Ryzlink?
P=[C(4,2)·C(8,3)]/C(12,5)=(6·56)/792=336/792.
Výsledek: P=14/33≈0,42V bonboniéře je 18 čokoládových bonbonů: 6 z bílé, 6 z mléčné a 6 z hořké čokolády. Náhodně vybereme 2 bonbony. Jaká je pravděpodobnost, že nejsou z téhož druhu čokolády?
Celkem: C(18,2)=153. Stejný druh: 3·C(6,2)=3·15=45.
Různý druh: 153−45=108.
Výsledek: P=12/17≈0,71Nosnost výtahu je 400 kg. Ve výtahu jede 5 osob s hmotnostmi nabývajícími právě 4 různých celočíselných hodnot. Modus hmotností je 68 kg, medián je 70 kg. Určete v kg: a) nejmenší možný aritmetický průměr hmotností, b) největší možnou hmotnost nejtěžší osoby.
Modus 68 se musí opakovat (2×), medián 70 je prostřední (3.) hodnota. Nejmenší konfigurace: 68,68,70,71,72 (4 různé hodnoty, součet 349).
a) Průměr: 349/5=69,8 kg.
b) Pro maximum nejtěžší osoby minimalizujeme ostatní (68,68,70,71) a využijeme celou nosnost: 68+68+70+71+x≤400, tedy x≤123.
Výsledek: a) 69,8 kg; b) 123 kgTři zaměstnanci mají mzdy: paní Nová 150 000 Kč, pan Malý 90 000 Kč, slečna Krásná 60 000 Kč. Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N): (a) Slečna Krásná má o 60 % nižší mzdu než paní Nová. (b) Paní Nová má o 150 % vyšší mzdu než slečna Krásná. (c) Mzda pana Malého je nižší než mzda paní Nové o tolik procent, o kolik procent je vyšší než mzda slečny Krásné.
(a) (150000−60000)/150000=60 % — A.
(b) (150000−60000)/60000=150 % — A.
(c) Malý nižší než Nová o (150000−90000)/150000=40 %. Malý vyšší než Krásná o (90000−60000)/60000=50 %. 40 %≠50 % — N.
Výsledek: (a) A, (b) A, (c) NPět žáků získalo v testu tyto počty bodů: 4, 6, 6, 8, 6. Vypočtěte rozptyl tohoto souboru dat.
Průměr: (4+6+6+8+6)/5=6.
Odchylky od průměru: −2, 0, 0, 2, 0. Jejich čtverce: 4, 0, 0, 4, 0, součet=8.
Rozptyl = součet čtverců odchylek děleno počtem hodnot: 8/5.
Výsledek: rozptyl = 1,6Soubor dat má tyto hodnoty: 2, 4, 4, 6, 9. Vypočtěte směrodatnou odchylku tohoto souboru. Výsledek zaokrouhlete na setiny.
Průměr: (2+4+4+6+9)/5=5.
Odchylky: −3,−1,−1,1,4. Čtverce: 9,1,1,1,16, součet=28.
Rozptyl: 28/5=5,6. Směrodatná odchylka je odmocnina z rozptylu: √5,6.
Výsledek: směrodatná odchylka ≈ 2,37Je dán statistický soubor osmi hodnot seřazených vzestupně: 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17. Určete medián a rozptyl tohoto souboru.
Medián (sudý počet hodnot): průměr 4. a 5. hodnoty = (9+11)/2=10.
Průměr celého souboru: (3+5+7+9+11+13+15+17)/8=80/8=10.
Odchylky od průměru: −7,−5,−3,−1,1,3,5,7, jejich čtverce: 49,25,9,1,1,9,25,49, součet=168.
Rozptyl: 168/8=21.
Výsledek: medián=10, rozptyl=21Ve firmě mají zaměstnanci následující měsíční prémie (v tisících Kč), seřazené vzestupně: 2, 3, 3, 4, 5, 5, 5, 7, 8, 9 (celkem 10 zaměstnanců). Určete 25. percentil tohoto souboru dat (tedy hodnotu, pod kterou leží přibližně 25 % dat).
Pozici percentilu určíme jako k=⌈(p/100)·n⌉, kde p je požadované procento a n počet hodnot: k=⌈0,25·10⌉=⌈2,5⌉=3.
25. percentil odpovídá hodnotě na 3. pozici v seřazeném souboru.
Výsledek: 25. percentil = 3 (tisíce Kč)Jak ti to šlo?
Lektoři Tri-EDU tě na CERMAT připraví krok za krokem — první hodinu si vyzkoušíš zdarma.